Administrace komentářů

Existují tři různé způsoby, jak tohle udělat, přičemž každý má jiné vlastnosti. Vy jste nenapsal, co od toho čekáte, takže se nedá říct, který způsob je pro vás správný.

První způsob je použití symbolických odkazů (symlink). Soubory budou skutečně v nějakém základním adresáři, z ostatních adresářů na ně povede jenom odkaz (na jméno). Když ten základní soubor změníte, změní se i obsah, který vidíte přes odkaz. když základní soubor přejmenujete nebo smažete, odkaz se stane neplatným a k souboru už se přes něj nedostanete.

Druhý způsob je použití pevných odkazů (hardlink). Data souboru jsou pak na disku uložená jenom jednou, ale v souborovém systému je ten soubor dostupný pod různými názvy z různých adresářů. Ve skutečnosti na unixových systémech (včetně linuxu) je každý soubor takový pevný odkaz – obvykle je jenom jeden, ale klidně jich můžete mít víc. Když pak změníte obsah souboru pod jedním názvem, změní se i pod všemi ostatními názvy (protože všechny názvy odkazují na jeden obsah souboru). Když jeden soubor (přesněji jeho název) smažete, zůstává pořád dostupný pod dalšími názvy. K fyzickému smazání obsahu souboru dojde teprve tehdy, když počet odkazů klesne na nulu.

Oba předchozí způsoby podporují všechny běžně používané linuxové souborové systémy – ext[234], btrfs, XFS, ReiserFS atd. Ale třeba FAT ani FAT32 neumí ani jeden typ odkazů. NTFS má také různé odkazy, které se ale chovají trochu jinak, než ty unixové.

Třetí způsob je deduplikace na úrovni souborového systému. Nepodporují ji ani všechny linuxové souborové systémy, umí ji např. btrfs, řeší se to i v XFS, ale nevím, jaký je aktuální stav. Když se používá deduplikace, mohou být stejná data z různých souborů uložena na souborovém systému také jen jednou, tím se to podobá pevným odkazům. Od pevných odkazů se to ale začne odlišovat v okamžiku zápisu – nová data se zapíšou na nové místo, a na tohle nové místo začne ukazovat jenom ten soubor, který jste měnil. Ostatní soubory, které ukazovaly na stejný obsah, budou ukazovat pořád dál na ten původní. Z vnějšku se to chová jenom jako chytré šetření místem – dokud jsou data na disku stejná, jsou tam jenom jednou, jakmile se mají změnit, udělá se jejich kopie a každý soubor má svá data.