Administrace komentářů

K tématu mám ještě jeden přípodotek: při záznamu živého pohyblivého obrazu se naschvál používá určitá nenulová "délka expozice" - prakticky taková, aby naschvál došlo k mírnému "rozmáznutí" pohybu mezi dvěma snímky (= mezi dvěma okamžiky vzorkování v čase). Prostě určitá úroveň "motion blur" je žádaná. Přesně aby ukonejšila oko v dojmu, že se jedná o plynulý pohyb, nikoli o sekvenci rozfázovaných a jednotlivě v čase ostrých snímků.

Nelze než souhlasit s mistry pohyblivých obrázků, že určitá míra rozmáznutí (vynucená nižší snímkovou frekvencí) dává filmu jakožto uměleckému dílu určitou patinu, přispívá k jeho atmosféře, stejně jako některé další nedokonalosti a specifika záznamu (barevná zkreslení, kalifornské slunce, konečná hloubka ostrosti, velikost zrna, co já vím). Odtud jízlivé poznámky, že i pokud se "zjemnění pohybu" v moderním TV přijímači povede, vypadá to najednou "jak televizní inscenace". Prostě protože ten plynulejší pohyb je náhle "příliš věrný" (tradičně rozdíl 50i oproti 24p). Mimochodem si všimněte, že v "interlaced" obraze by měly být o půlsnímek posunuty nejen okamžité kontury v obrazu, ale právě taky "motion blur šmouhy". Což je pěkně vidět na nepořádně udělaném deinterlacingu... (typicky při přehrávání interlaced materiálu na PC).

Pokud se mám trochu vrátit k tématu debaty "kolik Hz je potřeba na plynulý pohyb v gamesách": pokud grafika počítá vždy dokonale ostrý snímek v určitém bodě v čase, tak je klidně možné, že oko (a LCD displej) díky své setrvačnosti nevnímají snímky nutně jako trhanou posloupnost v čase, ale jako vějíř překrytých rozfázovaných snímků s postupným dosvitem od nejstarších. Což lze vnímat jako kostrbatost. Nevím... dělá nějaká dnešní 3D gamesní grafika "mezi-snímkový" anti-aliasing = v čase? Efekt rozmáznutí pohybu jsem ve hrách viděl snad jako součást primitivních kreslených sprajtových animací - při soubojích ve starých plošinovkách, dungeonech apod.

Tzn. pokud je ve videu správná dávka "motion blur" (závěrka tuším řádově na půl až celou periodu snímkové frekvence), tak ta mezisnímková rozmáznutí na sebe plynule navazují a efekt vějířového rozfázování se do značné míry potlačí.

Zkuste si někdy všimnout, když jdete potmě po ulici, svítí nad Vámi sodíkové výbojky, a prudce uhnete zrakem - je slušná šance, že uvidíte pouliční lampu jako "řetízek oranžových perliček". Perioda těch pulzů je 100 Hz (usměrněná 50Hz sinusoida). Podobně se chovají koncová LED světla v některých moderních autech - intenzita se reguluje PWM střídou na poměrně nízké frekvenci. Znamená to, že je sítnice schopna ostře reagovat na frekvence okolo 100 Hz? Nebo je to jenom výsledek rozkreslení pohybu v čase, prostorově ostrou optikou na značně setrvačnou "matnici" ?

"V televizi je to nejvíce markantní ve sportech". A v některých akčních filmech. Podle mého je to součást režijního nebo kameramanského záměru, "umění". Prostě nastavili naschvál co nejkratší závěrku.

Ono pak není myslím divu, že si ty "zjemňovací" algoritmy v moderních televizích na některých záběrech krutě vylámou zuby - třeba právě kvůli těm rozdílným nastavením závěrky... Hodně záleží na schopnostech developera, který ten vyhlazovací algoritmus implementoval. Hehe mám doma superlevnou placatou televizi, která se zřejmě o cosi takového snaží, a dost krutě to mrví. A nejde to vypnout. (Možná to spíš zkouší doostřit SD obraz superpozicí více snímků ve scénách s pomalým pohybem.) Ale ten třepetavý efekt na hranách se dostavuje jenom v případě, že TV zobrazuje data ze zabudovaného MPEG dekodéru (DVB-T tuneru). Pokud dostane obraz už hotový přes SCART nebo HDMI, tak do něj nedrbe. Tzn. pokud ji používám jako tupé zobrazovadlo ke stand-alone PVR, tak je mi to buřt...