Administrace komentářů

To se Max skromně zapomněl pochlubit, že se o tom na Ábíčku minimálně jednou dost výživně debatilo. Já to čtu až teď zpětně a musím smeknout.

Vnímám rozdíl mezi perzistentní cache na SSD, a případně volatilní cache v RAMce. Oni SSDčka jsou IMO taky dodnes docela svině, jejich schopnost pobrat náhodný zápis je omezená a jejich životnost při random write zátěži není zrovna hvězdná.

V té debatě padl taky názor, ke kterému jsem nezávisle došel i sám, že rozdrobené náhodné zápisy v podstatě moc nejde zrekombinovat do "skoro sekvenčního" zápisu tak, aby to mělo vliv na průchodnost při zápisu na točivý disk. Prostě ten náhodný traffic bude i po setřídění natolik rozházený, že to disku reálně moc nepomůže optimalizovat seeky. Další věc jsou zápisové bariéry (které možná ani nejde v konfiguraci vypnout) a tu rekombinaci v případě RAM-based cache zrovna bariéry dost hatí. Podotýkám, že u točivých disků má na účinnost rekombinace dost zásadní vliv, jestli jsou vespod točivé disky "desktopové" (za starých časů PMR Barracuda) nebo "serverové" (Cheetah). Serverové disky totiž škálují IOps při před-třídění náhodných seeků o něco líp. Běžný desktopový disk umí cca 75 random IOps, při před-třídění náhodných zápisů jsem pozoroval něco pod 180 IOps. Enterprise disk začíná na 170 IOps, ale pokud mu frontu před-třídíte, dostanete se někam na 600 IOps. Ta horní čísla jsou při hodně dlouhých frontách (10k náhodných transakcí napříč celou plotnou). Per spindle, na točivý disk. Je to zajímavé škálování, ale pořád je to žalostně málo, žeano... Ale může to být nakonec i víc, než kolik dává SSDčko, kterému jste už udávili volné místo v interní flash-based write-back frontě.

Tzn. závěr pro mě je, že pokud řešíte ustálený tok skutečně náhodných zápisů, kdy si storage subsystém ani na chvilku neoddechne, tak Vám write-back cache nijak výrazně nepomůže - protože reálně nemá možnost, "odložit zápis na později, až přijde hluchá chvilka". Prostě potřebujete přiměřeně velký počet jednotlivých disků a nejlíp se vyhnout RAIDu, snad kromě RAID 1 nebo 10, pokud lze zároveň splnit kvalitní rozložení IOps zátěže mezi jednotlivé disky. Nakolik se to dá v dnešní době řešit SSDčky, to už nedokážu posoudit. A jakými SSDčky. SLC se v mainstreamu už prakticky nevyskytuje, vyskytují se MLC našponovaná všelijakými triky, nově je k dispozici 3D-Xpoint...

Pokud se nebojíte žít na hraně, a potřebujete tu a tam zapsat sekvenčních 50 GB opravdu střelhbitě, zkuste si pořídit hodně RAMky (64 GB se dá dneska nacpat i do desktopového motherboardu) a poladit parametry dirty/writeback proměnných v /proc/sys/vm. Defaulty jsou totiž nastavené tak, že se RAMka pro write-back cache prakticky nevyužívá. Historicky jsem k tomu něco ublognul... už na to trochu sedá prach. Každopádně závěr tehdy byl, že ani při absenci bariér (syntetická zátěž; reálný zápis souborů tohoto luxusu nepožívá) se v Linuxu nejde obejít bez nějakého timeoutu, kdy nakonec přece jenom "spadne klec, pohár trpělivosti scheduleru přeteče, tříděná fronta degraduje na FIFO a všecko to jde do háje". Přestože típnete generátor zátěže, počkáte si třeba několik desítek minut / hodin / dní, než se velká RAM-based WB cache zapíše na plotny...