Administrace komentářů

Já do RAWu fotím jen něco nebo je pak promazávám, jinak bych se v tom utopil – stejně vím, že u většiny fotek nebudu mít čas si s tím hrát a „vyvolávat“ je.

Já fotím do rawu všechno. To záleží na workflow. Nedávno jsem na žádost fotil jisté gymnastické představení a nafotil jsem přes 500 fotek. Import do lightroomu, potom si zvolím na jedné fotce základní úpravu (vyvážení bílé a alespoň nějaké základní křivky podle osvětlení a úpravu barev) a toto potom aplikuju na všechny fotky. Tím mám "automaticky vyvolané" všechny fotky během 10 minut práce. Potom si vyberu ty k dalšímu zpracování. Tj nastavím jim hodnocení (číselné skóre). Při procházení stačí stisknou příslušnou číslici na numpadu. Tím mám jedním průchodem vybrané fotky s ponechanou "automatickou úpravou" (skore 3), a ty, kterým se budu věnovat víc (skore 5) (a odpad se skore 0). No a v dalších dvou hodinách upravím těch vybraných 50 fotek. Jde to fakt rychle. Ale toto je o programu, v LightRoomu mám celé portfolio, mám k disposici všechny fotky naráz a mohu se kdykoliv podívat na úpravy z jiných akcí. Vůbec si nedovedu představit, že bych to dělal fotku po fotce. Ne, pracuje se s 500 / 50 současně. Individuální retuše se týkají skutečně jen těch několika málo.

Asi by to chtělo nějakou klasifikaci dat podle toho, jak jsou pro člověka postradatelná/vzácná a na základě toho pak zálohovat. Tzn. ty nenahraditelné věci mít ve více kopiích na různých médiích a místech, zatímco ty nahraditelné třeba jen na disku v RAIDu 1 nebo jen s jednou záložní kopií. Na tohle by se docela hodily rozšířené atributy souborů… vlastně to není tak složité, mohl bych si na to napsat skript, který by vybral soubory určité kategorie a zazálohoval je.

Já na toto mám osvědčenou metodu: bordel.

Mám asi 15 zálohovacích HDD, na které to sypu, sem tam koupím další. Kdykoliv jsem v minulosti chtěl řešit co smazat a co nechat, tak jsem vždy smazal něco, co jsem potom později chtěl mít. Takže zálohuju všechno a i když nějakou zálohu smažu jako nepotřebnou, tak díky bordelu mám celkem jistotu, že to ještě na nějakém jiném disku bude. Takto jsem byl i několikrát rád za ta stará CDR. Z živých dat jsem to smazal a o rok, dva později opět vytahovat z CD.