Administrace komentářů

a fsck jsem nikdy nepotřeboval

No a? Samozřejmě, že u moderního filesystému typu ZFS nebo Btrfs nemá existovat fosilní nesmysl typu FSCK.

A jak tedy zjistíte, že datové struktury FS přestaly být validní? A ještě lépe, jak je opravíte? (pak je samozřejmě k diskuzi, jestli by se při jakémkoli poškození neměl celý FS zrušit a udělat znova; osobně si myslím, že pro nějaký drobný problém je to overkill když máte fsck který ověří že to je po opravě v pořádku, ale chápu že by bylo samozřejmě lepší to celé zkopírovat na čisto; ještě důležitější samozřejmě je zjistit, proč se chyba stala, ale to prostě často nejde -- jádro máte aktuální, pustíte přes noc memtest, nic nenajde, a co dál)

Kromě toho, co je to ta důvěra? Jsou to nějaká přesná data z většího testování? Nebo jsou to dobře zdokumentované algoritmy podpořené náležitými matematickými základy? Nebo jsou to jenom dojmy, anekdoty a plácání prázdné slámy?

Jsou to anekdoty, často bohužel osobně prožité. Já mám za sebou konkrétně

• degradovaný „RAID1“ lze rw připojit pouze jednou
• corrupt leaf a následně fsck rekurzivně smazal /
• vyrobil jsem soubor, jehož čtení vrátí I/O error, ale v dmesg nic není a scrub proběhne bez problému
• FS je ve stavu že při každém mountu je potřeba udělat zero log

(z důvodu nepoužití dvojího metru neuvádím problémy se snapshoty). To je asi tak o 4 zážitky víc než mám s ext4, navzdory tomu, že btrfs používám o dost méně.

Na jedné straně se má ten moderní filesystém přece vždycky sám opravit a automaticky namountovat read/write, stůj co stůj

To překrucuješ schválně, nebo fakt nečteš pozorně?

Proč se ten očekávaný strach nevztahuje na "stabilní" Ext4, který má každé 3 roky své (už skoro) tradiční bugy se ztrátou dat?

Ještě záleží na tom, jak složité je na ten bug narazit.

Proč tomu očekávanému strachu nevadí, když data nejsou checksumovaná ani redundantní?

Vadí, ale pokud si má vybrat mezi FS s checksumovanými daty ale historií podivných problémů a FS který nemá ani jedno (přičemž checksumuje disk, což je samozřejmě blackbox a kdo ví jaké jsou tam chyby, a redundanci dělá MD, což je naopak v pohodě), tak bere to druhé. btrfs ale furt zkouším a i na některých místech používám, a opravdu musím říct, že se problémy v posledních pár letech výrazně vyřešily. Ještě pár dalších let a třeba mu zase začnu věřit ;).

Proč ten očekávaný strach nekřičí, že nemá copy-on-write a atomické snapshoty

Křičí, a občas se mi stane, že si omylem něco smažu, a musím se vracet třeba k denní záloze, zatímco 5minutové snapshoty držené hodinu zpátky by byly super a snapshoty jsou hlavní důvod, proč btrfs chci.

že u spousty use case dochází ke zbytečnému fyzickému kopírování víc dat, než by bylo potřeba

Mám pocit, že tohle se u mě děje jenom když si chci něco zkusit s nějakým velkým souborem, kde by bylo vhodnější vytvořit snapshot než ho celý kopírovat.