Administrace komentářů

Když se na klasickém plotnovém disku vyhradí partition pro swap, tak je to přesně určená část disku, dokonce souvislá (pokud disk neusoudí, že je nějaký ze sektor vadný a nepřemapuje ho na náhradní). Když totéž udělám na SSD, tak se to sice navenek tváří stejně, ale interně je tomu nepochybně úplně jinak. Protože to by ty SSD odešly dost brzy.

Na pevném disku prostě jde přesně určit, do kterého sektoru se bude zapisovat a taky se tam zapisuje, pokud nedojde k přemapování. Kdyby to na SSD funfovalo stejně, tak se ten jeden sektor dá zničit opakovanými zápisy během pár vteřin. SSD interně rozhazují zápisy po celém disku, pokaždé jinam, aby docházelo k rovnoměrnému opotřebení.

Takže na SSD swap partition nebo swap file na jakémkoliv filesystému i kdyby se na začátku jednalo o souvislou oblast disku, tak po několik zápisech je rozstrkaná po celém disku. A podle mě btrfs pro ten swapfile akorát nevytváří kontrolní součty. A z nějakého důvodu vyžaduje, aby swapfile nebyl na komprimovaném subvolumu.

Mimochodem, dneska jsem si pustil cvičně virtuál Debianu s btrfs (ne na notebooku o kterém se zde píše), zkontroloval jsem, že mám nastavenou kompresi a vytvořil jsem tam swapfile. Pak jsem se snažil, aby se do něj taky něco zapsalo, to se povedlo a po nějaké chvíli jsem provedl scrub. Ten proběhl bez problémů, pouze varování, že se používá swapfile a že tam tedy kontrola neproběhne. Žádné hroucení systému ani filesystému se nekonalo. Bylo to tedy ve virtuálu, takže disk se netvářil jako SSD, mohlo se to chovat jinak. Ale man 5 btrfs striktně píše, že swapfile na komprimovaném subvolumu být nesmí. A pak se v tom vyznej.