Administrace komentářů

U souborových databází je to jednoduché a nativní. U SQL databází už je to o dost horší, a u aplikací s web přístupem jsou jen špatná a ještě horší řešení (pokud se snažíte emulovat přístup souborových databází). Pokud máte tlustého klienta, tak můžete používat kurzor, který alespoň v Postgresu umí přesun na konec tabulky, a pokud použijete obousměrný kurzor, tak můžete se vrátit i zpět na začátek. Celé je to náročnější než u souborových databází. Tam se iterovalo přímo nad souborem. U SQL to jednak není možné, a také se bere že je to nesmyslné - že většinou chcete pracovat s filtrovaným řazeným snapshotem. Navíc díky podstatně výkonnější podpoře víceuživatelského přístupu (souborové databáze měly klasické zamykání, dnes se téměř všude používá MGA, která redukuje blokující zámky), už databáze neví kolik přesně je v tabulce řádků, a opět se bere, že je to dost nezajímavé číslo, protože většinou budete pracovat s filtrovanými snapshoty.

V praxi se setkávám se zákazníky, kteří emulovali interface souborových databází, a nějak jim to fungovalo s daty, které odpovídali velikostí těm souborovým databázím. Pokud ale například chtějí slučovat databáze, přecházejí skutečně na klient režim, kdy jedna databáze obslouží tisíce nebo desetitisíce uživatelů, tak mají dost velké problémy. Bohužel z mého pohledu neřešitelné.

Doporučovaná cesta je zapomenout na klasické stránkování - pokud možno implementovat kontinuální stránkování, které vede na dotazy typu SELECT FROM xx WHERE hodnota > posledně zobrazená AND filtr ORDER BY yyy LIMIT 10.

U tlustých klientů se používají holdable kurzory s asynchronně načítanými daty do gridu.

Je zásadní si uvědomit, že u SQL databází klient server jde o úplně jiné paradigma. U souborových databází iteruji fakticky nad lokálním souborem (nebo semi lokálním) a je mi jedno jak dlouho a v jakém objemu. U SQL klient server databáze je základem rychlé aplikace omezit na minimum objem komunikace mezi klientem a databází. Jsou tam i jiná měřítka. Většina souborových databází měla maximální velikosti tabulek (případně databází v jednotkách GB) (nějaké lokální účetnictví mělo málokdy více než pár MB). U SQL databází jsou relativně běžné tabulky, které mají stovky GB.