Administrace komentářů

No jo, na to jsem nepomyslel, že se dá pořídit tohleto udělátko. Někde jsem o něm slyšel, ale je to dávno... Je potřeba uvážit, kam všude systém při spuštění zapisuje. Protože už dlouho nepoužívám Red Hat 9 (ani Fedoru), ale vlastnoručně zkompilovaný LFS, popíšu to obecně. Mnohé distribuce při spuštění třeba kontrolují závislosti mezi moduly (= na nic), mažou obsah /tmp a jiných adresářů (= na nic), spouští anacron-neprovedené úlohy cronu (taky na nic). Pak taky kontrolují souborové systémy - to je v tomto případě taky k ničemu. Bez přehánění se dá říct, že je v takovém případě na nic skoro všecko, co ten Red Hat při startu dělá. A protokolování systému taky radši vyhoďte, nebo jej pošlete do některé konzole. A co by měl po osekání dělat? Třeba toto:

1. Připojit /proc, u novějšího jádra taky /sys a nahodit udev, jestli je potřeba.
2. Připojit další používané souborové systémy, jsou-li potřeba.
3. Nahodit síť a firewall.
4. Nahodit nějaké síťové služby (ssh).

I tak se ale nedá zápisu úplně vyhnout. Při připojování dalších disků se sahá do /etc/mtab, při startu sítě zase DHCP klient (je-li použit) přepíše /etc/resolv.conf a někam (třeba do do /var) si schová dobu platnosti adresy apod. Jako řešení se dá použít ramdisk (přesněji tmpfs připojovaný obvykle do /dev/shm, na rozdíl od běžného ramdisku se nafukuje podle potřeby, to je přesně to, co se zde hodí) a do něj při startu nahrát třeba i celý /etc, aby se zapisovat mohlo. Další možností je vytvořit v ramdisku jen soubory, které se budou měnit, a do /etc dát jen odkazy (to je ale nešikovné, z vlastní zkušenosti to nedoporučuju).

Pro inspiraci si můžete prohlédnout nějakou neinstalovací distribuci Linuxu (třeba můj prvotní "LFS DeadCD" šmejd - mimochodem, původně to mělo vzniknout z Red Hatu devítky, jenže jsem byl líný, takže z toho vzešel až tenhle chabý pokus s LFS 5.1 postrádající byť i sebemenší snahu o rozpoznávání hardwaru).

Pro úplnost, zajímavost a inspiraci ještě odkaz na spouštěcí skripty LFS.