Když doslovně opíšu příklady z naší učebnice starořečtiny (chvílu mi trvalo než jsem ji našel, přecejen je to už pět let, co jsem v ní posledně četl... ):

Postavení přívlastku:

a) shodného: 1. ta kala tekna 2. ta tekna ta kala (krásné děti)

b) neshodného: 1. ta tou adelfou tekna 2. ta tekna ta tou adelfou (děti bratra, bratrovy děti)

čili podle naší učebnice lze ve starořečtině utvořit (stejně jako v češtině) spojení s přívlastkem tak, že buď přívlastek předchází bezprostředně podstatné jméno, které rozšiřuje, a pak se vkládá mezi člen a podstatné jméno nebo rozvíjí podstatné jméno "dodatečně" a pak jej musí předcházet člen rozvíjeného substantiva.

P.S. Omlouvám se za to prznění řečtiny přepisem do latinky, ale fakt se mi nechtělo psát to entitama