Portál AbcLinuxu, 12. května 2025 21:50
24.3.2009 08:22
m1c4a1 | skóre: 2
Hlasuju pro BSD, protože paradoxně GPL nutí uživatele používat GPL, tedy omezuje svobodu. 
24.3.2009 08:24
vain | skóre: 16
24.3.2009 08:50
m1c4a1 | skóre: 2
Zachovává ji tím, že ji vynucuje, tedy svobodu omezuje. Je to paradox, vím.
24.3.2009 08:55
vain | skóre: 16
24.3.2009 09:52
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Srovnani svobody GPL s BSD, jak uz napsal freshmouse, smysl nema.
Jestlize ja napisu knihovnu a v dobre vire ji dam pod BSD svetu, ma autor programu vetsi svobodu vybrat si, jakou licenci pro program tu knihovnu vyuzivajici, zvoli.
Jestlize se ale autor rozhodne vydat svuj program odvozeny z te knihovny jako uzavreny, omezi svobodu uzivatele a znemozni dalsi vylepsovani programu nekym dalsim a tvodbu dalsich odvozenych programu.
Co je teda svobodnejsi? Teoreticky BSD, ale IMHO prakticky je svobodnejsi GPL.
Možná to chápu špatně, ale přijde mi, že Vaše knihovna je stále BSD.
Když někdo napíše program, je jeho svobodou zvolit si licenci. Pokud zvolí uzavřenou, je to jeho věc. Vás naopak nikdo nenutí ten program používat.
Tím, že pro svůj program zvolí autor jinou licenci než je licence díla z kterého program odvodil přece neznamená že by tím byl uživatel stejné knihovny nějak omezen.
Přijde mi, že nám vnucujete myšlenku, že uživatel knihovny musí být zároveň uživatelem nového programu. A tak to přece není.
A proto se dnes vetsina knihoven vydava pod LGPL, kde je dovoleno, aby nad ni bezel i program s nesvobodnou lic.
Jinak jsem toho nazoru, ze pokud vydam program pod BSD a nekdo jej upravi a uzavre, nic tim neziskam, neziska tim nic ani komunita, jen jeden couda/firma se obohatila a svet OSS se onic nerozrostl.
V pripade, ze program vydam pod GPL, tak ten kdo by si chtel ulehcit praci, tim, ze zacne stavet na me a pritom by chtel kod uzavrit se musi porozhlednout jinde, nebo si to napsat od piky. Pokud na mem GPL programu bude stavet, musi dodrzet me prava a svuj kod tez vydat pod GPL a svet je zas o neco bohatsi, neni to krasne?
24.3.2009 14:59
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
+1 je to krásné , resp. je to (jediný) způsob, jakým open source může dlouhodobě fungovat, aniž by se někdo bezpracně obohacoval a jiný na něj zadarmo makal.
24.3.2009 15:17
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Autor ho právě uzavřít může (jen nemůže stáhnout již vydané kódy pod GPL -- nejde SW uzavřít se zpětnou platností), klidně mohu vydat komerční verzi svého programu (který je jinak GPL) pod nějakou proprietární licencí a vybírat za tyto kopie peníze.Viz Duální licencování.
Uz umi MS napsat svuj TCP stack nebo porad pouzivaji ten BSD ? :-)
Jenže ono to „vytvořil někdo jiný“ taky může znamenat, že já jsem napsal 99 % kódu a někdo napsal 1 % – ale stejně mi nepovolí mi kód uzavřít.
Jasne, pak muze puvodni autor to 1% odstranit nebo pripadne prepsat sam a je to. Pripadne, pokud by mel do budoucna plany s prelicencovanim, tak muze pripadny prizpevovatele pozadat o uvolneni tech casti, aby nebyly zavisle na nich. Tusim takhle to nejaky firmy s GPL taky delaji, takze pak muzou delat to dualni licencovani a nepotrebujou souhlas od vsech prizpevovatelu.
jak vývojář s GPL má plnou moc nad svým kódemJá fakt nevím, jak to ještě vysvětlit jinak. Nad svým kódem máš plnou moc vždy i s GPL. Příspěvky jiných autorů nejsou Tvůj kód, takže nad nimi nemáš plnou moc Ty, ale jejich autor. Svůj kód můžeš licencovat jak chceš. Když se ale Tvůj kód z nějakého důvodu neobejde bez cizího kódu, tak co je špatného na tom, že se musíš domluvit i s autorem toho cizího kódu?
25.3.2009 11:57
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
25.3.2009 12:56
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Autora privileguje to, že je autor, a tudíž může svůj výtvor licencovat i jinak, ačkoli ho uvolnil pod GPL.Ano, takhle jsem to myslel (možná jsem to napsal jen trochu nesrozumitelně). V případě BSD licence se autor o toto privilegium připravuje, protože pak není jediný, kdo může software uzavřít.
24.3.2009 15:09
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Ja tam paradox nevidim. Kdyz napisu nejaky kod a chci umoznit ostatnim, aby ho pouzivali, tak jim to umoznim - a bud' jim to umoznim s malymi omezenimi (BSD licence) nebo s vetsimi omezenimi (GPL). Vic omezeni podle me jasne znamena mensi svobodu a obracene.
Paradox vznikne az kdyz reknes "vynucena svoboda". Protoze to samo spojeni je semanticky protimluv.
Otazka nezni, ktera licence je lepsi, nebo ktera vice prospiva rozsireni open-source. Otazka zni, ktera je svobodnejsi.
GPL ma jine vlastnosti nez BSD licence. Jedna z nich je, ze je vice omezujici a tudiz mene svobodna. Ledaze si opravdu myslime, ze svoboda znamena "nekdo zakazal byt nesvobodny a my jsme tedy, poslusne, svobodni". Ehm, ja jsem trochu starsi - ja si pamatuju, kdyz jsme tu vsichni byli povinne spokojeni a stastni, protoze to byla nase povinnost a tak termin "svobodu z donuceni" nejak odmitam prijmout jako neco pozitivniho ...
Nerikam, ze GPL je horsi a nezahajuji ani debatu na tema "ktera vic prospiva open-source" - rikam ze je mene svobodna. Jevi se mi to byt naprosto jasne a paradoxuproste.
25.3.2009 12:40
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Ne, licence nemůže být svobodná nebo nesvobodná (v tomto smyslu), protože je to smlouva, dohoda, mezi autorem a uživatelem a hlavně je dobrovolná – můžueš ji přijmou a nemusíš – v tom už je ta svoboda. Proto má smysl se bavit spíš o přínosu pro svobodný software… a v tomto ohledu vede GPL.
Příklad: jako uživatel* MS Windows si nepřipadám moc svobodně, když nemám přístup ke zdrojovému kódu, nemůžu software dále šířit, nemám žádné záruky** ohledně bezpečnosti a absence spywaru – přestože uvnitř běhá kód pod BSD licencí.
*) když už u nich někdy musím sedět.
**) U GPL jsou tyhle „záruky“ dané otevřeností kódu, který používám (ne jen kód, který byl na začátku a pak ho někdo upravil a redistribuoval) – na kód se může kdokoli podívat, kontrolovat ho, hledat v něm chyby.
P.S. uživatelé BSD systémů by měli více rozlišovat mezi kvalitami daného systému (ano, FreeBSD je v mnoha ohledech super) a „kvalitami“ dané licence (která už tak super být nemusí, ale z historických důvodů je pod ní ten SW stále šířen).
Rovnaky paradox je pouzity aj v pravnom systeme. Prav, na ktore ma obcan narok zo zakona, sa nesmie zriect, ani dobrovolne.
A rovnako nesmie tieto prava ani nikomu odopierat - ekvivalent GNU/GPL
26.3.2009 20:42
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Právní paradox to není. GPL se s přijetím či nepřijetím licence vyrovnává velmi chytře:
„…Není vaší povinností tuto licenci přijmout, protože jste ji nepodepsal. Nic jiného vám však nedává možnost kopírovat nebo šířit program nebo odvozená díla. …“
26.3.2009 20:44
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
ehm, sorry, asi jsem si ten tvůj příspěvek špatně přečetl, takže reaguji asi na něco jiného, než co jsi zamýšlel
GPL nenuti uzivatele, ale vyvojara/distributora. Naopak, GPL uzivateli ZAJISTUJE svobodu navzdy. Bohuzel nuti programatora/distributora tuto svobodu dodrzet i pro dalsi uzivatele.
BSD je spis "volnejsi", ale tim dovoluje omezit svobodu uzivatele, protoze umoznuje vyvojari/distributorovi sebrat uzivateli puvodni prava (svobodu nakladat s programem), zmenit licenci a uzavrit kod.
26.3.2009 12:00
Jan Drábek | skóre: 41
| blog: Tartar
| Brno
Z tohodle pohledu mě příjde jako GPL ochraňující sama sebe (svobodu). Narozdíl od toho mi BSD příjde jako značně anarchistická.
Svobodnejsi? Muze byt neco svobodnejsi, nez svobodne? Ma tahle polozena otazka opravdu smysl? :)
ano, jistě může. Já například každý druhý den slýchám že něco může být nejideálnější. A pokud ano, proč by nemohlo být něco svobodnější než svobodné. Ne? :)
Když je něco svobodné, pořád to může být svobodnější než něco jiného, co tak úplně svobodné není.
Slovo "svobodný" konstatuje stav. Kdežto slovo "svobodnější" vyjadřuje míru, umožňuje srovnávat velikost svobody. Jestli to tak lze říct. Nějaká věc má třeba jeden druh svobody, jiná věc má dva druhy svobody či prostě jiný druh svobody. Když je porovnávám, tak jedna věc může být svobodnější než jiná, i když jsou obě svobodné.
Uff, je to už jasné či alespoň jasnější?
Nejprve by bylo fajn definovat svobodu a určit, z čího pohledu se na ni bude nahlížet.
On taky možná bude problém s pochopením výrazu "svobodná licence". Může to znamenat vyjádření určité volnosti v zacházení se SW s touto licencí, ale může to znamenat i licenci podporující svobodný SW (nějak definovaný). To jsou velké rozdíly.
Jinak tato anketa nemá smysl. To bych se taky mohl zeptat, jestli mají lidi raději okna, nebo housky...
24.3.2009 09:17
andree | skóre: 39
| blog: andreeeeelog
asi tak :)
Souhlas. U GPL jeden aspon vi na cem je.
Asi by bylo dobre ty otazky u anket nezjednodusovat za kazdou cenu.
24.3.2009 09:53
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
> Blbost, to by pak ta anketa nedávala smysl.
Ano, v tom je zakopaný pejsek.
> Ptá s eprávě na to zda je pro tebe svoboda to, že můžeš neomezeně změnit u SW licenci nebo to, že ti licence zaručí, že bude SW pod ní vydaný vždy "svobodný".
A na to jsi přišel jak? Pošeptaly ti to stromy, řekla ti to voda, ...?
Znění anketní otázky prostě je "Který druh licence považujete za svobodnější?" a pokud nebudou dodány další informace, které požaduji, nemá smysl se účastnit hlasování.
Ty jsi to celé převrátil, asi jsi takový náš malý popleta...
24.3.2009 14:55
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
.
Jinak tato anketa nemá smysl. To bych se taky mohl zeptat, jestli mají lidi raději okna, nebo housky...
Co je na takové anketě špatného? Já bych hlasoval pro okna.... vydrží déle než housky. :D
24.3.2009 09:17
andree | skóre: 39
| blog: andreeeeelog
slobodnejsia v akom zmysle? ze zachovava slobodny software pre vsetkych, alebo ze umoznuje slobodne pouzitie software?
tiez to povazujem za nestastne polozenu otazku. nie je jasne, o koho slobodu sa tu jedna (vyvojar, pouzivatel, predajca, ... ?). lepsie by asi bolo ju formulovat ako "ktora licencia vam z ideologickeho hladiska vyhovuje viac" alebo nieco na ten styl.
Jděte už do háje s těmi výkřiky, jak GPL omezuje svobodu. A stejně tak si strčte za klobouk takovéhle trapně formulované ankety, které mají jediný cíl – ukázat GPL jako nesvobodnou.
Svět otevřeného softwaru by bez GPL licence živořil ještě zoufaleji než teď. Stačí se podívat na licence u balíčků moderních distribucí. Napočítal jsem cca 200 BSD(like), licenci GPL* má cca 2000. BSD licenci mají povětšinou věci, které nemá smysl vykrást (zastaralé, příliš úzce svázané s *nixem, atd.). BSD licence je krásná, ale není životaschopná.
Tady nejde o svobodu, tady jde o zdrojáky. Jak jinak lze přístup ke zdrojákům zaručit než omezující licencí? Přijde mi, že „nesvoboda“ GPL vadí jen dvěma druhům lidí: těm, co chtějí vykrást zdroják, ale svůj neotevřít a pak ortodoxním bojovníkům za svobodu všeho druhu.
+1
+1
Ty ty ankety nějak moc žereš. Anketa nemá žádný cíl, pokud si myslíš, že jde o spiknutí, pak se tvému stavu říká paranoia
26.3.2009 12:02
Jan Drábek | skóre: 41
| blog: Tartar
| Brno
+1
24.3.2009 11:42
alblaho | skóre: 17
| blog: alblog
24.3.2009 12:42
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
24.3.2009 11:46
Sešívaný | skóre: 23
| Brno
Byla by to svoboda, kdyby se deti svobodnych lidi mohli rodit jako otroci?
24.3.2009 12:40
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
+1
24.3.2009 13:56
emorjino | skóre: 3
To je dobré přirovnání.... Každopádně i s tím, že to přirovnání akceptuji, vnímám jako svobodnější BSD.
24.3.2009 14:56
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
anarchie neznamená maximální svobodu -- anarchie znamená nedefinovanou svobodu
24.3.2009 12:52
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
24.3.2009 12:55
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Četl jsi tohle: Why you shouldn't use the Library GPL for your next library?
24.3.2009 13:40
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
.
24.3.2009 13:45
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
24.3.2009 15:13
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
využít v prop. software. Ale od toho právě LGPL vznikla
Ano, ale chtělo by se to zamyslet ještě o stupeň víc: k čemu je dobré, že se (moje) knihovna použije v uzavřeném SW? Co z toho budu mít já jako autor? Bude to mít nějaký přínos pro svobodný SW jako takový? Jaký bude přínos pro uživatele?
Možná napíšeš, že autor uzavřeného SW ti bude hlásit chyby a posílat patche... doporučuji sundat růžové brýle, tohle je komerčním vívojářům ukradené, znám to, hodně z nich ani netuší, pod jakou licencí ten SW, který používají, je -- natož, že by ty licence četli. Zaměstnavatelé neradi vidí, aby z jím placených člověkodnů šel nějaký užitek zadarmo mimo firmu. Zaměstnanci většinou nechtějí ztrácet čas posíláním chyb do nějakých bugzill nebo dokonce posíláním patchů -- opravu si třeba zbastlí u sebe ve firmě, podle svých potřeb, ale proč by to někomu posílali?
Hodnota vracená otevřenému softwaru od autorů uzavřeného SW je většinou nulová. Prakticky jediným důsledkem je, že komerční vývojáři získávají výhodu (nemusejí vyvíjet od začátku, jen složí dohromady kusy kódu), zatímco otevřený software se připravuje o konkurenční výhodu. Poněkud hloupé, řekl bych Uzavřený software pak může být levnější*, což se může zdát jako výhoda pro uživatele. Jenže výhoda to není -- používá se více uzavřeného SW, než by se ho používalo, pokud by LGPL neexistovala --> uživatelé na tom v důsledku tratí, protože jsou více omezováni uzavřeným SW, zatímco OSS by je omezoval méně (mohli by si ho sami upravovat, mohli by si vybrat libovolného dodavatele (pro vylepšení softwaru) a nebyli by vázáni na výhradního dodavatele...).
*) a zisky komerčních vývojářů vyšší.
24.3.2009 15:48
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
24.3.2009 22:54
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Z tohoto pohledu není mezi GPL a LGPL žádný rozdíl.
Z tohoto pohledu možná ne, ale… LGPL úplně nezavrhuji, neříkám, že nenajde uplatnění, ale chce to při její volbě dost přemýšlet. Ne si prostě jen říct, „píšu knihovnu → bude pod LGPL“ – chce to zvážit i GPL licenci a zamyslet se, v čem je rozdíl, v čem bude přínos té které licence.
Co pro mě a mou knihovnu bude lepší vizitka? …jí může zvětšit popularitu.
Kdo tuhle vizitku uvidí? U koho zvýší popularitu? Kdo z koncových uživatelů ví, že nějaká tvoje knihovna vůbec existuje? Nakonec o tom třeba budou vědět zase jen ti geekové, kteří si o té knihovně přečtou na nějakém linuxovém serveru, zatímco uživatel o ní nebude ani tušit, protože bude zakrytá vrstvami uzavřeného softwaru a někdy i hardwaru. Pro toho uživatele bude hustý a cool ten uzavřený software, protože ten je vidět, zatímco knihovna ve spod, vidět není (i když na ní může být založen úspěch toho softwaru). Kdežto kdyby knihovna byla GPL, musel by ten BFU při instalaci softwaru odsouhlasit GPL licenci a možná by časem začal tušit, co je to open source a za co všechno by mu měl být vděčný. Druhou možností je, že by autor softwaru knihovnu nepoužil a vývoj by se mu prodražil – pro uživatele by byl dražší a uživatel by tak měl větší motivaci se porozhlédnout po svobodných alternativách.
Zisk je stejnak nula
Proč ale pak ten software vyvíjíš? Mojí motivací např. je zvýšit podíl svobodného softwaru → takže nebudu zadarmo podporovat tvůrce uzavřeného SW.
Dovedeš si například představit, jaký průser by byl GPL OpenGL, linux-headers apod.?
Něco jsou standardní rozhraní –je to něco jako kdyby ti autor nutil, že příkazy, které nasypeš do BASHe musíš zveřejnit jako opensource Nebo ti nutil, ke kterým účelům software smíš použít (např. že to nesmí být atomová energie nebo vojentsví) – na téhle svobodě použití GPL trvá.
24.3.2009 23:26
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Kdo tuhle vizitku uvidí? U koho zvýší popularitu? Kdo z koncových uživatelů ví, že nějaká tvoje knihovna vůbec existuje? Nakonec o tom třeba budou vědět zase jen ti geekové, kteří si o té knihovně přečtou na nějakém linuxovém serveru, zatímco uživatel o ní nebude ani tušit, protože bude zakrytá vrstvami uzavřeného softwaru a někdy i hardwaru. Pro toho uživatele bude hustý a cool ten uzavřený software, protože ten je vidět, zatímco knihovna ve spod, vidět není (i když na ní může být založen úspěch toho softwaru). Kdežto kdyby knihovna byla GPL, musel by ten BFU při instalaci softwaru odsouhlasit GPL licenci a možná by časem začal tušit, co je to open source a za co všechno by mu měl být vděčný. Druhou možností je, že by autor softwaru knihovnu nepoužil a vývoj by se mu prodražil – pro uživatele by byl dražší a uživatel by tak měl větší motivaci se porozhlédnout po svobodných alternativách.
Do kamene tesat. A zdaleka to neplatí jen o knihovnách.
24.3.2009 15:54
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
24.3.2009 23:00
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Java je spíš otevřený formát nebo standard, než program. Také je to, jako nutit např. uživatele Gimpu, aby všechny jejich v něm nakreslené obrázky byly pod GPL licencí. Tohle je blbost, uživatel má právo ten program používat, jak se mu zachce, jen musí dodržet pravidla, která se týkají šíření a úprav SW.
25.3.2009 18:05
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
, ale komerční vývojáři budou alespoň chyby ve vlastním zájmu hlásit a patchovat v upstreamu – protože se pak nemusí starat o údržbu patche. Stačí udělat složitý buildovací systém, často vydávat nové verze a často čistit nebo přeformátovávat kód, a každý se bude snažit dostat svou opravu do upstreamu.
*) projekty v pravém (manažerském) smyslu jako řízená cesta změny, která má cíl a daný rozpočet a čas – narozdíl od softwarových projektů, (software není projektem, ale jeho výstupem).
k čemu je dobré, že se (moje) knihovna použije v uzavřeném SW?Urobiť si meno.
opravu si třeba zbastlí u sebe ve firmě, podle svých potřeb, ale proč by to někomu posílali?Aby nemuseli patchovat ďalšiu verziu.
26.3.2009 12:23
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Urobiť si meno.
Jak? viz Kdo tuhle vizitku uvidí?
Aby nemuseli patchovat ďalšiu verziu.
Viz projekty.
Takže FSF sa znova dala na cestu "jedinej správnej licencie" a vnucovania svojho spôsobu vnímania slobody?
24.3.2009 12:53
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
U licence se těžko posuzuje její "svoboda" -- ona i taková Microsoft EULA je sama o sobě svobodná, protože ji můžu přijmout, ale nemusím (nemusím* ten SW vůbec používat) a vím, do čeho jdu. Nemá moc smysl tedy hovořit o svobodnosti licencí v tomto smylu. Jak si tedy definovat svobodnost licence? Já bych ji definoval jako příspěvek k rozvoji svobodného softwaru. Tudíž hlasuji pro GPL. Ta podporuje rozvoj svobodného SW a jeho šíření, zatímco BSD licence je jako anarchie, nemá obranné mechanismy a vede k jednostranným vztahům (hlupák pracuje -- vyžírka zadarmo bere). GPL licence je životaschopná.
*) někdy mě k jeho používání nutí např. stát nebo banka atd. ale to není nesvoboda té licence, nebo nesvoboda mého vztahu s Microsoftem -- to je nesvoboda způsobená nějakou třetí osobou.
24.3.2009 13:34
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
24.3.2009 15:26
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Jakou má tahle licence výhodu? Kromě toho, že má jen tři odstavce?
24.3.2009 15:29
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
24.3.2009 15:35
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
OMG :-)
To je přece smysl těch licencí obecně -- místo aby autor a uživatel uzavírali pro každé dílo jedinečnou smlouvu pro dané dílo, máme několik licencí, které si prostě jednou nastuduješ a pak je nemusíš podruhé číst, když používáš pod nimi licencovaný software.
24.3.2009 15:53
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
Ja urcuju svobodnost licence podle mnozstvi omezeni a narizeni ktery v sobe dana licence ma, takze je jasny, ze podle me je svobodnejsi BSD.
LGPL rulez
24.3.2009 14:24
Petr Tomášek | skóre: 39
| blog: Vejšplechty
Když prodám své děti do otroctví, abych měl hodně peněz a mohl je roztočit třeba v Las Vegas, jsem svobodnější? Možná, ale chudáci děti :P
Pak je tu ale ten druhý pohled: Když prodám TVÉ děti do otroctví, abych měl hodně peněz a mohl je roztočit třeba v Las Vegas, jsem svobodnější? Možná, ale chudáci TVOJE děti.
24.3.2009 15:28
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
Sice GPL někoho něco nutí (zakazuje proprietární kód), ale zároveň tím svobodu střeží, takže jednoznačně GPL.
Jiný pohled: GPL ti nenutí vůbec nic. Tím, že vystavím zdrojáky svojí aplikace na Internetu pod GPL licencí, tě k něčemu nutím? Ne. Můžeš se svobodně rozhodnout, jestli program použiješ a podřídíš se licenci, nebo ho necháš být.
Tohle pojetí svobody u licencí selhává, resp. nelze ho na licence aplikovat (jsou to neutrální a dobrovolné smlouvy) -- rozumnější je tedy hodnotit, jak která licence pomáhá k rozvoji (a šíření) svobodného softwaru. A podle tohoto hlediska jasně volím GPL.
24.3.2009 16:55
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Dlouho jsem přemýšlel a nakonec zvolil GPL. Bohužel to není tak jednoduché říct. BSD je svobodnější pro programátory, protože si s ním mohou dělat cokoli. Není podmínkou mít odvozený kód pod BSD, což svobodu zase trochu omezuje (ikdyž zase jak se to veme). Proto jsem zvolil GPL, protože odvozený kód musí být pod GPL, což je sice omezení, ale je zaručeno, že výsledný kód bude otevřený.
24.3.2009 19:37
hankey | skóre: 16
24.3.2009 20:33
Shadow | skóre: 25
| blog: Brainstorm
Jinak když už takovou otázku, tak bych minimálně specifikoval, kterou BSD licenci vlastně máme na mysli - čtyřbodovou, tříbodovou nebo dvoubodovou? U GPL by zase možná mohla hrát jistou roli verze (2 nebo 3).
25.3.2009 07:08
Milan Vít | skóre: 23
| blog: about:linux
| Orlová
Škatulkování lidí je tak snadné, že?
25.3.2009 12:09
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
A muzeme se zacit dohadovat, jestli je clovek svobodnejsi v demoracii nebo anarchii.
Podotykam - ne stastnejsi, ne bohatsi, ne ve vetsim bezpeci. Ale svobodnejsi.
Protoze otazka se pta po "svobodnejsi". Ale spousta diskuse se toci okolo argumentace na tema "ktera je lepsi pro co nebo pro koho" a ja predpokladam, ze je tim zkresleno i hlasovani - spousta lidi patrne odpovida na jinou nez polozenou otazkou. nekteri proto, ze otazku nepochopili, jini mozna proto, ze jim pripada neprijatelne, aby GPL prohrala bez ohledu na otazku.
25.3.2009 12:53
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Dohadovat se můžeme – tak tedy: jak už jsem tu psal, anarchii nepovažuji za stav maximální svobody, ale za stav nedefinované svobody – člověk není k ničemu nucen*, ale zároveň nikdo nechrání jeho svobodu a právo. Člověk má jakoby právo ke všemu, ale prakticky nemá právo k ničemu – resp. má právo jen k tomu, co si dokáže silou prosadit – v anarchii nefunguje právo jak ho známe dnes, v anarchii funguje pouze právo silnějšího (což je také důvodem, proč je anarchie neudržitelným stavem: silnější začnou prosazovat svoje zájmy a budovat nový řád… čímž anarchie zaniká).
Stejně tak dnes životaschopný software pod BSD licencí je udržován pouze silou lidí, kteří se o něj starají (cpou do něj čas, peníze, znalosti, práci…), ale sám o sobě ten software životaschopný není (nebýt té síly). Oproti tomu GPL software jako takový životaschopný je, protože bude svobodný navždy, sám o sobě – i v případě, že se změní ten silný, který se o něj stará – jakkoli silný tento nový autor bude, otevřenost softwaru omezit nemůže**. Otevřenost GPL kódu tedy není záležitost vůle aktuálního autora, ale je neoddělitelně spjata přímo s tím kódem.
*) pozor, není k ničemu nucen systémem (režimem) jelikož tento neexistuje.
**) pohybujeme-li se v paradigmatu dnešního civilizovaného světa a předpokládáme vynutitelnost práva.
25.3.2009 13:41
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Ve zkratce tím myslím životaschopný model vývoje softwaru. Můžeš dělat krabicový software, můžeš dělat SaaS, můžeš prodávat související služby, dělat open source... a různé kombinace. Ale jen některé cesty vedou k tomu, že si na sebe vyděláš, že dokážeš vývoj udržovat delší dobu*. A nemuvím o nějakých pohádkových ziscích, ale o prosté schopnosti udržet se delší dobu při životě. A pak jsou cesty, kdy jeden dává a ostatní berou -- a ty jsou při vší snaze udržitelné jen krátkodobě.
*) ne do něj jednorázově vrazit pár peněz, nebo spoustu nadšení a času.
A pak jsou cesty, kdy jeden dává a ostatní berou...Pokud někdo vydává svůj software a druhý ho "krade", uzavírá a prodává (uzavřený), co by proboha rozumného uživatele mohlo přimět používat ten druhý produkt? Obsahuje stejné věci, jako ten otevřený a (jelikož tady všichni věříme v nadřazenost opensource stylu vývoje -- doufám?!) je schopný nabídnout stejně, ne-li více kvalitních funkcí. A opět -- i když ten zloduch zase vykrade i ty nové funkce, tak pořád nabízí *totéž* jako autoři původního programu, nic navíc (akorát požaduje peníze). Ať se na to dívám z kterékoli strany, pořád mi vychází, že z dlouhodobého hlediska bude uzavřený software vytlačován tím otevřeným (a také se to posledních dvacet let neustále děje). Takhle prostě trh funguje, co je nevýhodné, nemůže se na něm udržet.
25.3.2009 14:45
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
nechápu tedy, proč jsi v příspěvku, na který jsem reagoval, toto odlišoval. ... software, který je kvalitní, a který za něco stojí a tedy bude používaný.
To je sice hezké, ale aplikaci je potřeba rozvíjet, přizpůsobovat aktuálním potřebám. A tohle stojí čas, resp. peníze. Zastaralá aplikace je k ničemu, dělat změny v kódu je nutnost. Takže aby byl software používaný (a vyhovoval tvé definici životaschopnosti), musí na něm stále někdo pracovat. Původní autor může ztratit chuť a zájem (to se stává často), pokud je aplikace zajímavá, vždy se objeví někdo, kdo na ní bude dále pracovat. Pokud bude pod GPL, její otevřenost je zaručena i do budoucna (i když může dopadnout tak, že se o ní bude starat jen parta hipíků a vývoj půjde velmi pomalu). Pokud bude pod BSD licencí, může se jí ujmout nějaká zlá firma, která sice bude aplikaci rozvíjet (a rychleji než hipíci), ale pravděpodobně přestane zveřejňovat zdrojové kódy*, takže software se sice bude rozvíjet, ale už to nebude open source.
A opět -- i když ten zloduch zase vykrade i ty nové funkce, tak pořád nabízí *totéž* jako autoři původního programu, nic navíc (akorát požaduje peníze).
Viz třeba tolikrát omýlaný případ. Právě že nenabízí totéž, nabízí něco málo navíc, jenže lidé pak ten produkt nekupují jen kvůli tomu navíc, ale jako celek. Ta přídaná hodnota může být sice velmi malá, ale je klíčová. Konkurence (uzavřený SW) není hloupá a tu svoji konkurenční výhodu si chrání**, zatímco příliš tolerantní a volní autoři open sourcu jsou hloupí a dávají všechno všem zadarmo a svoji konkurenční výhodu si nijak nechrání (umožňují ostatním uzavřít svůj kód).
Takhle prostě trh funguje, co je nevýhodné, nemůže se na něm udržet.
Jenže ono je právě výhodné poskládat kusy příliš svobodného softwaru, přidat k nim tu svoji trošku, dát tomu líbivý obal a prodávat na stříbrném tácku. Zatímco nevýhodné je pracovat zadarmo S tímhle přístupem open source nikdy převahu nezíská.
*) proč by je proboha cpala konkurenci? Ta by změny přijala a uzavřela by je ona, resp. začlenila do svého uzavřeného kódu. To je z hlediska firmy dost hloupé.
**) můžeš ji sice napodobit, okopírovat, ale přijdeš na trh se zpožděním, takže máš smůlu.
Pokud někdo vydává svůj software a druhý ho "krade", uzavírá a prodává (uzavřený), co by proboha rozumného uživatele mohlo přimět používat ten druhý produkt?
Reklama. Ne každý OSS vývojář má peníze na reklamu že? A software prodává reklama, ne množství featur nebo nízká (či nulová) cena.. Příklad asi uvádět nemusím
Myslel jsem třeba takový balík OpenOffice. V některých případech je lepší než placený MS Office, v některých je horší. Spoustě lidí by vyhovoval. Ale lidé jej neznají, tedy ne ve smyslu že by jej nikdy neviděli, ale nemají pocit že jej potřebují. Za to MS Office potřebuje každý že? Všimněte si těch letáků v každé prodejně HW/SW.. O Windows nemá cenu mluvit
Reklama může být i výrazně dražší než samotný vývoj produktu. Pokud je produkt opravdu kvalitní, může i téměř bez reklamy ohromně získat na popularitě, ale dlouho to trvá. Pokud je produkt jen (pod)průměrný a reklama je účinná, zájem je zpočátku veliký a časem opadne, ovšem až po celkem dlouhé době. A přechod k alternativám lze během té doby ztížit (vendor lock-in )
Navíc lidé ty alternativy ani neznají, zkuste se třeba průměrného BFU zeptat na Jabber
26.3.2009 15:02
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
26.3.2009 17:15
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
26.3.2009 17:49
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Jeho konkrétně třeba ne, ale počet lidí souhlasících s nějakým názorech (ochotných se pod něj podepsat) je určitě zajímavá informace. Proto tu taky bude lepší implementace +1/-1
Ted trosku strilis vedle. XP jsou v pohode a podporovana jsou porad. Vista je nenazrana, ale taky si ji nebudes davat na plecku ale na stroj, ktery utahne treba KDE4, ze? A Win 7 vypada jako solidni SP2 pro Vistu.
Bohuzel, modularita zminenych Windows neni ucelem.
27.3.2009 12:57
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
Protože věci z windows v linuxu otevřít jdou, ale...
...v podstatě se až na tuhle větu se s tebou shoduju...
27.3.2009 13:06
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
kdo je špatný?
Velice snadná odpověď: Ty a nebo tvoje kolegyně, protože si bez znalosti o formátování konce řádků v systémech dovolujete sednout si za počítač, psát a ty konce řádků používat. Nikdo není dokonalý a vědět všechno samozřejmě nemůže, ale alespoň by v takovém případě bylo vhodné to neházet na systém, ale pěkně chlapácky přiznat, že není problém v systému ale ve mně a mé neznalosti jeho fungování. Jinak viz. man dos2unix a unix2dos.
25.3.2009 11:11
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
The pros and cons of "viral licensing" is something I've been thinking about a lot recently. As far back as 1998, I suspected that allegiance to the GPL is actually evidence that open source developers don't really believe their own story. That is, if we really believe that open source is a superior system of production, and therefore that it will drive out closed source in a free market, then why do we think we need infectious licensing? What do we think we gain by punishing defectors? Stronger virality punishes defectors more effectively, but also has more tendency to scare people away from joining the open source community in the first place.V každé diskuzi o licencích někdo začne o využívání cizí práce, o vykrádání kódu, o vydělávání peněz pokračováním v uzavřeném vývoji... Já jsem pevně přesvědčen, že v dlouhodobějším hledisku ale takový způsob vývoje nemá šanci. Ať už jde o odchytávání chyb ("given enough eyeballs, all bugs are shallow") nebo přidávání nových funkcí díky všemu tomu frmolu (brainstormingu, chcete-li ošklivější anglický termín
) na tržišti. Samozřejmě se na tom někdo může vozit a celou tuto práci využívat bez jakéhokoli vlastního přičinění, ale kdo by mu za jeho "dílo" byl ochoten dát peníze, když by byla v podstatě totožná s tou, kterou mu naprosto zdarma poskytuje obrovská komunita?
Někdo vymyslí výborný recept na buchty a bude je spolu s dalšími dobrodinci zdarma rozdávat na ulici. Pak přijde někdo jiný, kdo začne podle volně dostupného receptu vyrábět buchty s tím, že jen přidá nějakou svou tajnou přísadu a pak je bude draze prodávat. Kdo by si od toho příživníka ty buchty koupil? Komunita free pekařů, kterých je neporovnatelně více, brzy na tu jeho přísadu buď přijde nebo ji dokonce přebije ještě nějakou mnohem lepší chuťovkou, kterou vymyslí při brainstormingu na pekařských mailinglistech.
Ještě před nějakými deseti lety, to jsem se začal poprvé "vážněji" motat kolem počítačů, o opensource softwaru nikdo neslyšel a když už slyšel, tak mu nikdo nevěřil. O Linuxu se mluvilo jako o nepoužitelné hračce pro hackery, o BSD vzniklém v nějaké Kalifornii neslyšel vůbec nikdo. Opensource software tehdy neměl skoro ničí důvěru, neměl moc pevnou základnu a bylo ho potřeba chránit. Dneska už je situace úplně jiná. Opensource software má na trhu nezanedbatelný podíl a s nástupem mini notebooků se bude podíl třeba konkrétně takového linuxu ještě rozšiřovat. A nevděčíme za to nějakým vnešeným idejím, ale prostě a jednoduše tím, že je linux prostě *lepší*, že je způsob jeho vývoje mnohem silnější než vývoj uzavřeného software.
Nevím, jak lidé tady, ale já jsem o převaze opensource vývoje softwaru naprosto přesvědčen. Je mi úplně jedno, pod jakou licencí ten software bude za předpokladu, že bude *opensource*. Až totiž jednou otevřený software získá většinový podíl, tak už na nějakém GPL nebo BSD nebude naprosto vůbec záležet.
25.3.2009 13:09
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
V každé diskuzi o licencích někdo začne o využívání cizí práce, o vykrádání kódu, o vydělávání peněz pokračováním v uzavřeném vývoji... Já jsem pevně přesvědčen, že v dlouhodobějším hledisku ale takový způsob vývoje nemá šanci. Ať už jde o odchytávání chyb ("given enough eyeballs, all bugs are shallow") nebo přidávání nových funkcí díky všemu tomu frmolu (brainstormingu, chcete-li ošklivější anglický termín
Někdo vymyslí výborný recept na buchty a bude je spolu s dalšími dobrodinci zdarma rozdávat na ulici. Pak přijde někdo jiný, kdo začne podle volně dostupného receptu vyrábět buchty s tím, že jen přidá nějakou svou tajnou přísadu a pak je bude draze prodávat. Kdo by si od toho příživníka ty buchty koupil? Komunita free pekařů, kterých je neporovnatelně více, brzy na tu jeho přísadu buď přijde nebo ji dokonce přebije ještě nějakou mnohem lepší chuťovkou, kterou vymyslí při brainstormingu na pekařských mailinglistech.
Proč takové přirovnávání? Já zase rád poskytnu pár příkladů z běžné praxe: Nějakou SOHO krabičku, máte? A nebo Mikrotik RouterOS, znáte?
Zrovna ty wireless krabicky (a Mikrotik) jsou celkem pekny priklad - vyrobce hardware vzal velky free software projekt (Linux kernel) a dopsal do nej male casti (drivery pro svuj hardware) a prodava to.
Pokud by se open-source vyvojari nedostali k jeho upravam, tak by stezi vznikl projekt jako OpenWrt. Sice by si ty drivery mohli napsat sami, ale jsou hned dvakrat v nevyhode - jednak casto dany hardware nema zverejnenou dokumentaci (napriklad nove routerboardy s cipy AR7xxx) a programatori od vyrobce daneho hardware maji znacny casovy naskok (vyviji uz nez se zacne zarizeni prodavat) - nez by dane drivery vyvinuli free vyvojari, tak by se zarizeni davno prestalo vyrabet a bylo by nahrazeno novym (po sofwarove strance nekompatibilnim) zarizenim (to je problem zejmena u Mikrotiku, ktery vymenuje chipy na svych routerboardech casteji nez je zdravo).
Nastesti kernel je pod GPL, tak se povedlo ziskat patche jak od Mikrotiku, tak od ruznych vyrobcu SOHO wifi krabicek a projektu OpenWrt jen tak tak staci sily na jejich integraci.
Každopádně to ale přece s licencí vůbec nesouvisí, nebo se pletu? Do kernelu je možné prostřednictvím modulů zavádět i binární džungli, je často jen dobrou vůlí výrobce, když ovladače pro linux vůbec vyvine, natož aby k nim zveřejnil i zdrojové kódy. Nebo dané firmy musely přímo nějakým způsobem zasáhnout do kernelu? Pak samozřejmě změny musely dát k dispozici komunitě, ale ovladače klidně mohly zůstat uzavřené. GPL v tomto ohledu nijak zasáhnout nemohla.
26.3.2009 17:52
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Do kernelu je možné prostřednictvím modulů zavádět i binární džungli
Výrobci jde o to, aby dílo mohl distribuovat jako celek, funkční hned po vybalení z krabice (ne, aby si člověk musel extra doinstalovávát ovladače jako u nvidie).
Výrobci jde o to, aby dílo mohl distribuovat jako celek, funkční hned po vybalení z krabice (ne, aby si člověk musel extra doinstalovávát ovladače jako u nvidie).Neviem, či som ťa správne pochopil, ale práve binárny ovládač nVidie je presne to, čo bráni tomu, aby to fungovalo out-of-the-box. Keď updatnem jadro, musím re-inštalnúť/updatnúť nVidiu. Keď preinštalujem Xorg, musím re-inštalnúť nVidiu. Keby driver nVidie bol FOSS, tak tieto kroky navyše neexistujú.
29.3.2009 23:27
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
No právě, takže výrobci různých krabiček pohánených Linuxem uvolní svoje zdrojáky (právě díky GPL). U nVidie je trochu jiná situace – lidi jsou rádi za ty binární ovladače, že to nějak funguje… a pro nVidii to zase tolik neznamená, protože většina jejích zákazníků provozuje ty karty pod Windows (zatímco ty krabičky běží pod Linuxem u všech zákazníků).
No právě, takže výrobci různých krabiček pohánených Linuxem uvolní svoje zdrojáky (právě díky GPL).Jenže GPL je k ničemu takovému nenutí. Musíte je dát k dispozici pouze uživatelům těch krabiček, kteří si zdrojáky vyžádají. A to se může stát u nějakých masově využívaných krabiček, ale u krabiček vyráběných v počtu pár kusů nebo na zakázku se nic takového nestane (pokud je to výroba na zakázku, byly by obě strany sami proti sobě, kdyby kód zveřejnily).
30.3.2009 20:05
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
To ale přece není chyba, nýbrž vlastnost GPL. Smyslem přece je, aby zdrojáky dostal uživatel (ten, kdo si krabičku, klidně dělanou na zakázku, koupil), ně nějaký Lojza odvedle, který ve vztahu ošetřeném GPL licencí vůbec nefiguruje.
U krabiček dělaných na zakázku je možné, že ke zveřejnění kódu nedojde, ale je to problém? Zásadní věc je, že přístup ke kódům má zákazník-uživatel – ten je zveřejnit může nebo nemusí, ale pokud umí aspoň do pěti počítat, tak si je od dodavatele vyžádá.
Drivery pro platformu se obvykle delaji do jadra. Mozna by to pomoci triku s initrd slo i jako modul, ale asi by to bylo dost netrivialni. Samozrejme nektere ovladace zarizeni byly jako moduly a u nich se kod ziskat nepovedlo, ale tech par ovladacu se uz dopsat zvladlo. V pripade SOHO krabicek asi vyrobce nejspis nemel extra motivaci to nejak tajit, spis se jen nestaral.
Samozrejme problem uzavrenych specifikaci tu je, ale osobne vidim jako vetsi problem nedostatek casu - tech krabicek je proste hodne a vychazeji v pomerne rychlem tempu a jsou obmenovany po 2-3 letech. A narozdil od PC jsou mezi sebou dost nekompatibilni, takze zatimco vsechna PC nabootuji a funguji pomoci stejneho (i kdyz znacne nabubreleho) platformoveho kodu, tak jenom OpenWrt podporuje asi 10 ruznych platforem (pro ruzne wifi krabicky).
25.3.2009 14:23
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
ale kdo by mu za jeho "dílo" byl ochoten dát peníze, když by byla v podstatě totožná s tou, kterou mu naprosto zdarma poskytuje obrovská komunita?
Otevřený software je dnes často infrastrukturní záležitost (operační systémy, databáze, síťování, protokoly, formáty...) a většině* lidí nepřináší žádné potěšení (užitek), že mají na svém počítačí nějaký operační systém, nebo že komunikují po IPv6. Lidem přinášejí užitek až aplikace nebo webové služby (taky aplikace). To jsou věci, které uživatel vidí (ne to PostgreSQL a Linux, které jsou vespod). A proto stačí přidat velmi málo** a uživatelé budou nadšení a ochotní platit. V praxi pak stačí poskládat kostky (kusy kódu, komponent, optevřeného softwaru) a přidat k tomu tu svoji trošku. Zisk pak půjde (jen) tobě, přestože tvůj úspěch stojí z velké části na otevřeném softwaru (bez něj bys takovou aplikaci nikdy nepostavil, nebo by byla tak drahá a vývoj pomalý, že by neuspěla).
Neříkám, že v případě GPL není takové zneužívání možné. Ale je méně snadné -- tak proč to konkurenci ulehčovat? Ještě dále jde Affero GPL (reaguje na aktuální rozmach webových aplikací).
Komunita free pekařů, kterých je neporovnatelně více, brzy na tu jeho přísadu buď přijde nebo ji dokonce přebije ještě nějakou mnohem lepší chuťovkou, kterou vymyslí při brainstormingu na pekařských mailinglistech.
V podnikání je strašně důležité** přijít včas (resp. ve správnou chvíli) -- když představíš nový produkt pár měsíců (někdy týdnů, dnů...) po konkurenci, tak se můžeš jít zahrabat. Pokud open source nebude stát na jasných a přísných pravidlech, která bude schopný prosadit, bude vždy o krok pozadu (ten úžasný brainstorming a e-mailové konference jsou veřejné -- konkurence má tedy všechno, co ty, a ještě něco navíc -- pokud nedokážeš dostatečně bránit svoje hodnoty a ideály).
Dneska už je situace úplně jiná.
Ano, situace se mění, ale to neznamená, že jednou vyhraješ a hotovo. Tenhle soutěž je trvalý stav, nejde vyhrát a mít klid, bojuješ pořád, můžeš být první, ale stejně nemáš nic jistého, na chvíli se zastavíš a předběhnout tě. Takže nějaké zmírňování licencí není na místě.
že je způsob jeho vývoje mnohem silnější než vývoj uzavřeného software.
Sice je lepší, ale stejně na ten vývoj potřebuješ peníze. A ty se berou od uživatelů -- těm musíš přinášet nějaký užitek a oni pak zaplatí. A jak jsem psal výše, uživatelé platí za nějakou zajímavou službu, za aplikaci, ne za tu open source infrastrukturu, která je pod tím. Takže pokud budeš dávat ostatním (konkurenci) svůj kód zadarmo (pod BSD licencí), těžko si sáhneš na ty peníze od uživatelů a nebudeš schopný ten vývoj zaplatit, udržet.
Znovu musím říct, přísné licence (GPL, Affero GPL) nejsou zárukou, že se k těm penězům dostaneš (a tvůj software bude životaschopný), i tady můžeš vyhodit spoustu úsilí a nakonec z toho nic nemít, ale ta šance na úspěch je vyšší, než u volnějších licencí. Např. firmě Sun bývá vyčítáno, že nedokáže vytěžit zpět zisky z investic do open sourcu. A to její software bývá šířen pod těmi přísnějšími open source licencemi. Teď si představ, že by svojí práci dávali pod BSD licencí -- vždyť by ten kód cpatli přímo do chřtánu Microsoftu nebo IBM, ať si s ním dělají, co chtějí, a sami by z toho neměli nic -- návratnost investic by pak byla ještě mnohem nižší.
Až totiž jednou otevřený software získá většinový podíl, tak už na nějakém GPL nebo BSD nebude naprosto vůbec záležet.
To je právě omyl -- jak jsem psal výše, tuhle soutěž nejde vyhrát, nejde získat většinu a spát na vavřínech. Pokud by ten software byl pod BSD licencí, tu většinu bys zase rychle ztratil. Dobývat území pod vlajkou GPL je někdy možná obtížnější****, ale jednou dobytá území jen tak neztratíš -- ten software nejde uzavřít a zůstává open sourcem i v případě, že ty už nebudeš mít sílu na další vývoj a nastoupí místo tebe někdo jiný, kdo bude software rozvíjet.
*) počítačoví nadšenci jsou menšinou celkové populace -- jim může přinášet radost např. samotný fakt, že mají na PC nainstalovaný Linux.
**) velmi málo, ale umění je vědět čeho a kdy.
***) dnes a v IT to platí dvojnásob, zvláště u různých sociálních služeb se síťovým efektem (viz např. ICQ vs. Jabber -- ICQ nám přináší problémy dodnes, i když je už dávno překonané a mělo by být v hrobě).
****) protože někteří potenciální spoluautoři mohou mít mentální problém s údajnou nesvobodností této licence.
). Než ale odepíšu, tak bych chtěl aspoň říct, že jsem rád, že se konečně našel někdo z tábora GPL fanklubu, kdo opravdu o těchto věcech přemýšlí, má je dobře rozmyšlené a kdo evidentně *opravdu* ty licence a Richardovy eseje a prohlášení četl. Obvykle totiž v podobných diskuzích vidím linuksáky (zdravím, Jindřichu! ) papouškující nějaká neurčitá hesla o svobodě, protože je to evidentně v linuxovém prostředí in, žvatlající něco o GPL, aniž by ji vůbec četli nebo se její myšlenky aspoň snažili pochopit a s takovými lidmi není přirozeně žádná řeč. (Opačným extrémem jsou pak šašci jako Jardík alias unknown_user, ale to teď nechme být ). Takže ještě jednou dík za námět k přemýšlení.
25.3.2009 15:01
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
A proto stačí přidat velmi málo** a uživatelé budou nadšení a ochotní platit. V praxi pak stačí poskládat kostky (kusy kódu, komponent, optevřeného softwaru) a přidat k tomu tu svoji trošku. Zisk pak půjde (jen) tobě, přestože tvůj úspěch stojí z velké části na otevřeném softwaru (bez něj bys takovou aplikaci nikdy nepostavil, nebo by byla tak drahá a vývoj pomalý, že by neuspěla).
Máš na mysli něco konkrétního? Jen tak pro zajímavost.
Na přesvědčení BFU, že je něco "lepší," obvykle stačí na to namalovat pár hezkých obrázků a udělat tomu pořádně hlasitou reklamu. Pak je úplně jedno, že vevnitř je to samé, co si člověk může zadarmo stáhnout z Internetu. BFU nezajímá technická dokonalost a výhody otevřenosti, když to nevypadá dost "cool." Je to smutné, ale je to fakt.
... program, který ...tam mělo být. Hernajs. (tu maturitu já teda nechci vidět, no nic, září to jistí...
)
Ano, situace se mění, ale to neznamená, že jednou vyhraješ a hotovo.To jsem přeci vůbec neřekl a ani si to nemyslím. Ale za předpokladu, že by se vývoj softwaru nezastavil toto přece nemůže nastat. Opensource komunita udělala hlavně za posledních deset let neuvěřitelný kus práce a troufám si prorokovat, že se otevřený software bude rozšiřovat více a více. Mluvíš o tom, že bude v některých případech uzavřený software vždy o krok napřed. Někdy přijde s něčím první uzavřené prostředí, jindy opensource. A i když si vezmeme ten nejextrémnější možný modelový případ — na jedné straně opensource komunitu a na druhé straně zlé černokněžníky, jejichž jediná práce je uzavírání otevřeného softwaru a jeho prodej — tak sice mohou být funkčně naprosto totožné, ale ve všech ostatních možných ohledech bude mít opensource výhodu, s tím, že dokonce bude mít i tu největší možnou výhodu z hlediska rozhodování subjektů na trhu — je zadarmo.
pokud budeš dávat ostatním (konkurenci) svůj kód zadarmo (pod BSD licencí), těžko si sáhneš na ty peníze od uživatelů a nebudeš schopný ten vývoj zaplatit, udržetKde a jak berou peníze GPL poháněné projekty? Přesněji, jaké mají ony možnosti finanční pomoci, které BSD software nemá?
vždyť by ten kód cpatli přímo do chřtánu Microsoftu nebo IBM, ať si s ním dělají, co chtějí, a sami by z toho neměli nic -- návratnost investic by pak byla ještě mnohem nižší.Proč už dávno není Microsoft Windows v podstatě převlečené FreeBSD? Pokud vím, tak jediné, co využívá, je implementace TCP/IP stacku plus pár nějakých síťových utilit. Mimochodem, můžeme být jen rádi, že zrovna toto přejali a nejali se výmýšlet nějakou vlastní síťovou šílenost...
Možná by dokonce bylo lepší, kdyby se Microsoft rozhodl celé FreeBSD ukradnout. Přestala by drtivá většina problémů s nepřenositelností software, Unix by se stal majoritním světovým systémem a všichni uživatelé by se (přirozeně kvůli ceně) přelili z Redmondu pryč. A hergot! Že by důvod pro to, proč si Microsoft dále bastlí na svém písečku ten kus softwarového balastu? Právě nekompatibilitou udržuje své stádečko při sobě.
To je právě omyl -- jak jsem psal výše, tuhle soutěž nejde vyhrát, nejde získat většinu a spát na vavřínech. Pokud by ten software byl pod BSD licencí, tu většinu bys zase rychle ztratil.Proč bych ji měl ztratit? Jediný způsob, jak by se to mohlo stát by byl, kdyby z ničehonic přestaly platit důvody, proč se opensource vůbec v prvé řadě rozšířil a stal většinovým. Což je, troufám si říct, nesmysl. Není vše jenom o zdrojovém kódu. Co uživatele v první řadě zajímá, jsou myšlenky a funkce. Ty jsou na konkrétní implementaci zcela nezávislé. Na existenci uzavřeného software není nic špatného, některým lidem a firmám prostě tento způsob vývoje plně vyhovuje a GPL pro ně může být překážkou k tomu, aby vytvořili díla, která by mohla svět obohatit. Co na tom, že by byla uzavřená? Kdokoli se jejich myšlenek může chytit a vytvořit opensource implementaci. Já tvrdím, stejně jako ESR, že je opensource modelem vývoje nadřazeným všemu, co jsme dosud poznali. Že software takto vyvíjený je méně chybový a prochází plynulou evolucí. Ale spousta kvalitních myšlenek ovlivňujících širší dění může vzniknout i v uzavřeném prostředí a jejich první implementace klidně může vzniknout na původní opensource bázi. Když bude o tyto myšlenky zájem, zcela jistě se rozšíří do stávajících opensource řešení. Pokud autorům těchto myšlenek ve stavění na našem kódu zabráníme, tak je buď od implementace odradíme úplně nebo je přinutíme stavět úplně od zelené louky. Tak jako tak uživatel přijde zkrátka a opensource alternativy dané myšlenky se buď vůbec nedočká nebo si bude muset dlouho počkat. Pro mě je zkrátka podstatná svoboda se jakýmkoli způsobem zapojit do dění s tím, že kvalitní myšlenky se dříve či později v opensource řešeních objeví. A jak už jsem řekl, v nejhorším možném případě na tom budou co se týče poskytovaných funkcí zcela stejně jako uzavřená řešení a rozhodující bude jedině cena. A jak se v tomto případě rozhodne racionálně uvažující subjekt na trhu, je přeci jasné. Nevím, asi se neshodneme v tom úplně základním předpokladu: já věřím, že otevřený vývoj softwaru je tím nejsilnějším momentálním modelem vývoje, který je schopný vyprodukovat nejkvalitnější software, který se je v dlouhodobém hledisku na trhu schopen porvat zcela sám o sobě, a který nepotřebuje nějakou explicitní ochranu v podobě omezující licence. Jak to totiž vidím, tak právě omezení GPL licence způsobuje to, že spoustu skvělých programátorů odradí od toho, aby opensource komunitě předali své vize, třeba i prostřednictvím uzavřených řešení. Prostě mám v otevřený software a ve fungování trhu asi mnohem větší důvěru než ty a jiní zastánci GPL, co už naděláme.
Proč už dávno není Microsoft Windows v podstatě převlečené FreeBSD? Pokud vím, tak jediné, co využívá, je implementace TCP/IP stacku plus pár nějakých síťových utilit.
V Microsoftích programech je kódu pod BSD licencí docela dost. Dokonce v jednom jejich grafickém programu je v seznamu autorů i Eric Raymond, protože ten program používá libgif, který je pod BSD licencí a Eric ho nějakou dobu spravoval.
Každopádně zasluhuješ pochvalu za to, že máš vůbec sílu to po mně číst.
Pokud vím, tak jediné, co využívá, je implementace TCP/IP stacku plus pár nějakých síťových utilit. Mimochodem, můžeme být jen rádi, že zrovna toto přejali a nejali se výmýšlet nějakou vlastní síťovou šílenost...Ten mýtus s tím TCP/IP stackem je nevykořenitelný evergreen... Microsoft používá svůj vlastní TCP/IP stack od roku 1994, tedy Windows NT 3.5. Nějaké síťové utility z BSD možná má, ale TCP/IP stack má svůj vlastní.
Ale když už je o tom řeč a že jsem tak smělý, odkud to víš? Nějak mě nenapadá, proč by chtěli implementovali svůj vlastní, když měli k volně dispozici jeden skoro přímo od zdroje.
25.3.2009 12:39
kyknos | skóre: 18
| blog: Quid novi?
| Ranša Rosa
26.3.2009 12:57
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
BSD = Technologie
GPL = Ideologie
I kdyby to tak bylo: co je na ideologii špatného?
26.3.2009 15:35
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Knihovna* != standard (formát...)
*) implementace, referenční implementace
Jenže kdo zaplatí vývoj té referenční implementace?
U softwaru licencovaného pod GPL se to dá brát tak, že se komunita složí, resp. každý napíše kousek (někdo png knihovnu, někdo zipovací, …) a vzájemně si je vyměňují. Funguje to trošku na dobré slovo, ale fungovat to může. Ale jaká bude motivace psát software pro všechny*? Protože prosazení společných standardů a formátů se jeví jako obecně prospěšná věc – jenže za ten dobrý pocit, že lidé mají společný jazyk (např. fotmát na fotky, nebo kompresní algoritmus), si chleba nekoupíš
*) ne jen pro komunitu, která mi naoplátku napíše jiný software, který třeba já napsat neumím, ale rád bych ho používal.
P.S. ty v tom vidíš primárně technologie*, jenže mě zajímá i ten byznys + jsem ochotný přijmou i ten idealistický směnný obchod, kdy si členové komunity vzájemně pomáhají (každý napíše něco) – ale pořád je to obchod, ne jednostranný vztah, kdy jeden dává a druhý bere.
*) v tomhle směru máš pravdu – když bude existovat implementace zadarmo, kterou navíc můžu zadrátovat do svého proprietárního programu, tak spíš použiji tento standard, než nějaký jiný, kde bych si tu implementaci musel psát sám.
26.3.2009 22:37
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
A pokud mluvíte i o tom byznysu, tak přece BSD je naprosto ideální:) Jsme programátoři, musíme i nějak vydělávat, ne ;) ?
No právě! GPL mi nezavírá dveře k tomu, abych šířil i komerční verze softwaru (duální licencování) – GPL licence mě nezbavuje autorství, se svým kódem si stále mohu dělat, co chci (třeba lehce poupravit a šířit jako uzavřený komerční software), ale oproti BSD mi dává konkurenční výhodu – toto právo mám výlučně já*, zatímco nikdo jiný software uzavřít nemůže → nemůže mi tedy konkurovat (kódem, který jsem sám napsal).
Já mám někdy fakt pocit (teď to nemyslím na vás), že největší strach o vykrádání kódu, mají ti, co skoro žádný nenapsali :)
Většinu svého kódu jsem napsal jako ošklivý komerční programátor K open sourcu jsem kódem zatím moc nepřispěl, ale snažím se, časem to snad bude něco většího (plánů je hodně a volného času málo…).
*) z toho titulu, že jsem autorem.
26.3.2009 12:48
Nicky726 | skóre: 56
| blog: Nicky726
26.3.2009 21:32
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
26.3.2009 21:43
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Ze začátku BSD vedlo, pak se situace obrátila ve prospěch GPL a teď jsou vyrované.
27.3.2009 12:58
vain | skóre: 16
27.3.2009 13:06
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
27.3.2009 13:37
vain | skóre: 16
Nebo že bylo 50% hlasujících vývojářů a 50% uživatelů? Já fakt nevím, co ta anketa s tímto výsledkem nakonec říká =)
27.3.2009 15:58
vain | skóre: 16
27.3.2009 17:09
vain | skóre: 16
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.