Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Že by to fakt na holém disku bez partition typu fd nejelo...?
Dedukuji, že rootfs je na /dev/md0. Pak ale chybí zásadní informace, jestli se používá jaderná autodetekce raidu (jedna zastaralá a nedoporučovaná věc), nebo jestli se to staví ručně přes initrd (další zastaralá nedoporučovaná věc) nebo přes initramfs (jediná správné řešení), a v druhém/třetím případě, jak vypadají startovací skripty (které disky jsou zapojeny do scanu, jestli se pole identifikuje pres UUID atd.).
A ještě tu může být trapná chyba se zpřeházenými názvy disků, kdy jste si přepsal běžící systém.
Co je na jaderné autodetekci raidu špatného? Docela by mně to zajímalo - rád se přiučím něčemu novému. Initrd je dneska už opravdu staré a initramfs používám pouze v případě, kdy není schopen kernel získat informace o raidu právě tou autodetekci.
This approach can cause problems in several situations (imagine moving part of an old array onto another machine before wiping and repurposing it: reboot and watch in horror as the piece of dead array gets assembled as part of the running RAID array, ruining it); kernel autodetect is correspondingly deprecated.
Pak jsem ještě něco zahlédnul v jaderné dokumentaci.
no, z grubu se oboje nahrava jako initrd - jestli se da zaintegrovat initramfs do jadra, pak je to docela dobra featurka, nadruhou stranu se mi zda docela lepsi, ze pouze pregeneruju initrd image (at uz je to image na loopu nebo cpio), ale nemusim menit kernel. Oboje je ale nejaky maly system, ktery nastartuje zakladni veci a pak spusti hlavni init na pripojenem skutecnem root device. Takze si nejsem jistej, jaky by byl rozdil nahazovani RAID z initrd nebo z initramfs. V obojim by se to startoval zrejme pomoci mdadm a pak se nahodi VG a LV, pripoji a privot_rootem spusti system, nebo ne?
No, ja mel na mysli prave ten rozdil pri spousteni. A ten neni zadnej. Proste se nahraje do pameti, pripravi, spusti linuxrc, pripravi root system, prepne do nej a spusti init. At v initrd nebo v initramfs.
Mezi initrd a initramfs je výrazný rozdíl z hlediska toho, jak je to uděláno v jádře. V podstatě initramfs je integrální částí jádra a i když jej vědomě nepoužíváte, tak tam stále je (reliktem je záznam /dev/rootfs v /proc/mounts). Initramfs se nekopíruje dva krát (rychlejší boot), nespouští se z něj /linuxrc, ale /sbin/init, změna rootfs se už neprovádí přes chroot+pivot_root, ale přes switchroot (v podstatě smazání obsahu initramfs, chroot a exec těžkého /sbin/init), initramfs už nelze odmountovat.
Z hlediska správy je výhoda, že je to součástí obrazu jádra, takže řešíte jediný soubor. Taktéž výroba tohoto cpio archivu je v režii přímo kompilačního skriptu jádra, takže stačí make v /usr/src/linux a je to. Tím že se to vyrábí spolu s jádrem, tak máte jistotu, že se vám nebudou bít různé verze udevu busyboxu aj. s jaderným API.
Přečtete si k tomu jadernou dokumentaci k initramfs (je to tam pěkně popsáno).
Z hlediska sestavování diskového pole ten rozdíl proti initrd není. To jsem chtěl jen autora popíchnout, aby přestal používat zastaralé postupy.
To by mě opravdu zajímalo, proč k tomu došlo. Kdy se dočkáme toho slíbeného pokračování?
Tiskni
Sdílej: