Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.6. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
V Edici CZ.NIC, knižní řady správce české národní domény, vychází nová kniha Martina Malého Kódy, buildy, firmwary. Autor po půl roce od vydání předchozího titulu přichází se svou již sedmou knihou, tentokrát zaměřenou na vývoj programového vybavení pro embedded zařízení. Publikace s podtitulem Základy vývojářského řemesla pro tvůrce hobby elektroniky nabízí praktického průvodce pro všechny, kdo své projekty vytvořené s Arduinem
… více »V Brně na FIT VUT probíhá dvoudenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Že by to fakt na holém disku bez partition typu fd nejelo...?
Dedukuji, že rootfs je na /dev/md0. Pak ale chybí zásadní informace, jestli se používá jaderná autodetekce raidu (jedna zastaralá a nedoporučovaná věc), nebo jestli se to staví ručně přes initrd (další zastaralá nedoporučovaná věc) nebo přes initramfs (jediná správné řešení), a v druhém/třetím případě, jak vypadají startovací skripty (které disky jsou zapojeny do scanu, jestli se pole identifikuje pres UUID atd.).
A ještě tu může být trapná chyba se zpřeházenými názvy disků, kdy jste si přepsal běžící systém.
Co je na jaderné autodetekci raidu špatného? Docela by mně to zajímalo - rád se přiučím něčemu novému. Initrd je dneska už opravdu staré a initramfs používám pouze v případě, kdy není schopen kernel získat informace o raidu právě tou autodetekci.
This approach can cause problems in several situations (imagine moving part of an old array onto another machine before wiping and repurposing it: reboot and watch in horror as the piece of dead array gets assembled as part of the running RAID array, ruining it); kernel autodetect is correspondingly deprecated.
Pak jsem ještě něco zahlédnul v jaderné dokumentaci.
no, z grubu se oboje nahrava jako initrd - jestli se da zaintegrovat initramfs do jadra, pak je to docela dobra featurka, nadruhou stranu se mi zda docela lepsi, ze pouze pregeneruju initrd image (at uz je to image na loopu nebo cpio), ale nemusim menit kernel. Oboje je ale nejaky maly system, ktery nastartuje zakladni veci a pak spusti hlavni init na pripojenem skutecnem root device. Takze si nejsem jistej, jaky by byl rozdil nahazovani RAID z initrd nebo z initramfs. V obojim by se to startoval zrejme pomoci mdadm a pak se nahodi VG a LV, pripoji a privot_rootem spusti system, nebo ne?
No, ja mel na mysli prave ten rozdil pri spousteni. A ten neni zadnej. Proste se nahraje do pameti, pripravi, spusti linuxrc, pripravi root system, prepne do nej a spusti init. At v initrd nebo v initramfs.
Mezi initrd a initramfs je výrazný rozdíl z hlediska toho, jak je to uděláno v jádře. V podstatě initramfs je integrální částí jádra a i když jej vědomě nepoužíváte, tak tam stále je (reliktem je záznam /dev/rootfs v /proc/mounts). Initramfs se nekopíruje dva krát (rychlejší boot), nespouští se z něj /linuxrc, ale /sbin/init, změna rootfs se už neprovádí přes chroot+pivot_root, ale přes switchroot (v podstatě smazání obsahu initramfs, chroot a exec těžkého /sbin/init), initramfs už nelze odmountovat.
Z hlediska správy je výhoda, že je to součástí obrazu jádra, takže řešíte jediný soubor. Taktéž výroba tohoto cpio archivu je v režii přímo kompilačního skriptu jádra, takže stačí make v /usr/src/linux a je to. Tím že se to vyrábí spolu s jádrem, tak máte jistotu, že se vám nebudou bít různé verze udevu busyboxu aj. s jaderným API.
Přečtete si k tomu jadernou dokumentaci k initramfs (je to tam pěkně popsáno).
Z hlediska sestavování diskového pole ten rozdíl proti initrd není. To jsem chtěl jen autora popíchnout, aby přestal používat zastaralé postupy.
To by mě opravdu zajímalo, proč k tomu došlo. Kdy se dočkáme toho slíbeného pokračování?
Tiskni
Sdílej: