Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 11:41
to máš těžký - lidstvo se řeže od doby co slezlo ze stromů - na úrovni jednotlivce se můžeš rozčilovat a křičet o míru, ale na úrovni národů je to už jinak
na zbraních je krásný to, že většinou jsou to dokonalý a perfektně optimalizovaný a vymyšlený nástroje (když pomineš jejich účel) pokud možno bezchybně plnící svouji funkci a je celkem jedno v čí dílně je udělali
porovnej třeba i jen vojenský hadry - jejich výdrž/cenu s jakýmkoli jiným oblečení
Ať se nám to líbí nebo ne, války a armáda velkou mírou urychlily technický pokrok lidstva.
Tohle právě umožnila situace, která v době válečných konfliktů panuje: Napjatá situace, nedostatek času, dostatek financí a nutnost vymýšlet co nejdokonalejší a nejefektivnější technologie - ideálně tak, aby byly dokonalejší, než ty, které má protivník...
ono rusové nebyli o moc menší magoři ...
V 60. letech minulého století existoval v Sovětském svazu projekt na výrobu tzv. zbraně posledního soudu - bomby, která měla nést jméno Ivan. Mělo se jednat o nejsilnější termonukleární zbraň, kterou kdy člověk vyrobil, o síle plných 200 Mt TNT. V rámci projektu Ivan byla nejprve sestrojena 50 Mt zmenšená verze, a na počátku 60. let byla z bombardéru svržena nad ostrovem Novaja Zemlja. Atomový hřib vystoupal až do stratosféry a byl dobře vyditelný i z míst vzdálených přes 500 km od epicentra výbuchu. Jednalo se o vůbec nejsilnější termojaderný výbuch uskutečněný člověkem, k žádnému vyhoření atmosféry přesto nedošlo. Po této úspěšné zkoušce byl schválen projekt na výrobu 100 Mt bomby. Zbraň byla skutečně sestrojena v obřím hangáru, avšak byla tak mohutná (měřila desítky metrů), že nebyla nikdy vyzkoušena, neb se v té době v SSSR nevyskytoval letoun, který by s ní dokázal vzlétnout. Po úspěšném sestrojení této 100 Mt bomby bylo jasné, že půjde postavit i 200 Mt bombu Ivan. Zbraň byla od počátku koncipována jako kombinace termonukleární a zároveň špinavé bomby. Základní myšlenka byla vskutku ďábelská. Obří tanker brázdící sovětské vody ponese v podpalubí bombu Ivan, a zároveň bude sloužit jako skladiště veškerého vyhořelého jaderného paliva z ruských jaderných elektráren, jakož i jaderného odpadu z výroby jaderných zbraní a z jaderného výzkumu. Velení tankeru bude neustále ve spojení s Moskvou, a ve chvíli, kdy by došlo k jadernému útoku na Sovětský svaz a další perspektiva rozvoje světového komunismu by byla vážně ohrožena, vydal by kapitán příkaz k odpálení Ivanu. Samotná exploze bomby by způsobila jen lokální škody v perimetru řádově stovek kilometrů od epicentra výbuchu, a navíc pouze v sovětských výsostných vodách. Avšak milióny tun jaderného odpadu, obsahujícího plutónium a další vysoce radiotoxické nuklidy by se výbuchem odpařily do atmosféry a postupně pokryly povrch celé planety. Během několika měsíců po výbuchu bomby Ivan, by mnohobuněčný život na planetě přestal existovat. Když s tímto plánem přišli sovětští vědci za prezidentem Chruščovem, pronesl, že patřej všichni do blázince a poslal je s tim do prdele. Takže kdyby existovala nějaká možnost, jak termonukleárně zapálit zemskou atmosféru, jistě by se v arzenálech ďábelských vojenských plánů světových jaderných mocností z období studené války vyskytovala. Žádné projekty ani úvahy v souvislosti s touto možností jak zničit život ve vesmíru, však dosud známy nejsou.
převzato odtud
Američani si také různě hráli. Dobrá sranda byla, když u jedné bomby přidáním neutronového zrcadla vzrostl výkon o 50MT, takže se generálové málem vypařili spolu s bombouEhm, to asi ne. Největší odpálená bomba měla 50Mt a byla sovětská. Největší americký kousek měl nějakých 15Mt (Castle Bravo), asi myslíš tuhle. Očekávalo se tak 5Mt, ale počítali s tím, že se lithium-7 bude inertní. Nebylo.
Jo, přesně, dneska není problém, aby si jadernou zbraň pořídil nějaký soukromý subjekt. Někde jsem viděl článek o tom, kolik se jich za těch 50 let "ztratilo", zejména z ruských/sovětských skladů (ti v té evidenci měli asi největší bordel). Jsem si jistý, že ty "ztracené" bomby jsou teď hezky u nějakého boháče, který si tím honí své ego.
Zóna kolem černobylu není mrtvá zóna, ale bující příroda.Díky tomu, že z ní odešel (respektive byl vyhnán) člověk.
Také je třeba si uvědomit, že příroda je mnohem silnější, než si dokážeme představit a rovněž, že zvířata jsou v porovnání s člověkem nesrovnatelně odolnější.
Docela mě i děsí, že tahle část evoluce u člověka nefunguje.Ale jo, funguje, jen ne v bohatých zemích.
pořád mě udivuje, že po těch všech bombách a tom nukleárním svinstvu co jsme vypustili do vzduchu, tu je pořád planeta v jednom kuse s dýchatelnou atmosférou a bandou lidiček na povrchu.Jo. Bylo jich hodně.
lokalni skody? TSAR smazl uzemi o velikosti české republiky , takže zrovna lokalni by nebyli ...
Při rychlosti mach 3.5 ve 300m výšky by střela produkovala hluk 162dB, což mělo samo o sobě stačit k okamžitému ničení budov a zabíjení lidí v okruhu stovek metrů.Tomu se mi nechce věřit... Flashbang dá s přehledem 170dB... Jinak by mě docela zajímalo, jaká by byla úroveň zamoření a emitované radiace po přeletu téhle mrchy. Přece jen, ten reaktor nemá _až takový_ výkon...
reaktor nemá _až takový_ výkon600MW je docela slušný výkon, ale je fakt že fyzika u mě skončila na SŠ, takže bych si nerad vymýšlel. V materiálech co jsem našel se všude psalo, že by to na zabíjení lidí stačilo, ovšem je otázka, jak dlouho by to trvalo.
The neutron flux was calculated to be 9×1017 neutrons/cm2.s in the aft and 7×1014 neutrons/cm2.s in the nose.V článku SLAM - Supersonic Low-Altitude Missile je zase uvedeno:
As a result, the neutron flux was calculated to vary from 9 x 1017 N/CM2 in the aft section to 7 x 1014 N/CM2 in the nose. Gamma ray energy was expected to be 4 x 1011 MEV in the aft section and 1.2 x 108MEV in the electronics compartment.U neutronové bomby, která zabíjí právě neutronovým zářením je:
Neutron bombs release a much higher amount of neutrons than a fission bomb of the same explosive yield. Furthermore, these neutrons are of much higher energy (14 MeV) than those released during a fission reaction (1-2 MeV).Jenže chybí intenzita počet neutronů na cm2/cm3.
jednou spuštěný rekator totiž neměl žádný způsob, jak by mohl být zpět zastaven a pokud se neměla aktivní zóna roztavit (tedy spíš vysublimovat), musel být stroj v neustálém pohybu, aby se chladilJo, to je fakt. Při testech bylo v plánu to vyřešit navedením střely do moře, v té době si s radioaktivitou moc hlavu nelámali :)
To mělo velkou nevýhodu v tom, že nebylo možné používat stejnou taktiku jako u bombardérů s lidskou osádkou, které bylo možné v případfě planého poplachu (případně velitele, co zešílel) odvolat bez problému zpět na základnu.Ale jo, do určitého bodu to šlo. Přímo se počítalo s tím, že v případě krize se střela vypustí a nechá se někde kroužit, dokud nebude zapotřebí, nebo nebude konec krize. Ovládání bylo radiem.
V novele "A Colder War" od Charlese Strosse..Četl jsem, dokonce mám v plánu sem časem hodit recenzi na Strosse, tak jako jsem to udělal se Stephensonem, jenže zatím jsem od něj nečetl úplně všechno, pár novel mi ještě zbývá.
Další možnost je, že se to vypnout dalo. Možná tam bylo nějaké nouzové vypnutí, zasunutí regulačních tyčí (které se při té teplotě nejspíš roztavily), nebo tak něco.Jo to jedině.
Hm. Další možnost je, že se to vypnout dalo. Možná tam bylo nějaké nouzové vypnutí, zasunutí regulačních tyčí (které se při té teplotě nejspíš roztavily), nebo tak něco.Podle obrázku reaktoru to vypadá, že tam žádné řídící tyče nejsou - samotný reaktor se nejspíš za chodu reguloval pasivně termálním dopplerovským rozptylem jader (obdobně jako u tohohle typu reaktoru). Tyče tam byly leda před startem, protože za provozu by stejně nešly zasunout, i kdyby by to přežily bez roztavení (což by nebyl problém, např. bór taje až při dvou tisících, hafnium ješte o něco výš). Pravděpodobně start spočíval v jejich vytažení z chladících kanálů a následném urychlení na minimální pro motor použitelnou rychlost pomocí zmiňovaných přídavných raket. Mimo toho, střela nemá žádný podovozek a i kdyby se podařilo reaktor odstavit, tak si nedokážu představit žádný způsob, jak by nadzvukovou rychlotí letící třicetitunová potvora s aerodynamikou sázecího koliku a doběla rožžhaveným keramickým reaktorem vespod dokázala přístát bezpečně.
Na tomhle obrázku je to položka 34. Ale je fakt dost možné, že byly pouze vysouvací a sloužily jen k nahození motoru.Je to možné, možná to byly spíš regulační tyče, vůči zbytku reaktoru jsou příliš malé na odstavení. Protože při vysokých rychlostech je velmi strmá závislot výsledné rychlosti na tahu motoru, na změnu rychlosti při manévrování by to stačilo.
Na wiki je o tom taky článek a tam psali že jak se reaktor zapnul, už nešel vypnout.Teď mluvíš o SLAMu? Nějak jsem si toho nevšiml. Pod Project Pluto je ale zmínka:
Pneumatic motors necessary to control the reactor in flight had to operate while red-hot and in the presence of intense radiation.Takže reaktor byl nějak ovládaný.
V Černobylu s tím byly problémy, rádiem řízené buldozery byly nespolehlivé protože kvůli ionizaci signál špatně procházel.Jo, to vím. Přesto nějak vyřešili radar, který TERCOM potřeboval, takže ostatní rádiové spoje (a že jich podle toho obrázku měla docela dost) nejspíš nějak šly vyřešit taky.
Taková rachejtle by nemohla kroužit nad vlastním územím (ikdyž kdo ví, vojáci jsou dost úchylní) a někde na půl cestě by byla velice rychle odhalená.Kroužit mohla nad mořem. Tam by díky rychlosti a schopnosti létat v pár stech metrech odhalená mohla být jen optickým pozorováním, když například přelétne nad rybářem. Jenže ten by asi stěží věděl co se to nad ním právě kilometr za vteřinu prohnalo.
A i když by to bylo hodně rychlé, byla by velká šance to zničit dřív než to někam doletí.To fakt ne. Uvědom si že v té době Američané sledovaly Rusy ze špionážních letadel, které přelétaly nad sovětským svazem. Když po nich Rusové stříleli řízené střely, prostě se zasmáli a v klidu jim uletěli. To fungovalo do roku 1960, dokud nepřišla aféra U2. U2 přitom létal 821km/h, což je 228m/s. To není ani mach 1 (ten je 340m/s), zatímco SLAM se pohybovala na mach 3 - 4, tedy okolo ~1000m/s, jenže ve ~třech stech metrech výšky, zatímco U2 okolo 20 kilometrů a víc, kde se střela měla na co zaměřit, protože to byl prostě jediný cíl na obloze.
ale s tím spojením teda nevímNj, to se už dneska asi nedovíme. Leda tak zkontaktovat někoho kdo na tom projektu pracoval, ale na to nemám skill, to by chtělo nějakého zkušeného žurnalistu :)
Ten pekelný kotel by za sebou nechával tepelnou a ionizovanou stopu jak Tunguzský meteorit. Jestli by to rusové zničili nevím ale asi by to zjistili.No, to sice jo, ale uvědom si že to byla před-CCD a před-družicová doba (družice začali zavádět právě po té U2 aféře). Dřív to fungovalo tak, že družice fotila na normální film, který pak byl shozen na zem v tepelně odolné schránce. Z družice by to tedy nezjistili. Jediné co mě napadá je telefonní varování do nějakého štábu, popřípadě vojenská posádka nad kterou to přeletí by měla šanci varovat třeba Moskvu, jenže tam by pořád neměli moc šancí s tím něco udělat. Nejspíš by šlo vypustit stíhače, ale s tělesem ve ~300 metrech letícím mach 3/4 by toho prostě moc neudělali ani dneska.
S radary dalekého dosahu se experimentovalo dávno, ikdyž ty sovětské byly v plném provozu až někdy kolem roku 1970, ale ona by ta pekelná rachejtle stejně asi dřív nebyla v akci.Problém radarů je v tom, že všechny chytají jen předměty pohybující se v určité výšce. Jediná šance by byla střelu zaměřit už nad mořem, kde se měla pohybovat v 9km.
byl shozen na zem v tepelně odolné schránceněkde se psalo, že první pokusy byly shazovány na padáčcích a chytalo se to z letadel a balónů.
pohybující se v určité výšceto měl prý umět ten radar co jsem psal výše.
někde se psalo, že první pokusy byly shazovány na padáčcích a chytalo se to z letadel a balónů.Jo. Jinak co se tohohle týče, doporučuji knihu Kosmičtí špioni od Pacnera. Dá se sehnat v levných knihách za cca 100kč a je to výborná kniha bohatá na informace.
to měl prý umět ten radar co jsem psal výše.To prostě nemůže, protože kopce, hory a domy, různé odrazy železitých rud v zemi atp..
Jinak co se tohohle týče, doporučuji knihu Kosmičtí špioni od Pacnera. Dá se sehnat v levných knihách za cca 100kč a je to výborná kniha bohatá na informace.k tomuto tematu doporucuju dokument PBS Astrospies
tohle by se muselo sestrelovat netradičním způsobem, ne nejakou řízenou střelou, ale přece taková věc nemuže vydržet když se potká z kusem železa nebo z cihlou.Zamýšlel jsem se nad tím před spaním a vyšlo mi, že by to mohlo být sice účinné, ale zdaleka ne jednoduché, protože nevíš kudy střela poletí. Pokud bys věděl přesnou trasu, tak by to šlo, jenže u křižující střely, která si trasu částečně volí sama (podle překážek) se to nedá předvídat. Včera jsem se schválně koukal co ze sovětských stíhaček bylo schopné letět mach 3, nebo 4 a překvapivě jsem žádnou nenašel. Mig-25 (nasazován v době kdy by se do výzbroje dostala i SLAM, mimochodem dost dobrý zápisek na wikipedii) k tomu neměl daleko, ale pořád by zaostával, pokud nechtěl pilot usmažit motor, který mohl během toho odejít.
Bože ty jsi srandista.Why so serious?
Proti Migu-25 neměla americká strana adekvátní letadlo. Mig-25 je zádržný stíhač, který dělá jen jedno : vyletí a vypustí raketu na narušitele. Copak nějaké dnešní stíhačky létají 3-4M?? Myslím, že i dnes nejsou taková letadla k mání. Raptor i ostatní létají poněkud méně.To jako že jsem tvrdil opak? O.o
Pilot by motor neusmažil, jen by po přistání musel jít na go nebo do sřotu.Jo. Co jsem to tak pochopil, šlo právě o to že hrozilo zničení motoru při delší době letu rychlostí okolo 3M.
Musíš brát v potaz rok kdy ta MIG-25 létala. Tehdy západ neměl nic co by proti ní mohl nasadit. A to se psal rok 1966 apod. I po dobu studené války nebylo nic co by bylo rychlejší.Čímž máme starý problém zpět - nemáme ty hřebíky na SLAM vůbec z čeho sypat
jednou spuštěný rekator totiž neměl žádný způsob, jak by mohl být zpět zastaven a pokud se neměla aktivní zóna roztavit (tedy spíš vysublimovat), musel být stroj v neustálém pohybu, aby se chladil.Což takhle ho znavigovat do hlubokých vod Severního ledového oceánu a před dopadem jednotlivé části jádra od sebe mechanicky oddělit a porušit tak lehce kritické množství? To už by mohlo fungovat, ne?
Vydrží nálož teplo z motoru?Schválně jsem mechanické oddělení pomocí nálože nikde nezmiňoval, i když upřímně přiznám, že i v mém případě to byla první věc, která mě napadla. Druhá byla, že nálož nemusí být umístěna přímo v jádře, ale dá se tam přesunout (třeba nacucnout do nasávání, o zbytek už by se mohly postarat dostatečně vysoké teploty a tlaky), třetí že mechanické oddělení nemusí probíhat nutně jen pomocí explozivních sil.
BTW a přijít o desítku vodíkových bomb?Tak třeba po použití? I kdyby ne, termonukleární hlavice si můžeš shodit někde bokem a těleso samotné už potom navést do bezpečných míst. Otázka zněla jak zastavit motor, ne co s nim a se zbytkem.
Přesunutí by možná šlo u mechanického oddělení by to snížilo spolehlivost, protože mechanické součásti pod velkou teplotou.
Po použití je naopak efektivní použít reaktor jako poslední bombu.Spadne X-desítek kilový křáp někomu na hlavu, rozteče se u toho jádro a trochu zamoří okolí. Nadkritického množství stejně těžko dosáhne. Navíc 60kg není až tak moc — v reaktorech jaderných elektráren se palivo počítá na tuny. Nepřijde mi to o moc efektivnější než někam nechat spadnout výkaly po strop nacpaný Jumbo Jet.
Nepřijde mi to o moc efektivnější než někam nechat spadnout výkaly po strop nacpaný Jumbo Jet.Letící rychlostí 4 machy (v případě střelmhlavého letu z zemi i víc)...
Vsetky tieto jadrove monstrozne projekty su nic v porovnani s umelo vytvorenymi biologickymi zbranami.To bych zrovna netvrdil. Proti biologickým zbraním existuje prakticky vždy nějaká vakcína, která je vytvořená buď dopředu, nebo časem. Navíc se to v naprosté většině případů týká jen lidí, dají se používat roušky a další vcelku primitivní metody ochrany, včetně například bezpodmínečného střílení a pálení nakažených. Chemické zbraně jsou horší a jaderné ještě o hodně víc, protože mají potenciál vyhubit většinu života na zemi za využití relativně málo hmoty, zatímco chemických zbraní bys potřeboval tolik, že by ti to prostě z technických důvodů nikdy nevyšlo.
"jen" padesát procentOno i 50% by byl docela problém. Jinak pokud víme, jak se opravdu proti virům ubránit, tak s těmi znalostmi je možné znát zneužitelné exploity v imunitě.
žijí baktérie s metabolismem nezávislým na atmosféřeJo zrovna tuhle jsem četl o bakteriích odolných vůči radioaktivitě, ty by se v případě jaderné války jen smály (leda by byly v epicentru).
Podle prvního dílu "Zázračný planety" se to fakt stalo a přežili to jen nějaký bakterie kilometr nebo víc hluboko ve skále. A je tam pěkná CGI animace jak by ten dopad vypadal v dnešní době. Nejlepší je sehnat si tu sekvenci na YT s procítěnym japonskym komentářem, ale blbě se shání, tuhle mi to zabralo několik hodin. Jinak to samotný video je tam snad ve stovce exemplářů. Tady je jedna z verzí. Už to bude pár miliard let, tak by se to mohlo stát v dohledný době zase ...
Jinak čistě z newtonovského pohledu by musela mít štítová "koule" větší rychlost, aby se vystřelená a vytvořená vrátily zpět do reaktoru a fungovala anebo mnohem mnohem vyšší, aby obě prošly reaktorem na druhé straně jako rychlé neutrony.To jsi to pochopil blbě. Měly se srazit a spadnout dolu, do mystičky na neutrony :D
neškodné fotonyTřeba když anihiluje elektron, tak vznikne 511keV gama. To není moc neškodné.
Chiptunes: jednoduchá hudba pro jednoduché lidi!BTW: Co zas prudíš?
Šiklo by se něco na zachytávání videa (měl sem tv kartu, ale už nefunguje) - nahraju si těch pár demíček z PS2 a udělam si vlastní kompilaci Nebo aspoň na vhs, když se mi podaří zrenovovat video. To by se hodilo spíš na ty starý demíčka, 80. a 90. léta, pro ty by to bylo odpovídající médium, pěkně dobový. Současnější produkce pak na dvd.
ahx amad aon a2m bp cus dmo dmu dm2 dw d00 emul fc3 fc4 fred gbs gm hp hpc jam jp ma mad mgb mk2 ml mon mso m3u psf pt raw sap sa2 sid1 sid2 sng soc sog st syn tf thn trc txt vgz vtx xms…lama
Unreal TournamentuGODOWN alias Hyperblast Redux. Ale jinak jsem myslel klasický Unreal.
Klasiku sem nikdy nehrálTak to o hodně přicházíš. Velice dobrý a rychlí SW render (v dobách kdy už nastupovalo HW renderování, takže téměř špička v SW renderech pokud se jim od těch dob dál nikdo nevěnoval), parádní prostředí, trošku i příběh. Musíš brát na vědomí, že to přišlo v dobách kdy pevně vládnul Doom, Quake a špicou byl Quake II. Trochu jako Half-Life 2 v době vypuštění Dooma 3. Nejsem si jistý jestli jsem tím tavil 100Mhz 486ku nebo už jsem měl 266Mhz Pentium 2, no tak či tak, jestli máš ještě nějakou funkční grafárnu(klidně ale můžeš zkusit i SW render), tak určitě doporučuju sosnout — ty by si to vcelku mohl ocenit.
Jako že by ses snažil zasáhnout jeden neutron druhým? Imho jako střílet proti nepříteli s přáním, aby ty kulky narazily do sebe a zneškodnilyTo je fakt. Hustota toku částic pro interakci by musela být tak vysoká, že nějaké stínění by už asi stejně bylo k ničemu. Když by částice interagovali, tak by nemuseli všechny, zbytek by mohlo zachytit stínění, které by tím nemuselo být třeba tak masivní. Ale je fakt, že to je ještě větší sci-fi než to zrcadlo.
Jejich ráz je "pružný"Já si to myslel, když už jsem četl jejich detekci. Na druhou stranu snad musí být nějaký způsob jak jim odebírat energii, ne? Co třeba jejich moderování vodou? U vyhořelého paliva už není potřeba ani nic víc než sloup vody na odstínění.
Na druhou stranu snad musí být nějaký způsob jak jim odebírat energii, ne?Ano, dělá se to sérií pružných srážek, při každé se ztratí troška energie, a když je těch srážek dost, neutron se zpomalí/zastaví.
maj mg. momentMaj, ale pěkně malý (třeba oproti elektronům; čistě pro zajímavost: nebude s tím nějak souviset i jejich jméno?). Možná proto všechny ty obří kolidovače mají z toho důvodu rozměry jaké mají. Magnetické pole asi nebude řešení.
Ale myšlenka strčit reaktor do neutronové pasti mě fascinujeTak nějak. Jenže ono i kdyby si prostor mezi ním vyplnil silným moderátorem a obsklil to zrcadlama (teoreticky neutrony by se uvnitř odráželi od stěn a předávali by svoji energii moderátoru dokud by ji většinu nepředali), tak by si furt potřeboval takové množství matroše (třeba těžké vody), že by na tom pravděpodobně bylo to olověné stínění líp (oni se ty potvory množí jako veverky). Něco takového plně funkčního (zas totiž musíš brát, že reaktor musí mít i nějaký výkon) bych viděl na pěkně komplexní zařízení. Třeba i s jiným tvarem a rozmístěním paliva než jak ho známe dneska (v podobě tyčí).
řidej do videi (a samozřejmě mrkni na) tohle.Ehm :) To je v odkazech už od samého začátku, protože z tohohle dokumentu jsem se o SLAM dozvěděl.
Super článek!!
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.