Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Víte že můžete odebírat mé blogy pomocí RSS? (Co je to RSS?)
Od určité doby jsou všechny texty které zde publikuji verzované na Githubu.
Jestliže najdete chybu, nepište mi do diskuze a rovnou jí opravte. Github má online editor, není to skoro žádná práce a podstatně mi tím usnadníte život. Taky vás čeká věčná sláva v commit logu :)
V dnešním blogpostu bych se rád podělil o můj názor na tohoto známého spisovatele a jeho díla.
Knihy Neala Stephensona patří k mezi ty nejlepší co jsem kdy četl. Nejednalo se o knihy lehce stravitelné, některé z nich jsem několikrát odložil, protože mi přišly jako totální blbost (Sníh, Diamantový věk, Velké U). Když jsem však později překonal podvědomý odpor z podivných světů které popisují, nestačil jsem žasnout nad jejich genialitou. To že jsou geniální přitom nemyslím jako slovní obrat; když se nad nimi zpětně zamýšlím, tak ty knihy opravdu jsou geniální a každá z nich mi něco dala a nějak podstatně změnila pohled na svět kolem mě. To se rozhodně nedá říct o většině ostatních knih, které jsem četl.
U Stephensona si obzvlášť cením způsobu jakým píše. Nevím jak bych to měl přiblížit, sedí mi na to jen klíčová slova racionální a logika. Přijde mi, že nějak podobně by mohl psát Spock, nebo Sheldon, kdyby jim nechyběl smysl pro humor a vypravěčský um.
Sníh jsem měl dlouho na disku v elektronické verzi, pokud mi paměť slouží tak tak tři, možná čtyři roky. Několikrát jsem se do něj pustil, ale nikdy jsem nedokázal překonat první kapitolu o rozvozu pizzy. U Stephensona jsem obecně vypozoroval pravidlo, že prvních pár kapitol představuje jakousi bariéru, do které se musím donutit. Jakmile jí proniknu, odhalí se mi úžasný, neokoukaný, mnohovrstvý příběh a Sníh není vyjímkou.
Příběh se odehrává ve světě kompletně změněném moderními technologiemi, kde se většina států v USA rozpadla na miniaturní státečky představované městy, nebo jejich čtvrtěmi. Hlavními postavami jsou skatebordistka, rozvažeč pizzy a drsnej týpek, který si v sajdkáře své motorky vozí atomovku. Děj nemá cenu moc popisovat - i když to může vypadat jako děsná kravina, opak je pravdou.
Kniha lehounce navazuje na Sníh, ale odehrává se podstatně později. Svět byl totálně změněn nanotechnologiemi, díky kterým již není potřeba výroba věcí, neboť všechno co chcete vám sestaví kompilátory hmoty a celý svět je rozdělen mezi určitá společenství. Prvotřídní inženýr John Hackworth dostane za úkol vytvořit Obrazovou čítanku, jakousi učebnici, jenž vychovává a vzdělává mladé dívky, přičemž se jim snaží dodat něco víc než jen vědomosti. Hackworth tajně vyrobí jednu kopii učebnice i pro svojí dceru, naneštěstí pro něj jí však ztratí a ta se dostává do rukou Nell - děvčeti z chudé rodiny.
Kniha má na svém začátku opět silnou bariéru. Přijmout a alespoň základně pochopit svět který se tomu našemu podobá jen velice lehce vyžaduje odhodlaného čtenáře. Opět platí že jakmile proniknete bariérou, objevuje se před vámi úžasný svět, jaký jste si nejspíš nedokázali ani představit. Na hrad Turring a systém výměny zpráv mezi posly nejspíš do smrti nezapomenu, přičemž mám pocit jako bych tam byl.
Z knihy jsem si vypsal i jeden zajímavý citát:
„Rozdíl mezi ignorantem a vzdělaným člověkem je v tom, že ten druhý zná víc faktů. To ovšem nemá nic společného s tím, jestli jsou ti dva hloupí, nebo inteligentní. Rozdíl mezi hloupým a inteligentním člověkem - a to platí, ať už jsou vzdělaní nebo ne - je v tom, že inteligentní lidé dokážou zacházet se složitostmi života. Neohromuje je, když je nějaká situace nejasná, nebo dokonce vnitřně rozporná - ba naopak, oni vlastně takové situace očekávají a pojímají podezření, pokud se věci zdají být příliš jednoduché.“
Velké U popisuje události na smyšlené Megaverzitě - gigantické univerzitě a přilehlých kolejích. Na rozdíl od "normálních" vysokých škol je tahle trochu jiná, plná nejrůznějších individuí a spolků, mezi kterými vypukne válka, jenž na konci knihy způsobí zničení budov kolejí.
Velké U je podle mého názoru nejčtivější kniha od Stephensona, což je možná dáno tím že je to jeho prvotina. Jak už bývá u Stephensona zvykem, na začátku je bariéra a první dvě nebo tři kapitoly působí jako nehorázná, nicneříkající nuda. Jakmile se však přes ně dostanete, budete mi muset dát za pravdu že je to dílo vskutku ojedinělé a úžasně vtipné. Vzhledem k tomu že mám sám s kolejemi a vysokou školou nějaké ty zkušenosti jsem si knihu užíval a při jejím čtení málem chrochtal blahem :).
Děj je dost složitý, sleduje několik postav ve dvou časových rovinách - současnost (něco okolo roku 1995, +- 5 let) a druhou světovou válku. Zatímco předchozí knihy byly více/méně sci-fi/kyberpunk, v případě Kryptonomikonu je zařazení docela nelehké. Částečně je to falešná historie, válečná kniha, špionážní thriller a bůh ví co ještě podle toho kterou postavu zrovna děj sleduje. Pokud nemáte rádi sci-fi a předchozí knihy se vám zdály jako blbosti, Kryptonomikon rozhodně zkuste, třeba se dozvíte něco zajímavého z hlediska IT, nebo šifrování.
Kryptonomikon je první kniha kterou jsem kdy od Stephensona četl. Měl jsem tenkrát zkouškové a navíc bylo zrovna tuším liberecké mistrovství. Čtením Kryptonomikonu jsem strávil měsíc a to jsem se tomu věnoval několik hodin denně. Zatímco přečíst stránku normální knihy mi trvá asi dvě minuty, přečíst stránku kryptonomikonu asi tak pět až deset minut. Nevím jestli je to velikostí písmen, nebo hutností autorova projevu, každopádně si na knihu vzpomínám jako na jednu z nejobtížnějších co jsem kdy přečetl. Pokud bych připodobnil ostatní knihy k běhu na sto metrů, Kryptonomikon by byl během na čtyři kilometry. Přes to všechno je můj názor na něj velice pozitivní.
Děj se odehrává v době Isaaca Newtona a popisuje bádání fyziků, politické pletichy a důležité události té doby. Kniha je trochu nebezpečná, protože po jejím přečtení budete mít trochu problém rozlišit co se skutečně stalo a co bylo jen smyšlenka :).
Rtuť je první díl z Barokního cyklu. Zatímco u Kryptonomikonu je zařazení nejasné, Rtuť spadá jednoznačně do kategorie smyšlené historie. Děj se odehrává ve stejném světě jako Kryptonomikon, ale o několik století dříve. V knize narazíte i na prapředky postav z Kryptonomikonu (konkrétně Waterhause). Rtuť je jedinou knihu kterou jsem četl déle než Kryptonomikon, přibližně půl roku. Některé dny jsem přečetl třeba tři stránky a měl jsem dost, tak moc je kniha místy hutná (nikoli nudná, nebo nezajímavá!). Jestliže jsem připodobnil Kryptonomikon k běhu na čtyři kilometry, pak Rtuť (resp. Barokní cyklus) je maraton. V angličtině už vyšlo pokračování, do češtiny však zatím bohužel nebylo přeloženo.
Tiskni
Sdílej:
BTW jestli quicksilver je maraton, co teba Umberto Ecco? Foucaltovo kyvadlo by byla cesta kolem sveta po svychUrčitě se najdou i horší :)![]()