Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 11:31
Takze ano, pirati budou vzdycky napred, ale slusnost je jen jedna.Souhlasím. Akorát pro mě do slušnosti spadá nabízet služby tak, aby legální zákazník nebyl znevýhodněn po všech stránkách. A mně osobně těší být slušný k těm, kteří jsou slušní ke mně.
Netflix proste dnes jede na vsem.Mám Linux s mplayerem, a podle toho, co jsem našel, mi to fungovat nebude. Přitom zatím to přehrálo všechno možné i nemožné, takže na technické omezení to nevypadá. V browseru ani v žádném flashovém/silverlightovém přehrávači to v žádném případě přehrávat nebudu i kdyby mi to na Linuxu fungovalo, protože to neumí HW akceleraci a nejdou tam nastrkat audio a video filtry z mplayeru, které používám.
Ona je právě hodně zajímavá i ta bluegrassová úprava. Nemluvím tu o křivdě, spíš je to smutek, že někdo z ne moc jasných důvodů zatrhne vydání skladby, která už stejně dvakrát vyšla, takže kdo o ni má zájem, je odkázán na nelegální zdroje. (Malé rýpnutí: škoda že takhle agresivní strážce práv neměl Karel Kryl, mohli jsme být ušetřeni Landovy verze Morituri te salutant.)
A to je hlavní důvod, proč to zmiňuji právě v této diskusi. Je to totiž velké nebezpečí podobných streamovacích služeb, mezi něž patří právě i Netflix. Stačí aby se někdo rozhodl dělat problémy a z nabídky kdykoli může zmizet kterákoli skladba (nebo seriál či film) a já s tím nemůžu dělat vůbec nic. Proto dávám přednost tomu, když mám skladbu pod svou kontrolou, ať už na CD nebo třeba na harddisku, abych si ji mohl pustit kdykoli a kdekoli a nebyl vystaven na milost a nemylost podobným vymahačům práv.
Ona je právě hodně zajímavá i ta bluegrassová úprava.
A na Youtube jim to nechali...
I když mně se víc líbí jak to nahráli na live albu z roku 1991
Tam jim to - jaké překvapení - zatrhli taky.
nepovolili nové vydání v digitální, stahovatelné podobě
Ještě že tam máte to "stahovatelné". :-) Na používání slova digitální ve významu "ne na fyzickém nosiči" jsem čím dál víc alergický.
Co jsem letmo zkontroloval na play.google.com a itunes tak ani tam si není možné originál Telegraph Road koupit jako samostatnou skladbu, jen jako součást alba, takže to opravdu vypadá jako záměr vlastníka práv.
Tady to bohužel nejde ani jako součást alba (v obou případech).
jako obdivovatel Karla Kryla musím říct že Landovo ztvárnění Krylových písniček mě snad u žádné z nich nevadí a většinu považuju za hodně povedené
Názory jsou od toho, aby se různily. Ostatní neznám, ale Landovo zupácké provedení Morituri te salutant mi extrémně vadí tím, že vlastně úplně obrací smysl té písničky. Landovi při nejlepší vůli nedokážu uvěřit, že to vyřvávání je nějaká parodie.
A když loni nebo kdy vlastně, Kryla nazpívala celá ta sbírka banalit české popmusic, nikdo si nestěžoval.
Rozdíl je v tom, že to CD jsem si nekoupil a nekoupím a ty nahrávky jsem nikdy neslyšel. Oproti tomu Landovo provedení Morituri te Salutant mne jednu dobu bombardovalo z rádia s takovou frekvencí, že by mi asi začalo lézt na nervy, i kdyby mi nevadilo už na první poslech - a ještě dodnes na mne tu a tam vyskočí. Oproti tomu originál hrají možná tak jednou za uherský rok na Country rádiu, jinde ani omylem.
Obzvláště Klus se vyvedl. Do té doby jsem ho nesnášel, po jeho podání Marata ho nenávidím.
Byl by možná zajímavý experiment zjistit, jestli se můj názor na Kluse může ještě zhoršit, ale ta oběť by byla příliš velká.
rád bych věděl kdo první přišel s tím že Landa obrací smysl té písničky
Nemám tušení, kdo byl první, a je mi to úplně jedno. To je můj názor, který jsem si udělal na základě vlastního poslechu, aniž bych věděl, co si o tom myslí kdokoli jiný. Když jsem to slyšel poprvé, tak jsem nejdřív ani nevěděl, kdo to vlastně zpívá. Takže na otázku
A zrovna tak bych rád věděl jestli by se stejně argumentovalo kdyby to úplně stejně udělal někdo jiný.
mohu za sebe s naprosto klidným svědomím odpovědět že ano.
Opravdu nejsem z těch, kdo by k tomu, aby se jim něco líbilo nebo nelíbilo, potřebovali vědět, že je to nějaký "obecně uznávaný názor". Naopak, když mají o něčem všichni až příliš podezřele jasno, bývá to pro mne signálem, abych se nad tím zamyslel.
Ještě pro případ, že to nebylo úplně jasné: to, že si o Landově verzi Morituri te salutant totéž co já myslí ještě někdo další, jsem se dozvěděl teprve tady od vás. Takže pokud jste měl dojem, že to po někom papouškuju, jste úplně vedle.
Abych to řekl na plnou… ústa: když slyším Landu vyřvávat tuhle písničku (pro mne z Krylovy tvorby nejoblíbenější), mám pocit, jako by si tvrdé jádro baníkovského kotle zvolilo Nohavicův Fotbal za svou hymnu.
Neni to sluzba pro kazdeho. Nekoho bavi stahovat, rozjizdet si DLNA, chodit k TV s USB diskem.
Mě to až tak nebaví, ale nechci být závislý na nějaké službě kdesi venku. Chci mít možnost si oblíbený film pustit kdykoli, třeba i offline nebo za třicet let, bez ohledu na to, co dělá ten, kdo mi jeho licenci prodal.
Byl bych ochotný platit za alternativu k DVD/BD, jen s tím rozdílem, že nezabírá místo na disku a nemusím pro média chodit do obchodu (nebo objednávat na Internetu a čekat na ně dny/týdny). Ale odmítám platit pirátům – když už do toho budu dávat nějaké peníze, tak ať jdou (alespoň z části) autorům.
Ale odmítám platit pirátůmCo tak hrr? Představ si ten potenciál kdy ti piráti co to transkódujou, překládají, dělají korekturu a stylistiku, píšou potřebný soft a vůbec se starají o veškerou pirátskou infrastrukturu by ještě dostali za svou práci řádně zaplaceno. A to místo vydavatele (který si stejně natříská ze všeho největší nadhodnotu z díla). A žádných tržních 50 nebo 100Kč/ks ale pěkně dle kvality své práce.
Mně právě záleží i na té kultuře/zábavě – oblíbené filmy a písničky chci mít uchované a chci mít možnost si je kdykoli pustit. A nemám moc čas sledovat věci, na kterých mi moc nezáleží, nejsou kvalitní… kdybych chtěl jen tak vyplnit čas nějakým šumem, tak na to bohatě stačí televize nebo rádio – nemusím si kvůli tomu platit nějaké speciální služby, natož používat proprietární/zaDRMovaný software.
Když se dívám na nějaký film, tak ho buď smažu s tím, že to byl omyl a ztráta času (takových případů moc není resp. se jim snažím předcházet), nebo je to dobrý film a ten zůstane v archivu na mém disku.
Ale proste kdyz mi nekdo neco nechce prodat, proc bych to chtel?Třeba proto, že mi soused povídal o nějakém skvělém filmu, hudebním albu, knize... a já bych se na to taky chtěl podívat, poslechnout nebo přečíst si.
Až bude distribuce nastavena tak že pirátství nebude třeba, pak bude vše dokonalé.Pirátství bude vždy konkurovat alespoň cenou, protože prostě neplatí náklady na výrobu.
Ale to, aby jim nekdo diktoval to, jak maji sve produkty prodavat, nebo to, ze nekdo porusovani autorskych prav se snazi legitimizovat touto zkostnatelosti, je nechutne a nepripustne.Takže korporace má být maximálním ztělesněním svobody? A zákazníci co? Ti by to náhodou neměli diktovat? Korporace by měla diktovat svým zákazníkům a komu se to nelíbí tak ze sebe nemusí dělat zákazníka?
Slusni lide za sluzby proste plati a pokud zrovna neni v nabidce to, co chci, jednoduse to mit nebudu.Proč bych neměl? Koupě není jediný způsob jak si obstarat zboží? To platí maximálně u kapitalistů kteří nic jiného než kupovat a prodávat neumí, ale šikovný člověk je schopen obstarat si zboží i jinak. Z jakého důvodu by neměl? Aby kapitalismus tak jak ho navrhli soudruzi nezkrachoval?
In one go they both acknowledge that infringement is bad for artistsTohle tvrzeni predpoklada implikaci "infringed work --> bad for artist", ktera rozhodne obecne neplati. Je to prachsprosty podly jazykovy trik. Kdyz umelec rekne "nemam rad kysele jidlo" a lidi odpovi "nekupuj si kysele jidlo", znamena to snad, ze lidi vyjadruji nazor, ze kysele jidlo je spatne pro vsechny umelce? Navic, i v pripadech, kde ta implikace plati, tvrzeni dale predpoklada, ze "spatne pro umelce" znamena, ze je to nemoralni, coz opet neni pravda. Samozrejme, ze kdyz mi nekdo odebere nejaka privilegia, tak je mozne, ze to pro mne bude spatne, ale to nic nevypovida o tom, jestli bych ta privilegia vubec mel mit. Priklad: Zruseni otroctvi bylo spatne pro otrokare, to ale neznamena, ze je otroctvi moralni.
while also showing no concern for the Internet, which would be poorer for their absence.A tohle je slepe a egoisticke tvrzeni. "Ja vas obohacuju, beze mne vam bude hur." tvrdi clovek, co buzeruje lidi nesmyslnymi soudnimi spory. On si, jako i nekteri jini umelci, mysli, ze je o nej zajem a ze je unikatni a nenahraditelny. Neuvedomuje si, ze pokud nejaky zajem opravdu existuje, existuje taky hromada lidi, kteri jsou ochotni delat neco podobneho a okamzite tak zaplnit misto na trhu vznikle po jeho odchodu.
Mam odpor k ludom ktory si myslia ze vedia lepsie ako nalozit s mojim majetkomJo, v diskuzich o copyrightu vzdycky drive nebo pozdeji nekdo musi vytahnout tu perlu, ze informace se daji vlastnit. A vis co je vtipne? Jedinny duvod, proc je tenhle nazor dneska tak popularni, je ten, ze je uz mnoho dekad masivne propagovany temi velkymi korporacemi, nad kterymi si v jinem komentari tak narikal. Tak kde bych mel zacit? Mozna poukazanim na to, ze pradavny koncept vlastnictvi, vychazejici ze vzacnosti nejakeho predmetu nema temer nic spolecneho s monopolem na kopirovani, ktery vznikl cca v 16. stoleti z uplne jinych duvodu. Mozna by ses radeji misto studia historie a filozofie podival na stare dobre video. Mozna bych mel prejit k tomu, ze muj disk je muj disk, bez ohledu na posloupnost bitu, kterou reprezentuje. Mozna by bylo lepsi rovnou te poslat, aby sis vymyslel vlastni kolo a nevyuzival praci jinych. A mozna bych o tom mel napsat esej, na kterou pak vzdycky jenom odkazu. Nebo bych se na to taky mohl vykaslat, protoze o psychologii vim dost na to, abych vedel, ze je prakticky nulova sance, ze nekdo zmeni nazor tak kratce po tom, co ho verejne prezentoval, at uz jsou argumenty jakkoli presvedcive a budes se tady hadat donekonecna...
I ked sa zamyslim, tvoj koncept "do 16 storocias to bolo ine a prirodzenejsie" prinasa zaujimave moznosti. Napriklad preco sa zastavit v 16 storoci pri skumani toho co je pre ludi prirodzenejsie?Nic takoveho netvrdim, neumis cist? Jenom poukazuju na naprosto jiny puvod tech konceptu z naprosto jinych duvodu. Poukazuju na to, ze copyright neni majetek, ale prumyslova regulace s nejakym zamerem.
Takze sucasny stav copyrightov maju na svedomi velke korporacie, ktore znicili povodny koncept v 16 storoci. Tak urcite.Mezi 16. stoletim a korporacemi 20. stoleti, na to samozrejme pusobily i ruzne jine ekonomicke zajmy. Podivej se napriklad na ustavu USA z 18. stoleti, ktera jednoznacne udava, ze ucel takovych exklusivnich prav je "to promote progress" a ze maji platit jen po omezeny cas. Jednoznacna prumyslova regulace.
Pre mna je zakladom aspon ako takej slusnosti respektovat nazor a prava druhych.A kdyby bylo v zakone pravo otrokare vlastnit otroka, tak bys ho taky respektoval?
Riadil by si sa debilnym/nemoralnym zakonom len preto, ze je "zakon"? Alebo by si sa riadil svojim presvedcenim o spravnosti?Nemusime chodit daleko. Zakon o verejnem statnim rovnostarskem zdravotnim pojisteni je objektivne amoralne, ale kdo by se jim neridil, bude mit problem. Takze ano. Timto hnusnym zakonem se ridim.
Vám hansovo prirovnanie nepripadá ani trošku retardovaneNepřipadá mi o nic méně retardované než tvé neustálé srovnávání objektů, které umíme, a které neumíme s nulovými náklady replikovat.
Chcel si napisat male/takmer nulove naklady.Ještě přesněji jde o náklady, které vznikly „poškozenému“. V případě ukradnutí obrazu mu vznikly náklady ve výši ceny obrazu. V případě „ukradnutí“ dat fotografie mu vznikly náklady ve výši 0. Jaké náklady platí „zloděj“ je pro tuto debatu fuk. Klidně to může vypálit na zlaté CD.
nikde inde som ziadnu analagiu nerobil#148:
vlastnictvo nejakeho predmetu napriklad obrazu,fotky
V případě „ukradnutí“ dat fotografie mu vznikly náklady ve výši 0.To neni pravda. Ujma vznika uz jen tim, ze se nekdo dostane k datum, ke kterym z vule vlastnika nema pristup mit (nezaplatil). Ujma vznika uz jen samotnym nerespektovanim vule vlastnika dila, protoze ten ma svate pravo si stanovit, kdo a jak s jeho dilem muze nakladat.
Výše škody1 je zase jiná otázka, nicméně to, že ke škodě dochází je jisté.
Přístup různých mafiánských spolků, které vynásobí počet nelegálních kopií cenou licence, je zcestný. Ovšem stejně tak zcestné je tvrdit, že vzniklá škoda je 0 Kč.
Když si CAD za 100 000 Kč ukradne student, je ta škoda obtížně definovatelná2, protože on ty peníze nemá a licenci by si v žádném případě nekoupil. Když ale stejný CAD ukradne firma vydělávající dost peněz a která na tom CADu reálně pracuje3, ke škodě došlo a její výše nebude daleko od ceny licence. Kdyby firma nekradla software, tak by:
a) nepoužívala žádný CAD (což by ale zvýšilo cenu jejích služeb a/nebo snížilo kvalitu – jelikož ta firma má konkurenci používající software, je tato varianta celkem nepravděpodobná)
b) koupila by si licenci na tento CAD
c) koupila by si licenci na jiný CAD
d) zapojila by se do vývoje nového – třeba svobodného – CADu nebo by používala existující svobodný software a podporovala jeho rozvoj
Zajímavá otázka je, komu vlastně škoda vznikla. Nejde totiž jen o autora, jehož dílo se kradlo. Konkurence té firmy, která si poctivě platí licence, možná přišla o zakázku, protože ta pirátská firma byla levnější – škoda pak může být i vyšší než je cena licence a vznikla mj. té poctivé firmě. Taky je dost možné, že firma – kdyby nemohla krást – by si koupila licenci na jiný CAD – poškozen pak byl autor tohoto CADu (varianta c). Nebo by ta firma používala svobodný software a podporovala jeho rozvoj (varianta d), a pirátství tak poškodilo autory a uživatele svobodného softwaru.
V případě studenta jde zase o to, že až půjde někam pracovat, bude on a jeho zaměstnavatel preferovat ten software, který se v minulosti kradl (protože ho zaměstnanec už zná a není potřeba ho tolik zaškolovat), na úkor softwaru, který kraden nebyl (což zní trochu paradoxně, ale je to tak – pirátství páchá škody i na poměrně nečekaných místech). To je mj. důvod, proč se tak rozšířily produkty Microsoftu – lidé ho tak nenáviděli a kradli jeho software, že si neuvědomili, že mu tím vlastně pomáhají a škodí naopak jeho konkurenci i sami sobě, resp. svému budoucímu já (přitom si snad mysleli, že proti MS bojují). Kdyby ten student nekradl, tak by dost možná používal svobodný software a posunul ho někam dál, pomohl by s vývojem – ať už testováním, hlášením chyb, překlady nebo přímo programováním, případně nějakými odbornými znalostmi z dané oblasti, které může mít lepší než programátoři.
Další podobný příklad: jsou dva hotely, jeden levný a druhý drahý, lépe vybavený. Druhý hotel je ale zavřený, majitel ho z neznámého důvodu nepronajímá, je někde pryč a je to dlouhodobě stabilní stav. Do města přijdou zločinci (piráti), neoprávněně obsadí ten drahý hotel a začnou v něm ubytovávat hosty. Jelikož ušetřili náklady (nemuseli stavět nebo kupovat hotel), jsou levnější než ten levný hotel a nabízejí stejné nebo lepší pokoje, majitel levného hotelu zkrachuje, protože k němu nikdo nechodí, nebo alespoň přijde o podstatnou část příjmů. Pirátství resp. porušování vlastnického práva způsobilo škody. Škoda majitele drahého hotelu by mohla být teoreticky nulová (ovšem to bychom nesměli počítat opotřebení hotelu, újmu, že tě někdo okradl resp. narušil tvoje práva, a další věci – k nepronajímání hotelu byl zřejmě nějaký důvod). Ale vedle toho je tu i škoda, která vznikla majiteli levného hotelu, který buď zkrachoval nebo mu výrazně klesly příjmy – což by se nestalo, kdyby pirát respektoval práva druhých a dodržoval zákony.
[1] nebo ušlého zisku – formálně v tom rozdíl je, ale reálně to vyjde nastejno – pokud mne okradeš o příjem z minulého měsíce, přišel jsem o X peněz; pokud mi provedeš něco (porušíš moje práva/zákon), kvůli čemu nemůžu příští měsíc vydělávat, přijdu rovněž o X peněz – když se v čase posuneme o měsíc dál, chybí mi prostě X peněz a jestli to bylo za první měsíc nebo za druhý je celkem jedno; ušlý zisk je často i horší, protože ukradené peníze nebo majetek (škoda) jdou často vrátit (ukradená věc se najde u zloděje a vrátí se majiteli), kdežto ušlý zisk ne
[2] ovšem ani tak není nulová, spíš jde o to, komu vznikla… viz dále
[3] na rozdíl od toho studenta, který to dost možná jen párkrát spustí a pak odloží
nicméně to, že ke škodě dochází je jistéProtože sis škodu, respektive etické a legální zákony světa, ve kterém k jednání dochází, takto zadefinoval. Další příklad: ve městě je nekuřácká restaurace. Někdo přijde, pronajme si barák přes ulici, a udělá tam kuřáckou restauraci. Protože v tom městě skoro všichni kouří, začne být jeho restaurace populárnější, a nekuřácká restaurace zanikne. (argument sebrán odsud) Došlo ke škodě, pokud se příběh odehrál v ČR v roce 2015? Nedošlo, je to normální konkurenční boj. Došlo ke škodě, pokud se příběh odehrál v ČR v roce 2017? Najednou došlo, protože majitel nové restaurace porušil právní normy zakazující kouření v restauracích. Taktéž ve tvých příkladech dochází ke škodě, když se odehrávají v systému, který má implementováno duševní vlastnictví. V systému, kde nic takového implementováno není, ke škodě nedochází. Takto rozebráno zdá se mi, že celá ta diskuze o škodě (kterou jsem vlastně začal já), je bezcenná. Napadá tě nějaký jiný způsob, jak problém rozhodnout?
Další příklad: ve městě je nekuřácká restaurace. Někdo přijde, pronajme si barák přes ulici, a udělá tam kuřáckou restauraci. Protože v tom městě skoro všichni kouří, začne být jeho restaurace populárnější, a nekuřácká restaurace zanikne.
Rozdíl je v tom, že on si ten barák právoplatně pronajal – neobohatil se bezdůvodně nebo na něčí úkor, nenarušil práva druhých.
Najednou došlo, protože majitel nové restaurace porušil právní normy zakazující kouření v restauracích.
Ta právní norma je ale sama o sobě špatná a neměla by existovat, protože porušuje vlastnické právo a brání majiteli využívat svůj vlastní majetek, i když tím nikoho nepoškozuje (hosté tam dobrovolně chodí aktivně fetovat nebo inhalovat cizí zplodiny).
Taktéž ve tvých příkladech dochází ke škodě, když se odehrávají v systému, který má implementováno duševní vlastnictví. V systému, kde nic takového implementováno není, ke škodě nedochází.
Je to zajímavá úvaha a díky za ní.
Nicméně rozdíl vidím v tom, že autorské právo (alespoň v mém pojetí) vychází z toho, že když něco vytvořím, ta věc mi patří a já mám právo z ní čerpat výhody – obrazně řečeno: „sklízet ovoce své práce“ – tzn. já rozhodnu, jak se s danou věcí bude nakládat, komu ji prodám, pronajmu, nechám užívat nebo šířit dál.
Když si koupím materiál, nářadí, zaplatím energie… a něco vyrobím, tak nikdo nerozporuje, že ta věc patří mně a já mám právo z ní čerpat – ať už zisk z pronájmu, prodeje, nebo toho, že ji sám užívám. Nikdo nenamítá, že jsem chodil do školy a tam jsem se naučil, jak to vyrobit, a že by vlastně můj učitel fyziky nebo matematiky měl mít práva na tu věc, nebo že jsem si četl noviny, takže by práva k tomu výrobku měl mít jejich vydavatel, nebo že jsem se inspiroval někde jinde, jak to dělají jiní lidé1 a navázal na to.
Jenže když si stejně tak koupím materiál, nářadí (kamery, počítače, psací pero atd.), zaplatím energie… a vyrobím autorské dílo, tak mi ho najednou piráti chtějí zkonfiskovat a rozdat všem a sebrat mi možnost čerpat z mého díla výhody.
[1] tady může někdo opruzovat s patenty, ale ty v mém systému neexistují a neuznávám je – od autorského práva se zásadně liší…
Rozdíl je v tom, že on si ten barák právoplatně pronajalTo nebyla pointa, můžeš si říct, že pirát si to taky zkopíroval na svém koupeném počítači, nebo si tam dej „otevře si naproti hospodu“. Nešlo vůbec o ten barák, ale o tu hospodu naproti.
Ta právní norma je ale sama o sobě špatná a neměla by existovatNěkdo jiný (v této diskuzi třeba Hans a možná Grunt) ti zase dá důvody, proč je špatná norma jménem autorský zákon…
1…a ty zase jinému řekneš, proč by neměly platit patenty (cožpak na ně nelze použít přesně ten argument „koupím materiál, nářadí (kamery, počítače, psací pero atd.), zaplatím energie… a vyrobím vynález“?). Nevidím nějaký zjevný důvod, proč zrovna jeden z těchto tří přístupů je „správný“. Já sám na tu problematiku nemám jasný názor.
a ty zase jinému řekneš, proč by neměly platit patenty (cožpak na ně nelze použít přesně ten argument „koupím materiál, nářadí (kamery, počítače, psací pero atd.), zaplatím energie… a vyrobím vynález“?)
Nelze, protože k vynálezu může dojít víc lidí vlastní nezávislou cestou – tak proč by měl mít monopol jen jeden z nich?
Kdežto u pirátství se o žádnou nezávislou cestu nejedná – autor vytvoří dílo a pirát ho 1:1 zkopíruje, případně k němu něco přidá nebo něco odebere, ale to jsou jednak drobnosti (na tom až tak nezáleží) a jednak (a to hlavně), pirát by bez autora neměl vůbec nic – neměl by software, knihu, film…
Autorský zákon ti nebrání, abys vytvořil vlastní dílo podobné jinému dílu – můžeš napsat třeba grafický editor, který má všechny funkce jiného grafického editoru, a pokud si neokopíroval zdrojáky nebo další chráněný materiál, je to zcela v pořádku.
Ale patent omezuje i lidi, kteří od původního „vynálezce“ nic neopsali, ani třeba neví, že existuje, a jeho dílo neviděli. Např. když si někdo patentuje „vynález“ typu, že kliknutí pravým tlačítkem vyvolá kontextovou nabídku (jen příklad), tak může terorizovat ostatní, kteří stejný nápad dostali nezávisle na něm.
Velké firmy se drží navzájem v šachu a patenty snižují jejich efektivitu (a zároveň zvyšují náklady na právnickou mašinerii) a malé firmy a nezávislí autoři mají smůlu úplně. (což tedy není argument, ale jen reálný dopad patentů – důvod k jejich odmítnutí by byl i bez toho)
A netýká se to jen softwaru – patentovaná jsou i různá mechanická šoupátka a udělátka, která jsou na podobné úrovni, jako kdyby si někdo patentoval kolo, páku nebo kladku. Jsou to často věci, které by dneska vymyslel student během semestrálky nebo průměrný inženýr během pár týdnů. Čímž tedy nechci znevažovat jejich práci, ale jsou to věci, ke kterým jisto jistě dojdou nezávisle inženýři v různých firmách nezávisle na sobě. Jestli budou ty patenty nakonec uznané jako platné nebo ne, to je otázka, ale zaregistrované jsou a jde pomocí nich zruinovat konkurenci soudním procesem – nebo jím aspoň vyhrožovat a donutit k placení výpalného nebo třeba k prodeji firmy.
Autorský zákon dává autorovi „monopol“ jen na jeho vlastní dílo – což považuji za správné, protože je to výsledek práce autora a on by z něj měl sklízet ovoce. Ale kdokoli jiný (komu se třeba licenční podmínky nelíbí nebo o autorovi a jeho díle ani neví) si může klidně vytvořit dílo vlastní a „monopol“ toho prvního autora ho nijak neomezuje.
k vynálezu může dojít víc lidí vlastní nezávislou cestouTak proc ke kazdemu vedeckemu poznatku, ktery v zivote vyuzivas, nedojdes vlastni cestou a "krades" praci ostatnich?
Všechny věci, ve kterých jsou obsažené ty vědecké poznatky, jsem buď koupil nebo dostal od těch, kteří je koupili (či stejným způsobem dostali). Všechny znalosti, které jsem získal ve škole, zaplatili moji rodiče a další předkové ve formě práce a daní nebo za ně teď ve formě daní platím já. Poznatky, které jsem získal z televize, rozhlasu, knih, časopisů… byly šířeny s úmyslem, abych si z nich ty poznatky odnesl a mohl je použít.
Kromě toho by sis měl konečně přiznat, že je rozdíl mezi inspirací či převzetím myšlenky na jedné straně a okopírováním 1:1 autorského díla (což je jedinečné a tvůrčí vyjádření nějaké myšlenky v objektivně vnímatelné podobě – tzn. něco úplně jiného než ta myšlenka samotná).
Všechny věci, ve kterých jsou obsažené ty vědecké poznatky, jsem buď koupil nebo dostal od těch, kteří je koupiliNo, a ten kdo tu vec vyrobil se snad zeptal vsech vedcu, jestli muze pouzit jejich poznatky?
Všechny znalosti, které jsem získal ve škole, zaplatili moji rodiče a další předkové ve formě práce a daní nebo za ně teď ve formě daní platím já.Tvoji rodice nezplatili ani zlomek vyzkumu, ktery vedl k poznatkum co se uci ve skole.
Poznatky, které jsem získal z televize, rozhlasu, knih, časopisů… byly šířeny s úmyslem, abych si z nich ty poznatky odnesl a mohl je použít.Ja nechapu, jak si muzes byt tak jisty, ze vsichni vedci chteli, aby se jejich poznatky roznesly, zatimco u filmu se vzdycky musis ptat na prani autora.
je rozdíl mezi inspirací či převzetím myšlenky na jedné straně a okopírováním 1:1 autorského dílaAle tvuj argument o pravech na plody prace se da pouzit na oboji. To je prave ta nakonzistence. Proc by mel byt "plod prace" unikatni a copyrightovatelny? Co vsechny ostatni "plody prace"?
Už jsem to tu psal – nemůžeš si dělat monopol na myšlenku (leda na její jedinečné a tvůrčí vyjádření v objektivně vnímatelné podobě). Ke stejné myšlence mohli dojít (a taky často došli) různí lidé nezávisle na sobě a není důvod, proč by měla patřit jen tobě. Naopak u posloupnosti bajtů, které tvoří třeba film nebo software, lze s dostatečnou jistotou říct, že jsou tvoje a že nikdo jiný nemohl dojít k přesně stejnému výsledku.
Ke stejné myšlence mohli dojít (a taky často došli) různí lidé nezávisle na soběTakze duvod, proc pravo vedcu na plody prace nevymahas, je, ze je tezsi urcit puvod? A co v pripadech kdy je to jednoznacne?
Nejde o to, jestli je to těžší – jde o to, že takový monopol by dopadl plošně na všechny lidi (i v budoucnu) a poškodil by je (omezil jejich práva). Cizí patenty nemůžeš ignorovat a dělat že nejsou (když žiješ v zemi, kde platí). Kdežto autorské právo můžeš s klidem ignorovat – stačí nepoužívat autorsky chráněná díla a místo nich používat díla vlastní nebo díla pod licencemi, které ti vyhovují. Kdežto patent by tě poškodil, i kdyby sis ten vynález chtěl znovuobjevit sám.
Co se týče plodů práce – vědci většinou pracují buď v nějakém výzkumáku nebo ve firmě a berou za svoji práci plat – to je jejich odměna. Když vynaleznou něco zvlášť hodnotného, dostanou prémie. A ta firma zase vydělává na výrobcích postavených na těch myšlenkách a vynálezech, je to její konkurenční výhoda.
Pokud by někdo dělal průmyslovou špionáž a chtěl tu firmu předběhnout a získat konkurenční výhodu místo ní, bylo by to pravděpodobně porušení autorského práva (ukradl by autorská díla – např. výkresy, soubory nebo dokumenty) nebo by šlo o vniknutí na cizí pozemek, poškození cizí věci atd. nebo porušení soukromoprávní smlouvy (např. u zaměstnanců nebo dodavatelů) ať tak či onak, bylo by to nelegální a ta pirátská firma by byla potrestána. Patenty jsou zbytečné.
Patenty měly teoreticky fungovat tak, že budou motivovat ke zveřejňování vynálezů, místo k jejich utajování. Jenže pokud si mám vybrat mezi a) vynaleznu si to sám, nebo budu čerpat z veřejných zdrojů nebo se inspiruji existujícími výrobky na trhu nebo b) můžu si koupit licenci na patent (pokud mi ji tedy jeho držitel prodá za rozumnou cenu) a nemusím to vynalézat sám, ale zároveň mne může kde kdo zničit skrze soudní proces a svoji armádu právníků tím, že údajně porušuji nějaký jeho patent… tak si vyberu možnost a). Patenty nefungují a jsou škodlivé, což jsou reálné objektivně pozorovatelné vlastnosti, a myslím si, že jsou i od základů špatné.
Nejde o to, jestli je to těžší – jde o to, že takový monopol by dopadl plošně na všechny lidi (i v budoucnu) a poškodil by je (omezil jejich práva).To by někdo mohl říct o copyrightu taky.
Cizí patenty nemůžeš ignorovat a dělat že nejsou (když žiješ v zemi, kde platí).Proč? Stačí neobšlehávat cizí patentově chráněné věci.
Kdežto patent by tě poškodil, i kdyby sis ten vynález chtěl znovuobjevit sám.Předpokládáme případ, kdy je kopírování jasné.
Proč? Stačí neobšlehávat cizí patentově chráněné věci.
To právě nestačí, protože patentový troll tě může zažalovat a poškodit, i když jsi od něj nic neobšlehnul a náhodnou jsi vymyslel něco podobného co on (nebo spíš k čemu on koupil patenty – dost možná od někoho, koho v minulosti podobným způsobem poškozoval).
Předpokládáme případ, kdy je kopírování jasné.
Co se týče patentů, které by platily jen v případě, kdy jsi to skutečně opsal a ne když jsi to vynalezl nezávisle – nejsem si tím jistý, jestli by to bylo dobré, možná. Ale spíš si myslím, že by to bylo lepší bez patentů úplně.
Případně bys zaplacením poplatku získal přístup k podrobné dokumentaci toho vynálezu – ale tam by jednak nešlo porušit zákon (nezaplatíš → nemáš přístup → nemůžeš okopírovat) a jednak by na to šlo aplikovat autorské právo – jednalo by se vlastně o takovou knihovnu se zvláštním placeným přístupem, která by navíc mohla být soukromá a stát by se v tom nemusel angažovat vůbec.
Pokud jde o reverzní inženýrství a inspiraci existujícími fyzickými věcmi, to bych neřešil vůbec. Když si koupím nějakou věc, jsem jejím majitelem a součástí toho vlastnického práva je i to, že můžu danou věc rozebrat a zkoumat – tato práva nelze omezit – a pokud na základě tohoto zkoumání odhalím myšlenky, které za tím stály, tak je to moje věc a inspirovat se tím klidně můžu.
Co považuji za špatné, je parazitování na cizí značce – kdybych o výrobku tvrdil, že ho vyrobil někdo jiný, tak je to špatné a je to podvod. Stejně tak kdybych kupoval cizí výrobky a při prodeji o nich tvrdil, že jsem je vyrobil já.
Kdežto patent by tě poškodil, i kdyby sis ten vynález chtěl znovuobjevit sám.Proc teda nejses pro alternativu patentu, kde by zalezelo na tom, od ktereho vedce ten poznatek v dusledku mas? Tezka vymahatelnost?
Co se týče plodů práce – vědci většinou pracují buď v nějakém výzkumáku nebo ve firmě a berou za svoji práci plat – to je jejich odměna. Když vynaleznou něco zvlášť hodnotného, dostanou prémie. A ta firma zase vydělává na výrobcích postavených na těch myšlenkách a vynálezech, je to její konkurenční výhoda.Ale vzdyt pro programatory je to uplne stejny argument.
nebo by šlo o vniknutí na cizí pozemek, poškození cizí věci atd. nebo porušení soukromoprávní smlouvy (např. u zaměstnanců nebo dodavatelů) ať tak či onak, bylo by to nelegální a ta pirátská firma by byla potrestána. Patenty jsou zbytečné.Zjevne nejsou potreba ani autorska prava k zabraneni takoveto kradezi, takze copyright je zbytecny.
Patenty měly teoreticky fungovat tak, že budou motivovat ke zveřejňování vynálezů, místo k jejich utajování.A copyright mel puvodne fungovat tak, ze bude vic knih, protoze tisk knihy pod monopolem byl vyrazne ekonomicky vyhodny.
Patenty nefungují a jsou škodlivéTo je zjevne pravda i o copyrightu. Vznika minipalni pocet odvozenych del. Pritom ucel copyrightu byl, aby del vznikalo vic.
Nelze, protože k vynálezu může dojít víc lidí vlastní nezávislou cestou – tak proč by měl mít monopol jen jeden z nich?V tom případě by bylo možné zakázat (zpoplatnit) obšlehávání a nechat bezplatné když k tomu dojdeš nezávisle.
Nicméně rozdíl vidím v tom, že autorské právo (alespoň v mém pojetí) vychází z toho, že když něco vytvořím, ta věc mi patří a já mám právo z ní čerpat výhody – obrazně řečeno: „sklízet ovoce své práce“ – tzn. já rozhodnu, jak se s danou věcí bude nakládat, komu ji prodám, pronajmu, nechám užívat nebo šířit dál.Jenze tahle tvoje argumentace lze pouzit i na privlastneni milionu vynalezu, ktere pouzivas prave ted, a nikdy ses na zadne povoleni neptal. A pak pises ze patenty nepodporujes. Mas nejake rozumne vysvetleni tehle kontradikce?
Ne, primárně mi vadí, že se piráti snaží zkonfiskovat (případně pak rozdat) věc, kterou vytvořil někdo jiný, a berou mu tak právo sklízet ovoce své práce. Věc je abstraktní pojem a nemusí být jen hmotná.
Proto existuje to pravidlo (autorské právo), to je sekundární záležitost.
A terciální je to, že porušování pravidel má různé škodlivé následky, jako v tomto případě poškození konkurence a znevýhodňování poctivých lidí.
piráti snaží zkonfiskovat (případně pak rozdat) věc, kterou vytvořil někdo jiný, a berou mu tak právo sklízet ovoce své práce. Věc je abstraktní pojem a nemusí být jen hmotná.To je prave blbost, aplikovatelna na vsechny informace, ktere kdy kdo vypusti. Muj disk mi patri bez ohledu na posloupnost bitu, kterou svym stavem reprezentuje. Existuji miliony lidi, bez kterych by ten disk nebyl ve stavu, v jakem je ted, ale to jim nedava na ten stav, nebo ten disk jakekoli pravo. Vlastnictvi je koncept vznikly kvuli vzacnosti predmetu. Narizovani lidem odmenovat nekoho za praci je regulace s uplne jinym zamerem. Napad, ze vykonam nejakou cinnost, a v budoucnu nekomu bude lepe nez kdybych ji nevykonal a tak ho zkasiruju je uplne mimo realitu. Pokud chci dostat zaplaceno za cinnost s pozitivnim impaktem, tak si napred uzavru smlouvu, ze me nekdo zaplati a pak tu cinnost vykonam. Nemuzu cinnost napred vykonat a pak chodit po celem svete a buzerovat kazdeho kdo z ni mozna mel nejakou vyhodu.
A terciální je to, že porušování pravidel má různé škodlivé následky, jako v tomto případě poškození konkurence a znevýhodňování poctivých lidí.Jo, to se mi ale k diskusi nezda relevantni, protoze to se da rict prakticky o vsech pravidlech a nijak je to neospravedlnuje.
V případě ukradnutí obrazu mu vznikly náklady ve výši ceny obrazu. V případě „ukradnutí“ dat fotografie mu vznikly náklady ve výši 0.
Zajímavá otázka je, jak obtížné/drahé je dostat situaci do původního stavu před krádeží. U obrazu je to relativně jednoduché – stačí ho vrátit původnímu majiteli a jeho škoda spočívá jen v tom, že se na obraz nemohl nějakou dobu dívat nebo ho vystavovat (+ újma, že byl okraden). Ale u digitální fotografie nebo třeba filmu tu situaci do původního stavu prakticky nelze dostat.
Každé aktivum, ať hmotné nebo nehmotné, má nějaké výrobní náklady a nějakou hodnotu, která spočívá v tom, že ho můžu používat, pronajímat nebo třeba prodat. Pokud ukradneš obraz, autor o tu hodnotu přijde, protože ho nemůže prodat, pronajímat, používat… Pokud rozkopíruješ film1, autor stejně tak přijde o tu hodnotu.
[1] resp. lidé ho budou moci používat, aniž by respektoval podmínky licence – cena, copyleft, nutnost uvádět jméno autora atd.
V druhém odstavci jste správně vyjmenoval hodnotu „dílo používat“, ale na konci téhož odstavce jste na ni zapomněl. Zkopírováním díla „autor stejně tak přijde o tu hodnotu“ neplatí pro „dílo používat“. Mizí tedy jen část hodnoty.
Jinak řečeno okopírovaný autor přijde o zisk, který by mu vznikl, kdyby všichni, co použili kopii, využili jeho služeb k uspokojení potřeby. Problém je, že je to značně hypotetická situace. Za prvé ne všichni by jeho služeb využili (například originální služba je nepřijatelně dražší než kopie), za druhé někteří by se uspokojili u jiného poskytovatele služby a za třetí někteří by takovou potřebu ani neměli (s kopíí se šíří reklama, která vytváří potřebu). Tedy onen ušlý zisk je jen horní odhad zmizelé hodnoty.
Tím celým nerozporuji, že kopírováním se hodnota ztrácí, ale jen upozorňuji, že rozhodně nemizí celá.
Mizí tedy jen část hodnoty.I to může někdy vadit. Když mi někdo, já nevím, ukradne každé druhé kolečko z přehazovačky, tak zmizí jenom malá část hodnoty, a přitom to asi vadí.
Jinak řečeno okopírovaný autor přijde o zisk, který by mu vznikl, kdyby všichni, co použili kopii, využili jeho služeb k uspokojení potřeby.Taky může mít nějaké OCD, že tohle dílo chce dát jen tomu, tomu a tomu, a přijde k psychické újmě. Třeba.
Tím celým nerozporuji, že kopírováním se hodnota ztrácí, ale jen upozorňuji, že rozhodně nemizí celá.To snad netvrdil.
V druhém odstavci jste správně vyjmenoval hodnotu „dílo používat“, ale na konci téhož odstavce jste na ni zapomněl. Zkopírováním díla „autor stejně tak přijde o tu hodnotu“ neplatí pro „dílo používat“. Mizí tedy jen část hodnoty.
O tom vím, ale závěr je z toho pořád stejný. Když ti zloděj vybere peněženku, tak je to problém bez ohledu na to, že ti tam stovku nechal.
A zrovna u autorů je to, pokud vím, tak, že svoje vlastní díla moc neužívají – nedívají se na své filmy, neposlouchají svoje skladby… a hlavní hodnota díla pro ně spočívá v tom, že mají jednak uznání a jednak že dílo můžou (za podmínek, které si stanoví) sdílet s dalšími lidmi.
Jinak řečeno okopírovaný autor přijde o zisk, který by mu vznikl, kdyby všichni, co použili kopii, využili jeho služeb k uspokojení potřeby. Problém je, že je to značně hypotetická situace. Za prvé ne všichni by jeho služeb využili (například originální služba je nepřijatelně dražší než kopie), za druhé někteří by se uspokojili u jiného poskytovatele služby a za třetí někteří by takovou potřebu ani neměli (s kopíí se šíří reklama, která vytváří potřebu).
Viz #175.
Ale kdeže. Když si firma napíše podnikový informační systém a zhrzený zaměstnanec jej zkopíruje, tak firma možná ztratí konkurenční výhodu, ale systém jí zůstává a normálně ho dál používá. Když televizní společnost natočí film a dokonce jej odvysílá v pozemním vysílání, takže kopii může mít kterýkoliv obyvatel státu, tak zcela bez skrupulí na něj práva prodá televizi od vedle. Nakonec u nás existuje hned několik televizních kanálů, které vysílají převzaté věci, které jsou tak staré, že kdo je vidět chtěl, už je viděl, a přesto nezkrachovaly.
U obrazu je to relativně jednoduché – stačí ho vrátit původnímu majiteli a jeho škoda spočívá jen v tom, že se na obraz nemohl nějakou dobu dívat nebo ho vystavovat (+ újma, že byl okraden).LOL. Chudák se nemohl po dobu krádeže kochat svým vlastním dílem. Nevím proč to nenapíšeš přímo: Újma vznikne tím že kapitalistu oškubeš o jeho bohem zaručený a panovníkem posvěcený profit který po dobu krádeže nemohl vyrýžovat.
Majitelem obrazu může být klidně nějaká státní nebo komunální galerie, která ani nevybírá vstupné a každý občan se tam může přijít dívat na obrazy – a těm občanům (v tomhle případě reálně spoluvlastníkům státní/komunální galerie) vznikla škoda, protože se na obraz nemohli dívat.
Jaký je počet nebo skladba vlastníků a návštěvníků, je celkem jedno – na výsledek to nemá vliv. Zákon by měl platit stejně tak pro „běžného občana“ jako pro „kapitalistu“.
Majitelem obrazu může být klidně nějaká státní nebo komunální galerie, která ani nevybírá vstupné a každý občan se tam může přijít dívat na obrazyNa ty obrazy se klidně přijdu do takové galerie osobně podívat. Kde mám takovou galerii hledat?
BTW: co když někdo vstoupí do tvé e-mailové schránky a ukradne z ní tvoje e-maily? Vždyť ti žádná škoda nevznikla, e-maily tam pořád máš, můžeš si je číst, přeposílat, mazat atd., ne? Jenže ty ses rozhodl, že je budeš sdílet jen s vybranými lidmi, ne se všemi, a tato krádež ti vadí. Jak se to liší od situace, kdy se autor rozhodl sdílet svoje dílo jen s vybranými lidmi (těmi, kteří respektují licenci, např. zaplatí poplatek, dodržují copyleft, uvádí při distribuci jeho jméno atd.)?
Ale to ze si myslite ze dielo nepatri autoroviTo není pravda.
Tvarite sa ze nemáte na výber keďže copyrightovy zákon je nemoralny. To je hlúposť na výber mate, copyrightovy obsah proste ignorovať a podporovať tých čo si myslíte že si podporu zaslúžia. Žiaden zákon porušovať nemusíte a môžte hlasovať eurami, nech sa pridajú aj ostatní. Filmy,seriály poprípade hry nie sú k životu nutné a grunt ma ubezpečil že alternatív je mnoho.Svoboda taky neni k zivotu nutna a presto je otroctvi nemoralni. Moznosti, jak byt zavreny v jedne mistnosti a byt spokojeny taky existuji. To prece neznamena, ze na omezeni svobody pod pohruzkou nasili pristoupim.
Tvarite sa ze nemáte na výber keďže copyrightovy zákon je nemoralny. To je hlúposť na výber mate, copyrightovy obsah proste ignorovať a podporovať tých čo si myslíte že si podporu zaslúžia.
+1
Pokud ti nějaké licenční podmínky nevyhovují, tak si prostě představ, že autor nevydal dílo vůbec a nechal si ho v šuplíku.
Ta „aktivní činnost“ by byla nutná jen v určitých mezních1,2 případech. Jenže, co jsem tak pochopil, ty nechceš respektovat vůli autora ani ve chvíli, kdy tě o ní sám explicitně informuje (tudíž nemusíš vyvíjet žádnou aktivitu) a kdy bys měl přestat dílo užívat nebo se domluvit na podmínkách, za kterých obdržíš licenci.
[1] přijdeš k nějakým datům a nevíš, že je to autorské dílo, ani že nemáš licenci, protože jsi po tom aktivně nepátral
[2] a kdyby bylo po mém, tak by tyto mezní případy nebyly kriminalizované a jednalo by se jen o přestupek s malou nebo žádnou pokutou a s povinností zdržet se dalšího užívání díla (dokud si nezískáš platnou licenci)
co jsem tak pochopil, ty nechceš respektovat vůli autora ani ve chvíli, kdy tě o ní sám explicitně informujeJo, ale to neni to na co jsem si zrovna ted stezoval.
přijdeš k nějakým datům a nevíš, že je to autorské dílo, ani že nemáš licenci, protože jsi po tom aktivně nepátralNo kdyz nad tim tak premyslim, tak jedina data, ktera mi hned vmetou do obliceje licenci jsou zdrojaky.
s povinností zdržet se dalšího užívání dílaCoz je zase pozadovani aktivni cinnosti. Proto nemuzu ja s copyrightem v klidu koexistovat jenom pouzitim predstavy kterou jsi navrhoval, a tvarit se, ze dila pod copyrightem proste neexistuji, ani pri tvem laxnejsim systemu. Uz pri spusteni primitivniho programu, ktery stahuje a uploaduje vsecko na co prijde dojdeme ke sporu.
Jo, ale to neni to na co jsem si zrovna ted stezoval.
Nejde o to, jestli sis na to stěžoval teď. Jde o to, že pokud je to tvůj cíl, tak s tím nemůžu souhlasit. A to je taky důvod, proč takové pirátství považuji za škodlivé a nebezpečné.
No kdyz nad tim tak premyslim, tak jedina data, ktera mi hned vmetou do obliceje licenci jsou zdrojaky.
To není pravda. Na licenci tě běžně upozorňují i binárky při špuštění – příklad:
$ octave GNU Octave, version 3.8.1 Copyright (C) 2014 John W. Eaton and others. This is free software; see the source code for copying conditions. There is ABSOLUTELY NO WARRANTY; not even for MERCHANTABILITY or FITNESS FOR A PARTICULAR PURPOSE. For details, type 'warranty'. Octave was configured for "x86_64-pc-linux-gnu". Additional information about Octave is available at http://www.octave.org. Please contribute if you find this software useful. For more information, visit http://www.octave.org/get-involved.html Read http://www.octave.org/bugs.html to learn how to submit bug reports. For information about changes from previous versions, type 'news'. octave:1> 1+1 ans = 2
Takže jestli nesouhlasíš s GNU GPL, můžeš program hned ukončit a nikdo s tím nebude mít problém (což tedy souvisí i s tím, že GPL neklade podmínky pro uživatele, ale jen pro distributory, takže ten program vlastně můžeš používat, i když s GPL nesouhlasíš – pokud ho tedy nebudeš šířit v rozporu s licencí).
U proprietárních programů bývá nutné licenci explicitně odsouhlasit při instalaci nebo spuštění.
U filmů, hudby, knížek, fotek máš zase informaci o Copyrightu na obalu. Bývá to tam napsané dostatečně jasně, aby se někdo nevymlouval, že to „přehlédl“.
U novin máš často poznámku typu:
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Novinky.cz je bez písemného souhlasu společnosti Borgis, a.s. zakázáno.
V kině tě na podmínky upozorní taky, nebo je to natolik zřejmá a obecně známá věc. Je prostě iluzorní si myslet, že omylem přijdeš do kina s kamerou a natočíš si film, aniž bys tušil, že děláš něco špatně.
Ovšem pokud by sis např. v obchodě koupil padělané DVD a v dobré víře se na něj díval, stal ses obětí podvodu a neměl bys za porušení autorského práva nést odpovědnost.
Este jeden bod. Tvarite sa ze nemáte na výber keďže copyrightovy zákon je nemoralny. To je hlúposť na výber mate, copyrightovy obsah proste ignorovať a podporovať tých čo si myslíte že si podporu zaslúžia.To se přece navzájem nevylučuje.
Tak proč potom usilují o zrušení autorského zákona? Klidně tu můžou koexistovat dva světy, jeden svobodné kultury a druhý té staré proprietární. A každý si vybere, ve kterém chce žít (dokonce může žít i v obou současně). Chtít za takové situace zrušit autorské právo pak může mít snad důvod jen v tom, že piráti chtějí parazitovat na ostatních a mít výsledky cizí práce zadarmo.
Jediné, u čeho má smysl usilovat o zrušení, jsou nepůvodní přílepky k autorskému zákonu prolobované různými mafiánskými spolky a omezující jiná práva občanů (svoboda slova, soukromí…), nikoli ale autorské právo jako takové.
Tak proč potom usilují o zrušení autorského zákona?Nevim, já osobně o zrušení AZ neusiluju a IMHO třeba pirátské strany také ne. Spíš jde o to, že nevěřím, že AZ může fungovat bez těch mafiánských přílepků.
Pokud nebude fungovat, tak je to prostě realita se kterou je potřeba se nějak vyrovnat (třeba změnit obchodní model). Ale samo o sobě to argument pro zrušení není.
To je jako kdyby někde vznikla čtvrť, kde je téměř jisté, že tě tam okradou, když přijdeš neozbrojen. Vymáhání vlastnického práva (případně práva na život, zdraví…) je tam problematické, ale to přece neznamená, že tato práva zrušíme a že kradení a vraždění bude legální nebo dokonce morální, ne?
A co kdyby se muži rozhodli, že můžou znásilnit jakoukoli ženu na ulici a když jim nevyhoví, můžou ji i zabít? Dokonce by si to mohli i odhlasovat ve volbách/referendu. Vymáhání práva na život nebo zdraví/důstojnost by bylo problematické, tvými slovy by se asi dalo říct, že tato práva nefungují. Znamená to ale, že znásilňování a vraždění je morální a v pořádku?
Důsledkem by bylo asi to, že by ženy nechodily na ulici, nebo by chodily po zuby ozbrojené a při sebemenším podezření by tě nakopaly mezi nohy, postříkaly pepřákem nebo střelily pistolí do hlavy. Analogií v oblasti autorského práva je to, že autoři buď přestanou tvořit úplně, nebo jejich díla budou prolezlá DRM nebo je vůbec nebudeš moci dostat do ruky a budeš na ně muset chodit jen do nějakých speciální kin/galerií/poslucháren, kde tě před vstupem důkladně prošacují, abys nemohl nic nahrávat a vynášet. Hry se budou hrát na vzdálených serverech a u tebe se bude promítat jen obraz – software jako takový vůbec nedostaneš (ani jako proprietární blob).
Teoreticky můžou piráti vyhrát a prosadit svoje pravidla, ale dopadne to špatně.
Přitom když se nějaká žena chce nechat znásilnit, tak si to domluví na internetu, ale není potřeba z toho dělat obecnou normu a jedinou možnost. Stejně tak když chce spát s kde kým – tak taky může. Stejně taky my můžeme vytvářet svobodnou kulturu a psát svobodný software a vyžadovat dodržování našich pravidel (např. copyleft), i když vedle existuje někdo, kdo má jiná pravidla (např. prodává lístky do kina nebo CD/DVD/BD či jen elektronické licence nebo software/dílo pouze pronajímá).
Aby to nebylo pochopeno špatně: svobodný software není o kurvení se s každým. Alespoň ten copyleftový je o sdílení díla s těmi, kdo uznávají stejná pravidla a hodnoty jako ty – v tomto případě to, že zachovávají svobodnou podstatu díla a zaručují stejná práva i uživatelům, kterým dílo (případně odvozené dílo) distribuují.
Pokud nebude fungovat, tak je to prostě realita se kterou je potřeba se nějak vyrovnat (třeba změnit obchodní model). Ale samo o sobě to argument pro zrušení není.GOTO předchozí komentář → "Nevim, já osobně o zrušení AZ neusiluju a IMHO třeba pirátské strany také ne." Jinak zbytek komentáře jsi ujel někam úplně dopryč...
Toto celé cvičenie je podľa mňa len ospravedlnovanie sa pred ostatnými.IMHO celé to cvičení je (z tvé strany) k ospravedlnění způsobu prodeje, kdy se prodejce navenek tváří, že počáteční náklad je malý a náklad na kus je velký (relativně) a snaží se zákazníky donutit, aby v tu iluzi akceptovali, ale přitom ve skutečnosti je to s těmi náklady naopak.
Asi to bude tym ze nepozna abclinuxu, avsak nevahaj urcite sa s nim skontaktuj a porad mu.Co to je za logiku? Hans se tady dělí o svůj názor, ať se tobě nebo mně líbí nebo ne. Nemá povinnost vyhledávat cizí lidi a vnucovat jim jakoukoli pomoc.
Skoda ze mu nikto nebol schopny poradit ako ma jeho bussines vyzerat v "21. storoci".Možná takový bussines bohužel prostě ve 21. století provozovat nejde. Stejně, jako jsem měl dost velké problémy, když jsem nedávno zkoušel rozjet bussines s parními stroji.
Samozrejme on dospel k rovnakemu nazoru. Podla mna je to dost skoda ze ludia co tvoria/programuju nemaju velmi na vyber.Wot? Neska jsou IMHO ty možnosti lepší než kdykoli dříve...
Wot? Neska jsou IMHO ty možnosti lepší než kdykoli dříve...Treba "pracovat na FLOSS softwaru pro stredne velkou nebo mensi firmu" bude podle mne mozna i tezsi, nez pred cca 10/5 lety. Canonical je (uz chvili) v problemech a pod silnym negativnim tlakem verejnosti, o Red Hatu a SUSE neslysim vubec, takze bud prezivaji na zakazkach firem, nebo zivori a nechteji to dat najevo. Nejake nove firmy jsou (treba SatoshiLabs), ale nemyslim, ze to vyrovnaji. Bylo by zajimave mit nejakou statistiku, ale bude asi tezke zjistit, kolik tak bylo FLOSS nabidek prace v roce 2006.
o Red Hatu a SUSE neslysim vubec, takze bud prezivaji na zakazkach firem, nebo zivori a nechteji to dat najevo
Varianta, že by to vypovídalo spíše o vaší (ne)informovanosti, vás nenapadla?
Viz třeba nedávná zprávička. Koneckonců i ty počty otevřených pozic v obou firmách (viz. odpověď přede mnou) příliš nekorelují s vaší představou "přežívání" nebo dokonce "živoření".
Pokud v takové situaci tu větu, kterou jsem ocitoval, označím za projev nedostatečné informovanosti, není to žádné "ad hominem", ale celkem střízlivé zhodnocení reality.
Apropo k buzeracii. Rovnako sa pozeras na vymahanie dodrzovanie GPL licencii?Ano.
BTW: když znásilníš nějakou ženu a neuděláš jí při tom dítě ani jí nenakazíš žádnou nemocí, tak jí vlastně žádná škoda nevznikla, ne? Maximálně tak ztráta času – ale pokud zrovna třeba čekala na zastávce na autobus, tak ani to ne. A jejímu manželovi by to taky vadit nemělo, protože jemu taky nic neubylo, ne? Jsou tedy Piráti i pro legalizaci znásilnění?
BTW: když znásilníš nějakou ženu a neuděláš jí při tom dítě ani jí nenakazíš žádnou nemocí, tak jí vlastně žádná škoda nevznikla, ne?Podle protipirátské logiky ji škoda vznikla - ušlý zisk za alimenty pro paterčata. Jinak fakt už nevim, co na takhle špatnou a bizarní analogii napsat...
Podle protipirátské logiky ji škoda vznikla - ušlý zisk za alimenty pro paterčata.
Pokud by k porušení jejích práv a zákona nedošlo, neměli by spolu sex a žádná paterčata by se nekonala, tudíž by po něm nemohla chtít ani alimenty.
Jinak fakt už nevim, co na takhle špatnou a bizarní analogii napsat...
Třeba napsat, v čem vidíš rozdíl
Nebo si představ, že prostitutku znásilní chudý člověk, který by za její služby nikdy neplatil – o ušlém zisku tedy nelze vůbec mluvit a ke škodě nedošlo (např. to bylo v době, kdy neměla co na práci, a on použil ochranu). Podle pirátské logiky by to mělo být v pořádku, ne?
Proč by mělo být ojebávání autorů v pořádku, ale u žen je to problém?
Třeba napsat, v čem vidíš rozdílPřijde mi, že tam jsou skoro pouze rozdíly. Sex vnímám jako něco úplně jinýho než autorská díla, se znásilněním se to IMHO vůbec nedá srovnat. Co se prostituce týče, tak to je také něco jiného, to je služba. To už by se spíš dalo přirovnat k tomu, kdyby sis požádal autora o produkci u tebe doma / hospodě / etc. a následně mu nezaplatil. Tohle začíná být taková trochu Jirskákovská diskuse, ten to taky vždycky zobecnil naprosto maximálně. Chceš zavést pro prodej autorských děl stejná pravidla jako pro sex nebo pro prostituci? Protože pokud ne, pak nemá smysl to takhle dávat do jednoho pytle.
Šlo mi o to, že jsou i nemateriální hodnoty a že ta pirátská argumentace mi přijde zcestná (když tvrdí, že nic fyzického neubylo, tak vlastně o nic nejde).
Nebo si představ, že prostitutku znásilní chudý člověk, který by za její služby nikdy neplatil – o ušlém zisku tedy nelze vůbec mluvit a ke škodě nedošlo (např. to bylo v době, kdy neměla co na práci, a on použil ochranu). Podle pirátské logiky by to mělo být v pořádku, ne?Pokud by byla tak špatná jako cokoliv od M. Night Shyamalana tak bych se tomu ani nedivil
když znásilníš nějakou ženu a neuděláš jí při tom dítě ani jí nenakazíš žádnou nemocí, tak jí vlastně žádná škoda nevznikla, ne?V prvni rade ti nedala souhlas na ni sahat. Nevim proc mas potrebu delat prirovnani informaci k fyzickemu svetu, kdyz sam dobre vis, ze jadro naseho sporu je, ze podle mne je majetek fyzicky.
Autor ti taky nedal souhlas užívat jeho dílo. A po takovém znásilnění jí žádná materiální škoda nevznikla, nic jí neubylo (leda, že by byla panna, ale předpokládejme, že nebyla) ani nepřibylo.
Autor ti taky nedal souhlas užívat jeho dílo.Netusim, jakeho uzitecneho poznatku chces dosahnout tim, ze predpokladas existenci copyrightu v diskusi s nekym, o kom vis, ze si mysli, ze copyright nema existovat.
A po takovém znásilnění jí žádná materiální škoda nevznikla, nic jí neubylo (leda, že by byla panna, ale předpokládejme, že nebyla) ani nepřibylo.Nevim, proc by melo zalezet na tom, jestli ji ubyde nebo pribude.
Tak proč by na tom mělo záležet u autorů? Tam jsi čistě materialistický, zatímco tady ti záleží i na nemateriálních hodnotách? Proč?
A v případě, že by to byla prostitutka, která je ochotná prodat „licenci“ komukoli, jde vlastně jen o ten ušlý zisk. Jenže v případě chudého člověka, který si její služby z objektivních příčin dovolit nemůže, k žádnému ušlému zisku nedochází, takže na tom vlastně podle pirátské logiky není nic špatného. Je to jako když si student stáhne drahý software, který by si nikdy nekoupil.
Tam jsi čistě materialistický, zatímco tady ti záleží i na nemateriálních hodnotách?Na jakych nematerialnich hodnotach? To ze manipulujes s jejim telem je pro tebe malo materialisticke?
ušlému zisku nedochází, takže na tom vlastně podle pirátské logiky není nic špatného.Ja myslel, ze podle piratske logiky neni nic spatneho na tom, kdyz k uslemu zisku dochazi
No vidíš, tak nedochází ke škodě, ani k ušlému zisku, je to pořád ta samá ženská, jako dřív, neubylo jí.
Dalo by se mluvit o nějaké psychické újmě, ale o té se dá mluvit i u autorů, jejichž díla jsou kopírována (BTW: dílo, které má autor doma, je taky pořád stejné, taky z něj nic neubylo).
No vidíš, tak nedochází ke škodě, ani k ušlému zisku, je to pořád ta samá ženská, jako dřív, neubylo jí.Pokud jde o prostitutku, přichází podobně jako autoři/distributoři o jednu jedinou věc (nepočítám-li nějaký gumový materiál kupř.): Profit.
Pokud jde o prostitutku, přichází podobně jako autoři/distributoři o jednu jedinou věc (nepočítám-li nějaký gumový materiál kupř.): Profit.Prostitutka, drzitel prav i autor maji na profit narok! Nikdo nemusi jejich sluzeb vyuzivat a rozhodne neni k tomu nikdo nucen.
Přesně tak, takže podle pirátské logiky je znásilňování (alespoň prostitutek) v pořádku.
BTW aka reklama zdarma ked niekto drzo pouzije tvoj produkt a nic nespomenie?Tak to přeformuluju: Pokud by se víc věnoval tomu jak zajistit aby něco ti co použijí jeho dílo pro nějaký produkt vzpomenuli místo toho aby věnoval úsilí na to aby svá díla stáhnul odtud kde k tomu zrovna nedal pomazání, dost možná by i něco vydělal. Pokud chci něco vydělat musím v 21.století přijít se zajímavým obchodním modelem. Klasický kapitalismus typu „navalte prachy nebo Vám odepřu přístup k mému dílu/produktu“ v tomhle století fungovat nebude, na internetu obzvláště ne. Stačí takto?
len nemyslim ze je to realne pre ludi ako on.Sorry, ale podle toho co čtu, tak chce vydělat. Tak by si taky měl vymyslet jak, místo toho aby rozesílal DMCA takedown requesty. Řeknu to ještě jinak: Jsou umělci kteří už přišli na to že čím míň lidí v celém distribučním řetězci co si přirazí nadhodnotu (kapitalistů
+1
A když pekař prodává housky sám, tak mu zaplatím, ale když je distribuuje nějaký obchodní řetězec, tak už si jich můžu nakrást kolik chci?
Jedno z důležitých práv autora je i to, že může výkon majetkových práv postoupit někomu jinému (kdo za něj řeší byrokracii a obchodní záležitosti, zatímco on se může soustředit na tvorbu).
když pekař prodává housky sám, tak mu zaplatímJa bych rekl, ze jste oba Grunta spatne pochopili. On proste rekl ze nekoho podpori, a z toho vubec nevypliva, ze by trestal kazdeho kdo ho nepodpori a povazoval to za kradez.
Takže i kdybysis dokázal „okrádání velkých“ morálně odůvodnit, budeš za něj pravděpodobněji trestán a trest bude horší a nebude s velkou pravděpodobností probíhat podle práva.Nejhorší je že máš bohužel pravdu. Sem tam se namátkově někdo vybere a exemplárně se potrestá. Viz Phynd a později celá ta slavná kampaň RIAA. Pekaři by na takové akce neměli ani čas, ani prostředky.
Me prijde ze jsou tu tak nejak dve skupiny, jedna co se necha omezovat a druha co krade. Ja to resim jinak. Platim za vse za co muzu (knizky, filmy, serialy, hry, programy...). No a to co nejsem schopen v nasem state normalne koupit sezenu jinde (torrent, uloz.to...). No a pokud casem bude vse dostupne treba i za penize tak rad zaplatim (pokud mi to za to bude stat). Jinak netflix jsem si poridil a libi se mi. A ty serialy co na nem sezenu budu sledovat tam. A ty co ne si stahnu nekde jinde.
Mi pripomelo jak jsem si poridil ctecku Nook od Barnes and Nobel. Mela obchod s knizkama tak jsem se tesil jak si nakoupim legalne knizky co me zajimaji (podotykam elektronicke). Bohuzel jsem zjistil ze nemam jako obcan CR narok. Takze jsem si je musel upiratit.
Jinak souhlasim se zapiskem. Spousta "nelegalnich" sluzeb bohuzel nabizi lepsi sluzby nez ti legalni
Tak ted si uhodil hlavicku na hrebicek, ja se tu k tomu pornu nechtel tak verejne priznat :D
skoro všechny seriály, filmy nebo knihy se dají objednat z ČR třeba přes amazonteď měla následovat poznámka pod čarou s diclaimerem, kde bude napsáno:
teďka se plno furry komixů (nsfw většinou) vydává na patreonu a na FA to pak jde až za měsíc a v menšim rozlišení, ale zase zadarmo. už jim asi nestačí rejžovat prachy na commissionech.
už vyřešili ten "drobnej problém" že se příspěvky strhávaj až na konci měsíce ale stahovat je možný hned jak něco přihodíš? už byly i skripty co přihodili maximum, postahovali všechno a zase přihození zrušili... ale ono je to stejnak jedno, nakonec to vždycky někdo někam uploadne.Samozřejmě. Takový příspěvek se jmenuje ohodnotit dílo na 0,0€. I to je svobodným právem libovolného zákazníka/konzumenta (např. pokud je dílo příšerné a prostě si to zaslouží – představ si že by něco takového šlo udělat u Avatara v kině u pokladny). Patrón je ovšem spíš pro lidi co podporovat své umělce chtějí, ne pro ty co nechtějí. Pro ty jsou tu jiné služby
Podle mého jsou jediným argumentem pro pirátství ty nepůvodní přílepky k autorskému zákonu (náhradní odměny, kolektivní správa…) a myšlenka, že „máme předplaceno“ případně „kompenzace za škody, které nám způsobil někdo jiný“.
Napadla ma taká blbá vec .. ale čo tak urobiť ochranu obsahu bez DRM?
Čo tak použiť steganografiu? Do orazu by sa jemnou zmenou odtieňov v niektorých častiach zakódovala unikátna informácia o používateľovi, ktorý film stiahol. Ak sa nájde niekde uploadnutý súbor s takýmto jedinečným odtlačkom vieme ľahko zistiť kto buď úmyselne uploadol film, alebo jeho účet bol zneužitý.
a) Je pravděpodobné, že by porovnáním několika kopií šlo značky odhalit a rozbít. Možná by šlo vymyslet implementaci, aby to nešlo.Technice porovnávání kopií se říká collusion attack. AFAIK existují schémata watermarkingu proti tomuto útoku odolná, včetně odolnosti proti třeba překódování (tj. robustness). Nicméně souhlasim s tebou zcela v bodu b).
a) sa dá vyriešiť (komentár nadomnou)
b) je zaujímavejšia
V prvom rade nemám moc v láske fyzické média, človek na ne musí čakať, alebo za nimi jazdiť, takže povedzme, že môj model zahŕňa len distribúciu cez internet.
Prenos videa je celkom hnusná záležitosť. Na jednej strane by bolo pekné ak by bol prenos efektívny (tj. cachovacie servery a časť infraštruktúry čo najbližšie ku klientovi) na druhej strane je tu bezpečnosť. Ak by sme všetko po ceste šifrovali zostala by možnosť potenciálneho útoku buď priamo pri zariadení, alebo u používateľa doma. Ak by sme vylúčili možnosť zneužitia priamo vo firme mohli by sme rovno obviniť používateľa, zablokovať mu účet a vymazať kópiu. Nerád by som to riešil súdne, celá tá vec s ušlým ziskom je dosť nedomyslená.
a) sa dá vyriešiť (komentár nadomnou)Ještě zajímavější by bylo zjistit, jestli nejde udělat schéma watermarkingu, kde výsledkem bude watermarkovaný obsah, ke kterému ale neměl přístup nikdo kromě uživatele. Nějaká metoda distribuce obsahu založená na silné kryptografii, která donutí uživatele video podepsat, ale nemusí podepsaný obsah nikomu ukazovat. Bohužel jsem pořád nenašel žádnou kuchařku možností moderní kryptografie. Nevíte o něčem? A pak by byl problém s inherentní nebezpečností dnešních počítačů, kdy ti video/klíč prostě někdo ukradne.
Ak by sme vylúčili možnosť zneužitia priamo vo firmePrávě.
mohli by sme rovno obviniť používateľa, zablokovať mu účet a vymazať kópiuOK, to je asi v pohodě (nevím teda, jak chceš dělat vymazání z uživatelova počítače). Podle mě cílem je ale právě to soudní postižení pirátů.
Bohužel jsem pořád nenašel žádnou kuchařku možností moderní kryptografie. Nevíte o něčem?Zkus to napsat jako dotaz do cypherpunk konference.
Uživateli pošleš zašifrované video, on ho podepíše, pošle ti podpis, uživateli pošleš dešifrovací klíč, video rozšifruje, podpis sedí i ne rozšifrované video. To je vlastnost komutativity násobení ve zbytkových třídách (RSA).
Problém je, že šifrovat a podepisovat několik gigabajtů videa je zatraceně pomalé. Taky nevím, jak donutit uživatele, aby nepopřel původnost podpisu. To by mohla zajistit certifikační autorita, ale žádná rozumná nedovoluje takhle exponované použití klíče. Nakonec, největší problém bude mít vymahatel práv s hledáním viníka, protože bude muset vyzkoušet všechny podpisy než určí právě jeden, který sedí. A viník to má jednoduché: před únikem změní jediný bit a žádný podpis sedět nebude.
Uživateli pošleš zašifrované video, on ho podepíše, pošle ti podpis, uživateli pošleš dešifrovací klíč, video rozšifruje, podpis sedí i ne rozšifrované video.A kde že je tam ten watermarking?
Zatím jsem si nevšiml že by pornoprůmysl brečel kvůli pirátům.https://www.quora.com/profile/Siri-4/Inside-Porn-Siris-Quora-Blog/Here%E2%80%99s-why-you-need-to-pay-for-your-porn
Tomu se snad říká „social DRM“ a dokonce se to i používá. Před lety jsem měl předplacený nějaký časopis v PDF a tam to bylo řešené právě takhle – byly v něm nějaké značky a moje jméno.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.