Cenzura

Grafomanie

Grafomanie či hypergrafie (z řeckého grafein - psát, mania - touha) je chorobná touha psát. V lékařském smyslu jde o chorobný stav mysli, pro nějž je typické psaní nesmyslných, nesouvislých shluků slov, v obecnějším slova smyslu termín označuje chorobné nutkání psát texty literárního charakteru, většinou bez ohledu na jejich kvalitu, případně slouží jako pejorativní označení pro autora málo kvalitních děl. Tomuto obecnému chápání je bližší odborný termín typomanie, který označuje chorobnou touhu po publikaci vlastního díla. Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně vylepšit. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl.

Tito lidé píší, ale to, co píší, bývá pouze shluk obecně uznávaných nepravd a to proto, že autor většinou ví to, co ví obyčejný čtenář. Pokud grafomani mají o něčem ponětí, tak se obvykle nedovedou řádně vyjádřit. Postižení používají slova k vyrovnání se se slovy a obrazy, které je obklopují. Někteří mohou být nadaní a pak jsou schopni psát i autobiografie a lyrická či epická díla. Postižení píší kdekoliv, po papírech, po stěnách, atd., pokud kolem sebe nic takového nemají, uchýlí se i ke psaní po pažích či po nohách. Jedinec má chorobnou touhu po vyjádření svých fantazií pomocí psaní, ale ona touha je více méně touha po vyjádření vlastní existence. Svoje dílo si většinou velmi považují, ale kvalita je většinou pochybná.

V tomto článku je použit překlad textu z článku Graphomania na anglické Wikipedii. Tento článek týkající se lékařství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Také můžete pomoci vhodným rozšířením dalších článků z tohoto oboru.

Tento článek o literatuře je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.DemenceDemence Klasifikace MKN-10 F00.–F07. MeSH {{{MeshName}}} Portál Medicína

Demence je nejzávažnější duševní onemocnění zapříčiněné degenerativními přeměnami v mozkové tkáni. Ty jsou poté následkem rozličných mozkových poruch, nebo poškození, jako jsou Alzheimerova, Huntingtonova, nebo Creutzfeldt-Jakobova nemoc. Nejčastějšími příznaky demence jsou poruchy krátkodobé paměti, úsudku, orientace, a ost. kognitivních schopností, včetně pozornosti, chování, a komunikace, velmi často se poté vyskytují i poruchy vnímání, jako jsou halucinace, iluze, paranoia, také poruchy hybnosti, paralýza, či extrapyramidové poruchy. Velmi významnou vlastností demence je ztráta již získaných duševních schopností, nikdy tedy nelze hovořit o demenci vrozené.

Prvotní příznaky demence se obvykle projevují, jako postupné oslabování inteligence, schopnosti rozpoznávání a paměti. V preseniu (do 50-60 let) bývá progrese kognitivní deteriorace pomalejší, nicméně doprovázená častou psychotickou symptomatikou, která je schopna vyvolat zdání závažné schizofrenie, zvláště u mladých jedinců. [editovat] Podoby demence

Demenci rozlišujeme ve dvou základních druzích, dle výskytu prvních příznaků: presenilní (např. progresivní paralýza, TSE, PML) stařecká, senilní (např. demence u Parkinsonovy nemoci)

Dále ji rozdělujeme dle její příčinosti na: Atroficko-degenerativní (např. Alzheimerova choroba) Ischemicko-vaskulární (např. mozek není dostatečně okysličován, multiinfarktová demence) Symptomatická, infekční (např. alkoholová, v posledních stádiích AIDS, syfilis)

Související články obsahuje portál Medicína

Kategorie: Duševní poruchy | Symptomy poruch nervové soustavy