Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Tenhle telefon to dělá bez ptaní a ještě jenom když „se mu zachce“. To je ten problém.Ono taky záleží na tom, kde a jak jsi to kupoval :). Jestli jsi vybíral obchod podle ceny, tak se nediv. Je to stále relativní novinka a když to koupíš někde se starým firmware, tak to prostě fungovat ani nemůže.
Jeden ze zásadních problémů SIPu je to, že neumí NAT.To není tak úplně pravda.
To nejsou problemy s NATem.Pak chceš jistě tvrdit, že by ty problémy bez NATu nevznikly, nebo se mýlím?
BTW, vsichni poskytovatele VOIP/SIP, co jsem zkousel, se s NATem umi dobre vyrovnat na zaklade server-side reseni).To je značně laický a konzumentský pohled. Kdybys o SIPu něco málo věděl, tušil bys, že je od začátku navržený tak, aby žádného prostředníka či poskytovatele nepotřeboval.
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre.Není potřeba, abys tomu rozuměl :).
S IPv4 mi nic nechybiKonzumentovi ani nic chybět nemůže. Konzumuje, co mu bylo předloženo. Když je úplně nejhůř, tak na to během konzumace nadává.
To nejsou problemy s NATem.Pak chceš jistě tvrdit, že by ty problémy bez NATu nevznikly, nebo se mýlím?
Bez internetu a počítačů by ty problémy taky nevznikly
BTW, vsichni poskytovatele VOIP/SIP, co jsem zkousel, se s NATem umi dobre vyrovnat na zaklade server-side reseni).To je značně laický a konzumentský pohled. Kdybys o SIPu něco málo věděl, tušil bys, že je od začátku navržený tak, aby žádného prostředníka či poskytovatele nepotřeboval.
No a k čemu je takový SIP dobrý? Pokud chce člověk, aby jeho hovory terminovaly ve veřejné telefonní síti, tak bez nějakého poskytovatele stejně neobejde...
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre.Není potřeba, abys tomu rozuměl :).
Nejsem tupá ofce, jako ty
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre. S IPv4 mi nic nechybiNo, internetová telefonie je v kostce o tom, že se dva lidí k sobě připojí a povídají si
To, ze Linux dela standardne symetricky NATJo, tohle mě zajímalo. Já jsem takové experimenty nedělal, ale vždycky jsem měl za to, že na Linuxu UDP NAT-T funguje a odchozí porty že se nesdílí.
To prvni lze snadno overit jednoduchym experimentem, videt to je napriklad i z toho, ze ruzni klienti za (linuxovym) NATem mohou sdilet stejny port na NATu (coz umoznuje AFAIK jen symetricky NAT).Tak ono je lepší vědět než jen otestovat, ale ani to jsem nedělal :).
Na druhou stranu ten linuxovy NAT se snazi nemenit porty pokud to jde, takze jeho chovani muze casto pripominat port-restricted cone NAT a muze byt tak detekovan a casto to muze i fungovat, ale podminka pro to, aby to tak fungovalo spolehlive (tedy ze NAT vyhradi port pro aktivni host:port za NATem), obecne splnena neni.To bude asi to, co mě uvedlo v omyl. Takže řekněme při pár strojích za NATem s náhodnými zdrojovými porty je to ještě celkem použitelné. A jestli to dobře chápu, tak to striktně nedodržuje ani ten symmetric NAT, protože u toho by nebylo možné port detekovat s tak velkou pravděpodobností. Takže to nejspíš nesplňuje ani definici symetrického NATu, ani definici restricted-cone NATu.
(zdroj a cil komunikace, C* za NATem, S* venku) CA1:CP -> SA1:SP NAT CA1:CP na port CP CA2:CP -> SA2:SP NAT CA2:CP na port CP CA2:CP -> SA1:SP NAT CA2:CP na nahodny port, CP nemuze pouzitTedy snazi se to zachovat zdrojovy port, i kdyz kvuli tomu zacne sdilet porty mezi ruznymi klienty. Oproti tomu restricted-cone NAT by uz v druhem kroku zvolil nahodny port a ten samy pouzil i ve tretim.
A jestli to dobře chápu, tak to striktně nedodržuje ani ten symmetric NAT, protože u toho by nebylo možné port detekovat s tak velkou pravděpodobností.To je otazka jak presne interpretovat tu definici. IMHO ta definice nepozaduje, ze by to mapovani muselo byt vzdy nahodne. Spis bych to videl tak, ze v cone NATech plati dodatecny axiom (zdroj:port za NATem je jednoznacne identifikovan portem (a IP) NATu), zatimco u symmetric NAT ten axiom neplati.
Tiskni
Sdílej: