Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Tenhle telefon to dělá bez ptaní a ještě jenom když „se mu zachce“. To je ten problém.Ono taky záleží na tom, kde a jak jsi to kupoval :). Jestli jsi vybíral obchod podle ceny, tak se nediv. Je to stále relativní novinka a když to koupíš někde se starým firmware, tak to prostě fungovat ani nemůže.
Jeden ze zásadních problémů SIPu je to, že neumí NAT.To není tak úplně pravda.
To nejsou problemy s NATem.Pak chceš jistě tvrdit, že by ty problémy bez NATu nevznikly, nebo se mýlím?
BTW, vsichni poskytovatele VOIP/SIP, co jsem zkousel, se s NATem umi dobre vyrovnat na zaklade server-side reseni).To je značně laický a konzumentský pohled. Kdybys o SIPu něco málo věděl, tušil bys, že je od začátku navržený tak, aby žádného prostředníka či poskytovatele nepotřeboval.
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre.Není potřeba, abys tomu rozuměl :).
S IPv4 mi nic nechybiKonzumentovi ani nic chybět nemůže. Konzumuje, co mu bylo předloženo. Když je úplně nejhůř, tak na to během konzumace nadává.
To nejsou problemy s NATem.Pak chceš jistě tvrdit, že by ty problémy bez NATu nevznikly, nebo se mýlím?
Bez internetu a počítačů by ty problémy taky nevznikly
BTW, vsichni poskytovatele VOIP/SIP, co jsem zkousel, se s NATem umi dobre vyrovnat na zaklade server-side reseni).To je značně laický a konzumentský pohled. Kdybys o SIPu něco málo věděl, tušil bys, že je od začátku navržený tak, aby žádného prostředníka či poskytovatele nepotřeboval.
No a k čemu je takový SIP dobrý? Pokud chce člověk, aby jeho hovory terminovaly ve veřejné telefonní síti, tak bez nějakého poskytovatele stejně neobejde...
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre.Není potřeba, abys tomu rozuměl :).
Nejsem tupá ofce, jako ty
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre. S IPv4 mi nic nechybiNo, internetová telefonie je v kostce o tom, že se dva lidí k sobě připojí a povídají si
To, ze Linux dela standardne symetricky NATJo, tohle mě zajímalo. Já jsem takové experimenty nedělal, ale vždycky jsem měl za to, že na Linuxu UDP NAT-T funguje a odchozí porty že se nesdílí.
To prvni lze snadno overit jednoduchym experimentem, videt to je napriklad i z toho, ze ruzni klienti za (linuxovym) NATem mohou sdilet stejny port na NATu (coz umoznuje AFAIK jen symetricky NAT).Tak ono je lepší vědět než jen otestovat, ale ani to jsem nedělal :).
Na druhou stranu ten linuxovy NAT se snazi nemenit porty pokud to jde, takze jeho chovani muze casto pripominat port-restricted cone NAT a muze byt tak detekovan a casto to muze i fungovat, ale podminka pro to, aby to tak fungovalo spolehlive (tedy ze NAT vyhradi port pro aktivni host:port za NATem), obecne splnena neni.To bude asi to, co mě uvedlo v omyl. Takže řekněme při pár strojích za NATem s náhodnými zdrojovými porty je to ještě celkem použitelné. A jestli to dobře chápu, tak to striktně nedodržuje ani ten symmetric NAT, protože u toho by nebylo možné port detekovat s tak velkou pravděpodobností. Takže to nejspíš nesplňuje ani definici symetrického NATu, ani definici restricted-cone NATu.
(zdroj a cil komunikace, C* za NATem, S* venku) CA1:CP -> SA1:SP NAT CA1:CP na port CP CA2:CP -> SA2:SP NAT CA2:CP na port CP CA2:CP -> SA1:SP NAT CA2:CP na nahodny port, CP nemuze pouzitTedy snazi se to zachovat zdrojovy port, i kdyz kvuli tomu zacne sdilet porty mezi ruznymi klienty. Oproti tomu restricted-cone NAT by uz v druhem kroku zvolil nahodny port a ten samy pouzil i ve tretim.
A jestli to dobře chápu, tak to striktně nedodržuje ani ten symmetric NAT, protože u toho by nebylo možné port detekovat s tak velkou pravděpodobností.To je otazka jak presne interpretovat tu definici. IMHO ta definice nepozaduje, ze by to mapovani muselo byt vzdy nahodne. Spis bych to videl tak, ze v cone NATech plati dodatecny axiom (zdroj:port za NATem je jednoznacne identifikovan portem (a IP) NATu), zatimco u symmetric NAT ten axiom neplati.
Tiskni
Sdílej: