Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Společnost Coinkite upozorňuje na bezpečnostní chybu svých hardwarových kryptopeněženek Coldcard. Jedná se o kritickou chybu v generování náhodných čísel (RNG). Místo hardwarového generátoru náhodných čísel (TRNG) byl omylem používán softwarový fallback (PRNG).
Představena byla nová linuxová distribuce Shadowfetch Linux. Na rozdíl od mnoha nováčků, které nabízejí převážně jiné téma a výběr softwaru, tato distribuce založená na Debianu Testing s desktopovým prostředím KDE Plasma 6.6, klade lokálně běžící umělou inteligenci do centra svého desktopového zážitku.
Max Leiter v roce 2019 zkusil zprovoznit X server na iPadu (iOS). Nyní se k tématu vrátil a s pomocí LLM a balíčkovacích nástrojů Procursus rozběhl desktop s X11 i Waylandem. Jeho balíčky jsou dostupné v repozitáři xiOS.
Společnost Google Cloud dnes oznámila, že její infrastruktura a služby byly oficiálně zařazeny do Katalogu cloud computingu vedeného Digitální a informační agenturou (DIA). Tato certifikace potvrzuje, že infrastruktura a služby Google Cloud splňují přísné bezpečnostní a regulační požadavky České republiky pro provoz cloudových služeb ve veřejném sektoru.
Vůbec poprvé v historii se stát při testování digitálních služeb obrací na širokou veřejnost. Digitální a informační agentura (DIA) a Ministerstvo vnitra zvou občany k zapojení do zátěžového testu eDokladů, které od loňského podzimu prošly optimalizací aplikace a posílením infrastruktury. Test proběhne 13. srpna ve 13:00 a pro jeho úspěch bude potřeba zapojení několika desítek tisíc občanů. Zapojení do testu je zcela dobrovolné a úkol
… více »FireDragon je webový prohlížeč, doposud založený na Floorpu, jednom z forků Firefoxu s větším důrazem na ochranu soukromí a přizpůsobení uživatelského rozhraní. Spravuje ho člen komunity distribuce Garuda Linux. Nové vydání verze 13 opouští Floorp a přechází přímo na Firefox s patchi z LibreWolfu a vlastními úpravami. Dostupný je také na Flathubu.
picogame (GitHub) je malý 2D herní engine pro mikrokontroléry jako RP2040, čip uvnitř kapesní konzole Picopad. Hru napíšeš v Pythonu a vyzkoušíš ji v prohlížeči nebo desktopovém simulátoru. Až bude hotová, zkopíruješ ji na podporovanou desku. Na začátku nepotřebuješ C, sestavení firmwaru ani hardware.
Tenhle telefon to dělá bez ptaní a ještě jenom když „se mu zachce“. To je ten problém.Ono taky záleží na tom, kde a jak jsi to kupoval :). Jestli jsi vybíral obchod podle ceny, tak se nediv. Je to stále relativní novinka a když to koupíš někde se starým firmware, tak to prostě fungovat ani nemůže.
Jeden ze zásadních problémů SIPu je to, že neumí NAT.To není tak úplně pravda.
To nejsou problemy s NATem.Pak chceš jistě tvrdit, že by ty problémy bez NATu nevznikly, nebo se mýlím?
BTW, vsichni poskytovatele VOIP/SIP, co jsem zkousel, se s NATem umi dobre vyrovnat na zaklade server-side reseni).To je značně laický a konzumentský pohled. Kdybys o SIPu něco málo věděl, tušil bys, že je od začátku navržený tak, aby žádného prostředníka či poskytovatele nepotřeboval.
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre.Není potřeba, abys tomu rozuměl :).
S IPv4 mi nic nechybiKonzumentovi ani nic chybět nemůže. Konzumuje, co mu bylo předloženo. Když je úplně nejhůř, tak na to během konzumace nadává.
To nejsou problemy s NATem.Pak chceš jistě tvrdit, že by ty problémy bez NATu nevznikly, nebo se mýlím?
Bez internetu a počítačů by ty problémy taky nevznikly 
BTW, vsichni poskytovatele VOIP/SIP, co jsem zkousel, se s NATem umi dobre vyrovnat na zaklade server-side reseni).To je značně laický a konzumentský pohled. Kdybys o SIPu něco málo věděl, tušil bys, že je od začátku navržený tak, aby žádného prostředníka či poskytovatele nepotřeboval.
No a k čemu je takový SIP dobrý? Pokud chce člověk, aby jeho hovory terminovaly ve veřejné telefonní síti, tak bez nějakého poskytovatele stejně neobejde...
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre.Není potřeba, abys tomu rozuměl :).
Nejsem tupá ofce, jako ty 
IPv6? Nechapu, k cemu by mi to melo byt dobre. S IPv4 mi nic nechybiNo, internetová telefonie je v kostce o tom, že se dva lidí k sobě připojí a povídají si
No a něco takového by se už z definice na IPv6 realizovalo/realizuje mnohem líp než na IPv4...
To, ze Linux dela standardne symetricky NATJo, tohle mě zajímalo. Já jsem takové experimenty nedělal, ale vždycky jsem měl za to, že na Linuxu UDP NAT-T funguje a odchozí porty že se nesdílí.
To prvni lze snadno overit jednoduchym experimentem, videt to je napriklad i z toho, ze ruzni klienti za (linuxovym) NATem mohou sdilet stejny port na NATu (coz umoznuje AFAIK jen symetricky NAT).Tak ono je lepší vědět než jen otestovat, ale ani to jsem nedělal :).
Na druhou stranu ten linuxovy NAT se snazi nemenit porty pokud to jde, takze jeho chovani muze casto pripominat port-restricted cone NAT a muze byt tak detekovan a casto to muze i fungovat, ale podminka pro to, aby to tak fungovalo spolehlive (tedy ze NAT vyhradi port pro aktivni host:port za NATem), obecne splnena neni.To bude asi to, co mě uvedlo v omyl. Takže řekněme při pár strojích za NATem s náhodnými zdrojovými porty je to ještě celkem použitelné. A jestli to dobře chápu, tak to striktně nedodržuje ani ten symmetric NAT, protože u toho by nebylo možné port detekovat s tak velkou pravděpodobností. Takže to nejspíš nesplňuje ani definici symetrického NATu, ani definici restricted-cone NATu.
(zdroj a cil komunikace, C* za NATem, S* venku) CA1:CP -> SA1:SP NAT CA1:CP na port CP CA2:CP -> SA2:SP NAT CA2:CP na port CP CA2:CP -> SA1:SP NAT CA2:CP na nahodny port, CP nemuze pouzitTedy snazi se to zachovat zdrojovy port, i kdyz kvuli tomu zacne sdilet porty mezi ruznymi klienty. Oproti tomu restricted-cone NAT by uz v druhem kroku zvolil nahodny port a ten samy pouzil i ve tretim.
A jestli to dobře chápu, tak to striktně nedodržuje ani ten symmetric NAT, protože u toho by nebylo možné port detekovat s tak velkou pravděpodobností.To je otazka jak presne interpretovat tu definici. IMHO ta definice nepozaduje, ze by to mapovani muselo byt vzdy nahodne. Spis bych to videl tak, ze v cone NATech plati dodatecny axiom (zdroj:port za NATem je jednoznacne identifikovan portem (a IP) NATu), zatimco u symmetric NAT ten axiom neplati.
Tiskni
Sdílej: