Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Do konference přišlo celkem 1552 emailů, nejvíce jich poslali Andrew Morton, Greg KH, William Lee Irwin III.
Marcelo Tosatti vydal sedmou pre verzi jádra 2.4.23 a v emailu popsal provedené změny. Jedná se o mod pro laptopy, tato funkcionalita je již přítomna v jádrech SuSE a RedHatu. Dále přidává megaraid2 (vylepšená a rychlejší verze, ne však tak intenzivně otestovaná, jako starý megaraid), podporu BIOS EDD (enhanced disk detection), změny v USB, sítích a další opravy. Marcelo dále vyjádřil přání zhruba do měsíce vejít do fáze -rc.
George Anzinger ohlásil:
Právě je dostupná první verze VST. VST (Variable Scheduling Timeouts, respektive Variable Sleep Times) obsahuje kód, který z nudícího se úkolu [idle task] prohledá seznam časovače a pokud žádný časovač není blízko, přeskočí přerušení časovače, které by jinak bylo vygenerováno. Čistým důsledkem je, že nezaneprázdněný systém bude používat mnohem méně energie, neboť se nebude muset probouzet při každém tiku 1 Hz časovače.
Jméno patche je hrtimers-vst-* a závisí na patchi hrtimers-2.4.20-3.0, který musí být aplikován první. Oba patche najdete na adrese http://sourceforge.net/projects/high-res-timers/.
Larry McVoy napsal:
Openlogging strom BitKeeperu, který obsahuje všechny změny v linuxovém jádře, začíná být dost velký. Skutečně velký. Uzly ve stromu mají svá seriová čísla uložena v 16 bitech, takže nemůže být více než 64 tisíc uzlů v grafu. Poslal jsem ráno svému programátorovi email, že mám podezření, že OpenLogging strom Linuxu brzy přeteče a že budeme potřebovat přejít na 32 bitů. Netušil jsem, jak blízko jsme byli, prostě jsem věděl, že to je problém, který se musí vyřešit. Právě jsem dostal odpověď, že tým provedl upgrade ve chvíli, když zbývalo 199 seriových čísel.
To znamená, že během jediného roku jste dokázali vytvořit 65 337 changesets. To je 179 za den, 7,4 za hodinu, 24x7. Pánové, jste opravdu pilní. Abych to vzal do širšího pohledu, dosud nejaktivnější projekt na Sourceforge, Gaim, má 805 commitů. Za více než 3,5 roků. To znamená, že měníte své kódy 284x častěji než oni. A to jsou jen uživatelé BitKeeperu, nepočítám lidi nepoužívající BK, kteří tvoří podstatný zlomek.
Ať se na to díváte jakkoliv, je to úžasná frekvence změn. Pokud bereme změny za dobrou věc, pak pánové valíte. Nic takového jsem dosud neviděl.
Eli Billauer ohlásil:
Frandom je rychlejší verze dobře známého generátoru náhodných čísel /dev/urandom random. Není jeho náhradou, ale doplňkem pro případ potřeby pseudonáhodných dat ve vysoké frekvenci. Pár testů ukazuje, že frandom je 10-50 krát rychlejší než urandom.
Domácí stránka projektu: http://frandom.sourceforge.net.
Modul funguje v jádrech řad 2.2, 2.4 a 2.6. Pár zřejmých #ifdef řeší kompatibilitu.
Účel
====
Nick Piggin a další vývojáři argumentovali, že není žádný důvod vkládat frandom do kernelu místo do uživatelksého prostoru. Dále proběhla menší debata na téma, co určuje hodnotu vlastnosti pro kernel, nicméně nedošlo se k žádnému závěru.
Roman Zippel oznámil:
Hrdě oznamuji první veřejnou verzi této implementace iSCSI target. V této chvíli je již použitelná, nicméně neimplementuje zatím vše, co iSCSI specifikace vyžaduje. Chybějící části nejsou tak složité (zatím jsem je nepotřeboval). Další zajímavější části specifikace (obnova session) nejsou vytvořeny, protože neexistují klienti, na kterých by se daly otestovat. Ovladač byl testován hlavně na ovladači Cisco iSCSI initiator a také na ovladači MS initiator. Ovladač najdete na adrese http://www.ardistech.com/iscsi/, README obsahuje všechny potřebné informace pro konfiguraci a kompilaci ovladače.
V originálu Kernel Traffic 237 vyšla navíc ještě tato témata:
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
