Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Do konference přišlo celkem 1481 emailů, nejvíce psali Andrew Morton, Ingo Molnar a William Lee Irwin III.
Ingo Molnar oznámil:
I když ani největší internetové servery zatím neobsluhují milion současně
připojených uživatelů, i mnohem menší počet desíti tisíc vláken způsobí explozi
algoritmu o složitosti O(N^2) ve funkci get_pid() po vyčerpání
souvislého rozsahu PIDů. Sto tisíc a více vláken pak způsobí zatuhnutí systému
na několik minut. Kromě toho, že algoritmus je pomalý, on se navíc dotýká
spousty cachelines, čímž efektivně vyprázdní cache v CPU.
Existuje spousta patchů, které řeší nejhorší scénář a většinou k tomu
používají dynamicky tvořenou bitmapu, kterou prohledávají => špatný výkon,
ničí cache a je to vůbec ošklivý přístup. Ten problém je velmi složitý, neboť
get_pid() musí vzít v úvahu nejen PIDy, ale i TGID, session ID a
skupiny procesů.
Až jsem našel jeden patch, který jde správným (ale složitým) směrem: vytváří
obecnou hashovací tabulku pro PIDy, session ID, TGID a process group ID, kterou
správně vytváří a uvolňuje. Tento způsob nejenže poskytuje škálovatelnou a
časově omezenou implementaci get_pid(), ale navíc odstraňuje
polovinu iterací for_each_process(), což je také cenné. Nyní
můžeme čistě iterovat skrze všechny procesy ve session group nebo process
group.
Vzal jsem patch, upravil jej pro současné změny, opravil pár chyb a
zprovoznil to. Fungovalo to dobře, pěkná práce Williame! Napsal jsem zcela
novou implementaci alloc_pid(), která poskytuje alokaci PIDů bez
zamykání a časově omezenou. Nejhorší případ trvá 10 mikrosekund na Pentium IV
bez cache, s cachí dvě mikrosekundy (pid_max je nastaven na 1 000 000).
Například pokud už bylo alokováno 999 999 PIDů, trvá méně než 10 mikrosekund
najít jeden zbývající PID).
William Lee Irwin III, originální autor patche, poděkoval Ingovi za dokončení patche a přenechal mu další vývoj. Nicméně ne všichni vývojáři byli přesvědčeni o užitečnosti patche. Jedním z nich byl i Linus Torvalds, jenž považoval patch za přidávání příliš složitého kódu výměnou za příliš málo. Nicméně byl ochoten jej přídat, pokud bude vyčištěn. Ingo tedy na kódu velmi zapracoval a podstatně jej vylepšil a dále zrychlil. Linus jej na to začlenil do jádra.
Olaf Dietsche napsal nový souborový systém, který umožňuje řídit přístup k systémovým zdrojům. V současnosti ovládá přístup k portům menším než 1024. Díky tomuto patchi již nikdy nebudete muset spouštět internetové démony jako root. Můžete individuálně nastavit, který uživatel/program se smí připojit ke kterému portu. Patch najdete zde.
Michael Sinz napsal patch, díky němuž je možné nastavit název souboru s core dumpem přes sysctl. Takto můžete zvolit místo, kam se budou core dumpy ukládat a pomocí vzorů [pattern] vložit do názvu UID, jméno programu, počítače či PIDu procesu, který způsobil core dump. Toto je velice šikovné pro bezdiskové clustery. Patch je k dispozici zde.
Andrew Morton cítil, že sysctl -w
"kernel.core_name_format=/coredumps/%H-%N-%P.core" je příliš komplexní a
navrhnul alternativní řešení, nicméně Bill Davidsen s ním nesouhlasil. Podle
něj můžete řídit i takové vlastnosti, jako výběr adresáře, kam se budou ukládat
dumpy. Líbila se mu flexibilita, kterou tento patch dává administrátorům. To
dalo smysl Andrewovi a Michael byl okouzlen nápadem používat jméno programu
jako adresář.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: