Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Do konference přišlo celkem 2924 emailů, nejvíce psali David S. Miller Greg KH a Andrew Morton.
Ulrich Drepper oznámil:
Je mi ctí oznámit první veřejnou verzi nové knihovny pro POSIX vláken pod Linuxem. Jakou součást pokračující snahy o zlepšení schopností Linuxu na poli klienta, sevreru a výpočetní platformy Red Hat sponzoroval vývoj této zcela nové implementace knihovny POSIXových vláken, zvané Native POSIX Thread Library, NPTL. Pokud nebudou nalezeny nějaké závažné chyby v designu, tento kód se stane standardní knihovnou pro POSIXová vlákna na systémech s Linuxem a bude začleněna do distribuce GNU C knihovny [glibc].
Tato práce je výsledkem úzké spolupráce vývojářů jádra a knihovny. Kdykoliv nebylo možné napsat něco optimálně, bylo změněno rozhraní, aby se odstranil problém. Výsledkem je knihovna vláken, která funguje jako velice úzká vrstva nad jádrem. Toto umožňuje dosáhnout maximálního výkonu při minimální ceně. Popis designu najdete na adrese http://people.redhat.com/drepper/nptl-design.pdf.
Dále bych chtěl vyzdvihnout několik důležitých faktů:
Nová knihovna je postavena na modelu 1:1. Předchozí studie očekávaly, že škálovatelná implementace vyžaduje model M:N, zvláště u platforem IA-32 a x86-64, kde ABI nutí používat segmentové registry a jediný způsob, jak používat tyto registry, byl skrze Local Descriptor Table (LDT) na procesoru. Jako součást projektu byly odstraněny omezení v kernelu založených na těchto starších designech, což otevřelo cestu k modelu 1:1, který má tyto výhody.
Odborná veřejnost nevěří, že 1:1 model je lepší, ale naše testy ukázaly živatoschopnost tohoto přístupu a po porovnání režie existujících M:N implementací jsme se přesvědčili, že 1.1 je ten správný přístup. Pro potvrzení jsme spouštěli testy s velkými počty vláken. Dokonce i na platformě IA-32 s jeho omezeným adresovacím prostorem a řízením paměti nebyl žádný problém spustit 100 000 současně běžících vláken a jejich vytvoření a zničení netrvalo ani dvě sekundy.
Knihovna je navržena tak, aby byla zpětně kompatibilní s implementací LinuxThreads. Nicméně tato kompatibilita není úplná, zvláště na místech, kde se LinuxThreads rozcházely s POSIX normou. Zdrojové kódy najdete na adrese ftp://people.redhat.com/drepper/nptl/. Lidé, kteří chtějí přispět netriviální změnou, by měli očekávat, že musí kód věnovat Free Software Foundation. Lidé, kteří se ušpinili prací na proprietrání implementaci knihovny vláken, by se neměli účastnit diskusí v konferenci, pokud nebudou souhlasit se zveřejněním informací. Každý jednotlivý bit informací je totiž veřejně přístupný skrze archiv.
Nastal menší zmatek ohledně toho, zda knihovna opravdu dokázala řídit 100 tisíc souběžných vláken, lidé prostě nemohli věřit svým očím. I Linus o tom pochyboval, když v reakci tvrdil, že nastartovali a čekali na 100 tisíc vláken, ale současných vláken běželo až 50. Takže se podle něj jednalo jen o benchmark, jak rychlé je vytváření vláken.
Ale Ingo Molnar jej vyvedl z omylu, když popsal test na svém dvouprocesorém stroji s P4, kde spuštění a zastavení 100 000 PARALELNÍCH vláken zabralo méně než dvě sekundy. Pravda, vyžadovalo to 1 GB RAM nebo 500 MB RAM s patchem IRQ-stacks. Na 2.5.31 s vypnutým NMI watchdogem by tento test trval zhruba 15 minut. A dále počítač se sto tisíci spuštěnými a tiše čekajícími [idle] vlákny je počítač naprosto použitelný, neboť všechny kritické smyčky v metodě for_each_task byly opraveny.
Olaf Dietsche ohlásil další verzi AccessFS, která kromě podpory capabilities přináší portaci pod Linux Security Module (LSM). Tato zpráva velmi potěšila Grega KH. Greg slíbil, že začlení patch do LSM, pokud jej Olaf upraví vůči aktuální verzi LSM, což Olaf nedlouho poté učinil.
Rik van Riel ohlásil:
Procps je balíček obsahující různé monitorovací nástroje jako ps, top, vmstat, free, kill, sysctl, uptime a další. Po delší době neaktivity jej opět začínám spravovat a tak uvítám vaše návrhy, hlášení chyb a opravy. Plán je vypustit procps 2.1.0 ve stejné době jako jádro 2.6.0, nejspíše s jednou extra verzí do té doby. Plánuji přidat různá vylepšení a čištění kódu, stejně jako zahrnout změny v /proc z řady 2.5. Stahovat můžete na adrese http://surriel.com/procps/procps-2.0.8.tar.bz2.
Yuri van Oers ohlásil verzi 0.8.1 projektu RivaTV, který se snaží produkovat ovladače karet s čipy nVidia majícími video-in. Projekt najdete na adrese http://rivatv.sourceforge.net/. Nová verze podporuje čip GeForce 4 a spoustu nových karet, dále byl vylepšena podpora tuneru včetně relevantních BTTV modulů, což umožní snadnou konfiguraci tuneru. Nakonec instalační proces se snaží detekovat různé pasti, které zabraňují používat RivaTV na vašem stroji.
Kevin Corry ohlásil stabilní verzi 1.2.0 Enterprise Volume Management System (EVMS), jež se jednou stane EVMS 2.0. Balíčky jsou dostupné na stránkách projektu http://www.sf.net/projects/evms. EVMS plně podporuje jádra řady 2.4 a obsahuje patche až po nejnovější jádro 2.4.19. Poskytuje téměř úplnou podporu pro řadu 2.5 (chybí pouze pluginy pro OS/2 a S/390), patch je připraven pro jádra 2.5.38 a 2.5.39.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz