Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »Korespondenční seminář z programování (KSP) pražského Matfyzu pořádá i letos jarní soustředění pro začátečníky. Zváni jsou všichni středoškoláci a starší základoškoláci, kteří se chtějí naučit programovat, lépe uvažovat o informatických úlohách a poznat nové podobně smýšlející kamarády. Úplným začátečníkům bude určen kurz základů programování a kurz základních algoritmických dovedností, pokročilejším nabídneme různorodé
… více »Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
YouTube je plný videí, která předvádějí Watsona v akci. Vypadá to jako technologie z budoucnosti a je pravdou, že i výzkumníkům z IBM zpočátku připadalo nemožné něco takového vyvinout. Pouze díky píli a odhodlanosti se podařilo vyvinout lepšího hráče, než je člověk. Přesto však přiznávají, že forma soutěže Watsonovi nahrávala, zejména pak důraz na rychlost a skutečnost, že odpovědí je maximálně několik slov. Kdyby šlo o písemnou vědomostní soutěž, kde by bylo smyslem rozepsat co nejkvalitnější odpověď na zadanou otázku, pak by výsledné skóre vypadalo trochu jinak.
Dalším velkým milníkem v budoucnosti bude schopnost počítače vést dialog s člověkem – myšlen je plnohodnotný dialog, nikoliv jen jednoduché reakce různých programů „na pokec“. IBM to vidí tak, že za deset let by se mohlo podařit udělat průlom tímto směrem. Neméně lákavá by pak byla schopnost systému se dále samostatně rozvíjet a hledat doposud neznámé souvislosti mezi nabytými znalostmi.
Mnoho lidí zajímalo, zda by Watson dokázal pracovat i v jiném jazyce, pokud by se mu místo World Book Encyclopedia, anglické Wikipedie a dalších anglických zdrojů (jako například knihy ze svobodného Project Gutenberg) „podstrčily“ zdroje kupříkladu v němčině. Ano i ne. Algoritmy jako takové by fungovaly, nicméně by bylo nutné doplnit logiku pro daný jazyk. Watson totiž nehledá jen určitou relevanci jako vyhledávače, ale snaží se najít pomůcky, které mu poodhalí význam vět.
Obecným základem pro analýzu významu vět je identifikace podmětu, přísudku a předmětu. Software se tak naučí základní poznatky jako „Voda je kapalina“. Neméně důležité jsou i další části vět – v soutěži Jeopardy! jde často o příslovečné určení času, program si tak může najít souvislost mezi letopočtem a informací o tom, kdo byl v danou dobu prezidentem.
Jak je vidět na následujícím obrázku, výzkumníci své algoritmy postupně zlepšovali. Výsledky porovnávali s výkonem hráčů soutěže – světle modré tečky jsou výsledky vítězů, červené jsou výsledky těch nejlepších. Při soutěži jde také o taktiku – software musí vyjádřit svou jistotu danou odpovědí a pokud je příliš nízká, vyplatí se neodpovídat než riskovat ztrátu bodů. Perličkou je, že výzkumníkům přišel při testování vhod i fanouškovský web, kde byly zveřejněny otázky a správné odpovědi v historii této televizní soutěže.
Zapeklitost otázek (a lidské řeči vůbec) si můžeme snadno předvést. Například věta „Při premiéře filmu 60 minut byl tento člověk prezidentem“ obsahuje dva oddělené problémy. Watson musí větu rozdělit na dva oddělené problémy:
Dalším krokem je odhalit povahu otázky (Kdo byl prezidentem?) a určení, v jakém období se má hledat odpověď (premiéra filmu 60 minut). Jiným zajímavým příkladem, jak musí software hledat spojitosti jsou tyto dvě věty:
Software musí najít souvislost mezi oběma letopočty, musí vědět, že Kappad se nachází v Indii, musí si být vědom příbuznosti slov „dorazil“ a „připlutí“ a pak teprve získá (i když nejistou) představu o tom, že Vasco da Gama byl objevitelem.
Zrada se ovšem může nacházet v podobě této věty:
Čistě na základě výskytu podobných slov proto nejde dělat kvalitní závěry.
V říjnu 2011 byla řada systémů POWER7, na kterých Watson běžel při soutěži, rozšířena o modely Express. Ty zpřístupňují tento hardware i menším firmám. Nejobyčejnější variantou je „710 Express“ s frekvencí 3,7 GHz při 6 jádrech nebo 3,55 GHz při 8 jádrech. Nejnadupanějším modelem je 795 s až 256 jádry o frekvenci přesahující 4 GHz.
Dostupné jsou také blade servery s o něco slabší konfigurací než mají plnohodnotní sourozenci. Prvním komerčním nasazením technologie DeepQA na serverech POWER7 by měla být americká zdravotní pojišťovna WellPoint, kde bude software hledat souvislost nikoliv mezi letopočty a mořeplavci, nýbrž mezi příznaky u pacientů a diagnózou. Tato pojišťovna má 34 milionů pojištěnců. Mezi zásadní přednosti POWER7 patří:
Ani servery POWER7, ani technologie DeepQA nejsou pro běžné firmy něčím nedosažitelným. Díky modularitě je možné hardware i software přizpůsobit na míru konkrétním potřebám. Je tedy pravděpodobné, že doba, kdy Watson bude pomáhat řešit každodenní problémy i ve vaší firmě není vůbec daleko.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jen se mi nezobrazuje obrázek, protože ho adblock vyhodnotí jako reklamu. V cestě k obrázku je i ../reklama/..Chyba je vo vašom príjmači.
On tohle totiz neni clanek, ale reklama
Spis se divim, ze ti adblock nezablokoval celou reklamu
V dalsi casti reklamy se uz dostaneme k "...a muzete to koupit ..."
Kazdopadne POWER7 je moc povedeny kousek hardwaru.
A protože na Watsonových serverech běžel Linux, můžeme tak říci, že základem pro úspěch Watsona byl právě open source.Myslím si že tieto reklamné články majú bližšie k Linuxu, ako tunajšie blogové zápisky.
Jo, je to reklama. My jsme tady všichni typická cílovka, kde kdo tady naustále řeší koupi novýho železa 