Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
YouTube je plný videí, která předvádějí Watsona v akci. Vypadá to jako technologie z budoucnosti a je pravdou, že i výzkumníkům z IBM zpočátku připadalo nemožné něco takového vyvinout. Pouze díky píli a odhodlanosti se podařilo vyvinout lepšího hráče, než je člověk. Přesto však přiznávají, že forma soutěže Watsonovi nahrávala, zejména pak důraz na rychlost a skutečnost, že odpovědí je maximálně několik slov. Kdyby šlo o písemnou vědomostní soutěž, kde by bylo smyslem rozepsat co nejkvalitnější odpověď na zadanou otázku, pak by výsledné skóre vypadalo trochu jinak.
Dalším velkým milníkem v budoucnosti bude schopnost počítače vést dialog s člověkem – myšlen je plnohodnotný dialog, nikoliv jen jednoduché reakce různých programů „na pokec“. IBM to vidí tak, že za deset let by se mohlo podařit udělat průlom tímto směrem. Neméně lákavá by pak byla schopnost systému se dále samostatně rozvíjet a hledat doposud neznámé souvislosti mezi nabytými znalostmi.
Mnoho lidí zajímalo, zda by Watson dokázal pracovat i v jiném jazyce, pokud by se mu místo World Book Encyclopedia, anglické Wikipedie a dalších anglických zdrojů (jako například knihy ze svobodného Project Gutenberg) „podstrčily“ zdroje kupříkladu v němčině. Ano i ne. Algoritmy jako takové by fungovaly, nicméně by bylo nutné doplnit logiku pro daný jazyk. Watson totiž nehledá jen určitou relevanci jako vyhledávače, ale snaží se najít pomůcky, které mu poodhalí význam vět.
Obecným základem pro analýzu významu vět je identifikace podmětu, přísudku a předmětu. Software se tak naučí základní poznatky jako „Voda je kapalina“. Neméně důležité jsou i další části vět – v soutěži Jeopardy! jde často o příslovečné určení času, program si tak může najít souvislost mezi letopočtem a informací o tom, kdo byl v danou dobu prezidentem.
Jak je vidět na následujícím obrázku, výzkumníci své algoritmy postupně zlepšovali. Výsledky porovnávali s výkonem hráčů soutěže – světle modré tečky jsou výsledky vítězů, červené jsou výsledky těch nejlepších. Při soutěži jde také o taktiku – software musí vyjádřit svou jistotu danou odpovědí a pokud je příliš nízká, vyplatí se neodpovídat než riskovat ztrátu bodů. Perličkou je, že výzkumníkům přišel při testování vhod i fanouškovský web, kde byly zveřejněny otázky a správné odpovědi v historii této televizní soutěže.
Zapeklitost otázek (a lidské řeči vůbec) si můžeme snadno předvést. Například věta „Při premiéře filmu 60 minut byl tento člověk prezidentem“ obsahuje dva oddělené problémy. Watson musí větu rozdělit na dva oddělené problémy:
Dalším krokem je odhalit povahu otázky (Kdo byl prezidentem?) a určení, v jakém období se má hledat odpověď (premiéra filmu 60 minut). Jiným zajímavým příkladem, jak musí software hledat spojitosti jsou tyto dvě věty:
Software musí najít souvislost mezi oběma letopočty, musí vědět, že Kappad se nachází v Indii, musí si být vědom příbuznosti slov „dorazil“ a „připlutí“ a pak teprve získá (i když nejistou) představu o tom, že Vasco da Gama byl objevitelem.
Zrada se ovšem může nacházet v podobě této věty:
Čistě na základě výskytu podobných slov proto nejde dělat kvalitní závěry.
V říjnu 2011 byla řada systémů POWER7, na kterých Watson běžel při soutěži, rozšířena o modely Express. Ty zpřístupňují tento hardware i menším firmám. Nejobyčejnější variantou je „710 Express“ s frekvencí 3,7 GHz při 6 jádrech nebo 3,55 GHz při 8 jádrech. Nejnadupanějším modelem je 795 s až 256 jádry o frekvenci přesahující 4 GHz.
Dostupné jsou také blade servery s o něco slabší konfigurací než mají plnohodnotní sourozenci. Prvním komerčním nasazením technologie DeepQA na serverech POWER7 by měla být americká zdravotní pojišťovna WellPoint, kde bude software hledat souvislost nikoliv mezi letopočty a mořeplavci, nýbrž mezi příznaky u pacientů a diagnózou. Tato pojišťovna má 34 milionů pojištěnců. Mezi zásadní přednosti POWER7 patří:
Ani servery POWER7, ani technologie DeepQA nejsou pro běžné firmy něčím nedosažitelným. Díky modularitě je možné hardware i software přizpůsobit na míru konkrétním potřebám. Je tedy pravděpodobné, že doba, kdy Watson bude pomáhat řešit každodenní problémy i ve vaší firmě není vůbec daleko.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jen se mi nezobrazuje obrázek, protože ho adblock vyhodnotí jako reklamu. V cestě k obrázku je i ../reklama/..Chyba je vo vašom príjmači.
On tohle totiz neni clanek, ale reklama
Spis se divim, ze ti adblock nezablokoval celou reklamu
V dalsi casti reklamy se uz dostaneme k "...a muzete to koupit ..."
Kazdopadne POWER7 je moc povedeny kousek hardwaru.
A protože na Watsonových serverech běžel Linux, můžeme tak říci, že základem pro úspěch Watsona byl právě open source.Myslím si že tieto reklamné články majú bližšie k Linuxu, ako tunajšie blogové zápisky.
Jo, je to reklama. My jsme tady všichni typická cílovka, kde kdo tady naustále řeší koupi novýho železa 