Byla vydána nová verze 9.7 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Vývojáři webového prohlížeče Ladybird dnes oznámili, že mění způsob vývoje. S blížícím se vydáním alfa verze přestávají přijímat veřejné pull requesty. Všechny otevřené veřejné pull requesty budou uzavřeny. Tým nedokáže garantovat bezpečnost AI generovaných pull requestů.
OpenLogi (GitHub) je open source náhrada aplikace Logi Options+ pro přizpůsobení myší od společnosti Logitech. Zatím běží pouze na macOS.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Nové měření polarizovatelnosti protonu vyvolává nejistotu. Pozemská bakterie Conan by mohla pod povrchem Marsu přežít až stamiliony let. Špatná zpráva pro život: Planety u červených trpaslíků ztrácejí atmosféru.
V experimentu se výzkumníkům podařilo přenést 1,8 Pb/s, což odpovídá dvojnásobku celkového celosvětového internetového provozu. A to pouze pomocí světla z jednoho optického zdroje. Zdrojem světla byl na zakázku navržený optický čip, který dokáže pomocí světla z jediného infračerveného laseru vytvořit duhové spektrum mnoha barev (frekvencí). Jednu frekvenci jediného laseru tak lze v jediném čipu znásobit na stovky frekvencí. Všechny barvy jsou od sebe pevně vzdáleny v určité frekvenční vzdálenosti (frekvenční hřeben). Každou frekvenci pak lze izolovat a použít jako nosič dat. Frekvence se následně znovu sestaví a takto zakódovaná data pošlou po optickém vlákně.
Elektrická polarizovatelnost je základní vlastností struktury protonu. Když si proton představíme s kvarky nějak „rovnoměrně uprostřed“, pak po umístění částice do elektrického pole se kvarky v závislosti na svém náboji (kvarky u kladný, kvark d záporný) budou pohybovat k jeho opačným pólům. Elektrická polarizovatelnost odpovídá tomu, jak snadno je proton deformován elektrickým polem.
Jak reagují různé materiály na dopad iontů? Tato otázka hraje důležitou roli například ve výzkumu jaderné fúze, kdy jsou stěny fúzního reaktoru bombardovány vysokoenergetickými ionty; ale také při výrobě polovodičů a jejich další úpravě, kdy iontové paprsky vytvářejí v materiálech mikroskopické struktury.
Nová studie tvrdí, že už těsně pod povrchem Marsu dokážou i některé pozemské bakterie přežít mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Jsou-li chráněny před kosmickým zářením a slunečním větrem, v podobě spor mohou přetrvat až po „geologický čas“.
Síra tvoří v mracích Venuše velké množství různých molekul. Při rozkladu oxidu siřičitého ultrafialovým zářením vzniká atomární síra. Tím to ale nekončí, protože z ní se pak tvoří i molekuly S2, S4 a S8.
Špatná zpráva pro život: Planety u červených trpaslíků ztrácejí atmosféru. GJ 1252b oběhne svou hvězdu dvakrát za jediný pozemský den. Je o něco větší než Země a ke své hvězdě se nachází mnohem blíže než Země ke Slunci…
Kyslík mohl být na Zemi už před fotosyntézou. Dodatečný zdroj kyslíku mohl ovlivňovat reakce v prebiotické chemii a sloužit i pro některé z prvních mikroorganismů (i když předpokládáme, že pro ně byl kyslík typicky spíš jedovatý).
Evropská ložiska jantaru a cesty k nim. Jantar byl lidem znám nejméně od nejmladšího paleolitu, jak o tom svědčí nálezy z anglické jeskyně Gough’s Cave blízko Cheddaru a v okolí. (úryvek z knihy Kolektiv autorů: Jantarová stezka)
U červeného trpaslíka našli superjupiter s nejmenší známou hustotou. Planeta podobná Jupiteru je plynný obr s nejmenší hustotou, jaký byl kdy objeven u červeného trpaslíka. Průvodní tisková zpráva odhaduje, že hustotou by těleso mohlo odpovídat žužu (marshmallow).
Izotopy říkají, že neandrtálci byli šelmy. Byli neandertálci masožravci, respektive v jaké míře? Otázka je to celkem sporná. Různé studie docházejí k odlišným výsledkům.
Léčba buněčnou terapií – zatím bez pojišťoven. Lymfocyty od vhodného dárce jsou izolovány, namnoženy a vycvičeny k léčbě infekcí.
Na výzkum a vývoj se v roce 2021 vynaložila 2 % HDP. Prostředky vynakládané na výzkum a vývoj v Česku dosáhly v roce 2021 rekordních 122 miliard korun.
Parkinsonovu chorobu lze odhalit z mimiky obličeje. Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti.
První mezistátní transplantace Langerhansových ostrůvků. Pacienti, kterým způsobuje potíže jejich vlastní slinivka, se mohou léčit v nemocnici přímo ve svém regionu, do IKEM putuje jen slinivka.
Odhalena důležitá součást rostlinné imunity: fosfolipidy. Výzkum rostlinné imunity, která se výrazně liší od živočišné, přinesl v poslední době mnoho poznatků. V našich vědomostech však stále zůstávají bílá místa.
Popsali nový druh jepice z baltského jantaru. Až 47 milionů let stará může být jepice, která v období třetihor uvízla v kapce pryskyřice a díky tomu se dochovala ve fantastických detailech do dnešních dnů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
jakože 1.8 volova za sekundu :O :O si myslim že to asi jako neni moc protože i ňákej vobyč kulomet střílí volovo rychlejc :P ;D