V dubnu loňského roku představený poštovní klient Notion Mail bude 22. září ukončen.
Konference OpenAlt 2026 hledá přednášející. Proběhne o víkendu 7. a 8. listopadu na půdě Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Témata konference jsou: Otevřený a svobodný software, IoT a Hnutí tvůrců, Vzdělávání, Bezpečnost a soukromí, Otevřená společnost, komunity a data, OpenMobility a další.
Společnosti OpenAI a Broadcom oznámily čip optimalizovaný pro AI pojmenovaný Jalapeño.
Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript, TypeScript a WebAssembly, bylo vydáno v nové verzi 2.9. Hlavní novinkou je deno desktop pro převod Deno projektu na desktopovou aplikaci. Jedná se o alternativu k frameworkům Electron nebo Tauri.
Od zítra jsou Datové schránky oficiálně na nové adrese datovka.gov.cz. Adresa mojedatovaschranka.cz zůstává funkční do 27. srpna 2026, následně budou uživatelé automaticky přesměrováni na datovka.gov.cz.
Dolphin (Wikipedie), tj. open source multiplatformní emulátor herních konzolí GameCube a Wii od Nintenda, byl vydán ve verzi 2606. S podporou Game Boy Playeru.
Vasudeva Kamath představil utilitu debvulns, alternativu k nativní utilitě debsecan, pro výpis zranitelností v Debianu. Navíc má především možnost výstupu ve strukturovaných formátech JSON a CSV. V plánu je exportér pro Prometheus.
Oficiální český státní eshop s elektronickými dálničními známkami nově najdete na edalnice.gov.cz. Doména gov.cz jasně potvrzuje, že jste na oficiálním státním webu [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.8.0 interaktivního shellu fish (friendly interactive shell, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem se nově stal čínský LineShine v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu (NSCS) s výkonem 2,198 exaFLOPS. Z prvního místa sesadil americký superpočítač El Capitan s výkonem 1,809 exaFLOPS. Nejvýkonnější český počítač C24 klesl na 215 místo. Karolina, GPU partition klesla na 249. místo a Karolina, CPU partition na 475. místo.
… více »Nové měření polarizovatelnosti protonu vyvolává nejistotu. Pozemská bakterie Conan by mohla pod povrchem Marsu přežít až stamiliony let. Špatná zpráva pro život: Planety u červených trpaslíků ztrácejí atmosféru.
V experimentu se výzkumníkům podařilo přenést 1,8 Pb/s, což odpovídá dvojnásobku celkového celosvětového internetového provozu. A to pouze pomocí světla z jednoho optického zdroje. Zdrojem světla byl na zakázku navržený optický čip, který dokáže pomocí světla z jediného infračerveného laseru vytvořit duhové spektrum mnoha barev (frekvencí). Jednu frekvenci jediného laseru tak lze v jediném čipu znásobit na stovky frekvencí. Všechny barvy jsou od sebe pevně vzdáleny v určité frekvenční vzdálenosti (frekvenční hřeben). Každou frekvenci pak lze izolovat a použít jako nosič dat. Frekvence se následně znovu sestaví a takto zakódovaná data pošlou po optickém vlákně.
Elektrická polarizovatelnost je základní vlastností struktury protonu. Když si proton představíme s kvarky nějak „rovnoměrně uprostřed“, pak po umístění částice do elektrického pole se kvarky v závislosti na svém náboji (kvarky u kladný, kvark d záporný) budou pohybovat k jeho opačným pólům. Elektrická polarizovatelnost odpovídá tomu, jak snadno je proton deformován elektrickým polem.
Jak reagují různé materiály na dopad iontů? Tato otázka hraje důležitou roli například ve výzkumu jaderné fúze, kdy jsou stěny fúzního reaktoru bombardovány vysokoenergetickými ionty; ale také při výrobě polovodičů a jejich další úpravě, kdy iontové paprsky vytvářejí v materiálech mikroskopické struktury.
Nová studie tvrdí, že už těsně pod povrchem Marsu dokážou i některé pozemské bakterie přežít mnohem déle, než se dosud předpokládalo. Jsou-li chráněny před kosmickým zářením a slunečním větrem, v podobě spor mohou přetrvat až po „geologický čas“.
Síra tvoří v mracích Venuše velké množství různých molekul. Při rozkladu oxidu siřičitého ultrafialovým zářením vzniká atomární síra. Tím to ale nekončí, protože z ní se pak tvoří i molekuly S2, S4 a S8.
Špatná zpráva pro život: Planety u červených trpaslíků ztrácejí atmosféru. GJ 1252b oběhne svou hvězdu dvakrát za jediný pozemský den. Je o něco větší než Země a ke své hvězdě se nachází mnohem blíže než Země ke Slunci…
Kyslík mohl být na Zemi už před fotosyntézou. Dodatečný zdroj kyslíku mohl ovlivňovat reakce v prebiotické chemii a sloužit i pro některé z prvních mikroorganismů (i když předpokládáme, že pro ně byl kyslík typicky spíš jedovatý).
Evropská ložiska jantaru a cesty k nim. Jantar byl lidem znám nejméně od nejmladšího paleolitu, jak o tom svědčí nálezy z anglické jeskyně Gough’s Cave blízko Cheddaru a v okolí. (úryvek z knihy Kolektiv autorů: Jantarová stezka)
U červeného trpaslíka našli superjupiter s nejmenší známou hustotou. Planeta podobná Jupiteru je plynný obr s nejmenší hustotou, jaký byl kdy objeven u červeného trpaslíka. Průvodní tisková zpráva odhaduje, že hustotou by těleso mohlo odpovídat žužu (marshmallow).
Izotopy říkají, že neandrtálci byli šelmy. Byli neandertálci masožravci, respektive v jaké míře? Otázka je to celkem sporná. Různé studie docházejí k odlišným výsledkům.
Léčba buněčnou terapií – zatím bez pojišťoven. Lymfocyty od vhodného dárce jsou izolovány, namnoženy a vycvičeny k léčbě infekcí.
Na výzkum a vývoj se v roce 2021 vynaložila 2 % HDP. Prostředky vynakládané na výzkum a vývoj v Česku dosáhly v roce 2021 rekordních 122 miliard korun.
Parkinsonovu chorobu lze odhalit z mimiky obličeje. Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti.
První mezistátní transplantace Langerhansových ostrůvků. Pacienti, kterým způsobuje potíže jejich vlastní slinivka, se mohou léčit v nemocnici přímo ve svém regionu, do IKEM putuje jen slinivka.
Odhalena důležitá součást rostlinné imunity: fosfolipidy. Výzkum rostlinné imunity, která se výrazně liší od živočišné, přinesl v poslední době mnoho poznatků. V našich vědomostech však stále zůstávají bílá místa.
Popsali nový druh jepice z baltského jantaru. Až 47 milionů let stará může být jepice, která v období třetihor uvízla v kapce pryskyřice a díky tomu se dochovala ve fantastických detailech do dnešních dnů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
jakože 1.8 volova za sekundu :O :O si myslim že to asi jako neni moc protože i ňákej vobyč kulomet střílí volovo rychlejc :P ;D