Týden na ScienceMag.cz: Jak tisknout opakovaně a bez toneru

22. 5. 2017 | Redakce | Různé | 2894×

Magnetické zobrazování. Pro hračičky: Přehazujeme míčky v krabicích. Nové způsoby syntézy antibiotik. Opravdu kdysi existovaly živé jíly? Meteor s rodokmenem. Paradoxy dobročinnosti. Málem anaerobní savec. Proč Hubblův dalekohled nenacházel exoplanety.

Magnetic Particle Imaging a další nové zobrazovací metody v medicíně

Pomocí MPI lze například magneticky navádět katetr do cévního řečiště, aby se správně dostal k místu určení. Tímto způsobem je možné zavést kapsli s radioaktivním izotopem cévním řečištěm k nádoru, tam kapsli rozšroubovat, ozářit lokálně nádor, kapsli opět zašroubovat a spolu s radioizotopem zase vytáhnout z těla ven. Postup funguje bez rizika radiace či rentgenového záření.

Úloha: Nekonečná loterie

V nekonečné loterii máme nekonečně mnoho pytlíků: jeden s číslem 1, druhý s číslem 2, třetí s číslem 3, čtvrtý s číslem 4 atd. V každém pytlíku je nekonečně mnoho losovacích míčků s příslušným číslem… Úloha je kupodivu složitější, než to na první pohled vypadá, a na jejím řešení se podílel i známý hádankář Raymond Smullyan.

Tisk světlem – s barvivem a oxidem titaničitým

Vícekrát použitelný papír, z něhož se předcházející potisk dá odstranit teplem – takových projektů zde už bylo několik. Nový nápad předpokládá, že by se proces obešel zcela bez inkoustu či toneru, postačilo by UV záření. Mají podobné přístupy šanci se uplatnit? Kromě popisu technologie i několik pochybností.

Naučíme mikroorganismy vyrábět účinnější antibiotika?

Mikrobiologové z výzkumného centra BIOCEV byli úspěšní. Inspirací pro originální recept na přípravu nových antibiotik bylo „molekulární lego“ – stavebnicový princip, kterým půdní mikroorganismy provádějí své syntézy. Podstata přípravy nových antibiotik, nazvaných CELIN a ODCELIN, spočívá v kombinaci CELesticetinu a LINkomycinu.

Jílový život opět v centru zájmu

S teorií, že život organické látky „převzaly“ od jílů, přišel již dávno Graham Cairns-Smith. Nyní celá představa získala další podpůrné argumenty. Představení hypotézy a trocha diskuse, souvislosti se světem RNA, něco o „prebiotické fotosyntéze“ a sulfidu zinečnatém.

Krátce

Sýkorky: Kořist a jídlo není totéž. Srovnání sýkor koňader, modřinek a uhelníčků. Neofobie a potravní konzervatismus. Barvy hmyzu a trocha etologických experimentů, kdy ptáci loví, ale nejedí.

Meteorit Hradec Králové nalezen v předpovězené oblasti. Velmi vzácný nález, tzv. meteorit s rodokmenem – tedy meteorit, jehož průlet atmosférou byl přístrojově zaznamenán. Situace po roce.

Argument „Kdyby lidé skutečně viděli“ zpochybněn. Kdyby lidé skutečně viděli, jak žijí ostatní, chtěli by jim pomáhat? Experiment podal kuriózní výsledky.

Mozek rypoše lysého přežije i bez kyslíku. Rypoš údajně v mozku využívá mechanismy anaerobní přeměny fruktózy, což je reakce známá jinak pouze u rostlin. Mohli bychom to naučit i lidský mozek, pro případ infarktů a mrtvic?

Proč Hubble nenašel exoplanety před 20 lety? V červenci 1999 pozorovat Hubblův dalekohled po dobu více než 8 dní hvězdokupu 47 Tucanae. Výsledek? Nula, neobjevil vůbec nic. Podle nové simulace měl přitom tehdy najít Hubble přibližně 4 exoplanety.

Pavel Houser

       

Komentáře