Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
V jedné interpretaci kvantové mechaniky (hypotéza mnoha světů) se předpokládá, že při kolapsu vlnové funkce se realita rozdělí na dvě větve/světy, které se dále už vyvíjejí nezávisle na sobě. Dostaneme tedy jeden svět s mrtvou Schrödingerovou kočkou, jeden s kočkou živou. Pokud by tato verze platila, v jedné větvi stromečku by kočka přežívala vždy. Znamená to tedy, že i my bychom mohli vždy přežít? Jsme kvůli tomu (někde) nesmrtelní? Co z takové představy vyplývá dále? Neznamená to náhodou, že hypotéza mnoha světů není jen interpretací, ale dává i odlišné předpovědi? (A odpovídají tyto realitě?)
Olbersův paradox, neboli Proč celé nebe nezáří. Odpověď známe všichni, ale zajímavé je, že tyto odpovědi se různí a každý situaci vysvětluje trochu jinak (mimochodem je v této souvislosti zmiňován i Poe a jeho esej Eureka). Možná by bylo zajímavější situaci převrátit a naopak z toho, že nebe nezáří, odvozovat kosmologické koncepty?
Další možné využití uhlíkových nanotrubiček. Samy o sobě se přímo nabízejí jako „klece“ pro transport určitých látek. Nový výzkum se snaží vytvořit uhlíkové trubičky jako struktury z jedné strany hydrofobní, z druhé hydrofilní, tedy podobně jako mnohé součásti živých organismů. Jak se liší vlastnosti uhlíkových nanotrubiček od jiné uhlíkové klece, známé molekuly C60 (fulleren)?
Jak dlouho je bezpečné sedět u televize či počítače z hlediska rizik embolie? Jakési výsledky a návody (po hodině sledování si udělat přestávku s alespoň minimem fyzické aktivity), na druhé straně proč by se člověk měl nutně řídit tím, co je zdravé (respektive o čem se aktuálně tvrdí, že je zdravé).
Různé metody měření stále dávají různé hodnoty velikosti protonu. Experimenty zkoumají jádro lehkého vodíku nebo deuteria, kolem obíhá klasicky elektron nebo záporně nabitý mion, naměřené rozměry ale spolu nějak nesouhlasí. Což by se prý dít nemělo, velikost protonu by neměla v těchto případech záviset na okolí. Představuje to nějaký závažnější problém pro standardní model částicové fyziky?
Čína oznámila, že jako první na světě vypustila satelit, který pro zabezpečení komunikace využívá kvantovou kryptografii. Satelit tedy podporuje kvantově chráněnou distribuci šifrovacích klíčů, jako provázané částice (kdy změna jedné vyvolá i změnu druhé, což se používá k detekci odposlechu – klíč se pak generuje znovu) jsou použity obvyklé fotony. Novinkou je tedy přidání zařízení, které generuje propojené páry fotonů. V čem má být technologie unikátní – jde o bezdrátový přenos, ne optickou linku; za druhé pak dosah, tj. jak nejdále se od sebe mohou nacházet provázané částice.
Poznámka PH: Zajímavé by bylo zjistit, kde se kvantová kryptografie používá kolem nás v produkčním prostředí. Asi před 10 lety jsem četl, že kvantovou kryptografii nasazuje do provozu banka ve Vídni, co se změnilo od té doby?
Na konferenci Intel Developer Forum 2016 byly mj. představeny projekty spadající do oblasti virtuální reality (integrovaný headset), nový dron s technologií Intel RealSense, vývojová deska pro výzkumníky v oblasti robotiky i nová platforma pro internet věcí.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: