Týden na ScienceMag.cz: Kvantová fyzika a nesmrtelnost

18. 8. 2016 | Redakce | Různé | 2117×

Hypotéza mnoha světů nemusí být jen interpretace kvantové fyziky, ale mohla by dávat i rozdílné předpovědi. Proč v noci nezáří celé nebe? Uhlíkové nanotrubičky jako ideální klece schopné svůj obsah i automaticky uvolňovat. Čínský satelit pro kvantovou kryptografii. Intel IDF 2016.

Hypotéza mnoha světů vede k paradoxům?

V jedné interpretaci kvantové mechaniky (hypotéza mnoha světů) se předpokládá, že při kolapsu vlnové funkce se realita rozdělí na dvě větve/světy, které se dále už vyvíjejí nezávisle na sobě. Dostaneme tedy jeden svět s mrtvou Schrödingerovou kočkou, jeden s kočkou živou. Pokud by tato verze platila, v jedné větvi stromečku by kočka přežívala vždy. Znamená to tedy, že i my bychom mohli vždy přežít? Jsme kvůli tomu (někde) nesmrtelní? Co z takové představy vyplývá dále? Neznamená to náhodou, že hypotéza mnoha světů není jen interpretací, ale dává i odlišné předpovědi? (A odpovídají tyto realitě?)

Proč je v noci tma

Olbersův paradox, neboli Proč celé nebe nezáří. Odpověď známe všichni, ale zajímavé je, že tyto odpovědi se různí a každý situaci vysvětluje trochu jinak (mimochodem je v této souvislosti zmiňován i Poe a jeho esej Eureka). Možná by bylo zajímavější situaci převrátit a naopak z toho, že nebe nezáří, odvozovat kosmologické koncepty?

Uhlíkové nanotrubičky v roli biologických membrán

Další možné využití uhlíkových nanotrubiček. Samy o sobě se přímo nabízejí jako „klece“ pro transport určitých látek. Nový výzkum se snaží vytvořit uhlíkové trubičky jako struktury z jedné strany hydrofobní, z druhé hydrofilní, tedy podobně jako mnohé součásti živých organismů. Jak se liší vlastnosti uhlíkových nanotrubiček od jiné uhlíkové klece, známé molekuly C60 (fulleren)?

Riziko vysedávání

Jak dlouho je bezpečné sedět u televize či počítače z hlediska rizik embolie? Jakési výsledky a návody (po hodině sledování si udělat přestávku s alespoň minimem fyzické aktivity), na druhé straně proč by se člověk měl nutně řídit tím, co je zdravé (respektive o čem se aktuálně tvrdí, že je zdravé).

Proton s elektronem a mionem různě velký?

Různé metody měření stále dávají různé hodnoty velikosti protonu. Experimenty zkoumají jádro lehkého vodíku nebo deuteria, kolem obíhá klasicky elektron nebo záporně nabitý mion, naměřené rozměry ale spolu nějak nesouhlasí. Což by se prý dít nemělo, velikost protonu by neměla v těchto případech záviset na okolí. Představuje to nějaký závažnější problém pro standardní model částicové fyziky?

Kvantová kryptografie už i na satelitu

Čína oznámila, že jako první na světě vypustila satelit, který pro zabezpečení komunikace využívá kvantovou kryptografii. Satelit tedy podporuje kvantově chráněnou distribuci šifrovacích klíčů, jako provázané částice (kdy změna jedné vyvolá i změnu druhé, což se používá k detekci odposlechu – klíč se pak generuje znovu) jsou použity obvyklé fotony. Novinkou je tedy přidání zařízení, které generuje propojené páry fotonů. V čem má být technologie unikátní – jde o bezdrátový přenos, ne optickou linku; za druhé pak dosah, tj. jak nejdále se od sebe mohou nacházet provázané částice.

Poznámka PH: Zajímavé by bylo zjistit, kde se kvantová kryptografie používá kolem nás v produkčním prostředí. Asi před 10 lety jsem četl, že kvantovou kryptografii nasazuje do provozu banka ve Vídni, co se změnilo od té doby?

Intel věří v budoucnost propojené reality

Na konferenci Intel Developer Forum 2016 byly mj. představeny projekty spadající do oblasti virtuální reality (integrovaný headset), nový dron s technologií Intel RealSense, vývojová deska pro výzkumníky v oblasti robotiky i nová platforma pro internet věcí.

Pavel Houser

       

Komentáře