Závažná zranitelnost ohrožuje více než 100 modelů tiskáren Lexmark (pdf). Společnost Lexmark vydala bezpečnostní záplatu firmwaru. Opravovaná zranitelnost může vést ke vzdálenému spuštění libovolného kódu (CVSSv3 9.0).
Byla vydána nová major verze 2.0.0 toolkitu SQLAlchemy (Wikipedie) přinášejícího do programovacího jazyka Python podporu SQL (Structured Query Language) a ORM (Object–relational mapping). Detaily v přehledu novinek a v průvodci migrací.
Byla vydána verze 1.67.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 23.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense od této verze postavený na FreeBSD místo HardenedBSD. Kódový název OPNsense 23.1 je Quintessential Quail. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report 2022, ve kterém upozorňuje na zajímavá data spojená s doménou .CZ. Na konci roku 2022 bylo evidováno celkem 1 463 116 domén. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 17 193 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v listopadu (23 581) a nejméně pak v červenci (13 199). Na rozdíl od předchozích let byl poprvé v historii zaznamenán propad v počtu domén zabezpečených
… více »Infisical je open source nástroj s end-to-end šifrováním pro snadnou správu a synchronizaci proměnných prostředí (.env souborů) napříč vývojovým týmem, zařízeními a infrastrukturou. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Interaktivní rozšiřovatelný editor pro práci se strukturovanými binárním daty GNU poke byl vydán v nové major verzi 3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Kosťa Šiškov v posledních několika týdnech na svém blogu vzpomínal na různé přispěvatele do projektu FFmpeg: konec forku Libav, úvod, …, shrnutí.
Byla vydána nová verze 3.7 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 2.19 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Wine 8.0 bylo vydáno. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Tato verze dokončuje přechod na Portable Executable moduly a WoW64 (volání 64bitových knihoven ze 32bitových aplikací).
Společnost Nitemedia, vydavatel AbcLinuxu, spustila jako svůj nový projekt web ScienceMag.cz. Podobně jako v případě ITBiz.cz přínášíme pravidelný přehled nejzajímavějšího obsahu.
IBM oznámila, že zájemcům zpřístupní svůj kvantový počítač, aby si zde zájemci mohli spouštět své programy. Podrobněji se podíváme na to, co systém v současnosti umožňuje, například jak velká složená čísla dokáže rozložit na prvočísla. Takže – jak velký kvantový počítač by třeba dokázal lámat šifry RSA? Jaká je největší inovace současných systémů IBM? A jaký je názor na D-Wave, respektive jednoúčelové kvantové systémy provádějící jeden typ výpočtu?
Technologie krajně kuriózní. Samořízená auta Googlu by měla mít na karoserii jakési lepidlo. Při nehodě tedy člověk nemá být odhozen pod kola jiného auta ani přeletět přes střechu, ale přilepit se na kapotu. Může to fungovat a představuje to z hlediska bezpečnosti nějaký přínos? Google tomu zřejmě věří, protože si technologii nechal patentovat.
Máme věřit tomu, že raději používáme písmena v pravé části klávesnice? Že třeba hodnocení knih koreluje s tím, jaká písmena (z pravé vs z levé části klávesnice) převládají v názvu? Nebo že se tímto způsobem mění i jména dávaná dětem? A kdybychom tuto možnost připustili, proč tomu tak je? Kvůli tomu, že se nám lépe píše pravou rukou? Podrobnosti.
Záznamy o tom, jak lidé telefonují, prý ukazují, že osobně známe řádově 100 lidí, nicméně je máme většinou zřetelně rozdělené do 4 různých „vrstev důvěry“. Skutečně blízkých lidí prý máme asi jen 5. Na teoriích mezilidských sítí je zajímavé i to, zda se z nich dá něco vyvozovat o evoluci, tj. jaká třeba byla velikost skupin našich předků v Africe. Počet 5 blízkých lidí samozřejmě vzbuzuje pochybnosti, to se nepočítají blízcí příbuzní? A otázka samozřejmě je i to, jak situaci ovlivňují třeba sociální sítě. Nebo dávno předtím život ve městech.
Na VŠCHT Praha vzniká přístroj na detekci výbušnin a bojových chemických látek, který má být levný a jednoduše nasaditelný. Rozpoznání je založeno na tom, že příslušné látky bývají „aktivní“, tj. obsahují oxidační nebo redukční činidla. Detektory pak mohou pracovat např. na principu změny odporu. Zajímavý je i samotný způsob testování účinnosti detektorů, když třeba yperit jen tak někomu do rukou logicky nedají.
Jeden ze způsobů likvidace radioaktivních odpadů představuje jejich zalití do skla. Jak dlouho pak taková struktura vydrží? Jednu z odpovědí může dát archeologie, zapálení kamenných hradeb totiž vede právě ke vzniku sklovité hmoty. Docházelo k tomu nejenom při dobývání opevněných míst, ale šlo i o metodu obránců, jak hradby zpevnit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: