Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Další novinky ze světa grafenu. Jak vyrobit 3D strukturu, která bude mít v reálu vlastnosti předpovězené simulací? Skutečně takto můžeme dostat materiál pevnější než ocel a mnohem lehčí? Struktury připomínající mořské houby to prý konečně umožňují, vypadají přitom jako křehké lešení v prázdnotě. A co materiály na bázi grafenu lehčí než vzduch, mohli bychom třeba takto plnit balóny? Nakolik je výjimečný samotný grafen a nakolik jde prostě o geometrii? Jinak řečeno, nelze podobných materiálů vytvářet celou řadu, z kovů či plastů, tak aby se lišily třeba průhledností, elektrickou i tepelnou vodivostí?
Pět klíčových technologií pro příštích pět let podle IBM: Systémy umělé inteligence v podobě senzorů by např. mohly doma naslouchat a na základě analýzy odhadnout, že u člověka začíná propukat duševní porucha. Objevit by se měly snadněji použitelné nástroje pro hyperspektrální zobrazování, které nám zpřístupní to, co nemůžeme bezprostředně vnímat našimi smysly (tradičním příkladem takového zobrazení je třeba rentgen). Dokážeme tak bezprostředněji získávat informace o obklopujícím elektromagnetickém prostředí. Podobné technologie budou využívat také systémy typu samořízených automobilů. Další brzy významnou technologií mají být tzv. makroskopy. (Poznámka: hyperspektra a makroskopy… když nic jiného, tak to hezky zní, ne?)
Uvnitř Pluta je možná oceán kapalné vody, jejíž teplotu tuhnutí by mohl výrazně snižovat rozpuštěný čpavek. Může ale v takovém moři (nebo spíš hustém viskózním roztoku amoniakového „bláta“) být život? Převažuje pochopitelně skepse, oceány na Europě či Enceladu by pro život zřejmě byly podstatně přívětivějším místem. Plus trocha diskuse nad životem mimo Zemi, gradienty energie i rychlostí chemických reakcí.
Jak přenést qubit, tedy jednotku kvantové informace? Qubit v našem případě reprezentuje elektron chycený v pasti se dvěma štěrbinami, může se tedy nacházet v jednom ze dvou míst či jejich superpozici. Jak nyní informaci předat dál? Dosud to bylo možné pouze mezi sousedními částicemi, nyní můžeme jako „sběrnici“ využít i vedle uvězněný a posléze vypuštěný foton, který má samozřejmě mnohem větší dosah. (Poznámky: V kvantovém světě to ovšem funguje divně. Když informaci elektronu foton přenese, zřejmě se zničí původní stav, těžko tedy mluvit o kopírování informace. Jinak qubit reprezentovaný elektronem obvykle odpovídá spinu, ne poloze částice.)
Mnohé starší experimenty se šimpanzi prý byly špatně navrženy a odpovídaly ve skutečnosti na jinou otázku než na to, zda šimpanz chce ostatním pomáhat, či škodit. Dle výsledků nového pokusu šimpanze zajímá, co ze svého jednání budou mít sami. To, zda někomu jinému přitom pomůžou nebo uškodí, jim je v podstatě jedno. Možná, že i u člověka hraje mnohem větší role zaujetí úlohou než to, jaké má její řešení dopady. Třeba tyto faktory také sehrály nějakou roli v evoluci mezi posledním společným předkem člověka a šimpanze a dneškem. (Co se vlastně myslí tím, když nás zajímá úloha jako taková, ne její dopad na ostatní? Extrémní případ: lékaři je osud pacienta ukradený, ale porazit rakovinu, to je prostě výzva. Dále se diskutuje reciprocita.)
Co všechno zvládnou miniaturní roboti dopravující léky po lidském těle? Dokáží implementovat složitější logiku. Lze je aktivovat až na místě určení (např. nádoru), respektive po ověření, že doputovali tam, kam chceme. Možné je jejich sledování zobrazovacími metodami či aktivace pomocí nanočástic řízených magnetickým polem. Roboty přepravující antibiotika půjde aktivovat i pomocí vody nebo přepínačem může být přítomnost jiné látky. Nicméně tyto techniky asi nebudou záležitostí příštích let. Blíže uplatnění jsou povrchové aplikace podobných robotů, třeba proti zánětům.
iPhone: Už je to 10 let. Překvapilo, že na čele přístroje je jen jediné tlačítko.
Šakal v Čechách: zdomácnění v přímém přenosu? Žije 40 km od Prahy.
ASTEP: software vyhodnocující EEG. Software data o záchvatech různých pacientů postupně ukládá do speciální databáze a její aktuální obsah průběžně analyzuje s cílem vyhledávat v datech často se vyskytující vzory.
Říše ledu je říší neptunů. Typická hvězda má hmotnost 60 % Slunce a typická planeta ve vzdálenějších oblastech má hmotnosti asi 20 Zemí.
QLED: Televizor s kvantovými tečkami. QLED TV díky technologii Quantum Dot podle Samsungu dokáže reprodukovat 100 % barevného objemu.
Z historie zapalovacích svíček motorů. 7. ledna 1902 získala německá firma Bosch patent na systém zapalovací svíčky v kombinaci s vysokonapěťovým magnetem.
V Izraeli vyvíjejí dron, který unese člověka. Stroj bude schopen přepravit až 500kilogramovou zátěž rychlostí až 185 km/h.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: