Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »Korespondenční seminář z programování (KSP) pražského Matfyzu pořádá i letos jarní soustředění pro začátečníky. Zváni jsou všichni středoškoláci a starší základoškoláci, kteří se chtějí naučit programovat, lépe uvažovat o informatických úlohách a poznat nové podobně smýšlející kamarády. Úplným začátečníkům bude určen kurz základů programování a kurz základních algoritmických dovedností, pokročilejším nabídneme různorodé
… více »Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Další novinky ze světa grafenu. Jak vyrobit 3D strukturu, která bude mít v reálu vlastnosti předpovězené simulací? Skutečně takto můžeme dostat materiál pevnější než ocel a mnohem lehčí? Struktury připomínající mořské houby to prý konečně umožňují, vypadají přitom jako křehké lešení v prázdnotě. A co materiály na bázi grafenu lehčí než vzduch, mohli bychom třeba takto plnit balóny? Nakolik je výjimečný samotný grafen a nakolik jde prostě o geometrii? Jinak řečeno, nelze podobných materiálů vytvářet celou řadu, z kovů či plastů, tak aby se lišily třeba průhledností, elektrickou i tepelnou vodivostí?
Pět klíčových technologií pro příštích pět let podle IBM: Systémy umělé inteligence v podobě senzorů by např. mohly doma naslouchat a na základě analýzy odhadnout, že u člověka začíná propukat duševní porucha. Objevit by se měly snadněji použitelné nástroje pro hyperspektrální zobrazování, které nám zpřístupní to, co nemůžeme bezprostředně vnímat našimi smysly (tradičním příkladem takového zobrazení je třeba rentgen). Dokážeme tak bezprostředněji získávat informace o obklopujícím elektromagnetickém prostředí. Podobné technologie budou využívat také systémy typu samořízených automobilů. Další brzy významnou technologií mají být tzv. makroskopy. (Poznámka: hyperspektra a makroskopy… když nic jiného, tak to hezky zní, ne?)
Uvnitř Pluta je možná oceán kapalné vody, jejíž teplotu tuhnutí by mohl výrazně snižovat rozpuštěný čpavek. Může ale v takovém moři (nebo spíš hustém viskózním roztoku amoniakového „bláta“) být život? Převažuje pochopitelně skepse, oceány na Europě či Enceladu by pro život zřejmě byly podstatně přívětivějším místem. Plus trocha diskuse nad životem mimo Zemi, gradienty energie i rychlostí chemických reakcí.
Jak přenést qubit, tedy jednotku kvantové informace? Qubit v našem případě reprezentuje elektron chycený v pasti se dvěma štěrbinami, může se tedy nacházet v jednom ze dvou míst či jejich superpozici. Jak nyní informaci předat dál? Dosud to bylo možné pouze mezi sousedními částicemi, nyní můžeme jako „sběrnici“ využít i vedle uvězněný a posléze vypuštěný foton, který má samozřejmě mnohem větší dosah. (Poznámky: V kvantovém světě to ovšem funguje divně. Když informaci elektronu foton přenese, zřejmě se zničí původní stav, těžko tedy mluvit o kopírování informace. Jinak qubit reprezentovaný elektronem obvykle odpovídá spinu, ne poloze částice.)
Mnohé starší experimenty se šimpanzi prý byly špatně navrženy a odpovídaly ve skutečnosti na jinou otázku než na to, zda šimpanz chce ostatním pomáhat, či škodit. Dle výsledků nového pokusu šimpanze zajímá, co ze svého jednání budou mít sami. To, zda někomu jinému přitom pomůžou nebo uškodí, jim je v podstatě jedno. Možná, že i u člověka hraje mnohem větší role zaujetí úlohou než to, jaké má její řešení dopady. Třeba tyto faktory také sehrály nějakou roli v evoluci mezi posledním společným předkem člověka a šimpanze a dneškem. (Co se vlastně myslí tím, když nás zajímá úloha jako taková, ne její dopad na ostatní? Extrémní případ: lékaři je osud pacienta ukradený, ale porazit rakovinu, to je prostě výzva. Dále se diskutuje reciprocita.)
Co všechno zvládnou miniaturní roboti dopravující léky po lidském těle? Dokáží implementovat složitější logiku. Lze je aktivovat až na místě určení (např. nádoru), respektive po ověření, že doputovali tam, kam chceme. Možné je jejich sledování zobrazovacími metodami či aktivace pomocí nanočástic řízených magnetickým polem. Roboty přepravující antibiotika půjde aktivovat i pomocí vody nebo přepínačem může být přítomnost jiné látky. Nicméně tyto techniky asi nebudou záležitostí příštích let. Blíže uplatnění jsou povrchové aplikace podobných robotů, třeba proti zánětům.
iPhone: Už je to 10 let. Překvapilo, že na čele přístroje je jen jediné tlačítko.
Šakal v Čechách: zdomácnění v přímém přenosu? Žije 40 km od Prahy.
ASTEP: software vyhodnocující EEG. Software data o záchvatech různých pacientů postupně ukládá do speciální databáze a její aktuální obsah průběžně analyzuje s cílem vyhledávat v datech často se vyskytující vzory.
Říše ledu je říší neptunů. Typická hvězda má hmotnost 60 % Slunce a typická planeta ve vzdálenějších oblastech má hmotnosti asi 20 Zemí.
QLED: Televizor s kvantovými tečkami. QLED TV díky technologii Quantum Dot podle Samsungu dokáže reprodukovat 100 % barevného objemu.
Z historie zapalovacích svíček motorů. 7. ledna 1902 získala německá firma Bosch patent na systém zapalovací svíčky v kombinaci s vysokonapěťovým magnetem.
V Izraeli vyvíjejí dron, který unese člověka. Stroj bude schopen přepravit až 500kilogramovou zátěž rychlostí až 185 km/h.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Proč se takové věci dějí jen ostatním...