Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Myšlenkový experiment: předpokládejme, že v jedné chvíli celá biosféra zahyne, nezůstane jediná živá buňka. Země bude plná organických látek, zbude jich jistě mnohem víc (a lépe „tříděných“), než lze předpokládat v prvotní polévce. Odváží se někdo soudit, že samotná jejich přítomnost znamená slušnou šanci k tomu, aby život vznikl znovu? (Mj. jde i o polemiku s názorem, že samotná přítomnost třeba i složitých organických látek někde jinde ve vesmíru znamená nějakou pravděpodobnost života.)
Technologie bezdrátového dobíjení se dnes vyvíjí především dvěma směry. Tím prvním je využití elektromagnetické indukce k dobíjení elektromobilů a hybridních vozů – buďto při stání na parkovacím místě, nebo i během jízdy po silnici. Dalším směrem vývoje je možnost bezdrátového přenosu elektrické energie na vzdálenost delší než několik centimetrů.
Dosavadní metody mapování lidského mozku dokázaly rozpoznat, jaká aktivace odpovídá jednoduchým objektům nebo emocím („slovům“). Lidé ovšem v řeči i při přemýšlení v duchu skládají samostatná slova do komplexních sdělení („na stole leží banán, mám chuť na banán, ale než ho sním, nejdřív umyju nádobí, i když se mi nádobí mýt nechce“). Lze podobnou větu (proces) poznat čtením mozkové aktivity? Podle všeho ano. Je to samozřejmě otázka dost komplikovaná, budou třeba vzory mozkové aktivity odpovídající těmto myšlenkám nějak záviset na (mateřském) jazyce člověka?
„Simulací vesmíru“ se zde míní studium systému o počtu N modelovaných částic a vývoj tohoto systému v čase. Poslední simulace měla zahrnout expanzi vesmíru krátce po velkém třesku až zhruba do stáří 10 milionů let. Rekord — pro 10 bilionů částic — v tuto chvíli drží Čína.
Nově navržená varianta počítá s „kapalným sklem“. Není ale zapotřebí tavení na vysokou teplotu, namísto toho se skleněné (nano)částice rozptýlí jako suspenze ve speciálním polymeru. Po vytištění na běžné 3D tiskárně pro tisk z plastu se vytištěný předmět zahřeje v peci…
Vědcům se s pomocí laser-plazmového urychlovače podařilo vytvořit radioaktivní záření, které je srovnatelné s tím, jež obklopuje naši planetu. Kosmické záření a jeho vliv na vesmírné přístroje i lidský organismus tak bude možné zkoumat přímo na Zemi.
Téměř rekord: Exoplanety s nejkratší dobou oběhu. Na nově objevené planetě EPIC 228813918 b trvá rok jen 4 hodiny a 19 minut.
Jak lidské buňky reagují na poškození DNA. Problém nastává, pokud buňka z nějakého důvodu přijde o protein p53.
Stěhování nádorů – česko-americký spor o patent. Mj. i o tom, zda mají české vědecko-výzkumné instituce žádat spíše o české, nebo mezinárodní patenty.
V pondělí 7. srpna večer vyjde nad český obzor částečně zatmělý úplněk. Stane se tak při východu Měsíce kolem 20:10 SELČ.
Termiti staví i ze skla, oceli či vosku. Kromě materiálů, s nimiž se tento hmyz setkává v přírodě, dokáží do stavby zahrnout i cokoliv umělého – kousky skla, vosku nebo nerez oceli.
Objev měsíce u exoplanety: Může mít ale měsíc velikost Neptunu? Před pár dny byla zveřejněná studie, podle které byl možná objeven první exoměsíc.
Jak se sítnice lidského oka adaptuje na změnu osvětlení? Na schopnosti sítnice adaptovat se na změnu osvětlení se podílí bílkovina rekoverin.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: