Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Myšlenkový experiment: předpokládejme, že v jedné chvíli celá biosféra zahyne, nezůstane jediná živá buňka. Země bude plná organických látek, zbude jich jistě mnohem víc (a lépe „tříděných“), než lze předpokládat v prvotní polévce. Odváží se někdo soudit, že samotná jejich přítomnost znamená slušnou šanci k tomu, aby život vznikl znovu? (Mj. jde i o polemiku s názorem, že samotná přítomnost třeba i složitých organických látek někde jinde ve vesmíru znamená nějakou pravděpodobnost života.)
Technologie bezdrátového dobíjení se dnes vyvíjí především dvěma směry. Tím prvním je využití elektromagnetické indukce k dobíjení elektromobilů a hybridních vozů – buďto při stání na parkovacím místě, nebo i během jízdy po silnici. Dalším směrem vývoje je možnost bezdrátového přenosu elektrické energie na vzdálenost delší než několik centimetrů.
Dosavadní metody mapování lidského mozku dokázaly rozpoznat, jaká aktivace odpovídá jednoduchým objektům nebo emocím („slovům“). Lidé ovšem v řeči i při přemýšlení v duchu skládají samostatná slova do komplexních sdělení („na stole leží banán, mám chuť na banán, ale než ho sním, nejdřív umyju nádobí, i když se mi nádobí mýt nechce“). Lze podobnou větu (proces) poznat čtením mozkové aktivity? Podle všeho ano. Je to samozřejmě otázka dost komplikovaná, budou třeba vzory mozkové aktivity odpovídající těmto myšlenkám nějak záviset na (mateřském) jazyce člověka?
„Simulací vesmíru“ se zde míní studium systému o počtu N modelovaných částic a vývoj tohoto systému v čase. Poslední simulace měla zahrnout expanzi vesmíru krátce po velkém třesku až zhruba do stáří 10 milionů let. Rekord — pro 10 bilionů částic — v tuto chvíli drží Čína.
Nově navržená varianta počítá s „kapalným sklem“. Není ale zapotřebí tavení na vysokou teplotu, namísto toho se skleněné (nano)částice rozptýlí jako suspenze ve speciálním polymeru. Po vytištění na běžné 3D tiskárně pro tisk z plastu se vytištěný předmět zahřeje v peci…
Vědcům se s pomocí laser-plazmového urychlovače podařilo vytvořit radioaktivní záření, které je srovnatelné s tím, jež obklopuje naši planetu. Kosmické záření a jeho vliv na vesmírné přístroje i lidský organismus tak bude možné zkoumat přímo na Zemi.
Téměř rekord: Exoplanety s nejkratší dobou oběhu. Na nově objevené planetě EPIC 228813918 b trvá rok jen 4 hodiny a 19 minut.
Jak lidské buňky reagují na poškození DNA. Problém nastává, pokud buňka z nějakého důvodu přijde o protein p53.
Stěhování nádorů – česko-americký spor o patent. Mj. i o tom, zda mají české vědecko-výzkumné instituce žádat spíše o české, nebo mezinárodní patenty.
V pondělí 7. srpna večer vyjde nad český obzor částečně zatmělý úplněk. Stane se tak při východu Měsíce kolem 20:10 SELČ.
Termiti staví i ze skla, oceli či vosku. Kromě materiálů, s nimiž se tento hmyz setkává v přírodě, dokáží do stavby zahrnout i cokoliv umělého – kousky skla, vosku nebo nerez oceli.
Objev měsíce u exoplanety: Může mít ale měsíc velikost Neptunu? Před pár dny byla zveřejněná studie, podle které byl možná objeven první exoměsíc.
Jak se sítnice lidského oka adaptuje na změnu osvětlení? Na schopnosti sítnice adaptovat se na změnu osvětlení se podílí bílkovina rekoverin.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: