Týden na ScienceMag.cz: Největší simulovaný vesmír – v čínském superpočítači

5. 8. 2017 | Redakce | Různé | 2685×

Jak v mozku přečíst komplexní myšlenky. Vznikl by život na Zemi znovu, pokud bychom zde ponechali současné organické látky? 3D tisk ze skla. Budoucnost technologií bezdrátového dobíjení. Ocelové termitiště. Po exoplanetách hledáme i exoměsíce.

Vznikl by život na Zemi znovu?

Myšlenkový experiment: předpokládejme, že v jedné chvíli celá biosféra zahyne, nezůstane jediná živá buňka. Země bude plná organických látek, zbude jich jistě mnohem víc (a lépe „tříděných“), než lze předpokládat v prvotní polévce. Odváží se někdo soudit, že samotná jejich přítomnost znamená slušnou šanci k tomu, aby život vznikl znovu? (Mj. jde i o polemiku s názorem, že samotná přítomnost třeba i složitých organických látek někde jinde ve vesmíru znamená nějakou pravděpodobnost života.)

Budoucnost bezdrátového dobíjení

Technologie bezdrátového dobíjení se dnes vyvíjí především dvěma směry. Tím prvním je využití elektromagnetické indukce k dobíjení elektromobilů a hybridních vozů – buďto při stání na parkovacím místě, nebo i během jízdy po silnici. Dalším směrem vývoje je možnost bezdrátového přenosu elektrické energie na vzdálenost delší než několik centimetrů.

Komplexní myšlenky v lidském mozku

Dosavadní metody mapování lidského mozku dokázaly rozpoznat, jaká aktivace odpovídá jednoduchým objektům nebo emocím („slovům“). Lidé ovšem v řeči i při přemýšlení v duchu skládají samostatná slova do komplexních sdělení („na stole leží banán, mám chuť na banán, ale než ho sním, nejdřív umyju nádobí, i když se mi nádobí mýt nechce“). Lze podobnou větu (proces) poznat čtením mozkové aktivity? Podle všeho ano. Je to samozřejmě otázka dost komplikovaná, budou třeba vzory mozkové aktivity odpovídající těmto myšlenkám nějak záviset na (mateřském) jazyce člověka?

Největší simulovaný vesmír

„Simulací vesmíru“ se zde míní studium systému o počtu N modelovaných částic a vývoj tohoto systému v čase. Poslední simulace měla zahrnout expanzi vesmíru krátce po velkém třesku až zhruba do stáří 10 milionů let. Rekord — pro 10 bilionů částic — v tuto chvíli drží Čína.

3D tisk ze skla i za běžné teploty

Nově navržená varianta počítá s „kapalným sklem“. Není ale zapotřebí tavení na vysokou teplotu, namísto toho se skleněné (nano)částice rozptýlí jako suspenze ve speciálním polymeru. Po vytištění na běžné 3D tiskárně pro tisk z plastu se vytištěný předmět zahřeje v peci…

Vesmírná radiace na Zemi

Vědcům se s pomocí laser-plazmového urychlovače podařilo vytvořit radioaktivní záření, které je srovnatelné s tím, jež obklopuje naši planetu. Kosmické záření a jeho vliv na vesmírné přístroje i lidský organismus tak bude možné zkoumat přímo na Zemi.

Krátce

Téměř rekord: Exoplanety s nejkratší dobou oběhu. Na nově objevené planetě EPIC 228813918 b trvá rok jen 4 hodiny a 19 minut.

Jak lidské buňky reagují na poškození DNA. Problém nastává, pokud buňka z nějakého důvodu přijde o protein p53.

Stěhování nádorů – česko-americký spor o patent. Mj. i o tom, zda mají české vědecko-výzkumné instituce žádat spíše o české, nebo mezinárodní patenty.

V pondělí 7. srpna večer vyjde nad český obzor částečně zatmělý úplněk. Stane se tak při východu Měsíce kolem 20:10 SELČ.

Termiti staví i ze skla, oceli či vosku. Kromě materiálů, s nimiž se tento hmyz setkává v přírodě, dokáží do stavby zahrnout i cokoliv umělého – kousky skla, vosku nebo nerez oceli.

Objev měsíce u exoplanety: Může mít ale měsíc velikost Neptunu? Před pár dny byla zveřejněná studie, podle které byl možná objeven první exoměsíc.

Jak se sítnice lidského oka adaptuje na změnu osvětlení? Na schopnosti sítnice adaptovat se na změnu osvětlení se podílí bílkovina rekoverin.

Pavel Houser

       

Komentáře