Týden na ScienceMag.cz: Poprvé pozorovali kvantovou provázanost různých částic

15. 1. 2023 | Redakce | Různé | 1928×

Lednička bez kompresoru, na bázi rozpouštění ledu. Fermiho oblouky ve 2D. Galaxie při vzniku kup mění svůj tvar. Existence Fermiho bublin vysvětlena černou dírou. Svítící enzym luciferáza by mohl nahradit elektrické žárovky.

Iontokalorické chlazení se inspiruje sypáním sněhu solí

Princip přeměny elektrické energie na gradient tepla je v novém systému následující. Zapojení elektrického proudu způsobí, že do materiálu začnou z okolí proudit ionty. Tím se změní teplota tání a led (pevná fáze) se přemění na kapalinu. Při tání se z okolí absorbuje teplo odpovídající skupenské změně. Obrácení procesu znamená, že ionty proudí ven, materiál zmrzne a teplo se do okolí uvolňuje.

Fermiho oblouky detekovali i ve 2D materiálu

Fermiho plocha se používá ve fyzice kondenzovaných látek k popisu rozložení hybnosti elektronů v kovu. Obvykle tyto Fermiho plochy představují uzavřené obrazce. Výjimky jako Fermiho oblouky (arcs) jsou velmi vzácné a bývají mnohdy spojeny s dalšími exotickými vlastnostmi; v materiálu se např. současně objeví supravodivost, záporná magnetorezistence (změna elektrického odporu vlivem vnějšího magnetického pole) nebo anomální kvantové transportní efekty.

Poprvé pozorovali kvantovou provázanost různých částic, pionů π+ a π-

Na rozdíl od provázaných elektronů nebo fotonů se tento entanglement týká různých částic – různě nabitých pionů. Přesto ale u částic vystupujících z reakce můžeme na detektoru pozorovat interferenční vzory. Experimenty navíc zřejmě vyřešily problém s velikostí atomových jader.

Krátce

Psi ani vlci test s reputací člověka nezvládli. Nově provedená studie neprokázala, že by vlci a psi po přímých nebo nepřímých interakcích dokázali pochopit „pověst“ lidí – to, zda jsou, pokud jde o potravu, štědří nebo hamižní.

Fotosyntéza u červených trpaslíků by neměla být problém. Hvězdy menší než Slunce, červení trpaslíci, jsou ve vesmíru velmi časté (asi 75 % hvězd hlavní posloupnosti vs. 8 % hvězd podobných Slunci).

Navrhují, že staré nástroje v Brazílii nevyrobili lidé, ale malpy. Dokonce je známa i „opičí archeologie“, tedy nálezy kamenů, které malpy pravděpodobně používaly v minulosti. Můžeme spekulovat, zda na to přišly relativně nedávno, zda to dokoukaly od lidí apod. Tím to ale nekončí.

Existence Fermiho bublin vysvětlena černou dírou. Jde o obrovské oblasti vyzařující gama záření, které se táhnou z obou stran středu Mléčné dráhy do vzdálenosti přibližně 50 000 světelných let a vyčnívají z roviny galaxie.

Galaxie při vzniku kup mění svůj tvar. V 70. letech 20. století vědci došli k závěru, že osamělé galaxie mají tendenci mít tvar spirální; ty, které se nacházejí v kupách, jsou naopak s větší pravděpodobností eliptické nebo čočkovité, navíc mají tvary méně ostré…

Lunar Trailblazer dostal přístroj k hledání vody. Špičkový přístroj z Jet Propulsion Laboratory, který má poskytnout pohled na procesy spojené s vodou na lunárním povrchu, byl nedávno v coloradské hale firmy Lockheed Martin integrován do těla malé sondy.

Jazyk plný „vyjmenovaných slov“. Anglický výraz pro vlka se ovšem dodnes píše „wolf“, tedy nejen s vyslovovaným, ale i s psaným „f“ na konci, byť množné číslo zní a píše se s „v“ – „wolves“. (úryvek z knihy Oliva Karel, Karásková Ivana: O češtině s Karlem Olivou)

Pomalé kolísání slunečního větru ovlivňuje magnetické pole Země. Vzniklá porucha se šíří směrem k Zemi skrze plazma přechodové oblasti a dokáže vyvolat pulzace geomagnetického pole.

Svítící enzym luciferáza by mohl nahradit elektrické žárovky. Vědci zmapovali enzymatickou oxidaci luciferinu a jeho přeměnu na energeticky bohatý meziprodukt, po jehož rozpadu dochází k emisi viditelného modrého záblesku.

Nanosatelit BDSAT-2 úspěšně poslal první telemetrická data z oběžné dráhy. Testování nových technologií přímo ve vesmíru je aktuálním nejvyšším vývojovým trendem.

Dalekohledy ESO ulovily nebeského hada. Snímek je potečkován tisíci hvězd, které vypadají jako bílé puntíky různých velikostí a jasností na temném pozadí dalekého vesmíru. Uprostřed záběru se nachází hustější shluk hvězd zanořený ve fialovém oblaku

Izotopy síry mohou pomoci vědcům nejen se sledováním ptačích migrací. Síra se vyskytuje v potravě zvířat a mořský transport slaných aerosolů vytváří gradient mezi pobřežím a vnitrozemím.

Nový zhášecí dron by měl pomoci v uzavřených prostorech. Prototyp nového stroje je vybaven termokamerou, díky níž je možné lokalizovat ohnisko požáru. Zásadní inovací je pak schránka obsahující zhášecí patrony.

Buněčná terapie pro „motýlky“ se konečně spouští. Cílem studie je ověřit bezpečnost léčivého přípravku a získat první informace o tom, nakolik podávaná buněčná terapie podporuje hojení chronických ran.

Vědci z BIOCEV vyvinuli a patentovali unikátní inhalační lék proti COVID-19 a jeho mutacím. Lék s označením BAZE-X1 je primárně určen pacientům s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 (SARS-CoV-2) nebo s dalšími vážnými respiračními nemocemi.

V průběhu zimních nocí lze pozorovat jasnější kometu. Na zimní obloze v lednu a únoru 2023 můžeme pozorovat malými dalekohledy, a daleko od měst také na hranici viditelnosti pouhýma očima, kometu C/2022 E3 ZTF poměrně vysoko nad obzorem.