Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Takze teraz naostro na Windows netbooku ASUS 203na som si nainstaloval ChromeOS Flex.
Neriesme teraz naco je ChromeOS ale vyhody.
A preco som si kupil Acer Chromebook s normalnym ChromeOS podporujuci aj Google Play.
V prvom rade co clovek ziska?
1. fungujuci system bez vecsich bugov na rozdiel os windows
2.bezpecnost je to fakt bezpecny OS aspon podla aktivity updatov
3.updaty o nich ani clovek nevie neriesia sa pride ti notifikacia restartujes a je to tusim AB preklapanie particii
4.skutocny OS ChromeOS ma aj Google Play, ale ak mas notebook skludom odporucam vyskusat ChromeOS Flex.
5. kvalita je to lepsie nez lacne do 300eur Windows tablety napr Umax,Chuwi a podobne.
6. aky rozdiel je potom oproti android tabletom? dve rozdiely: 1. plnohodnotny chrome prehliadac nie mobilny, 2. desktopve UI
7. podpora linux konzoly - tusim funguje debian based napr aj apt-get a take okolo toho veci
A nevyhody skor pre koho toto neni cesta
1. potrebujes prevadzkovat nejaky specialny softver ktory nie je v podobe pre Linux alebo je pre Windows
2. mas notebook na pracu a nemas klasicke pc kde mozes mat Windows a napr softver type arduino,CAD a podobne aj ked su aj android alternativy.
Co skusili ludia ktory skusaju
1. funguje vraj Steam klient vdaka podpore Linuxu.
2. vraj aj VS Codium funguje
Tiskni
Sdílej:
Trosku som sa zlepšil, už odsadzujem text, snažím sa pýsať trochu zrozumitelnejšie :D
Ano ma to byt taká malá reklama na Chromebook, je to fakt super zariadenie na internetovanie,
sám za seba múžem len odporúčiť ale ak chce niekto nejakú mašinu, alebo inak povedané toto nenahradí klasický pracovný počítač a už vobec nie moju hlavnú mašinu THINKPAD T60 :D hm