Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V moderních linuxových distribucích netřeba cokoliv nastavovat, prvních aspoň pět tlačítek a kolečko myši se hlásí podle očekávání již ve výchozím nastavení. Je jen na aplikacích, jestli jim přiřadí nějaké praktické funkce.
Pokud se některá tlačítka myši či jiného polohovacího zařízení nehlásí, bývá to proto, že mají přiřazenou jinou funkci na úrovni firmwaru, potažmo není k dispozici ovladač příslušného zařízení. V tom případě se podívejte, zda někdo ovladač nevytvořil pro novější verzi jádra Linux, případně zvláště různé „herní“ myši mívají proprietární ovladače pouze pro Windows, kde je možné upravit nízkoúrovňové mapování tlačítek, které se ukládá přímo v myši samotné.
Starší postup (relevantní před rokem cca 2010):
Pokud máte myš, která má na boku (nebo někde jinde) tlačítka pro pohyb vpřed/vzad a chtěli byste je používat, stačí upravit sekci InputDevice
s myší v souboru /etc/X11/xorg.conf
do následující podoby (důležité jsou hlavně poslední 2 řádky):
Section "InputDevice" Identifier "Mouse0" Driver "mouse" Option "Protocol" "ExplorerPS/2" Option "Device" "/dev/input/mice" Option "Buttons" "7" Option "ZAxisMapping" "6 7" EndSection
Aby nám poté správně fungovalo scrollování kolečkem, přidáme do ~/.Xmodmap
toto:
pointer = 1 2 3 6 7 4 5
Je možné, že X server ve Vaší distribuci, nenačítá ~/.Xmodmap
při startu, potom musíte zajistit, aby se po startu X serveru spustil tento příkaz:
xmodmap -e 'pointer = 1 2 3 6 7 4 5'
Toho docílíte jeho přidáním do ~/.profile
Dokument vytvořil: imout, 27.1.2006 20:08 | Poslední úprava: Fluttershy, yay!, 19.9.2021 20:49 | Historie změn | Zobrazeno: 6747×
Tiskni
Sdílej: