Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
V moderních linuxových distribucích netřeba cokoliv nastavovat, prvních aspoň pět tlačítek a kolečko myši se hlásí podle očekávání již ve výchozím nastavení. Je jen na aplikacích, jestli jim přiřadí nějaké praktické funkce.
Pokud se některá tlačítka myši či jiného polohovacího zařízení nehlásí, bývá to proto, že mají přiřazenou jinou funkci na úrovni firmwaru, potažmo není k dispozici ovladač příslušného zařízení. V tom případě se podívejte, zda někdo ovladač nevytvořil pro novější verzi jádra Linux, případně zvláště různé „herní“ myši mívají proprietární ovladače pouze pro Windows, kde je možné upravit nízkoúrovňové mapování tlačítek, které se ukládá přímo v myši samotné.
Starší postup (relevantní před rokem cca 2010):
Pokud máte myš, která má na boku (nebo někde jinde) tlačítka pro pohyb vpřed/vzad a chtěli byste je používat, stačí upravit sekci InputDevice s myší v souboru /etc/X11/xorg.conf do následující podoby (důležité jsou hlavně poslední 2 řádky):
Section "InputDevice" Identifier "Mouse0" Driver "mouse" Option "Protocol" "ExplorerPS/2" Option "Device" "/dev/input/mice" Option "Buttons" "7" Option "ZAxisMapping" "6 7" EndSection
Aby nám poté správně fungovalo scrollování kolečkem, přidáme do ~/.Xmodmap toto:
pointer = 1 2 3 6 7 4 5
Je možné, že X server ve Vaší distribuci, nenačítá ~/.Xmodmap při startu, potom musíte zajistit, aby se po startu X serveru spustil tento příkaz:
xmodmap -e 'pointer = 1 2 3 6 7 4 5'
Toho docílíte jeho přidáním do ~/.profile
Dokument vytvořil: imout, 27.1.2006 20:08 | Poslední úprava: ʚĭɞ 🍉, 19.9.2021 20:49 | Historie změn | Zobrazeno: 8676×
Tiskni
Sdílej: