Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
V moderních linuxových distribucích netřeba cokoliv nastavovat, prvních aspoň pět tlačítek a kolečko myši se hlásí podle očekávání již ve výchozím nastavení. Je jen na aplikacích, jestli jim přiřadí nějaké praktické funkce.
Pokud se některá tlačítka myši či jiného polohovacího zařízení nehlásí, bývá to proto, že mají přiřazenou jinou funkci na úrovni firmwaru, potažmo není k dispozici ovladač příslušného zařízení. V tom případě se podívejte, zda někdo ovladač nevytvořil pro novější verzi jádra Linux, případně zvláště různé „herní“ myši mívají proprietární ovladače pouze pro Windows, kde je možné upravit nízkoúrovňové mapování tlačítek, které se ukládá přímo v myši samotné.
Starší postup (relevantní před rokem cca 2010):
Pokud máte myš, která má na boku (nebo někde jinde) tlačítka pro pohyb vpřed/vzad a chtěli byste je používat, stačí upravit sekci InputDevice s myší v souboru /etc/X11/xorg.conf do následující podoby (důležité jsou hlavně poslední 2 řádky):
Section "InputDevice" Identifier "Mouse0" Driver "mouse" Option "Protocol" "ExplorerPS/2" Option "Device" "/dev/input/mice" Option "Buttons" "7" Option "ZAxisMapping" "6 7" EndSection
Aby nám poté správně fungovalo scrollování kolečkem, přidáme do ~/.Xmodmap toto:
pointer = 1 2 3 6 7 4 5
Je možné, že X server ve Vaší distribuci, nenačítá ~/.Xmodmap při startu, potom musíte zajistit, aby se po startu X serveru spustil tento příkaz:
xmodmap -e 'pointer = 1 2 3 6 7 4 5'
Toho docílíte jeho přidáním do ~/.profile
Dokument vytvořil: imout, 27.1.2006 20:08 | Poslední úprava: |🇵🇸, 19.9.2021 20:49 | Historie změn | Zobrazeno: 8230×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz