Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »V moderních linuxových distribucích netřeba cokoliv nastavovat, prvních aspoň pět tlačítek a kolečko myši se hlásí podle očekávání již ve výchozím nastavení. Je jen na aplikacích, jestli jim přiřadí nějaké praktické funkce.
Pokud se některá tlačítka myši či jiného polohovacího zařízení nehlásí, bývá to proto, že mají přiřazenou jinou funkci na úrovni firmwaru, potažmo není k dispozici ovladač příslušného zařízení. V tom případě se podívejte, zda někdo ovladač nevytvořil pro novější verzi jádra Linux, případně zvláště různé „herní“ myši mívají proprietární ovladače pouze pro Windows, kde je možné upravit nízkoúrovňové mapování tlačítek, které se ukládá přímo v myši samotné.
Starší postup (relevantní před rokem cca 2010):
Pokud máte myš, která má na boku (nebo někde jinde) tlačítka pro pohyb vpřed/vzad a chtěli byste je používat, stačí upravit sekci InputDevice s myší v souboru /etc/X11/xorg.conf do následující podoby (důležité jsou hlavně poslední 2 řádky):
Section "InputDevice" Identifier "Mouse0" Driver "mouse" Option "Protocol" "ExplorerPS/2" Option "Device" "/dev/input/mice" Option "Buttons" "7" Option "ZAxisMapping" "6 7" EndSection
Aby nám poté správně fungovalo scrollování kolečkem, přidáme do ~/.Xmodmap toto:
pointer = 1 2 3 6 7 4 5
Je možné, že X server ve Vaší distribuci, nenačítá ~/.Xmodmap při startu, potom musíte zajistit, aby se po startu X serveru spustil tento příkaz:
xmodmap -e 'pointer = 1 2 3 6 7 4 5'
Toho docílíte jeho přidáním do ~/.profile
Dokument vytvořil: imout, 27.1.2006 20:08 | Poslední úprava: |🇵🇸, 19.9.2021 20:49 | Historie změn | Zobrazeno: 7403×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz