Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.10.38 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
V moderních linuxových distribucích netřeba cokoliv nastavovat, prvních aspoň pět tlačítek a kolečko myši se hlásí podle očekávání již ve výchozím nastavení. Je jen na aplikacích, jestli jim přiřadí nějaké praktické funkce.
Pokud se některá tlačítka myši či jiného polohovacího zařízení nehlásí, bývá to proto, že mají přiřazenou jinou funkci na úrovni firmwaru, potažmo není k dispozici ovladač příslušného zařízení. V tom případě se podívejte, zda někdo ovladač nevytvořil pro novější verzi jádra Linux, případně zvláště různé „herní“ myši mívají proprietární ovladače pouze pro Windows, kde je možné upravit nízkoúrovňové mapování tlačítek, které se ukládá přímo v myši samotné.
Starší postup (relevantní před rokem cca 2010):
Pokud máte myš, která má na boku (nebo někde jinde) tlačítka pro pohyb vpřed/vzad a chtěli byste je používat, stačí upravit sekci InputDevice s myší v souboru /etc/X11/xorg.conf do následující podoby (důležité jsou hlavně poslední 2 řádky):
Section "InputDevice" Identifier "Mouse0" Driver "mouse" Option "Protocol" "ExplorerPS/2" Option "Device" "/dev/input/mice" Option "Buttons" "7" Option "ZAxisMapping" "6 7" EndSection
Aby nám poté správně fungovalo scrollování kolečkem, přidáme do ~/.Xmodmap toto:
pointer = 1 2 3 6 7 4 5
Je možné, že X server ve Vaší distribuci, nenačítá ~/.Xmodmap při startu, potom musíte zajistit, aby se po startu X serveru spustil tento příkaz:
xmodmap -e 'pointer = 1 2 3 6 7 4 5'
Toho docílíte jeho přidáním do ~/.profile
Dokument vytvořil: imout, 27.1.2006 20:08 | Poslední úprava: Fluttershy, yay!, 19.9.2021 20:49 | Historie změn | Zobrazeno: 4940×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz