Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
IP môjho PC je 10.1.1.15 a default GW je 10.1.1.1 - čiže úplne iná sieť.Tým "úplne iné siete" som myslel sieť v ktorej je môj PC (10.1.1.0/24) a sieť ktorú má nastavenú ten AP (192.168.100.0/24). To je ok, tým som len chcel naznačiť že rozsah, ktorý tam je nastavený nemá s ničím žiadnu súvislosť (Nech na AP nastavím čokoľvek, pôjde to vždy). Mňa však zaujíma načo sa dá na tom AP nastavuje default gateway, keď aj tak všetky packety idú z kábla (LAN) na AP definovaný SSIDčkom, resp. naopak. To, že to AP má svoju IP mi je jasné - inak by som sa naň "nedostal". Ale načo je GW? Kedy sa použije? Ktoré packety na ňu pôjdu? Je odpoveďou že "Nikdy a žiadne."? Načo to tam potom je? Reserved for future use?
IP môjho PC je 10.1.1.15 a default GW je 10.1.1.1 - čiže úplne iná sieť.Tým "úplne iné siete" som myslel sieť v ktorej je môj PC (10.1.1.0/24) a sieť ktorú má nastavenú ten AP (192.168.100.0/24). To je ok, tým som len chcel naznačiť že rozsah, ktorý tam je nastavený nemá s ničím žiadnu súvislosť (Nech na AP nastavím čokoľvek, pôjde to vždy). Mňa však zaujíma načo sa dá na tom AP nastavuje default gateway, keď aj tak všetky packety idú z kábla (LAN) na AP definovaný SSIDčkom, resp. naopak. To, že to AP má svoju IP mi je jasné - inak by som sa naň "nedostal". Ale načo je GW? Kedy sa použije? Ktoré packety na ňu pôjdu? Je odpoveďou že "Nikdy a žiadne."? Načo to tam potom je? Reserved for future use?
Brana na krabicce slouzi pro administraci z jineho subnetu.Už je mi to jasné. Ďakujem
Brana na krabicce slouzi pro administraci z jineho subnetu.moje zkusenost s Ovislinkem 5460, 1120 je jina, brana je tam nastavena pro pripad ze se uzivatel rozhodne pouzivat DHCP server
Tiskni
Sdílej: