Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Na pocitaci bezi XP + Mandrake 10.2. Po reinstalaci XP se prepsal LILO zavadec. Nastavil jsem jej zpet pomoci instalacniho disku Mandraku(rescue->Install boot Loader).
LILO funguje, ale pri bootovani Linuxu skoncim v situaci:
Kontroluji korenovy system souboruPritom korenovy adresar je na disku /dev/hda2 a /dev/hda3 je swapovaci disk. Dale uvadim vypis z lilo.conf
default="win"
boot=/dev/hda
map=/boot/map
keytable=/boot/cz-lat2.klt
prompt
nowarn
message=/boot/message
image=/boot/vmlinuz
label="linux" root=/dev/hda2 initrd=/boot/initrd.img vga=ask read-only
image=/dev/hda1 label="win" table.....
Potrebne soubory edituju skrz Knoppix. Predem diky za radu jak se s tim vyporadat. Mozna se vam to zda jako prkotina, ale uz se s tim trapim den. Dik
30.9.2006 21:25
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Nemáte tam ještě někde /boot jako samostatnou partišnu? U mne to bylo tim, že jsem na ní měl ext3 ... a popis byl v /etc/fstab. Tedy pokud se nepletu, taky skončíte v té "opravovací konzoli", zadáte heslo roota a až z toho vyskočíte, tak se počítač restartuje? Dostal jsem se do této situace 2x, podruhé jsem to vyřešil objevením zmiňovaného "háčku" v /etc/fstab.
Diky za postrceni. Resenim je opravdu fstab. Po reinstalaci asi opravdu doslo k prehazeni oznaceni a stacilo jen prepsat spravne oznaceni zarizeni s korenovym adresarem a swapovaciho oddilu(/dev/hda2 misto /dev/hda3; /dev/hda3 misto /dev/hda4) a vse funguje jak ma.
30.9.2006 21:49
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Až sem autor dotazu pástne rozdělení disku a zkontroluje ho s /etc/fstab, tak nebudem jen hádat. Nebo si to zkontroluje sám.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
