Dotaz: Apache, tečka na začátku jména adresáře, lze zjistit ?

[filo]

Ahoj, v oblasti Apache a webu nejsem zrovna třikrát zběhlý, poprosil bych znalejší o radu. Můj webhosting běží na Apache a umožňuje v browseru zobrazit adresářovou strukturu, což s radostí využívám a chci zachovat. Adresáře, ve kterých mám privátni data a u kterých nechci, aby byly v browseru vidět, začínají tečkou.
Chtěl bych si jen ujasnit jednu věc: Pokud neznám přesný název takového adresáře, je nějaká utilita, která mi i přesto, že je za normálních podmínek neviditelný, zjistí jeho název a strukturu, která je v něm ?
Děkuji za info.

Odpovědi

[boar]

Mno pokud nekto uhadne, tak by se tam mohl dostat. pokud to apache pusti. koukni se na .htaccess ... ten soubor, kdyz das do nejakyho adresare, tak v nem muzes nadefinovat, co a komu se ma zobrazovat. popripade, zda se ma pouzit heslo a tak podobne. treba tu

[filo]

Riziko uhádnutí mi je jasné, spíš mi šlo o to, jestli to lze zjistit programově. Žádné další restrikce (podle IP, heslo při vstupu do adresáře...), jde mi opravdu jen o "nezjistitelnost" adresáře, který začíná tečkou.

[Filip Jirsák]

Pokud neznám přesný název takového adresáře, je nějaká utilita, která mi i přesto, že je za normálních podmínek neviditelný, zjistí jeho název a strukturu, která je v něm ?

Pokud k tomu serveru nemá někdo jiný přístup, než přes web, pak nezjistí jiné informace, než které mu Apache poskytne. Takže pokud každý výpis, který Apache posílá, je bez adresářů s tečkou, není jiná možnost, jak zjistit název tečkovaného adresáře, než ho uhádnout.

[filo]

Tohle jsem potřeboval vědět ;) DĚKUJI !

[petzah]

pozor na referer, google a mozno aj ine vyhladavace ich prehladavaju http://www.youtube.com/watch?v=nM2VDkXPt0I cca 1m15s

[filo]

Mohl bych poprosit o vysvětlení ? V tom mém "neviditelném" adresáři mám pouze data (podadresáře se soubory), ne webovou strukturu, tj. žádný soubor *.html, *.php apod. Má to na to vliv ?

[petzah]

Referer je vlastne adresa predchadzajucej stranky a staci aby si z "neviditelneho" adresara presiel napr. na google.com (alebo hocijaku inu stranku) a ak si google precita referer tak pozna presnu cestu k tvojmu neviditelnemu adresaru. Vyskusaj prejst napr na tuto stranku a pozri kolonku referer. Tak moze google zaindexovat aj tvoje skryte subory, kedze pozna cestu ako sa tam dostat.

[Filip Jirsák]

Referer není adresa předchozí stránky, ale adresa stránky, ze které vedl odkaz na cílovou stránku. Takže by to znamenalo z toho skrytého adresáře přejít na google.com nějakým odkazem. A pokud tam nejsou žádné HTML soubory, není tam pravděpodobně ani nic, co by se mohlo v prohlížeči zobrazit jako odkaz na Google.

To, že Google indexuje referer nebo stránky navštívené s Google Toolbarem se občas někde objeví, ale nikde jsem neviděl uvedený nějaký důvod, proč by to dělal. A vlastně jsem taky nikde neviděl ani sebemenší náznak důkazu, že tomu tak je.

[petzah]

ospravedlnujem sa za nepresne informacie, suhlasim s tym co si napisal, no google nemusi indexovat priamo referer, uviedol som to len pre jednoduchost, moze to zaindexovat tak ako to bolo vysvetlene v tom videu, cize zaindexuje linky z nejakeho logu nejakej stranky na ktoru prisiel uzivatel zo stranky skrytej

[boar]

Mno pokud to dobre chapu, tak kdyz budes browsdat tim adresarem, (napriklad: http://nekod.cz/.SECRET/) a pak vlezes na jinou stranku, tak se posle i zdrojova adresa, ze ktery si na to prisel. a tu umi google najit. chapu to dobre? proste refer page.

[filo]

to amokk, boar: díky, po shlédnutí toho videa už mi to snad jasné, i když jsem rozuměl každé třetí slovo ;)
Pokud jsem to dobře pochopil, tak jediné, co zabere na 100%, je vytvořit v tom adresáři soubor .htaccess a pomocí nějakých pravidel adresáři nastavit vstupní heslo.

[Ash]

Rozhodně je to vhodné, na samotný fakt "neznalosti názvu adresáře" není dobré se spoléhat. Referer mne také napadl první ze všeho, přes něj se adresa může kdekoliv snadno profláknout (tím způsobem že někde v tajné adresářové struktuře kliknete na nějaký veřejný odkaz, kde na cílovém webu někdo ukládá či jinak sleduje referery). Heslo je o mnoho jistější.

[Filip Jirsák]

Jaký je rozdíl mezi tajným heslem, tajným názvem adresáře a tajným xyz? Myslím tedy opravdu tajným, „tajný“ adresář zapsaný ve veřejně přístupném logu je stejně „tajný“ jako heslo nalepené na monitoru…

[cronin]

Nazov "tajneho" adresara sa zapise do prakticky vsetkych logov po ceste od klienta k cielovemu serveru, zatial co u hesla je to malo pravdepodobne a ak pojde po HTTPS, tak je to mimo klienta a cieloveho servera prakticky nemozne. T.j. moznost uniku "tajnej" URL je oproti moznosti uniku hesla ovela pravdepodobnejsia.

[Filip Jirsák]

Do jakých logů? To si myslíte, že routery po cestě nemají nic jiného na práci, než zkoumat, zda náhodou nejde o paket s HTTP komunikací a zapisovat si je? Navíc to heslo putuje zpravidla úplně stejným paketem, jako jméno adresáře. Pokud jde o HTTPS, z toho nikdo po cestě nezjistí ani heslo, ani adresář.

[michich]

O evropské směrnici 2006/24/EC o elektronické komunikaci a uchovávání dat jsi slyšel?

[Filip Jirsák]

Neslyšel, ale klidně si tipnu, že je v této debatě irelevantní. Protože buď je to jen nějaký návrh, který neplatí, nebo neobsahuje nic o tom, že je někdo povinnen vyhledávat a logovat HTTP spojení, nebo dokonce logovat veškerý IP provoz. Ono to totiž není technicky realizovatelé – routery mají dost práce s tím pakety směrovat a nemůžou k tomu ještě plnit disky terabajty dat.

[Ash]

Já bych to viděl na history/cache na klientovi, případně cache na proxy, a nakonec accesslog na serveru. Routery samozřejmě ne, ale i tak je toho dost. Pokud by šlo o profláknutí přes referrer, tak logy cílového serveru, reklamních systémů... Přece jen to heslo vychází lépe. Jinak máte samozř. pravdu.

[Filip Jirsák]

Ten skrytý adresář nebo heslo je stejně na serveru, takže accesslogy na serveru mne nemusí zajímat. Historie nebo keš na klientovi může adresu uchovat, ale stejně tak tam můžu mít i to heslo. A proxy může zachytit stejně dobře jen adresu, ale může si zalogovat klidně i to heslo. To vše samozřejmě v případě, že se posílá celé heslo – pokud se posílá jenom digest, je to něco jiného. Pokud budu ten přístup chtít opravdu zabezpečit, použiju samozřejmě HTTPS nebo HTTP Digest autentizaci. Ale pokud jenom nechci, aby to někdo na první pohled našel, a měl bych stejně heslo uložené v prohlížeči a posílal bych ho přes nezabezpečené HTTP, není už podle mne použití tajného url méně bezpečné. Protože v obou případech heslo vyloženě nezveřejňuju, ale na druhou stranu ani nedělám nic proti tomu, aby ho někdo mohl snadno zjistit.

[Ash]

U hesla je přece výrazně menší pravděpodobnost, že se ocitne ve veřejně přístupném logu (či na monitoru, chete-li).

Něco jiného by bylo vygenerované one-time url, ale permanentní url jako heslo lze brát automaticky a rovnou jako to heslo napsané na monitoru.