Dotaz: 'jen pro čtení' v rámci stejné skupiny na NFS

[kriskami]

Ahoj, prosil bych o nakopnutí jak zajistit, aby jakýkoli soubor, se kterým se bude operovat na serveru (přes NFS), dostal vždy práva 770. Pokud edituji soubor, který má práva -rwxrwx--- a ten pak uložím jako, jiný uživatel, přestože je ve stejné skupině, ho otevře jen pro čtení, protože dostane -rw-r--r--. Zkoušel jsem laborovat s umaskem, ale nezadařilo se. Neustálé chmodování na serveru přes ssh není ono. Děkuji

---

---

Odpovědi

[kriskami]

Asi jsem se nevhodně vyjádřil, tak konkretizuji. Server s NFS nasdílenou složkou, v ní pracovní adresáře a soubory, klienti mountují s rw, do sdílení se dostanou. Ovšem po editaci/vytvoření souboru tento dostane práva rw-r--r--, zatímco já bych potřeboval udržet práva pro skupinu (možnost editace v rámci skupiny), v níž všichni klienti jsou, tedy rwxrwx---. Děkuji.

[diverman]

Asi hledas SGID bit na adresarich...

[555]

Nehleda SGID bit na adresarich. Hleda metodu, jak u souboru vynutit rw prava pro skupinu.

Pokud vim, tak umask respektuji zakladni prikazy, ale nektere aplikace si nastavuji pristupova prava po svem. Jako schudnou cestu vidim, ze si ta prava budete na serveru nastavovat. Asi bych to delal pres inotify. Bud v C nebo v perlu, viz napr. zde.

[diverman]

zjisti si, co to je SGID na adresari.

[Michal Kubeček]

Obávám se, že 555 má o jeho fungování (a použitelnosti v tomto případě) lepší představu než vy. Nastavením SGID u adresáře zajistíte pouze to, že soubory a podadresáře v něm vytvořené budou mít (v okamžiku vytvoření) skupinového vlastníka stejného jako příslušný adresář. Adresář navíc zdědí i nastavení SGID bitu, ale na ostatní práva to nemá žádný vliv.

[kriskami]

Tohle jde spolehlivě řešit pomocí ACL.

Je třeba podpora ACL v jádře, filesystem na serveru připojený s parametrem acl a nainstalované nástroje pro práci s ACL (setfacl, getfacl).

sefacl -m d:u::rwx /cesta/k/adresari
sefacl -m d:g::rwx /cesta/k/adresari
sefacl -m d:o::--- /cesta/k/adresari

Pokud tam jsou nějaké podadresáře bude to pro ně potřeba udělat také. Nově vytvořené podadresáře zdědí nastavená default práva.

[555]

Moje zkusenost je, ze nektere aplikace mohou defaultni prava ignorovat. Pouzivate to v praxi, kde soubory muze vytvaret libovolna aplikace (Firefox, OOo, Adobe reader,...)?

[VSi]

Používám to v praxi, ale jen pro Sambu a přístup z Windows, kde to funguje bezvadně.

Pokud nějaká aplikace v Linuxu po uložení souboru udělá ještě chmod, tak tomu ACL nezabrání. Ovšem pokud ten soubor vlastní jiný uživatel než ten, který do něj zapisuje, tak práva podle mě změnit nemůže (ale zde si nejsem zcela jistý). Myslím, že práva může měnit jen vlastník, nikoli všichni ti, co mají právo zápisu.

[555]

Chapu. Ve Vasem pripade soubory vytvari jen Samba, takze problemy s "nemravnymi" aplikacemi nemate.

Co se zmeny prav jinym uzivatelem tyce: tam muze byt problem v tom, ze si nektere editory vytvori vlastni kopii, a z puvodniho souboru udelaji kopii zalozni (kterou pripadne vymazou). Tim dojde ke zmene vlastnika se vsemi dusledky pro moznost meneni prav.

[Michal Kubeček]

Trochu bych to upřesnil. Nejde o to, že by aplikace defaultní práva (resp. ACL) ignorovala, ale spíš o to, že je pak následně změní - např. při kopírování podle původního souboru.

[kriskami]

Díky za všem za návrhy řešení. SGID na adresářích mám, ale právě po editaci jiným uživatelem se práva změní. Řešením bude asi opravdu ACL, už jsem vytiskl manuál. Nastuduju a dám vědět. Jen krátce: nešlo by výše uvedené aplikovat rekurzivně, je toho pár giga dat?

[kriskami]

To by jistě šlo. Je potřeba výše uvedené aplikovat pro všechny podadresáře (-R Recursive).

sefacl -R -m d:u::rwx /cesta/k/adresari
sefacl -R -m d:g::rwx /cesta/k/adresari
sefacl -R -m d:o::--- /cesta/k/adresari

SGID na adresářích je také potřeba mít, pokud tu skupinu nemají všichni jako primární. Ale tak už to asi máte.

[kriskami]

Ufff, to jsem si oddechl, přesně ten param -R jsem myslel. Jinak jsou primárně v té jedné skupině. BTW jak se to řeší ve velkých sítích s vícero skupinami různě provázanými? Taky ACL?

[555]

Ohledne velkych siti: Jakakoliv konfigurace, kde ma nekolik uzivatelu moznost soucasneho zapisu do nejakeho soboru, je potencialnim zdrojem problemu. (Soucasny zapis pravdepodobne poskodi integritu dat.) Reseni se pouzivaji vselijaka, treba systemy na spravu verzi (RCS, CVS, Subversion, ...), databaze, ... Pokud nejde o malou skupinu lidi, kteri se predem mohou dohodnout na pravidlech, pak je lepsi se temto konfiguracim vyhnout.

Pokud u pristupovych prav potrebujete "fine granularity", pak se pouzivaji zminovane ACL.

Dalsi moznosti jsou pristupova prava pouzivana v NetWare (ktery nyni bezi pod Linuxem, viz OES od Novellu). Pokud vim, tak od tohoto reseni (NetWare-like prav) se ale v praxi spis ustupuje, protoze na klientske pocitace se musi instalovat NCP klient.

Jeste mam poznamku k tem ACL: ujistete se, ze s nimi umi Vas zalohovaci program pracovat. Treba "star" to umi, ale GNU tar ne. Da se to i obejit, navody jsou na Internetu.