Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Pokud jste Lukáš Středula, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Přezdívka: Sattero
O mně: Jsem studentem na ne-IT střední škole. To ovšem neznamená, že bych se o IT nezajímal, ba právě naopak. Když už jste na mém profilu na Linuxovém komunitním portálu, asi bych měl naznačit své zkušenosti s GNU\Linux (říkejme prostě Linux, distribuce, ...). Ač jsem mladý, tak jsem začal s Linuxem "koketovat" v roce 2003 s Fedorou 2, protože ta se mi dostala do rukou od kamaráda. Moc mne nezaujala, to až pak Fedora 4, kterou jsem si zamiloval. V té době jsem si ale s Linuxem hrál, nikoli naplno využíval a dle mého názoru, to ještě v té době tak nějak moc nešlo. Další distribuce, kterou jsem používal na hraní byl Mandrake 10 a OpenSuSE 9.2 (osobně jsem si ale tyto distra nikdy, ani doteď jejich následovníky, nezamiloval tak jako Fedoru 4). Pak jsem na nějaký čas vynechal jakékoli hračičkování s Linuxem a až poté jsem zkusil Fedoru 5, která mne již tak nezaujala. Poté jsem vyzkoušel znovu novější Mandrake (Mandrivy), OpenSuSE, Ubuntu, PC-BSD, DreamLinux atd. Ty mě ale nějak "nechytly" a až poté PCLinuxOS 2007, kterou jsem stabilně a často používal jako desktop, tedy na Notebooku. Ovšem čas šel a PCLOS mi začal nevyhovovat. Přešel jsem na Ubuntu díky referencím (předtím jsem vyzkoušel 5.x, ale nijak mě v té době nezaujala, prostě dle mého běžná nová distribuce). Chvíli jsem Ubuntu zkoušel a dokonce na něm provozoval server a zamiloval jsem si APT. Ovšem nějak mi prostě nesedla komunita, plno chyb s Xorg a FGLRX drivery, externí monitor tomu taky 2x nepřidal a tak jsem Linux pověsil chvíli na hřebík. Znovu jsem se vrátil k Fedoře, avšak díky nějaké prapodivné chybě mi prostě Fedora 6, 7 a 8 nenaskakovala, nezačla ani bootovat. Nový release Fedory 8 Live ale toto nějakým záhadným způsobem opravil a tak jsem znovu začal používat Fidorku. Překvapila mě po letech a oblíbil jsem si, avšak s vydáním Fedory 9, jsem již konečně neuvažoval nad jiným distrem. Ještě kdyby se konečně udělaly pořádné FGLRX drivery (ATI) a budu moc rád. Na desktopu totiž mám rád Compiz-Fusion (dříve Compiz, poté Beryl, tedy u mě to tak bylo). S krychlí se mi pracuje výtečně, ale když mám efekty, díky driverům se jakékoli video "rozpadne" a je to nepoužitelné, navíc 3D akcelerace funguje prapodivně. Holt ATI no, kdysi měla dobré ovladače, ale časem se obrátila karta z červené (ATI) na zelenou (Nvidia) a konečně pro změnu měla Nidia kvalitní ovladače. No a nyní používám Ubuntu 8.04 se svojí vlastní úpravou. Chystám se vytvořit si vlastní instalaci kvůli komfortu. Taktéž se učím v Javě (Netbeans). Nyní již jen musím vykoupat, jak na Photoshop CS3 (zvyk kvůli komfortu práce) a již se mohu naplno věnovat Linuxu, který mám rád. No možná to udělám dual-bootem s XP, ale to Vás určitě nezajímá, avšak pokud jste se dočetli až sem, gratuluji a doporučuji Vám jít na můj web Chlupata-Prdel.cz. Tam je páru článků na uvolnění :)
Rok narození: 1990
Bydliště: Brno
Kraj: Jihomoravský
Země: Česká Republika
Linux používám od roku: 2003
Patička: "Blb z Blbštajnova" A.J.Rimmer
Datum registrace: 13. 5. 2008