Operátor O2 má opět problémy. Jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb dal všem zákazníkům poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství.
Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
Pokud jste Lukáš Středula, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
Přezdívka: Sattero
O mně: Jsem studentem na ne-IT střední škole. To ovšem neznamená, že bych se o IT nezajímal, ba právě naopak. Když už jste na mém profilu na Linuxovém komunitním portálu, asi bych měl naznačit své zkušenosti s GNU\Linux (říkejme prostě Linux, distribuce, ...). Ač jsem mladý, tak jsem začal s Linuxem "koketovat" v roce 2003 s Fedorou 2, protože ta se mi dostala do rukou od kamaráda. Moc mne nezaujala, to až pak Fedora 4, kterou jsem si zamiloval. V té době jsem si ale s Linuxem hrál, nikoli naplno využíval a dle mého názoru, to ještě v té době tak nějak moc nešlo. Další distribuce, kterou jsem používal na hraní byl Mandrake 10 a OpenSuSE 9.2 (osobně jsem si ale tyto distra nikdy, ani doteď jejich následovníky, nezamiloval tak jako Fedoru 4). Pak jsem na nějaký čas vynechal jakékoli hračičkování s Linuxem a až poté jsem zkusil Fedoru 5, která mne již tak nezaujala. Poté jsem vyzkoušel znovu novější Mandrake (Mandrivy), OpenSuSE, Ubuntu, PC-BSD, DreamLinux atd. Ty mě ale nějak "nechytly" a až poté PCLinuxOS 2007, kterou jsem stabilně a často používal jako desktop, tedy na Notebooku. Ovšem čas šel a PCLOS mi začal nevyhovovat. Přešel jsem na Ubuntu díky referencím (předtím jsem vyzkoušel 5.x, ale nijak mě v té době nezaujala, prostě dle mého běžná nová distribuce). Chvíli jsem Ubuntu zkoušel a dokonce na něm provozoval server a zamiloval jsem si APT. Ovšem nějak mi prostě nesedla komunita, plno chyb s Xorg a FGLRX drivery, externí monitor tomu taky 2x nepřidal a tak jsem Linux pověsil chvíli na hřebík. Znovu jsem se vrátil k Fedoře, avšak díky nějaké prapodivné chybě mi prostě Fedora 6, 7 a 8 nenaskakovala, nezačla ani bootovat. Nový release Fedory 8 Live ale toto nějakým záhadným způsobem opravil a tak jsem znovu začal používat Fidorku. Překvapila mě po letech a oblíbil jsem si, avšak s vydáním Fedory 9, jsem již konečně neuvažoval nad jiným distrem. Ještě kdyby se konečně udělaly pořádné FGLRX drivery (ATI) a budu moc rád. Na desktopu totiž mám rád Compiz-Fusion (dříve Compiz, poté Beryl, tedy u mě to tak bylo). S krychlí se mi pracuje výtečně, ale když mám efekty, díky driverům se jakékoli video "rozpadne" a je to nepoužitelné, navíc 3D akcelerace funguje prapodivně. Holt ATI no, kdysi měla dobré ovladače, ale časem se obrátila karta z červené (ATI) na zelenou (Nvidia) a konečně pro změnu měla Nidia kvalitní ovladače. No a nyní používám Ubuntu 8.04 se svojí vlastní úpravou. Chystám se vytvořit si vlastní instalaci kvůli komfortu. Taktéž se učím v Javě (Netbeans). Nyní již jen musím vykoupat, jak na Photoshop CS3 (zvyk kvůli komfortu práce) a již se mohu naplno věnovat Linuxu, který mám rád. No možná to udělám dual-bootem s XP, ale to Vás určitě nezajímá, avšak pokud jste se dočetli až sem, gratuluji a doporučuji Vám jít na můj web Chlupata-Prdel.cz. Tam je páru článků na uvolnění :)
Rok narození: 1990
Bydliště: Brno
Kraj: Jihomoravský
Země: Česká Republika
Linux používám od roku: 2003
Patička: "Blb z Blbštajnova" A.J.Rimmer
Datum registrace: 13. 5. 2008