Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Pokud jste Petr Škoda, přihlaste se a bude vám zobrazena vaše domovská stránka.
O mně: Nemám ve zvyku moc o sobě psát, tak jen základní chrakteristika:
Od malička mě fascinovaly počítače a astronomie zároveň, v důsledku čehož jsem nedělal ani jedno pořádně do hloubky, takže mám základní znalosti jak z astronomie, tak HW (od mikrokontrolerů po superpočítače) a programování (od TI58 po třívrstvou architekturu a webové služby), administroval jsem první TCP-IP síťě mezi DOS a Sun OS stroji (SPARC), pozdějí Linux a Solaris. Zajímám se o veškerou astronomickou techniku (od řízení 10m dalekohledu přes spektrografy po umělé laserové hvězdy a adaptivní optiku). Na velkých světových observatořích jsem viděl leccos co by se dalo považovat za výpravu do světa sci-fi, ale nejvíc mě fascinuje revoluční myšlenka Virtuální observatoře a její SW technologie. Pracuji jako astronom na AsU Ondřejov a občas něco publikuju a přednáším, hlavně o VO.
Linux používám od roku: 1994
Datum registrace: starší než 12. 7. 2003