KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Pracuji na školním projektu. V zadání stojí: použijte a naprogramujte mikroprocesor....
Místo mikroprocesoru (např. 8051) jsem použil "klasický procesor" od amd.
Vedoucímu projektu se to nelíbí, prý jsem se nedržel zadání.
Mýlím se, když tvrdím že mikroprocesor = procesor? Máte argumenty?
Místo mikroprocesoru (např. 8051) jsem použil "klasický procesor" od amd. Vedoucímu projektu se to nelíbí, prý jsem se nedržel zadání.A ten procesor od AMD jsi měl vyndaný ze základní desky a všechno jsi programoval od píky, maximálně za použití knihoven, nebo jsi použil klasický mikroprocesor, kde hardware za tebe vyrábí někdo jiný a co se softwaru týče, větší část práce za tebe odvádí operační systém? Pokud platí to druhé, tak jsi se ani omylem nedržel zadání.
jsem ten druhy pripad....o většinu HW se mi stara operacni system,. Ale protoze vytvarim nad operecnim system svuj system, ktery definuje chovani embedded zarizeni a casti pripojeneho HW, dovolim si tvrdit ze muj system (intrukce) ovlivnuji chovani mikroprocesoru, tzn. ze opisem se da rict, ze programuji i mikroprocesor...
Nebo jsem uplne vedle?
Ale protoze vytvarim nad operecnim system svuj system, ktery definuje chovani embedded zarizeni a casti pripojeneho HW, dovolim si tvrdit ze muj system (intrukce) ovlivnuji chovani mikroprocesoru, tzn. ze opisem se da rict, ze programuji i mikroprocesor...Ano, to se samozřejmě říct dá, ale je to slovíčkaření pro právníky. Záleží na tom, co se po vás chtělo (a s tím souvisí, co jste se splněním toho úkolu měli naučit, když je to školní projekt.) Přece jenom pracovat s mikrokontrolérem je o něčem jiném, než programovat pro hotový operační systém. Je sice hezké, že "vytváříš systém, který definuje chování embedded zařízení a části připojeného HW", ale pokud cílem bylo naučit se pracovat s malým procesorem, kde co si neuděláš, to nemáš (žádná správa paměti, žádný operační systém, který by tě chránil před největšíma blbostma, žádné plánování úloh), tak udělat takovou úlohu na x86 je asi stejně užitečné, jako nedělat ji vůbec. Přitom jsou úlohy, kde je použití čehokoliv silnějšího, než je 8051*, overkill, protože takové zařízení potom zybtečně víc žere a zbytečně víc stojí. * Píšu 8051, ale mám na mysli mikrokontroléry obecně. Přijde mi docela hloupé, že se ve školách potenciální nová generace programátorů učí s procesorem, který je už několik let beznadějně zastaralý a existují za něj mnohem lepší náhrady.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz