Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Pracuji na školním projektu. V zadání stojí: použijte a naprogramujte mikroprocesor....
Místo mikroprocesoru (např. 8051) jsem použil "klasický procesor" od amd.
Vedoucímu projektu se to nelíbí, prý jsem se nedržel zadání.
Mýlím se, když tvrdím že mikroprocesor = procesor? Máte argumenty?
Místo mikroprocesoru (např. 8051) jsem použil "klasický procesor" od amd. Vedoucímu projektu se to nelíbí, prý jsem se nedržel zadání.A ten procesor od AMD jsi měl vyndaný ze základní desky a všechno jsi programoval od píky, maximálně za použití knihoven, nebo jsi použil klasický mikroprocesor, kde hardware za tebe vyrábí někdo jiný a co se softwaru týče, větší část práce za tebe odvádí operační systém? Pokud platí to druhé, tak jsi se ani omylem nedržel zadání.
jsem ten druhy pripad....o většinu HW se mi stara operacni system,. Ale protoze vytvarim nad operecnim system svuj system, ktery definuje chovani embedded zarizeni a casti pripojeneho HW, dovolim si tvrdit ze muj system (intrukce) ovlivnuji chovani mikroprocesoru, tzn. ze opisem se da rict, ze programuji i mikroprocesor...
Nebo jsem uplne vedle?
Ale protoze vytvarim nad operecnim system svuj system, ktery definuje chovani embedded zarizeni a casti pripojeneho HW, dovolim si tvrdit ze muj system (intrukce) ovlivnuji chovani mikroprocesoru, tzn. ze opisem se da rict, ze programuji i mikroprocesor...Ano, to se samozřejmě říct dá, ale je to slovíčkaření pro právníky. Záleží na tom, co se po vás chtělo (a s tím souvisí, co jste se splněním toho úkolu měli naučit, když je to školní projekt.) Přece jenom pracovat s mikrokontrolérem je o něčem jiném, než programovat pro hotový operační systém. Je sice hezké, že "vytváříš systém, který definuje chování embedded zařízení a části připojeného HW", ale pokud cílem bylo naučit se pracovat s malým procesorem, kde co si neuděláš, to nemáš (žádná správa paměti, žádný operační systém, který by tě chránil před největšíma blbostma, žádné plánování úloh), tak udělat takovou úlohu na x86 je asi stejně užitečné, jako nedělat ji vůbec. Přitom jsou úlohy, kde je použití čehokoliv silnějšího, než je 8051*, overkill, protože takové zařízení potom zybtečně víc žere a zbytečně víc stojí. * Píšu 8051, ale mám na mysli mikrokontroléry obecně. Přijde mi docela hloupé, že se ve školách potenciální nová generace programátorů učí s procesorem, který je už několik let beznadějně zastaralý a existují za něj mnohem lepší náhrady.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz