Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Pracuji na školním projektu. V zadání stojí: použijte a naprogramujte mikroprocesor....
Místo mikroprocesoru (např. 8051) jsem použil "klasický procesor" od amd.
Vedoucímu projektu se to nelíbí, prý jsem se nedržel zadání.
Mýlím se, když tvrdím že mikroprocesor = procesor? Máte argumenty?
Místo mikroprocesoru (např. 8051) jsem použil "klasický procesor" od amd. Vedoucímu projektu se to nelíbí, prý jsem se nedržel zadání.A ten procesor od AMD jsi měl vyndaný ze základní desky a všechno jsi programoval od píky, maximálně za použití knihoven, nebo jsi použil klasický mikroprocesor, kde hardware za tebe vyrábí někdo jiný a co se softwaru týče, větší část práce za tebe odvádí operační systém? Pokud platí to druhé, tak jsi se ani omylem nedržel zadání.
jsem ten druhy pripad....o většinu HW se mi stara operacni system,. Ale protoze vytvarim nad operecnim system svuj system, ktery definuje chovani embedded zarizeni a casti pripojeneho HW, dovolim si tvrdit ze muj system (intrukce) ovlivnuji chovani mikroprocesoru, tzn. ze opisem se da rict, ze programuji i mikroprocesor...
Nebo jsem uplne vedle?
Ale protoze vytvarim nad operecnim system svuj system, ktery definuje chovani embedded zarizeni a casti pripojeneho HW, dovolim si tvrdit ze muj system (intrukce) ovlivnuji chovani mikroprocesoru, tzn. ze opisem se da rict, ze programuji i mikroprocesor...Ano, to se samozřejmě říct dá, ale je to slovíčkaření pro právníky. Záleží na tom, co se po vás chtělo (a s tím souvisí, co jste se splněním toho úkolu měli naučit, když je to školní projekt.) Přece jenom pracovat s mikrokontrolérem je o něčem jiném, než programovat pro hotový operační systém. Je sice hezké, že "vytváříš systém, který definuje chování embedded zařízení a části připojeného HW", ale pokud cílem bylo naučit se pracovat s malým procesorem, kde co si neuděláš, to nemáš (žádná správa paměti, žádný operační systém, který by tě chránil před největšíma blbostma, žádné plánování úloh), tak udělat takovou úlohu na x86 je asi stejně užitečné, jako nedělat ji vůbec. Přitom jsou úlohy, kde je použití čehokoliv silnějšího, než je 8051*, overkill, protože takové zařízení potom zybtečně víc žere a zbytečně víc stojí. * Píšu 8051, ale mám na mysli mikrokontroléry obecně. Přijde mi docela hloupé, že se ve školách potenciální nová generace programátorů učí s procesorem, který je už několik let beznadějně zastaralý a existují za něj mnohem lepší náhrady.
Tiskni
Sdílej: