V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Osobní poznámka: nechápu ony různé osobní firewally do Windows, a nechápu, proč se něco takového implementuje do Linuxu. Pokud totiž někdo chce používat firewall, musí sítím rozumět - a to trochu víc, než jen že ví, co je IP adresa. Pokud máte pouze pracovní stanici s Linuxem, povypínejte všechny síťové služby, aktualizujte jádro a domluvte se s adminem routeru, který vám v paneláku zajišťuje spojení se světem, zda má na firewallu nastavená nějaká omezení na útoky spočívající v přetížení sítě. Svůj firewall pak můžete klidně vypnout.
Firewall má totiž chránit přístup k síťovým službám, které mají být dostupné v síti za firewallem a z okolí ne. Takže pokud žádné síťové služby neposkytujete, firewall není potřeba. To, že je potřeba firewall ve Windows, je dáno tím, že tam některé síťové služby běží pořád, a navíc některé jsou děravé, takže je nutné k nim omezit přístup jen důvěryhodným PC.
Jediná oblast, kde by se mohl teoreticky uplatnit firewall na osobním PC jsou různé útoky na zahlcení (velký ping, navázání obrovského množství TCP spojení apod.) - a tam vám firewall až u vás buď nepomůže (protože bude stejně zahlcená linka k vám), nebo zase musíte něco vědět o sítích a parametrech jádra.
man iptables, target LOG.
Tiskni
Sdílej: