Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Heureka Group uspěla v soudním sporu se společností Google. Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v oblasti soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Společnosti Heureka Group přiznal náhradu ušlého zisku ve výši 250 milionů korun, což spolu s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení činí více jak 410 milionů korun. Základem celého sporu bylo protisoutěžní jednání technologického giganta Google v letech 2013 až 2017. Google na
… více »Dnešním dnem končí LTS podpora Debianu 11 s kódovým názvem Bullseye. K dispozici je Extended LTS podpora.
Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Dobrý den
řeším následující problém se dvěmi adresami DNS:
name server BIND v režimu cache-only a odpovídá na dotazy pro naši domenu nasefirma.cz. Tedy např. že:
pc1 IN A 192.168.1.2
pc2 IN A 192.168.1.3
pc3 IN A 192.168.1.4
atd.
Všechny stanice (pc1 - pc18)mají nastavenu adresu DNS na 192.168.1.1 (server - eth1 - LAN)
Od poskytovatele připojení k Internetu jsme dostaly jeho adresu DNS, která resolvuje adresy v internetu. Např, že forwarders, ale nejsem si jisty, zda je to skutečně to co potřebuji. A co soubor resolf.conf?
Za pomoc budu velmi vděčný a předem děkujiV zásadě ji nemusíte nastavovat nikde.
V souboru /etc/resolv.conf definujete DNS server pro daný lokální stroj (bez ohledu na to, že je to gateway, běží na něm named a podobně) - zde zadáváte adresu, koho se má tento stroj ptát, pokud potřebujete resolvovat DNS. Vzhledem k tomu, že na něm běží named, je nejrozumnější zadat zde 127.0.0.1, ať se ptá sám sebe.
Druhá otázka je, koho se má ptát ten lokální named, pokud potřebuje něco zjistit. Defaultně nastavený caching-only named má nastavený seznam root serverů a ptá se tedy jich, respektive provede potřebný rekurzivní dotaz. Mohl byste jej sice donutit, ať se ptá jenom DNS serveru poskytovatele, ale v zásadě k tomu není žádný důvod.
Řeší to nikoliv rekurzivním dotazem přes rooty, alébrž dotazem přímo na onen DNS s krátkou expirací, protože tu cestu od rootu k němu nacachovanou má. Nehledě k tomu, že při použití DNS ISP je situace přesně stejná - akorát že se neptáte vy, ale DNS ISP. Čili ten váš argument nemá valnou logiku.
Mám na to jiný názor:
Tiskni
Sdílej: