Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Dobrý den
řeším následující problém se dvěmi adresami DNS:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
name server BIND v režimu cache-only a odpovídá na dotazy pro naši domenu nasefirma.cz. Tedy např. že:
pc1 IN A 192.168.1.2
pc2 IN A 192.168.1.3
pc3 IN A 192.168.1.4
atd.
Všechny stanice (pc1 - pc18)mají nastavenu adresu DNS na 192.168.1.1 (server - eth1 - LAN)
Od poskytovatele připojení k Internetu jsme dostaly jeho adresu DNS, která resolvuje adresy v internetu. Např, že forwarders, ale nejsem si jisty, zda je to skutečně to co potřebuji. A co soubor resolf.conf?
Za pomoc budu velmi vděčný a předem děkujiV zásadě ji nemusíte nastavovat nikde.
V souboru /etc/resolv.conf definujete DNS server pro daný lokální stroj (bez ohledu na to, že je to gateway, běží na něm named a podobně) - zde zadáváte adresu, koho se má tento stroj ptát, pokud potřebujete resolvovat DNS. Vzhledem k tomu, že na něm běží named, je nejrozumnější zadat zde 127.0.0.1, ať se ptá sám sebe.
Druhá otázka je, koho se má ptát ten lokální named, pokud potřebuje něco zjistit. Defaultně nastavený caching-only named má nastavený seznam root serverů a ptá se tedy jich, respektive provede potřebný rekurzivní dotaz. Mohl byste jej sice donutit, ať se ptá jenom DNS serveru poskytovatele, ale v zásadě k tomu není žádný důvod.
Řeší to nikoliv rekurzivním dotazem přes rooty, alébrž dotazem přímo na onen DNS s krátkou expirací, protože tu cestu od rootu k němu nacachovanou má. Nehledě k tomu, že při použití DNS ISP je situace přesně stejná - akorát že se neptáte vy, ale DNS ISP. Čili ten váš argument nemá valnou logiku.
Mám na to jiný názor:
Tiskni
Sdílej:
