Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Dobrý den
řeším následující problém se dvěmi adresami DNS:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
name server BIND v režimu cache-only a odpovídá na dotazy pro naši domenu nasefirma.cz. Tedy např. že:
pc1 IN A 192.168.1.2
pc2 IN A 192.168.1.3
pc3 IN A 192.168.1.4
atd.
Všechny stanice (pc1 - pc18)mají nastavenu adresu DNS na 192.168.1.1 (server - eth1 - LAN)
Od poskytovatele připojení k Internetu jsme dostaly jeho adresu DNS, která resolvuje adresy v internetu. Např, že forwarders, ale nejsem si jisty, zda je to skutečně to co potřebuji. A co soubor resolf.conf?
Za pomoc budu velmi vděčný a předem děkujiV zásadě ji nemusíte nastavovat nikde.
V souboru /etc/resolv.conf definujete DNS server pro daný lokální stroj (bez ohledu na to, že je to gateway, běží na něm named a podobně) - zde zadáváte adresu, koho se má tento stroj ptát, pokud potřebujete resolvovat DNS. Vzhledem k tomu, že na něm běží named, je nejrozumnější zadat zde 127.0.0.1, ať se ptá sám sebe.
Druhá otázka je, koho se má ptát ten lokální named, pokud potřebuje něco zjistit. Defaultně nastavený caching-only named má nastavený seznam root serverů a ptá se tedy jich, respektive provede potřebný rekurzivní dotaz. Mohl byste jej sice donutit, ať se ptá jenom DNS serveru poskytovatele, ale v zásadě k tomu není žádný důvod.
Řeší to nikoliv rekurzivním dotazem přes rooty, alébrž dotazem přímo na onen DNS s krátkou expirací, protože tu cestu od rootu k němu nacachovanou má. Nehledě k tomu, že při použití DNS ISP je situace přesně stejná - akorát že se neptáte vy, ale DNS ISP. Čili ten váš argument nemá valnou logiku.
Mám na to jiný názor:
Tiskni
Sdílej:
