Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Co od toho čekáte? Plnohodnotný desktop? Já na něčem takovym pouštěl Mandrake 9.0 kdysi a zdá se mi, že to běželo ještě celkem slušně.
Mam podobny stroj a dosti swizne mi na tom bezi SLACKWARE, dokonce i KDE jede. Vetsina slusne vychovanych distribuci ma na svych homepage napsane hardwareove naroky, staci nebyt liny a podivat se na to. Ale stejne furt nechapu proc se tady lidi porat ptaji na jednu a tu samou vec, kdyz je to tak jednoduchy - vyzkousej a uvidis ktera ti padne nejlip.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;
Nainstaloval jsem Ubuntu 6.10, firefox se seknul,narocne na muj komp.To je dobrej vtip, takhle na noc :D BTW instalační příručku čtete, že (týká se Debianu)?
precetl jsem uz veskera foraTak zkuste ještě jednou a tentokrát i vnímat, co je tam napsáno. To je to, co radím ;)
Mezi Ubuntu a cokolivbuntu není rozdíl. Všechny vámi zmiňované aplikace lze doinstalovat přes apt. Jinak pokud máte Ubuntu, tak pro XUbuntu stačí nainstalovat jeden meta balík, xubuntu-desktop (nebo tak nějak.Nikde netvrdím, že to nejde doinstalovat do jiné mutace. Jenom mi příjde jednodušší si rovnou vybrat podle základního balíku aplikací, než to dodatečně předělávat.
Jakou distribuci Linux byste doporučiliKteroukoliv. Kvůli RAM a procesoru (graf. kartě) bude asi třeba sem tam něco vyladit - viz diskuse zde, FAQ, konkrétní otázky. Líp se asi taky bude dařit na tak malém HD distru, které si sám poskládáte, tj. instalovat základ a postupně přidávat aplikace (viz manuál konkrétní distribuce). A co se týče verze, ve světě Linuxu až tolik neplatí, že starší verze běhají na starším HW líp než ty nové, spíš naopak. Tedy rada: instalovat to nejnovější a raději si dobře vybírat co. Chcete-li se informovat o jednotlivých distribucích, tak si je tu přece vyhledejte, jsou tu jak články, tak zápisy v blozích, tak diskuse - na přesně stejné téma.
Co třeba sepsat pár obecných doporučení, aby se tyhle dotazy tak často neopakovaly...? Např.:
"nové PC" od cca 1,5 GHz a 512 MiB RAM - jakákoliv distribuce "střední třída" kolem 1 GHz a 256-512 MiB RAM - jakákoliv distribuce, ale mírně "lightweight" je plusem - vhodné distribuce (v abecedním pořadí): Arch Debian Slackware Xubuntu "starší PC" kolem 500 MHz a 128-256 MiB RAM (disk alespoň 3 GB) - tady už rozhodně raději něco "lightweight" - vhodné distribuce (v abecedním pořadí): Arch Damn Small Linux Debian Puppy Slackware Xubuntu - "nepříliš vhodné" aplikace a prostředí: OpenOffice.org (raději AbiWord, Gnumeric apod.) Gnome, KDE "veterán" cca 100-300 MHz a 64-128 MiB RAM - něco velmi "lightweight" - vhodné distribuce (v abecedním pořadí): Damn Small Linux Puppy - "nevhodné" aplikace: Firefox (raději Dillo, Links apod.) Thunderbird (raději Sylpheed, Balsa apod.)
Prosím o opravy a doplnění.
Co třeba sepsat pár obecných doporučení, aby se tyhle dotazy tak často neopakovaly...? Např.:Sice to nepomůže :D ale pište to pak rovnou sem, když už. Taky si přečtěte, co tam už je (totéž co píšu sem). Ten váš seznam bych ale označil za mírně nepravdivý, protože už na tom vašem "starším PC" běhá úplně všechno (včetně Gentoo), nejdůležitějším faktorem tady bude RAM. Ale provozoval jsem Gentoo na 128M PIII 700, včetně Firefoxu nebo OpenOffice.org (tam je totiž problém jen delší start, což je pro práci dost podružný faktor) a ne že bych trpěl. No ale to je přesně ten důvod, proč je takový seznam prakticky nemožné sestavit. Doporučil bych tedy orientovat se na sestavy pod 128M RAM a tak PII 400 MHz níže - tam je opravdu třeba vybírat, např. ten Puppy nebo DamnSmall nebo upravený Slackware či Debian. Obecně lze přidat upozornění, že čím víc grafických efektů (např. průhlednost/stíny oken v KDE, což lze povypínat, resp. nezapínat), tím hůř. Ale základní funkce poběží. Takže bych se spíš přimlouval za eventuální doplnění FAQ co se týče vlastních zkušeností z běhu distribucí na opravdu slabém HW, tedy Pentium a níže, 100M RAM a níže. Také zkušenosti z instalace distribucí na stroje bez CD-ROM a/nebo přístupu do sítě by stály za záznam.
Opravdu slabý HW k testování nevedu... Nejslabší, co jsem měl donedávna k disposici byl SFF Compaq s P2 350 a 256 MiB RAM. Ale před pár týdny se odporoučel do kytiček.
Vždycky záleži hlavně na účelu danýho počítače. Předpokládám, že nejčastější požadavky na slabší počítač jsou asi tak následující: přísup na internet (=> Firefox, Opera, Konqeror), e-maily (=> Thunderbird, KMail, Evolution), přehrávání audia/videa.
Na to bohatě stačí procesor od řekněme 400 MHz a pohodlí bude záležet hlavně na množství paměti: 64 MiB minimum, 128 MiB rozumné minimum, 256 MiB standard, 512 MiB komfort.
Od 128 MiB nahoru (při daném procesoru) můžu použít jakoukoliv distribuci. Jenom s tím rozdílem, že "většinové" distribuce (s přeplácanými srandičkami jako Gnome, KDE, 3D desktop, OO.org, transparentní vokýnka atd.) nebudou nejsvižnější (Fedora, Kubuntu, Mandriva, OpenSUSE, Ubuntu,...) kdežto "odlehčené" (desktopy jako XFce, IceWM, WindowMaker,... a méně náročné aplikace jako AbiWord apod.) budou svižnější a pohodlnější.
Zkrátka když se vrátíme k původnímu dotazu, tj. co na P2/400 se 192 MiB RAM, tak odpověd je: cokoliv, ale něco lehčího by bylo vhodné. Stačí Debian, Slackware, Vector, Xubuntu(desktop XFce, IceWM apod.), není potřeba hned Damn Small nebo Puppy. 192 MiB RAM stačí i pro "standardní" aplikace jako Firefox a Thunderbird, OpenOffice.org se bude sice asi spíš plazit, ale fungovat samozřejmě bude.
PS: všechny distribuce jsem se snažil řadit dle abecedy.
Tiskni
Sdílej: