Vývojáři postmarketOS vydali verzi 23.06 tohoto před šesti lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 30.
Byla vydána distribuce openSUSE Leap verze 15.5 (poznámky k vydání). Jde o konzervativní distribuci odpovídající komerčnímu SUSE Linux Enterprise 15, nyní Service Pack 5. Mělo jít o poslední aktualizaci Leap v současné podobě před přechodem na Adaptable Linux Platform s „neměnným“ základem, ale padlo rozhodnutí, že v roce 2024 ještě vyjde Leap 15.6 s podporou do konce roku 2025.
Alyssa Rosenzweig v příspěvku na blogu oznámila, že Asahi Linux už zvládá OpenGL 3.1. Dokončuje se podpora OpenGL ES 3.1. Dalším krokem bude Vulkan 1.0.
Intel nedávno představil a pod licencí SIL Open Font License (OFL) na GitHubu zveřejnil font Intel One Mono. Font je určen především pro zobrazování textu v emulátorech terminálu a vývojových prostředích (Přehled fontů s pevnou šířkou).
Na redditu byly publikovány zajímavé QR kódy vygenerované pomocí Stable Diffusion. Přehled použitého softwaru v článku na Ars Technica.
Byl vydán Mozilla Firefox 114.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Nově jsou také na Linuxu podporovány USB FIDO2/WebAuthn bezpečnostní klíče. WebTransport je ve výchozím stavu povolen. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 114 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána červnová aktualizace aneb verze 2023.06-1 linuxové distribuce OSMC (Open Source Media Center). Z novinek lze zdůraznit povýšení verze multimediálního centra Kodi na 20. Na léto je plánováno představení nového vlajkového zařízení Vero, jež nahradí Vero 4K +.
Už zítra 7. června od 17 hodin proběhne SUSE Czech Open House 2023 aneb den otevřených dveří pražské pobočky SUSE. Těšit se lze na komentovanou prohlídku nebo přednášku o spotřebě procesorů.
Na vývojářské konferenci Applu WWDC23 byla představena řada novinek (cz): brýle Apple Vision Pro, MacBook Air 15” s čipem M2, Mac Studio s čipem M2 Max nebo M2 Ultra, Mac Pro s čipem M2 Ultra, iOS 17, iPadOS 17, macOS Sonoma, watchOS 10, …
Chystá se poslední jarní Virtuální Bastlírna. Nachystejte si ledové kávy, mojita a vodní chladiče a pojďte se se strahovskými bastlíři pobavit o technice a bastlení! Ptáte se, co mají bastlíři za novinky? Například se ukázalo, že OLED s SSD1306 ve skutečnosti nejsou nutně jen černobílé. Vyšla také nová verze KiCADu včetně betaverze pluginu pro tvorbu databázových knihoven pro KiCAD v InvenTree a na internetu se objevil USB
… více »Zdravím, nekamenujte mně. Jsem letitý uživatel Linuxu. Nicméně si kladu často otázku (a určitě nejsem sám), proč je instalace programů v Linuxu takový problém.Když nemáte lepší zábavu
Ve Win je spousta programů, které běží od Win98 do XP.A spousta programů, které v XP už neběží (běží špatně) a ještě větší spousta, která běží na XP, ale ne na Win98. Tak ... a co z toho? V Linuxu je spousta programů, které běží od RedHat 6.2 do Mandriva 2007 mimo jiné... ale obyčejně už jsou to novější a lepší verze.
V Linuxu je instalace programu závislá na konkrétní distribuci a její verzi. Tudíž chci-li si nainstalovat (např.) OpenOffce VerzeXX, pak musím mít distribuci pro tuto XX verzi.Není pravda. Máte-li k dispozici od producenta programu binární balíček s instalátorem, tj. tahá si s sebou všechny potřebné knihovny a závislosti, je nezávislý na distribuci. Často "nainstalovat" je možné pouze tak, že rozbalíte a umístíte soubory. Ovšem tím obejdete správce balíčků a připravíte se o automatické aktualizace. Což bude situace jako ve Windows... Nadto nabízí většina linuxových distribucí bonus navíc, který by měl být standardem: správce balíčků a skrze něj vyzkoušené a programy optimalizované (závislosti, integrace, patche apod.) do té dané distribuce. Jinými slovy, nejste závislý, můžete se v tom klidně hrabat sám, ale máte možnost dělat to elegantně. A když tohle všechno selže, máte v případě OpenSource programů možnost získat zdrojový kód a zkompilovat si program ručně s vlastními parametry (tohle už jste někdy pro Windows dělal???).
Lze si vůbec v Linuxu nainstalovat jeden program v několika verzích? Např. Mozillu, OO...Samozřejmě, že ano. Chce to ovšem obvykle ručně sdělit správci balíčků, protože ten je defaultně nastaven na výměnu starší verze za novější, tj. v některých distribucích je to snažší (Gentoo např.), v jiných se musí víc nastavovat (protože to je nestandardní chování). Co se týče podobných úvah, doporučuju založit si zde blog a tam se vyplkávat. Sem by měly patřit konkrétní problémy, které mají řešení a ne pseudofilosofické úvahy o nesmrtelnosti chrousta. Já považuji naopak instalaci programů v Linuxu díky správcům balíčků (a eventuelně více možnostem) za maximálně pohodlnou a snadnou.
Tiskni
Sdílej: