Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
Zdravím, nekamenujte mně. Jsem letitý uživatel Linuxu. Nicméně si kladu často otázku (a určitě nejsem sám), proč je instalace programů v Linuxu takový problém.Když nemáte lepší zábavu
Ve Win je spousta programů, které běží od Win98 do XP.A spousta programů, které v XP už neběží (běží špatně) a ještě větší spousta, která běží na XP, ale ne na Win98. Tak ... a co z toho? V Linuxu je spousta programů, které běží od RedHat 6.2 do Mandriva 2007 mimo jiné... ale obyčejně už jsou to novější a lepší verze.
V Linuxu je instalace programu závislá na konkrétní distribuci a její verzi. Tudíž chci-li si nainstalovat (např.) OpenOffce VerzeXX, pak musím mít distribuci pro tuto XX verzi.Není pravda. Máte-li k dispozici od producenta programu binární balíček s instalátorem, tj. tahá si s sebou všechny potřebné knihovny a závislosti, je nezávislý na distribuci. Často "nainstalovat" je možné pouze tak, že rozbalíte a umístíte soubory. Ovšem tím obejdete správce balíčků a připravíte se o automatické aktualizace. Což bude situace jako ve Windows... Nadto nabízí většina linuxových distribucí bonus navíc, který by měl být standardem: správce balíčků a skrze něj vyzkoušené a programy optimalizované (závislosti, integrace, patche apod.) do té dané distribuce. Jinými slovy, nejste závislý, můžete se v tom klidně hrabat sám, ale máte možnost dělat to elegantně. A když tohle všechno selže, máte v případě OpenSource programů možnost získat zdrojový kód a zkompilovat si program ručně s vlastními parametry (tohle už jste někdy pro Windows dělal???).
Lze si vůbec v Linuxu nainstalovat jeden program v několika verzích? Např. Mozillu, OO...Samozřejmě, že ano. Chce to ovšem obvykle ručně sdělit správci balíčků, protože ten je defaultně nastaven na výměnu starší verze za novější, tj. v některých distribucích je to snažší (Gentoo např.), v jiných se musí víc nastavovat (protože to je nestandardní chování). Co se týče podobných úvah, doporučuju založit si zde blog a tam se vyplkávat. Sem by měly patřit konkrétní problémy, které mají řešení a ne pseudofilosofické úvahy o nesmrtelnosti chrousta. Já považuji naopak instalaci programů v Linuxu díky správcům balíčků (a eventuelně více možnostem) za maximálně pohodlnou a snadnou.
Tiskni
Sdílej: