Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
eepro100 27152 0 mii 4992 2 e100,eepro100a na příkaz ifconfig -a jsem dostal ve výpisu také eth0. Ale nyní získám po příkazu lsmod | grep eepro100 trochu odlišný výpis:
eepro100 27152 0 mii 4992 1 eepro100a mezi zařízeními u příkazu ifconfig -a eth0 není. Po nové instalaci jsem prostě a jednoduše zadal modprobe eepro100. Je něco, na co jsem zapomněl? V /etc/rc.conf modul eepro100 v MODULES=() mám a systém jsem restartoval. Kde jsem mohl udělat chybu? Děkuji
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ifconfig eth0 up, za predpokladu, ze modprobe eepro100 nacetlo modul bez problemu
21.3.2007 22:20
kouby | skóre: 27
| blog: init
| Praha
iface eth0 inet dhcp (nepoužívám, vždycky mi to do /etc/resolv.conf narve nameserver 10.0.0.138)), jen mě zaujal ten výpis lsmod, mii nevím co je, zajímalo by mě, co by se stalo, kdybys ten modul vyhodil. Už tu někdo řešil něco podobného a mii v tom bylo taky, síťovka se nevím jestli nechala přemluvit dhclientem viz. ZDE. Mii se chová nejspíše jako i2c (asi plácám, ale zařízení si vzal pod sebe, jako že je jím používán??). Když jsem měl modulární (distribuční) kernel, síťovku jsem měl právě pod i2c, stejně jako modul grafiky, zvukovky, USB... O jaké jádro se vlastně jedná? Pokud někdo ví co je mii, prosím o vysvětlení (zavání to něčím jako module init čertvíco, ale moc jsem toho nevygooglil)...
Tiskni
Sdílej:
