Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Jestli můžeš, zkus zapojení s co nejkratšim koaxem, zkontrolovat konektory, poohlídnout se po okolí, zda neni nějakej zdroj rušení v paprsku signálu. Stejně tak si ověř, zda máš dobře zapojenou, nastavenou, polarizaci antény.
5 metrovej kabel je dooost ...
Jinak, tohle bych spíš řešil na czfree.net.
Můžeš na zařízení regulovat výkon? Tak to zkoušej, ať zjistíš meze technologie. Máš možnost zkusit ještě něco jiného pro porovnání? Tedy zda je problém v železe nebo prostředí? My v centru Prahy na 100m valili slušně, občas na 48Mbps, i podle rychlosti lze snad usuzovat na rušení a tak.
Měřil Ti někdo ten kabel, zda nemá moc velkej útlum?
Hm, konektory dolíhaj, nepršelo, nic nezateklo, kabel neni nalomenej? Napájení stabilní? A fakt nikdo v okolí se necpe do pásma a neruší? Krom toho, co víte o šíření signálu, tvaru laloků, jak moc musí být anténa nad případnou plechovou střechou apod.?
P.S. na 100 metrů se připojim a funguji i z noťasu, na přímou viditelnost ... čili jestli má ten Atheros 2dB výkon se vším všudy?
Tady v Praze prý některé firmy umožňují zapůjčit zařízení na chvíli (den?), otestovat a případně koupit nebo vrátit. Nezkoušel jsem, zatáh mne do wifi kámoš s praxí, ten doporučil HW AP Alfu AIP-W630, má qos, nat, regulaci výkonu. Začali jsme s panelovou anténou, pak přešli na 6dB yagi a skončili u 17dB yagi, při sníženém výkonu jsme tolik nechytali rušení z okolí = odstup signálu od šumu byl o dost vhodnější.
Když jsem hledal něco o wifi, našel jsem, že paprsek signálu by měl být u antény aspoň metr nad něčim, od čeho by se odrážel, paprsek vypadá jako zúžené vajíčko, v půlce trasy to může být snad 5m od osy paprsku na 100m vzdálenosti (tipuju), aby se mu nic nepletlo do trasy šíření. S panelovou anténou jsme měli sílu signálu na cca 60% a rychlost do 11Mbps, s tou 6dB yagi kolem 65% a většinou 11Mbps, s tou 17dB jsme měli až 74% a 48Mbps. Ta 17dB yagi dělá užší paprsek, proto míň chytá rušení.
Se sněhem jsme si užili co do zkušenosti jen jednou a vše šlapalo. Taky ale tady v Praze ho bylo max 2cm na anténě ... když tak lze dát nějakou plastovou trubku přes anténu. To už je horší mráz na to AP.
Navíc jsem ještě slyšel o problémech s komunikací navzájem různých čipsetů, výrobků, proti sobě, že to dělá nečekané věci, třeba onu chybovost. To je fakt ale spíš už otázka studování třeba na CzFree.net.
Tiskni Sdílej: