Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Zdravím,
potřebuji docílit toho, aby více uživatelů mohlo editovat soubory v jednom adresáři. Začal jsem tedy tím, že jsem vytvořil hlavního uživatele (bez hesla a tedy je deaktivovaný) a nastavil mu home na daný adresář (tedy je vlastníkem). Současně s ním se vytvořila i skupina se stejným názvem. Upravil jsem práva toho adresáře, aby mohla skupina zapisovat. Další uživatele jsem začal vytvářet s flagem -G (tedy další skupina) a homem ve stejném adresáři.
Uživatelé tedy můžou přepisovat navzájem soubory, kde je povoleno přepisování skupinou a chrootnutí do správného adresáře přes FTP je zajištěno tím, že tam mají všichni home.
Problém však nastává, když jeden uživatel nahraje nový soubor a patřičně neupraví práva na zápis skupinou. Jedno řešení mě napadlo - cronem každou minutu spouštet příkaz, který práva upraví, jenže tohle je takové krkolomné.
Neexistuje nějaké elegantnější řešení, jak dosáhnout toho, aby se uživatelé přihlašovali do jednoho adresáře a mohli přepisovat všechny soubory?
Děkuji za odpovědi
V tom bych problém neviděl, pro systém to je jako nový soubor, ne? No každopádně umask ve své ryzí formě znám a je nepoužitelný - nemůžu přeci změnit umask pro celý server jenom kvůli jednomu adresáři 
.
Díky za odpovědi,
vyzkouším obě dvě možnosti, tedy umask pro daný adresář přímo na straně FTP démona (je to ProFTPd) tak i to ACL. Co jsem se tak předběžně díval, měly by jít obě.
Dám ještě vědět jak jsem to vyřešil, aby tahle otázka mohla být uzavřena.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz