Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
zdravim,
chci se zeptat znalejsich, zda:
- existuje nastroj na odhaleni souboru, ktere maji 100% anebo castecny napr 95% duplicitni obsah?
jde mi o to, ze mam spoustu dat (asi 200GB) a chtel bych odhalit duplicitni soubory. nejedna se o 100% shodu. spis nejake vymezeni, napr +/- 20% treba s moznosti znazorneni, kde je tato shoda v souboru 100% a kde napr 80% (zacatek, stred, konec, ...)
je mi jasne, ze si na to muzu napsat nastroj, ktery by fungoval podle mych predstav - ale mozna neco existuje a vy o podobnem nastroji vite. poradite?
j3.fdupes - identifies duplicate files within given directories findimagedupes - Finds visually similar or duplicate images perforate - Utilities to save disk space simhash - generate similarity hashes to find nearly duplicate files
3403976 bytes each: ./testdir.x/v.Mr. Oizo - Monday Massacre.mp3 ./testdir.x/*xale kdyz jsem nakonec "*x" pridal znaky "xxxxxxxxxxxxxxxx", cimz jsem vynutil castecnou shodu, tak ve vypise soubory nefigurovaly - i kdyz by mely. takze se v tom chvili budu vrtat...
ale taky to resi bud 100% anebo 0% (mezitim nic). viz
soubory: .mp3 a *x
jedna se jen o hudebni soubory. takze myslenka spektralni analyzy je dobry smer.
zkusim si procist to, co mi p. Kasprzak zaslal (mj. prikladam), cituji:
a nejak se rozhodnout, jak to budu resit.Tak tohle je dost slozita problematika uz v pripade, kdy drzite dva soubory a jen chcete zjistit kde presne se prekryvaji. Neco k tomuto tematu je popsano treba tady:
http://theses.cz/id/kjlbf0
A to jak vybrat vhodne kandidaty abyste nemusel zkoumat vsechny dvojice souboru je taky kapitola sama pro sebe. V textovych souborech se to dela napriklad pomoci rozkouskovani a hledani techto kousku (clanek Sergeje Brina a dalsich "Copy detection mechanisms for digital documents" z roku 1995, napriklad).
Tiskni
Sdílej: