Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
zdravim,
chci se zeptat znalejsich, zda:
- existuje nastroj na odhaleni souboru, ktere maji 100% anebo castecny napr 95% duplicitni obsah?
jde mi o to, ze mam spoustu dat (asi 200GB) a chtel bych odhalit duplicitni soubory. nejedna se o 100% shodu. spis nejake vymezeni, napr +/- 20% treba s moznosti znazorneni, kde je tato shoda v souboru 100% a kde napr 80% (zacatek, stred, konec, ...)
je mi jasne, ze si na to muzu napsat nastroj, ktery by fungoval podle mych predstav - ale mozna neco existuje a vy o podobnem nastroji vite. poradite?
j3.fdupes - identifies duplicate files within given directories findimagedupes - Finds visually similar or duplicate images perforate - Utilities to save disk space simhash - generate similarity hashes to find nearly duplicate files
3403976 bytes each: ./testdir.x/v.Mr. Oizo - Monday Massacre.mp3 ./testdir.x/*xale kdyz jsem nakonec "*x" pridal znaky "xxxxxxxxxxxxxxxx", cimz jsem vynutil castecnou shodu, tak ve vypise soubory nefigurovaly - i kdyz by mely. takze se v tom chvili budu vrtat...
ale taky to resi bud 100% anebo 0% (mezitim nic). viz
soubory: .mp3 a *x
jedna se jen o hudebni soubory. takze myslenka spektralni analyzy je dobry smer.
zkusim si procist to, co mi p. Kasprzak zaslal (mj. prikladam), cituji:
a nejak se rozhodnout, jak to budu resit.Tak tohle je dost slozita problematika uz v pripade, kdy drzite dva soubory a jen chcete zjistit kde presne se prekryvaji. Neco k tomuto tematu je popsano treba tady:
http://theses.cz/id/kjlbf0
A to jak vybrat vhodne kandidaty abyste nemusel zkoumat vsechny dvojice souboru je taky kapitola sama pro sebe. V textovych souborech se to dela napriklad pomoci rozkouskovani a hledani techto kousku (clanek Sergeje Brina a dalsich "Copy detection mechanisms for digital documents" z roku 1995, napriklad).
Tiskni
Sdílej: