Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
zdravim,
chci se zeptat znalejsich, zda:
- existuje nastroj na odhaleni souboru, ktere maji 100% anebo castecny napr 95% duplicitni obsah?
jde mi o to, ze mam spoustu dat (asi 200GB) a chtel bych odhalit duplicitni soubory. nejedna se o 100% shodu. spis nejake vymezeni, napr +/- 20% treba s moznosti znazorneni, kde je tato shoda v souboru 100% a kde napr 80% (zacatek, stred, konec, ...)
je mi jasne, ze si na to muzu napsat nastroj, ktery by fungoval podle mych predstav - ale mozna neco existuje a vy o podobnem nastroji vite. poradite?
j3.fdupes - identifies duplicate files within given directories findimagedupes - Finds visually similar or duplicate images perforate - Utilities to save disk space simhash - generate similarity hashes to find nearly duplicate files
3403976 bytes each: ./testdir.x/v.Mr. Oizo - Monday Massacre.mp3 ./testdir.x/*xale kdyz jsem nakonec "*x" pridal znaky "xxxxxxxxxxxxxxxx", cimz jsem vynutil castecnou shodu, tak ve vypise soubory nefigurovaly - i kdyz by mely. takze se v tom chvili budu vrtat...
ale taky to resi bud 100% anebo 0% (mezitim nic). viz
soubory: .mp3 a *x
jedna se jen o hudebni soubory. takze myslenka spektralni analyzy je dobry smer.
zkusim si procist to, co mi p. Kasprzak zaslal (mj. prikladam), cituji:
a nejak se rozhodnout, jak to budu resit.Tak tohle je dost slozita problematika uz v pripade, kdy drzite dva soubory a jen chcete zjistit kde presne se prekryvaji. Neco k tomuto tematu je popsano treba tady:
http://theses.cz/id/kjlbf0
A to jak vybrat vhodne kandidaty abyste nemusel zkoumat vsechny dvojice souboru je taky kapitola sama pro sebe. V textovych souborech se to dela napriklad pomoci rozkouskovani a hledani techto kousku (clanek Sergeje Brina a dalsich "Copy detection mechanisms for digital documents" z roku 1995, napriklad).
Tiskni
Sdílej: