Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Instalace MPlayeru nemusí být pro začínajícího uživatele zrovna jednoduchá - nejsou k dispozici binárky, s gcc-2.96 nejde zkompilovat, potřebujete w32 kodeky atd. Tento článek popisuje instalaci krok za krokem a jeho cílem je zpřístupnit linux jako multimediální platformu začínajícím uživatelům.
Konfigurace mého počítače: AMD Duron 750 MHz, 128 MB RAM, RivaTNT2 Pro 32 MB, distribuce Mandrake 8.1, desktop KDE 2.2.1.
Předinstalační přípravy
Domácí stránka MPlayeru sídlí na www.mplayerhq.hu/homepage/ a zde také naleznete většinu potřebných souborů. Stáhněte si mplayer (2 MB), win32 kodeky (4 MB), fonty OSD menu a titulků v kodování iso-8859-2 a pro grafické rozhraní ještě "default skin".
MPlayer se nedá zkompilovat s gcc-2.96 ani s gcc-3.0.1, které s sebou přinášejí současné distribuce RedHat 7.x a Mandrake 8.x. Důvody, proč tomu tak je, se můžete dočíst v příslušných dokumentech MPlayeru. Musíte proto použít řadu 2.95 nebo 3.0.2 a výš. Osobně jsem použil gcc-3.0.2 z Polished Linux distribution. Na rpmfind.net naleznete gcc-3.0.2 (2 MB) a příslušnou verzi preprocesoru cpp-3.0.2. Po stažení je jemně nepřátelským způsobem nainstalujte: rpm -U gcc-3.0.2-0.1.i686.rpm cpp-3.0.2-0.1.i686.rpm --force --nodeps.
Vytvořte adresář w32codec v /usr/local/lib a zkopírujte do něj kodeky ze souboru w32codec-0.60.tar.bz2.
Instalace bez GUI
Rozbalte archív MPlayer-0.60.tar.bz2 do /tmp, spusťte konfigurační skript s následujícími parametry ./configure --prefix=/usr/local --language=cz --with-win32libdir=/usr/local/lib/w32codec a nakonec proveďte kompilaci/instalaci jako make all && make install. Ještě doplňte do adresáře /usr/local/share/mplayer/font font titulků (velikost si zvolte sami).
Instalace s GUI
Grafické rozhraní vyžaduje, aby byly v systému nainstalovány mimo jiné knihovny libgtk-devel a libglib-devel. Vlastní instalace pak probíhá obdobně jako bez grafického rozhraní - ./configure --prefix=/usr/local --language=cz --with-win32libdir=/usr/local/lib/w32codec --enable-gui; make all && make install. Do adresáře /usr/local/share/mplayer/font nakopírujte font titulků a do adresáře /usr/local/share/mplayer/Skin "default skin" (i s adresářem).
Poinstalační nastavaní
Zkontrolujte, zda se v adresáři /usr/local/share/mplayer nachází soubor codecs.conf, případně ho sem zkopírujte z /tmp/MPlayer-0.60/etc/. Ujistěte se, že všechny soubory MPlayeru mají nastaveno přístupové právo "a+r", adresáře "a+rx".
Konfigurace a spouštění
mplayer -fs -fsmode 2 -sws 2 -monitoraspect 1.25 -osdlevel 1 -sub titles.sub moovie.avi
Tiskni
Sdílej: