Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Instalace MPlayeru nemusí být pro začínajícího uživatele zrovna jednoduchá - nejsou k dispozici binárky, s gcc-2.96 nejde zkompilovat, potřebujete w32 kodeky atd. Tento článek popisuje instalaci krok za krokem a jeho cílem je zpřístupnit linux jako multimediální platformu začínajícím uživatelům.
Konfigurace mého počítače: AMD Duron 750 MHz, 128 MB RAM, RivaTNT2 Pro 32 MB, distribuce Mandrake 8.1, desktop KDE 2.2.1.
Předinstalační přípravy
Domácí stránka MPlayeru sídlí na www.mplayerhq.hu/homepage/ a zde také naleznete většinu potřebných souborů. Stáhněte si mplayer (2 MB), win32 kodeky (4 MB), fonty OSD menu a titulků v kodování iso-8859-2 a pro grafické rozhraní ještě "default skin".
MPlayer se nedá zkompilovat s gcc-2.96 ani s gcc-3.0.1, které s sebou přinášejí současné distribuce RedHat 7.x a Mandrake 8.x. Důvody, proč tomu tak je, se můžete dočíst v příslušných dokumentech MPlayeru. Musíte proto použít řadu 2.95 nebo 3.0.2 a výš. Osobně jsem použil gcc-3.0.2 z Polished Linux distribution. Na rpmfind.net naleznete gcc-3.0.2 (2 MB) a příslušnou verzi preprocesoru cpp-3.0.2. Po stažení je jemně nepřátelským způsobem nainstalujte: rpm -U gcc-3.0.2-0.1.i686.rpm cpp-3.0.2-0.1.i686.rpm --force --nodeps.
Vytvořte adresář w32codec v /usr/local/lib a zkopírujte do něj kodeky ze souboru w32codec-0.60.tar.bz2.
Instalace bez GUI
Rozbalte archív MPlayer-0.60.tar.bz2 do /tmp, spusťte konfigurační skript s následujícími parametry ./configure --prefix=/usr/local --language=cz --with-win32libdir=/usr/local/lib/w32codec a nakonec proveďte kompilaci/instalaci jako make all && make install. Ještě doplňte do adresáře /usr/local/share/mplayer/font font titulků (velikost si zvolte sami).
Instalace s GUI
Grafické rozhraní vyžaduje, aby byly v systému nainstalovány mimo jiné knihovny libgtk-devel a libglib-devel. Vlastní instalace pak probíhá obdobně jako bez grafického rozhraní - ./configure --prefix=/usr/local --language=cz --with-win32libdir=/usr/local/lib/w32codec --enable-gui; make all && make install. Do adresáře /usr/local/share/mplayer/font nakopírujte font titulků a do adresáře /usr/local/share/mplayer/Skin "default skin" (i s adresářem).
Poinstalační nastavaní
Zkontrolujte, zda se v adresáři /usr/local/share/mplayer nachází soubor codecs.conf, případně ho sem zkopírujte z /tmp/MPlayer-0.60/etc/. Ujistěte se, že všechny soubory MPlayeru mají nastaveno přístupové právo "a+r", adresáře "a+rx".
Konfigurace a spouštění
mplayer -fs -fsmode 2 -sws 2 -monitoraspect 1.25 -osdlevel 1 -sub titles.sub moovie.avi
Tiskni
Sdílej: