Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
> shell/.gz.afio
> Open=%cd %p#uafio
> View=%view{ascii} cat '%f' | afio -tv -
> Extract=cat '%f' | afio -iZ -
Není mi ale jasné, co přesně dělá: %cd %p#uafio , protože funguje pouze prohlížení seznamu souborů v archivu pomocí F3.
V souboru bindings resp. mc.ext se komentuje symbolem #. Zdá se mi, že stisknutím klávesy Enter na souboru afio se provádí jen %cd %p , ale nevím, co to přesně dělá. Všiml jsem si, že jakési skripty jsou i v /usr/share/mc/mc.menu a ty asi umožňují s archivy tar a tgz pracovat jako s adresářem (možná pokud %cd %p je vykonáno namísto toho co je za symbolem #, např. v příkazu Open pro tar: Open=%cd %p#utar).
Dotaz je tedy následující:Tohle je všechno v helpu (mc -> F1). %cd je makro, které přejde do virtuálního (nebo skutečného) souborového systému. %p je jméno aktutálního souboru.Díky moc. Zkoušel jsem obojí marně hledat v man mc.
#bla je jméno virtuálního souborového systému. Jsou popsány v helpu a žádný uafio tam nevidím. Není zapotřebí patchovat nebo alespoň zapnout podporu při kompilaci?Teď se mi to ujasnilo. S tou kompilací to musím vyzkoušet, instaloval jsem z balíku tgz. Každopádně výše jsem uvedl skript s názvem uafio (nalezeno na internetu, není však uvedeno, kam jej umístit). Podle mě by se měl zkopírovat do jednoho adresáře v /usr/share/mc/, kde už jsou například utar a jiné skripty. Jenže tohle už potom nefunguje pro afio.
A co je to vlastně to AFIO?O programu AFIO lze nalézt v googlu:
narozdíl od tar komprimuje každý soubor zvlášť (pokud dojde k chybě v komprimovaném archivu, přijdeme jen o jeden soubor)Nebo o něco podrobněji v článku Zálohování v Linuxu - III zde na abclinuxu. Každopádně, ještě jednou dík, vyzkouším.
používá dvojí bufferování (double-buffering), vhodné např. při zápisu na pásku
Tiskni
Sdílej:
