Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 5.0. S podporou hardwarového dekódování videa na desktopu.
Moderní linker mold, rychlejší alternativa k LLVM lld nebo wild, byl vydán v nové major verzi 3.0.0. Přepsán byl z C++ do Rustu.
Po osmi letech od vydání verze 2.0 byla vydána nová major verze 3.0 multiplatformního editoru tagů MusicBrainz Picard (Wikipedie). Přehled novinek, vylepšení a oprav v changelogu.
Mezinárodní federace hudebního průmyslu (International Federation of the Phonographic Industry) navrhla Evropské komisi zařazení populárního open-source nástroje yt-dlp na evropský seznam 'padělků a pirátství' (EU Counterfeit and Piracy Watch List) pro rok 2027 (plné znění žádosti IFPI). IFPI ve svém podání označuje tento aktivně vyvíjený a o rozličné funkce bohatší fork youtube-dl za 'závažný problém' pro hudební průmysl, v
… více »Byla vydána nová verze 7.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Dnes startuje desátý ročník oblíbené kyberbezpečnostní soutěže The Catch organizované Forenzní laboratoří CESNETu. Letos zavede soutěžící do světa národních výzkumných a vzdělávacích sítí (NREN). Čekají na vás tematické úlohy založené na principu Capture the Flag (CTF), hledání ukrytých flagů i zajímavé ceny. Otestujte své schopnosti a vyrazte na lov flagů.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2026.
Německý startup Aleph Alpha k příležitosti výročí sjednocení Německa zveřejnil open-weight jazykový model Kolibri, vyvíjený s ohledem na unijní pojetí autorského práva, ochranu osobních údajů GDPR a nařízení EU o umělé inteligenci, jehož 'Kodexu správné praxe' je Aleph Alpha signatářem. Výsledkem tohoto přístupu je transparentnější technologie, kterou například budou moci využívat evropské veřejné instituce, ovšem za cenu
… více »Nvidia zveřejnila návrh nové bezpečnostní platformy pro nasazování AI agentů. Jedná se o nasazení AI za použití OpenShell a Sentry, dvou oddělených bezpečnostních vrstev, v nichž může Sentry monitorovat a vyhodnocovat chování AI v OpenShellu tak, že ho v krajním případě až vypne. Mělo by to zabránit dalším únikům AI ze sandboxu.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
> shell/.gz.afio
> Open=%cd %p#uafio
> View=%view{ascii} cat '%f' | afio -tv -
> Extract=cat '%f' | afio -iZ -
Není mi ale jasné, co přesně dělá: %cd %p#uafio , protože funguje pouze prohlížení seznamu souborů v archivu pomocí F3.
V souboru bindings resp. mc.ext se komentuje symbolem #. Zdá se mi, že stisknutím klávesy Enter na souboru afio se provádí jen %cd %p , ale nevím, co to přesně dělá. Všiml jsem si, že jakési skripty jsou i v /usr/share/mc/mc.menu a ty asi umožňují s archivy tar a tgz pracovat jako s adresářem (možná pokud %cd %p je vykonáno namísto toho co je za symbolem #, např. v příkazu Open pro tar: Open=%cd %p#utar).
Dotaz je tedy následující:Tohle je všechno v helpu (mc -> F1). %cd je makro, které přejde do virtuálního (nebo skutečného) souborového systému. %p je jméno aktutálního souboru.Díky moc. Zkoušel jsem obojí marně hledat v man mc.
#bla je jméno virtuálního souborového systému. Jsou popsány v helpu a žádný uafio tam nevidím. Není zapotřebí patchovat nebo alespoň zapnout podporu při kompilaci?Teď se mi to ujasnilo. S tou kompilací to musím vyzkoušet, instaloval jsem z balíku tgz. Každopádně výše jsem uvedl skript s názvem uafio (nalezeno na internetu, není však uvedeno, kam jej umístit). Podle mě by se měl zkopírovat do jednoho adresáře v /usr/share/mc/, kde už jsou například utar a jiné skripty. Jenže tohle už potom nefunguje pro afio.
A co je to vlastně to AFIO?O programu AFIO lze nalézt v googlu:
narozdíl od tar komprimuje každý soubor zvlášť (pokud dojde k chybě v komprimovaném archivu, přijdeme jen o jeden soubor)Nebo o něco podrobněji v článku Zálohování v Linuxu - III zde na abclinuxu. Každopádně, ještě jednou dík, vyzkouším.
používá dvojí bufferování (double-buffering), vhodné např. při zápisu na pásku
Tiskni
Sdílej: