Na webu konference Den IPv6 2026, která se uskuteční 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, je nyní k dispozici kompletní program této tradiční akce věnované tématům spojeným s protokolem IPv6. Na celodenní pásmo přednášek je třeba se přihlásit a zaplatit účastnický poplatek 242 korun. Registrační formulář najdou zájemci opět na webu akce. Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byl představen emulátor terminálu Ratty (GitHub) s podporu 3D grafiky přímo v terminálu. Inspirací byl operační systém TempleOS od Terryho Davise. Ratty je napsán v jazyce Rust. Využívá knihovnu Ratatui pro tvorbu rozhraní a herní engine Bevy pro 3D vykreslování.
Evropské instituce i některé americké státy dál zpřísňují pravidla pro ověřování věku na internetu. Cílem je zabránit dětem v přístupu k obsahu pro dospělé. Úřady ale narážejí na zásadní problém – stále více lidí používá VPN, tedy služby umožňující skrýt identitu i skutečnou polohu na internetu. Právě VPN nyní Evropská parlamentní výzkumná služba (EPRS) označila za „mezeru v legislativě, kterou je potřeba uzavřít“ [Novinky.cz].
Multiplatformní open source aplikace pro psaní poznámek Joplin (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 3.6. Nově lze mít v poznámkách embedovaný externí obsah, např. YouTube videa.
Open Hardware Summit 2026 organizovaný OSHWA (Open Source Hardware Association) proběhne o víkendu 23. a 24. května v Berlíně na Technické univerzitě Berlín.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap byla vydána v nové verzi 2026.05.06. Přibyla možnost aktualizovat mapy v aplikaci CoMaps, aniž by bylo nutné aktualizovat i verzi aplikace. CoMaps je komunitní fork aplikace Organic Maps.
OCCT3D (Open CASCADE Technology) Open Source 8.0 bylo vydáno. OCCT3D (Wikipedie, GitHub) je objektově orientovaná knihovna pro 3D CAD, CAM nebo CAE. Používá se například v softwarech FreeCAD a KiCad.
Ve FreeBSD byla nalezena a již opravena 21letá zranitelnost CVE-2026-42511 v dhclient. Jedná se o vzdálené spuštění kódu (RCE). Útočník mající pod správou DHCP server může získat plnou kontrolu nad systémem FreeBSD pouze jeho připojením k místní síti.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
> shell/.gz.afio
> Open=%cd %p#uafio
> View=%view{ascii} cat '%f' | afio -tv -
> Extract=cat '%f' | afio -iZ -
Není mi ale jasné, co přesně dělá: %cd %p#uafio , protože funguje pouze prohlížení seznamu souborů v archivu pomocí F3.
V souboru bindings resp. mc.ext se komentuje symbolem #. Zdá se mi, že stisknutím klávesy Enter na souboru afio se provádí jen %cd %p , ale nevím, co to přesně dělá. Všiml jsem si, že jakési skripty jsou i v /usr/share/mc/mc.menu a ty asi umožňují s archivy tar a tgz pracovat jako s adresářem (možná pokud %cd %p je vykonáno namísto toho co je za symbolem #, např. v příkazu Open pro tar: Open=%cd %p#utar).
Dotaz je tedy následující:Tohle je všechno v helpu (mc -> F1). %cd je makro, které přejde do virtuálního (nebo skutečného) souborového systému. %p je jméno aktutálního souboru.Díky moc. Zkoušel jsem obojí marně hledat v man mc.
#bla je jméno virtuálního souborového systému. Jsou popsány v helpu a žádný uafio tam nevidím. Není zapotřebí patchovat nebo alespoň zapnout podporu při kompilaci?Teď se mi to ujasnilo. S tou kompilací to musím vyzkoušet, instaloval jsem z balíku tgz. Každopádně výše jsem uvedl skript s názvem uafio (nalezeno na internetu, není však uvedeno, kam jej umístit). Podle mě by se měl zkopírovat do jednoho adresáře v /usr/share/mc/, kde už jsou například utar a jiné skripty. Jenže tohle už potom nefunguje pro afio.
A co je to vlastně to AFIO?O programu AFIO lze nalézt v googlu:
narozdíl od tar komprimuje každý soubor zvlášť (pokud dojde k chybě v komprimovaném archivu, přijdeme jen o jeden soubor)Nebo o něco podrobněji v článku Zálohování v Linuxu - III zde na abclinuxu. Každopádně, ještě jednou dík, vyzkouším.
používá dvojí bufferování (double-buffering), vhodné např. při zápisu na pásku
Tiskni
Sdílej: