Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
> shell/.gz.afio
> Open=%cd %p#uafio
> View=%view{ascii} cat '%f' | afio -tv -
> Extract=cat '%f' | afio -iZ -
Není mi ale jasné, co přesně dělá: %cd %p#uafio , protože funguje pouze prohlížení seznamu souborů v archivu pomocí F3.
V souboru bindings resp. mc.ext se komentuje symbolem #. Zdá se mi, že stisknutím klávesy Enter na souboru afio se provádí jen %cd %p , ale nevím, co to přesně dělá. Všiml jsem si, že jakési skripty jsou i v /usr/share/mc/mc.menu a ty asi umožňují s archivy tar a tgz pracovat jako s adresářem (možná pokud %cd %p je vykonáno namísto toho co je za symbolem #, např. v příkazu Open pro tar: Open=%cd %p#utar).
Dotaz je tedy následující:Tohle je všechno v helpu (mc -> F1). %cd je makro, které přejde do virtuálního (nebo skutečného) souborového systému. %p je jméno aktutálního souboru.Díky moc. Zkoušel jsem obojí marně hledat v man mc.
#bla je jméno virtuálního souborového systému. Jsou popsány v helpu a žádný uafio tam nevidím. Není zapotřebí patchovat nebo alespoň zapnout podporu při kompilaci?Teď se mi to ujasnilo. S tou kompilací to musím vyzkoušet, instaloval jsem z balíku tgz. Každopádně výše jsem uvedl skript s názvem uafio (nalezeno na internetu, není však uvedeno, kam jej umístit). Podle mě by se měl zkopírovat do jednoho adresáře v /usr/share/mc/, kde už jsou například utar a jiné skripty. Jenže tohle už potom nefunguje pro afio.
A co je to vlastně to AFIO?O programu AFIO lze nalézt v googlu:
narozdíl od tar komprimuje každý soubor zvlášť (pokud dojde k chybě v komprimovaném archivu, přijdeme jen o jeden soubor)Nebo o něco podrobněji v článku Zálohování v Linuxu - III zde na abclinuxu. Každopádně, ještě jednou dík, vyzkouším.
používá dvojí bufferování (double-buffering), vhodné např. při zápisu na pásku
Tiskni
Sdílej: