Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
> shell/.gz.afio
> Open=%cd %p#uafio
> View=%view{ascii} cat '%f' | afio -tv -
> Extract=cat '%f' | afio -iZ -
Není mi ale jasné, co přesně dělá: %cd %p#uafio , protože funguje pouze prohlížení seznamu souborů v archivu pomocí F3.
V souboru bindings resp. mc.ext se komentuje symbolem #. Zdá se mi, že stisknutím klávesy Enter na souboru afio se provádí jen %cd %p , ale nevím, co to přesně dělá. Všiml jsem si, že jakési skripty jsou i v /usr/share/mc/mc.menu a ty asi umožňují s archivy tar a tgz pracovat jako s adresářem (možná pokud %cd %p je vykonáno namísto toho co je za symbolem #, např. v příkazu Open pro tar: Open=%cd %p#utar).
Dotaz je tedy následující:Tohle je všechno v helpu (mc -> F1). %cd je makro, které přejde do virtuálního (nebo skutečného) souborového systému. %p je jméno aktutálního souboru.Díky moc. Zkoušel jsem obojí marně hledat v man mc.
#bla je jméno virtuálního souborového systému. Jsou popsány v helpu a žádný uafio tam nevidím. Není zapotřebí patchovat nebo alespoň zapnout podporu při kompilaci?Teď se mi to ujasnilo. S tou kompilací to musím vyzkoušet, instaloval jsem z balíku tgz. Každopádně výše jsem uvedl skript s názvem uafio (nalezeno na internetu, není však uvedeno, kam jej umístit). Podle mě by se měl zkopírovat do jednoho adresáře v /usr/share/mc/, kde už jsou například utar a jiné skripty. Jenže tohle už potom nefunguje pro afio.
A co je to vlastně to AFIO?O programu AFIO lze nalézt v googlu:
narozdíl od tar komprimuje každý soubor zvlášť (pokud dojde k chybě v komprimovaném archivu, přijdeme jen o jeden soubor)Nebo o něco podrobněji v článku Zálohování v Linuxu - III zde na abclinuxu. Každopádně, ještě jednou dík, vyzkouším.
používá dvojí bufferování (double-buffering), vhodné např. při zápisu na pásku
Tiskni
Sdílej:
