Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
)...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Monitor v /etc/XF86Config či xorg.conf třeba VertRefresh 50.0 - 100.0. Když to nezabere, budete muset ještě ručně nastavit ModeLine. Klikátka bych obešel. Nad 75 to jistě nepůjde. Mimochodem, čím je ten displej připojenej k počítači? Přes D-SUB, nebo přes DVI?
AFAIK u LCD frekvence neudava "blikavost" jako u CRT. Pri nizsich frekvencich je obraz ostrejsi ale pomaleji se obnovuje, pri vyssich se obnovuje rychlejc, ale muze byt rozmazanejsi. Zvlast kdyz se jede pres analogovy VGA a ne pres DVI.
Tim "obnovuje" myslim zmenu obrazu - treba pri gamesach nebo treba realtime otaceni telesa v CADu. Pri nizsi frekvenci to pak muze vypadat trhane. Jenze A-D prevodnik u vyssich freq nemusi stihat a obraz nemusi byt tak kvalitni. U games a videa to zase tolik nevadi, u pismenek jo.
Kazdopadne oci te z toho bolet nebudou ani kdyz pojedes na nizke freq, protoze LCD obraz neblika.
Jenom si ted nemohu vzpomenout proc to tak je, ale v praci sme skoncili na 60Hz.
Video je na tom v pohode (ma kolem 30 snimku/s)Presne tak, nativni frekvence, se kterou pracujou LCD monitory je 60Hz. Pri 75Hz je obvykle rozostreny (a je jedno, jestli D-Sub nebo DVI)Jedním z důležitých (ovšem téměř vždy opomíjených) udávaných parametrů monitorů a grafických karet je také šířka pásma. Je určena kvalitou vstupních obvodů monitoru (a výstupních obvodů karty). Při příliš vysokých frekvencích datového signálu vznikne zkreslení, které se projeví právě rozostřením. Kvalitní CRT monitory mají šířku pásma zcela dostatečnou pro veškeré obnovovací frekvence které zvládnou (zde je právě prostor pro levné CRT, kde se dá šetřit). U LCD se samozřejmě šetří, protože 60Hz plně stačí. Teoreticky to má smysl až u nových LCD s velmi nízkou dobou odezvy.Jenom si ted nemohu vzpomenout proc to tak je, ale v praci sme skoncili na 60Hz.
Tiskni
Sdílej:
