Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
)...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Monitor v /etc/XF86Config či xorg.conf třeba VertRefresh 50.0 - 100.0. Když to nezabere, budete muset ještě ručně nastavit ModeLine. Klikátka bych obešel. Nad 75 to jistě nepůjde. Mimochodem, čím je ten displej připojenej k počítači? Přes D-SUB, nebo přes DVI?
AFAIK u LCD frekvence neudava "blikavost" jako u CRT. Pri nizsich frekvencich je obraz ostrejsi ale pomaleji se obnovuje, pri vyssich se obnovuje rychlejc, ale muze byt rozmazanejsi. Zvlast kdyz se jede pres analogovy VGA a ne pres DVI.
Tim "obnovuje" myslim zmenu obrazu - treba pri gamesach nebo treba realtime otaceni telesa v CADu. Pri nizsi frekvenci to pak muze vypadat trhane. Jenze A-D prevodnik u vyssich freq nemusi stihat a obraz nemusi byt tak kvalitni. U games a videa to zase tolik nevadi, u pismenek jo.
Kazdopadne oci te z toho bolet nebudou ani kdyz pojedes na nizke freq, protoze LCD obraz neblika.
Jenom si ted nemohu vzpomenout proc to tak je, ale v praci sme skoncili na 60Hz.
Video je na tom v pohode (ma kolem 30 snimku/s)Presne tak, nativni frekvence, se kterou pracujou LCD monitory je 60Hz. Pri 75Hz je obvykle rozostreny (a je jedno, jestli D-Sub nebo DVI)Jedním z důležitých (ovšem téměř vždy opomíjených) udávaných parametrů monitorů a grafických karet je také šířka pásma. Je určena kvalitou vstupních obvodů monitoru (a výstupních obvodů karty). Při příliš vysokých frekvencích datového signálu vznikne zkreslení, které se projeví právě rozostřením. Kvalitní CRT monitory mají šířku pásma zcela dostatečnou pro veškeré obnovovací frekvence které zvládnou (zde je právě prostor pro levné CRT, kde se dá šetřit). U LCD se samozřejmě šetří, protože 60Hz plně stačí. Teoreticky to má smysl až u nových LCD s velmi nízkou dobou odezvy.Jenom si ted nemohu vzpomenout proc to tak je, ale v praci sme skoncili na 60Hz.
Tiskni
Sdílej:
