Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
)...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Monitor v /etc/XF86Config či xorg.conf třeba VertRefresh 50.0 - 100.0. Když to nezabere, budete muset ještě ručně nastavit ModeLine. Klikátka bych obešel. Nad 75 to jistě nepůjde. Mimochodem, čím je ten displej připojenej k počítači? Přes D-SUB, nebo přes DVI?
AFAIK u LCD frekvence neudava "blikavost" jako u CRT. Pri nizsich frekvencich je obraz ostrejsi ale pomaleji se obnovuje, pri vyssich se obnovuje rychlejc, ale muze byt rozmazanejsi. Zvlast kdyz se jede pres analogovy VGA a ne pres DVI.
Tim "obnovuje" myslim zmenu obrazu - treba pri gamesach nebo treba realtime otaceni telesa v CADu. Pri nizsi frekvenci to pak muze vypadat trhane. Jenze A-D prevodnik u vyssich freq nemusi stihat a obraz nemusi byt tak kvalitni. U games a videa to zase tolik nevadi, u pismenek jo.
Kazdopadne oci te z toho bolet nebudou ani kdyz pojedes na nizke freq, protoze LCD obraz neblika.
Jenom si ted nemohu vzpomenout proc to tak je, ale v praci sme skoncili na 60Hz.
Video je na tom v pohode (ma kolem 30 snimku/s)Presne tak, nativni frekvence, se kterou pracujou LCD monitory je 60Hz. Pri 75Hz je obvykle rozostreny (a je jedno, jestli D-Sub nebo DVI)Jedním z důležitých (ovšem téměř vždy opomíjených) udávaných parametrů monitorů a grafických karet je také šířka pásma. Je určena kvalitou vstupních obvodů monitoru (a výstupních obvodů karty). Při příliš vysokých frekvencích datového signálu vznikne zkreslení, které se projeví právě rozostřením. Kvalitní CRT monitory mají šířku pásma zcela dostatečnou pro veškeré obnovovací frekvence které zvládnou (zde je právě prostor pro levné CRT, kde se dá šetřit). U LCD se samozřejmě šetří, protože 60Hz plně stačí. Teoreticky to má smysl až u nových LCD s velmi nízkou dobou odezvy.Jenom si ted nemohu vzpomenout proc to tak je, ale v praci sme skoncili na 60Hz.
Tiskni
Sdílej:
