Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
)...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Monitor v /etc/XF86Config či xorg.conf třeba VertRefresh 50.0 - 100.0. Když to nezabere, budete muset ještě ručně nastavit ModeLine. Klikátka bych obešel. Nad 75 to jistě nepůjde. Mimochodem, čím je ten displej připojenej k počítači? Přes D-SUB, nebo přes DVI?
AFAIK u LCD frekvence neudava "blikavost" jako u CRT. Pri nizsich frekvencich je obraz ostrejsi ale pomaleji se obnovuje, pri vyssich se obnovuje rychlejc, ale muze byt rozmazanejsi. Zvlast kdyz se jede pres analogovy VGA a ne pres DVI.
Tim "obnovuje" myslim zmenu obrazu - treba pri gamesach nebo treba realtime otaceni telesa v CADu. Pri nizsi frekvenci to pak muze vypadat trhane. Jenze A-D prevodnik u vyssich freq nemusi stihat a obraz nemusi byt tak kvalitni. U games a videa to zase tolik nevadi, u pismenek jo.
Kazdopadne oci te z toho bolet nebudou ani kdyz pojedes na nizke freq, protoze LCD obraz neblika.
Jenom si ted nemohu vzpomenout proc to tak je, ale v praci sme skoncili na 60Hz.
Video je na tom v pohode (ma kolem 30 snimku/s)Presne tak, nativni frekvence, se kterou pracujou LCD monitory je 60Hz. Pri 75Hz je obvykle rozostreny (a je jedno, jestli D-Sub nebo DVI)Jedním z důležitých (ovšem téměř vždy opomíjených) udávaných parametrů monitorů a grafických karet je také šířka pásma. Je určena kvalitou vstupních obvodů monitoru (a výstupních obvodů karty). Při příliš vysokých frekvencích datového signálu vznikne zkreslení, které se projeví právě rozostřením. Kvalitní CRT monitory mají šířku pásma zcela dostatečnou pro veškeré obnovovací frekvence které zvládnou (zde je právě prostor pro levné CRT, kde se dá šetřit). U LCD se samozřejmě šetří, protože 60Hz plně stačí. Teoreticky to má smysl až u nových LCD s velmi nízkou dobou odezvy.Jenom si ted nemohu vzpomenout proc to tak je, ale v praci sme skoncili na 60Hz.
Tiskni
Sdílej:
