Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Řešení dotazu:
int gettimeofday(struct timeval *tv, struct timezone *tz);
zavoláš ju pred začiatkom čítania a po skončení čítania a tie hodnoty odčítaš. Pokiaľ sa čítanie robí po malých kúskoch a je roztrúsené na mnohých veciach, tak to bude zložitejšie. Možno by som využiť profiler. Na druhej strane ak ťa zaujíma skutočne len rýchlosť prenosu dát a nie to ako rýchlo ich dokážeš spracovať, tak by mohol stačiť hdparm, nie?
#include <sys/times.h> clock_t times(struct tms *buf);Návratová hodnota v linuxu je počet ticků od bootu. Pomocí sysconf(_SC_CLK_TCK) vydělit a máme čas. Bohužel v Linuxu dochází častěji k přetejkání této hodnoty, obzvláště na 32bit systému.
times udává čas CPU procesem spotřebovaný. Pro měření doby čtení z disku je to nepoužitelný údaj, protože CPU se během toho čtení většinou nudí.
Možná jsi měl na mysli funkci time. Ta ale vrací čas jenom s přeností na celé sekundy, a navíc je stejně zase implementovaná pomocí gettimeofday, která se ti nelíbí.
Pro čas s vysokým rozlišením a neovlivněný přestupnými sekundami lze použít clock_gettime(CLOCK_MONOTONIC, ...).
Seknul jsem se. Tohle
timesudává čas CPU procesem spotřebovaný. Pro měření doby čtení z disku je to nepoužitelný údaj, protože CPU se během toho čtení většinou nudí.
times sice udává, ale navíc vrací i tu hodnotu, o které psal Jardík. Takže v zásadě použitelná je. I tak je ale lepší použít CLOCK_MONOTONIC
The function times returns the number of clock ticks that have elapsed since an arbitrary point in the past. For Linux this point is the moment the system was booted. This return value may overflow the pos- sible range of type clock_t. On error, (clock_t) -1 is returned, and errno is set appropriately.Pokud to pak vydělíš např. počtem ticků za jednotku času, dostaneš čas.
On Linux, the "arbitrary point in the past" from which the return value of times() is measured has varied across kernel versions. On Linux 2.4 and earlier this point is the moment the system was booted. Since Linux 2.6, this point is (2^32/HZ) - 300 (i.e., about 429 million) seconds before system boot time.
$ uptime 21:45:02 up 1 day, 4:07, 2 users, load average: 0.00, 0.03, 0.06 $ ./a.out 1441655586, jiffy: 100, HZ: 300 bash$ bc -l <<<"(1441655586/100-2^32/300+300)/60/60" 27.86061296296296296296Ale mělo by to být 28 hodin a něco, ne 27. Navíc těch manuálových 429 milionů je také divné, to by museli mít HZ 10 a ne obvyklých 100 (dnes spíš i víc). Holt ty manuély... :)
clock_gettime kterou tu michich zmínil.
Nebo pokud mate jadro >= 2.6.20 tak lze pouzit utilitky iotop
http://guichaz.free.fr/iotop/
int fd = open("/dev/hda", O_RDONLY);
char buffer[2048];
int i;
for(int i = 0; i < 1024 * 50; i++) {
read(fd, buffer, 2048);
}
close(fd);
A potom bud dodelat praci s casem (t1, cteni, t2 = now - t1) anebo to cele zmerit timem a dopocitat si to podle objemu prenesenych dat rucne...
Tiskni
Sdílej: