Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
#include < iostream >
#include "cList.h"
using namespace std;
int main()
{
cout << "Linked List" << endl;
cout << "--------------" << endl;
cNode* n1 = new cNode("1");
cNode* n2 = new cNode("2");
cNode* n3 = new cNode("3");
cList zoznam;
zoznam.append(n1);
zoznam.append(n2);
zoznam.append(n3);
zoznam.append(new cNode(*n1));
zoznam.append(new cNode(*n1));
zoznam.append(new cNode(*n1));
zoznam.printContents();
cNode* n4 = new cNode("4");
cNode* n2_5 = new cNode("2.5");
zoznam.insert(n4, 10);
zoznam.insert(n2_5, 2);
zoznam.deleteNode(1);
zoznam.deleteNode(0);
zoznam.deleteNode(10);
cout<<"---------------------------"<< endl;
zoznam.printContents();
cList zoznam2 = cList(zoznam);
zoznam2.deleteNode(0);
zoznam2.deleteNode(0); // nezmaže mi nultý prvok vidim to na problem s kopirovacím konštruktorom
cout<<"------------Zoznam 1 - original---------------"<< endl;
zoznam.printContents();
cout<<"------------Zoznam 2 - kopia---------------"<< endl;
zoznam2.printContents();
delete n1; // hádže segmantation fault
delete n2;
delete n3;
delete n4;
delete n2_5;
return 0;
}
[/code]
Problémový kod z cList.cpp
[code]#include "cList.h"
using namespace std;
cList::cList()
{
first = NULL;
}
cList::cList(const cList &oldList) // kopíruje aj to čo už nemá byť v pamäti, predpokladám že preto mi nemaže to čo by malo
{
first = NULL;
if (oldList.getLength() > 0)
{
first = new cNode(oldList.first->getData());
cNode *tmp = first, *tmp2;
for (int i = 0; i < oldList.getLength(); i++)
{
tmp2 = new cNode(oldList.getNode(i)->getData());
tmp->setNext(tmp2);
tmp = tmp2;
}
}
}
cList::~cList() // tento deštruktor asi sposobuje segmentation fault
{
for(int i = 0;i < getLength();i++)
{
cNode *tmp = getNode(i); // funkcie getNode vráti uzol na danom indexe, funguje v iných častiach kodu, v nej by problem byť nemal
delete tmp;
}
delete first;
}
Ostatne časti kodu zatial nebudem posielať.. . Som si na 99% istý že problem je v tomto kode. Pridal som do zdrojaku komentáre že čo nefunguje. Pri kopirovaní celeho zoznamu sa skopiruje aj to čo by tam už nemalo byť neviem prečo:( V tom deštruktore idem asi zle na to uvolnovanie pamäte.. ale zase keď nemam v tom deštruktore nič tak mi to počas delete sekcie v main.c vypiš random vypis pamäte... Ďakujem :)
Řešení dotazu:
cList::~cList()
{
this->clear();
}
void cList::clear()
{
struct destroyer
{
destroyer(cNode *first)
: current(first)
{}
~destroyer()
{
this->operator ()();
}
void operator ()()
{
while (this->current) {
cNode *n = this->current;
this->current = n->getNext();
delete n;
}
}
cNode *current;
};
destroyer d(this->first);
d();
}
Tohle správně zdestruuje celý seznam, i pokud destruktor některého cNode vyhodí výjimku.
Tiskni
Sdílej: