Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
StartSSL CA - class1 intermediate - certifikátklient zná StartSSL, ale zaslán mu bude certifikát, který má jako CA class1 intermediate a ten má jako CA startssl. Problém bude, pokud na místě class1 intermediate bude jiná ca, která vydá vlastní certifikát a ta ho podvrhne a klient nic nepozná. Z článku jsem to dost dobře nepochopil a ani to jak se proti takovým útokům prakticky bránit? (Článek je už starý a proto se ptám zde místních guru)
Řešení dotazu:
StartSSL CA deklaruje, že může podepisovat certifikáty jiných autorit, které podepisují koncové certifikáty (že tedy mezi koncovým certifikátem a jimi bude ještě jedna CA). Teoreticky by ta cesta mohla být i delší (tj. např. že by StartSSL CA podepisovala certifikáty autorit, které podepisují certifikáty dalších autorit a ty teprve podepisují koncové certifikáty). Pokud vy přijmete certifikát StartSSL CA za důvěryhodný i s jejich politikou, říkáte tím, že jim věříte, že podepíšou certifikáty jen takových certifikačních autorit, které považují za dostatečně důvěryhodné (mají např. nějaké požadavky na jejich politiku). Pokud jim nevěříte, je jednoduchý způsob, jak se bránit – odstranit StartSSL CA ze seznamu důvěryhodných autorit.
Praktický příklad, kde takováhle hierarchie dává dobrý smysl, je třeba univerzita. Ta bude mít svou certifikační autoritu, ale svou CA bude mít také každá fakulta. Teprve ty fakultní CA budou podepisovat koncové certifikáty. Ta univerzitní CA bude ve své politice deklarovat, že jako zprostředkující CA podepíše jen oficiální CA jednotlivých fakult, které dále musí dodržovat nějaké univerzitní standardy pro to, co mohou podepisovat.
V komerční oblasti jsou ty zprostředkující CA podle mne dost na hraně. Sice chápu, že pro velké organizace je příjemnější mít vlastní CA, než nakupovat spousty certifikátů od externí CA, takže chápu jejich snahu nechat si od důvěryhodné externí CA certifikát zprostředkující CA, slíbit té kořenové CA, že certifikáty bude vydávat „správně“, a pak už si to řešit po svém. Ale nedovedu si představit, že by ta externí komerční CA měla sílu a moc ty zprostředkující CA nějak kontrolovat.
Ale nedovedu si představit, že by ta externí komerční CA měla sílu a moc ty zprostředkující CA nějak kontrolovat.co treba extension "name constrains"? pravda, prakticky jsem nikdy nezkousel, jak se k tyhle extension napriklad browsery chovaji, takze je docela mozna ze ji ignoruji, ale v principu by to fungovat melo
Tiskni
Sdílej: