Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Vývojáři C-Kermit oznámili několik dlouhodobě přítomných zranitelností. Patří mezi ně buffer overflow v Telnet/FTP klientovi a command injection v Kermit serveru. Dotčené verze: C-Kermit 11.0.514 a starší. Fix: 11.1.515 [oss-security].
Byla vydána nová verze 3.2.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
StartSSL CA - class1 intermediate - certifikátklient zná StartSSL, ale zaslán mu bude certifikát, který má jako CA class1 intermediate a ten má jako CA startssl. Problém bude, pokud na místě class1 intermediate bude jiná ca, která vydá vlastní certifikát a ta ho podvrhne a klient nic nepozná. Z článku jsem to dost dobře nepochopil a ani to jak se proti takovým útokům prakticky bránit? (Článek je už starý a proto se ptám zde místních guru)
Řešení dotazu:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
StartSSL CA deklaruje, že může podepisovat certifikáty jiných autorit, které podepisují koncové certifikáty (že tedy mezi koncovým certifikátem a jimi bude ještě jedna CA). Teoreticky by ta cesta mohla být i delší (tj. např. že by StartSSL CA podepisovala certifikáty autorit, které podepisují certifikáty dalších autorit a ty teprve podepisují koncové certifikáty). Pokud vy přijmete certifikát StartSSL CA za důvěryhodný i s jejich politikou, říkáte tím, že jim věříte, že podepíšou certifikáty jen takových certifikačních autorit, které považují za dostatečně důvěryhodné (mají např. nějaké požadavky na jejich politiku). Pokud jim nevěříte, je jednoduchý způsob, jak se bránit – odstranit StartSSL CA ze seznamu důvěryhodných autorit.
Praktický příklad, kde takováhle hierarchie dává dobrý smysl, je třeba univerzita. Ta bude mít svou certifikační autoritu, ale svou CA bude mít také každá fakulta. Teprve ty fakultní CA budou podepisovat koncové certifikáty. Ta univerzitní CA bude ve své politice deklarovat, že jako zprostředkující CA podepíše jen oficiální CA jednotlivých fakult, které dále musí dodržovat nějaké univerzitní standardy pro to, co mohou podepisovat.
V komerční oblasti jsou ty zprostředkující CA podle mne dost na hraně. Sice chápu, že pro velké organizace je příjemnější mít vlastní CA, než nakupovat spousty certifikátů od externí CA, takže chápu jejich snahu nechat si od důvěryhodné externí CA certifikát zprostředkující CA, slíbit té kořenové CA, že certifikáty bude vydávat „správně“, a pak už si to řešit po svém. Ale nedovedu si představit, že by ta externí komerční CA měla sílu a moc ty zprostředkující CA nějak kontrolovat.
Ale nedovedu si představit, že by ta externí komerční CA měla sílu a moc ty zprostředkující CA nějak kontrolovat.co treba extension "name constrains"? pravda, prakticky jsem nikdy nezkousel, jak se k tyhle extension napriklad browsery chovaji, takze je docela mozna ze ji ignoruji, ale v principu by to fungovat melo
Tiskni
Sdílej:
