Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
StartSSL CA - class1 intermediate - certifikátklient zná StartSSL, ale zaslán mu bude certifikát, který má jako CA class1 intermediate a ten má jako CA startssl. Problém bude, pokud na místě class1 intermediate bude jiná ca, která vydá vlastní certifikát a ta ho podvrhne a klient nic nepozná. Z článku jsem to dost dobře nepochopil a ani to jak se proti takovým útokům prakticky bránit? (Článek je už starý a proto se ptám zde místních guru)
Řešení dotazu:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
StartSSL CA deklaruje, že může podepisovat certifikáty jiných autorit, které podepisují koncové certifikáty (že tedy mezi koncovým certifikátem a jimi bude ještě jedna CA). Teoreticky by ta cesta mohla být i delší (tj. např. že by StartSSL CA podepisovala certifikáty autorit, které podepisují certifikáty dalších autorit a ty teprve podepisují koncové certifikáty). Pokud vy přijmete certifikát StartSSL CA za důvěryhodný i s jejich politikou, říkáte tím, že jim věříte, že podepíšou certifikáty jen takových certifikačních autorit, které považují za dostatečně důvěryhodné (mají např. nějaké požadavky na jejich politiku). Pokud jim nevěříte, je jednoduchý způsob, jak se bránit – odstranit StartSSL CA ze seznamu důvěryhodných autorit.
Praktický příklad, kde takováhle hierarchie dává dobrý smysl, je třeba univerzita. Ta bude mít svou certifikační autoritu, ale svou CA bude mít také každá fakulta. Teprve ty fakultní CA budou podepisovat koncové certifikáty. Ta univerzitní CA bude ve své politice deklarovat, že jako zprostředkující CA podepíše jen oficiální CA jednotlivých fakult, které dále musí dodržovat nějaké univerzitní standardy pro to, co mohou podepisovat.
V komerční oblasti jsou ty zprostředkující CA podle mne dost na hraně. Sice chápu, že pro velké organizace je příjemnější mít vlastní CA, než nakupovat spousty certifikátů od externí CA, takže chápu jejich snahu nechat si od důvěryhodné externí CA certifikát zprostředkující CA, slíbit té kořenové CA, že certifikáty bude vydávat „správně“, a pak už si to řešit po svém. Ale nedovedu si představit, že by ta externí komerční CA měla sílu a moc ty zprostředkující CA nějak kontrolovat.
Ale nedovedu si představit, že by ta externí komerční CA měla sílu a moc ty zprostředkující CA nějak kontrolovat.co treba extension "name constrains"? pravda, prakticky jsem nikdy nezkousel, jak se k tyhle extension napriklad browsery chovaji, takze je docela mozna ze ji ignoruji, ale v principu by to fungovat melo
Tiskni
Sdílej:
